Analýza současného stavu problematiky návykových látek na Univerzitě Karlově v Praze v rámci projektu MŠMT
Systém pregraduálního vzdělání na vysokých školách v oblasti prevence, užívání OPL a výchovy ke zdravému životnímu stylu
Doc. MUDr. V. Klenerová, DrSc., Prof. MUDr. S. Hynie, DrSc., Prof. MUDr. P.Višňovský, Csc. A MUDr. E. Millerová
Úvod
Na základě analýzy současné drogové scény v České republice a především na základě analýzy této problematiky na jednotlivých stupních našeho školství jsme dospěli k závěru, že v současné době je v oblasti problematiky návykových látek a v oblasti výchovy ke zdravému životnímu stylu věnováno daleko více péče a pozornosti základnímu a střednímu stupni vzdělávání než vzdělávání na vysokých školách. Tato skutečnost volá po zvýšené pozornosti k této problematice na vysokých školách.
Základní myšlenkou projektu řešeného na 1.lékařské fakultě UK „Systém pregraduálního vzdělávání na vysokých školách v oblasti prevence, OPL a výchovy ke zdravému životnímu stylu“ je cílené vzdělávání vysokoškolských studentů, kteří jako absolventi našeho nejvyššího školství se mají stát potenciálními bojovníky proti zneužívání návykových látek. Vysokoškoláci by měli během svého studia mít dostatek aktuálních informací o všech aspektech návykových látek, a tím získat podklady pro vytvoření vlastního stanoviska k této problematice. To by jim mělo dát možnost plnohodnotného zapojení do protidrogové aktivity již během studia, ale především po jeho ukončení. Dobrá informovanost o škodlivosti návykových látek se rovněž stane určitým preventivním opatřením pro zneužívání návykových látek v této komunitě.
Vysokoškolské vzdělání univerzitního směru poskytuje mnoho základních informací, které mohou sloužit k pochopení většiny aspektů spojených s užíváním návykových látek. Veškeré získané informace o těchto látkách, které se často označují jako DROGY, o jejich účincích a dopadech zdravotních, sociálních, ekonomických a společenských se mohou projevit dvojím způsobem.
1. Dokonalá informovanost vysokoškolských studentů by měla přispět k vytvoření jejich vlastního postoje k problematice látkové závislosti: to umožní formulovat jejich vlastní aktivní postoje na základě vlastního stanoviska. Tyto přispějí k vytvoření návyků chování podle principu zdravotního životního stylu.
2. Znalosti v oblasti návykových látek, které budou podle typu absolvovaného vysokoškolského studia pokrývat všechny aspekty této problematiky, umožní zapojení těchto absolventů podle jejich profese do boje proti návykovým látkám: předpokládáme především jejich zapojení po absolvování vysoké školy a nastoupení do pracovního procesu.
Počet studentů vysokých škol v České republice k lednu 2002 je cca 241 900. Univerzita Karlova v Praze zahrnuje 17 fakult, pokrývajících nejdůležitějších oblasti vysokého univerzitního školství. Na této univerzitě studuje 32 109 studentů v pregraduálním studium a dalších 7 026 studentů studuje v rámci postgraduálního doktorandského studia a kombinovaném studiu. Tato vysoká škola tedy má více než 10% vysokoškolských studentů a představuje dobrý reprezentativní vzorek pro navržený projekt. Na některých fakultách probíhají protidrogové aktivity. Z profesního hlediska se věnují problematice návykových látek na lékařských fakultách, na pedagogické fakultě a na fakultách zabývající se sociologii a psychologii.
Oprávněnost řešení problematiky spojené s návykovými látkami na vysokých školách
Jednou ze základních otázek je oprávněnost primární prevence na vysokých školách, což vyplývá z předpokladu, že s návykovými látkami se mládež setkává ještě daleko dříve než se dostane na vysoké školy. Z těchto důvodů jsme provedli dotazníkovou akci, která ukazuje na současný stav kontaktu vysokoškoláků s návykovými látkami.
Dotazníková akce představují velice důležitý nástroj pro zjišťování údajů z nejrůznějších oblastí lidského konání. V oblasti návykových látek jsou dotazníkové akce velice užitečným prostředkem ke zjišťování nejen zneužívaných látek, ale především k charakteristice populace, která již přišla s některou z těchto látek do styku.
Smyslem naší analýzy nebylo shromáždění epidemiologických dat zjištěných v oblasti Prahy nebo dokonce celé republiky, ale zmapovat kontakt vysokoškolských studentů s návykovými látkami a jejich postoje k této problematice. Hlavním smyslem tedy bylo zjišťování, zda na vysokých školách existuje experimentování s návykovými látkami.
Na souboru 4 104 studentů s převahou žen (71,4%) byla prováděna dotazníková akce u studentů ze 14 fakult. Většina respondentů měla věk mezi 18-25 rokem, a více než 1000 obyvatelích.
Četnost použití návykových látek vysokoškoláky
| LÁTKA | PROCENTO Z DOTÁZANÝCH STUDENTŮ |
| Marihuana | 32,2 |
| Hašiš | 6,3 |
| LSD | 5,1 |
| Pervitin(metamfetamin) | 4,7 |
| Heroin | 2,0 |
| Kokain | 2,0 |
Látka- použitá alespoň jedenkrát
Z návykových látek byla nejčastěji používána marihuana, jejíž užití velice silně záviselo na typu fakulty. Věk dotazovaných při prvním setkání s návykovou látkou se pohyboval mezi 14-23 lety. Tento údaj je důležitý z toho důvodu, že někteří jedinci se dostávají do kontaktu s návykovou látkou až na vysoké škole, i když jsou uváděny případy , kdy první kontakt s návykovou látkou byl již před desátým rokem života.
Hlavními místy, kde dochází ke kontaktu s návykovou látkou, jsou různé společenské události, diskotéky, kluby a jiné. Pokud se týká dostupnosti návykových látek, lze s potěšením konstatovat, že jejich dostupnost v univerzitních zařízeních je nižší a obtížnější než v běžných rezidenčních čtvrtích.
Při zjišťování názorů na legalizaci návykových látek u vysokoškolských studentů spíše převládal tolerantní přístup jak k jejich užívání tak k distribuci. Je zajímavé, že tyto názory se velmi lišily v závislosti na typu vysokoškolského studia a na hloubce znalostí o problematice návykových látek. Na vzorku dotázaných se ukázalo, že např. studenti pedagogické fakulty, na které dlouhodobě probíhá informovanost studentů o návykových látkách v rámci sylabu, měli nejvíce odsuzující pohled na zneužívání návykových látek.
Z dotazovaných akcí jednoznačně vyplývá, že vysokoškolská populace je vystavena návykovým látkám a že její přístupy k experimentování s těmito látkami i jejich pravidelnému zneužívání jsou silně determinovány vzděláním a vysokoškolským prostředím jednotlivých fakult.
Další perspektivy primární protidrogové prevence na vysokých školách
Uvedená analýza situace v oblasti užívání návykových látek na vysokých školách jednoznačně podporuje další výzkum v této komunitě, a to pro svou specifičnost představuje vhodné místo pro preventivní působení.
Naše informace, spolu s obecně dostupnými informacemi o drogové scéně ukazují, že vysoké školy jsou místem, kde je na místě řešení problematiky látkové závislosti. Dobrým vzorkem takové populace se jeví Univerzita Karlova se svými 17-ti fakultami, pokrývajícími veškeré univerzitní školství. Další dotazníkové akce jsou vhodné pro rozšíření dosavadních informací o této problematice.
Vysokoškolští studenti představují velice citlivou populaci pro ovlivnění jak nejnovějšími poznatky v oblasti užívání návykových látek, tak i seznámením se s jejich důsledky zdravotními, společenskými a ekonomickými.
ZÁVĚRY
V rámci programu primární drogové prevence je vhodné připravit integrovaný výukový přístup, který se pokusí oslovit všechny univerzitní studenty. Cílem tohoto plánu je připravit rozsáhlý nový balík informací, který je založen jak na relevantních výzkumných nálezech, tak na vlastní dotazníkové akci o užívání látek mezi univerzitními studenty. Tento program by měl být vhodný pro všechny fáze a oblasti univerzitního vzdělávání.
Pracovní skupina vytvořená v rámci Univerzity Karlovy usiluje nejenom o vypracování nejenom odborných textů, ale bude zpracován i manuál a multimediální materiály, které budou vhodné pro všeobecné vzdělávání. Atraktivní a přesvědčivé vyučování mladé populace se může stát dobrým a účinným nástrojem pro prevenci zneužívání návykových látek u příštích generací a pro výchovu ke zdravotnímu stylu společnosti.
MUDr. Eva MILLEROVÁ
MŠMT-ÚSEK PREVENCE
„Závislosti a my“
ODBORNÝ ČASOPIS PRO SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY
Květen 2002