Hrozí promlčení a berlínské soudy mají plné ruce práce s projednáváním dopingové aféry v bývalé NDR. Obžalovaní jsou přední sportovní funkcionáři, kteří měli v komunistickém státě tajnou politiku užívání podpůrných prostředků.
BERLÍN- Na letní olympiádě v roce 1972 získala tehdejší NDR 20zlatých medailí, na další v roce 1976 už jich bylo 40. Východní Němky tehdy vyhrály neuvěřitelných 11 ze 13 plaveckých soutěží. Za těmito obdivuhodnými výkony však nestály pouze roky tvrdého tréninku, ale také užívání nedovolených podpůrných prostředků. Často bez vědomí sportovců samých. Dosavadní šetření k úděsu německé veřejnosti jednoznačně dokazují, že podávání anabolik bylo ve vrcholovém sportu někdejší NDR zcela běžnou záležitostí. NDR se 17 miliony obyvatel se bleskurychle a do značné míry díky těmto opatřením stala vedle Sovětského svazu a Spojených států amerických sportovní velmocí. Ve vrcholných soutěží sbírali sportovci NDR většinu medailí hlavně v ženských soutěží.
Celonárodní aféru začaly německé soudy projednávat letos v březnu. Jako svědci jsou předvoláni sportovci, kterým tajná politika dopování zničila zdraví. Na lavici obžalovaných se zatím posadilo jedenáct plaveckých odborníků, trenérů a lékařů. Byli žalováni za organizování za organizování tajné a systematické dopingové politiky tehdejšího komunistického státu v 70. Až 90.letech. Začátkem května pak stanuli před soudem dlouholetý šéf tělovýchovné organizace a národního olympijského výboru Manfred Ewald/73/ a lékař Manfred Hoppner/65/, který podávání dopingu v NDR řídil. Ewald byl v letech 1961-1988 šéfem tělovýchovného sportovního svazu NDR a od roku 1973 až do jeho zániku v roce 1990 předsedou národního olympijského výboru. Z titulu vysokých tělovýchovných funkcí byl také členem ústředního výboru komunistické strany SED. Sportovní šéflékař Hoppner vedl nejen "pracovní skupinu podpůrných prostředků", ale po zániku NDR byl odhalen také jako spolupracovník tajné policie Stasi. Oba jsou žalováni za poškozování zdraví ve 142 případech. Podle svědectví německých sportovců podávali plavkyním a atletkám hlavně hormonální a anabolické prostředky podporující růst svalové hmoty. Řada z nich v důsledku toho dosud trpí. V souvislosti s dopingem v bývalé NDR bylo dodnes obviněno asi 680 osob a proběhlo či probíhá na 90 soudních procesů. Podle mluvčího berlínské justice Matthiase Rebentische uzavřela v roce 1974 Komise pro výkonnostní sport v NDR dohodu o práci s tzv. prostředky podporujícími sportovní výkony. Existuje dokonce podezření, že v NDR byly dopingové prostředky používány "systematicky a celoplošně" ve všech olympijských odvětvích. Největší výskyt nedovolených prostředků byl zaznamenán v silových sportech, jako je vzpírání nebo vrh koulí. V oblasti plavání bylo dodnes zahájeno vyšetřování s trenéry a lékaři deseti oddílů. "Královny sportu"-atletiky se týká 16 procesů se 189 obviněnými. Stranou nezůstává ani veslování,vzpírání, kanoistika, sportovní gymnastika, judo, fotbal, box, cyklistika či zimní druhy sportu. Ve všech případech se prakticky vždy jedná o stejné preparáty ve formě tablet nebo injekcí. Z dokumentů bývalé východoněmecké tajné bezpečnostní služby Stasi navíc vyplývá, že sportovci z někdejší NDR byli "pokusnými králíky" západoněmeckých farmaceutických firem. Např. společnost Homburg z Frankfurtu nad Mohanem dlouho ilegálně testovala své preparáty na sportovcích ze země východních sousedů. Podle "zpravodajství" agenta s krycím jménem Rolf šlo o látky jinak nedosažitelné. Poprvé byly aplikovány před olympiádou v Mnichově 1972 plavcům východoněmecké reprezentace s cílem farmakologickou cestou zvýšit jejich výkonnost. Za přezdívkou " Rolf"se přitom údajně skrývá dlouholetý lékař plaveckého svazu NDR Lothar Kipke. V dokumentech Stasi se praví, že firma Homburg tajnými pokusy v bývalé NDR ušetřila mnoho peněz. Jedním z výrobků frankfurtské firmy byl například preparát thioctacid, jehož používání mělo za následek zvýšení výkonnost. Sportovcům byl prostředek prezentován jako vitamín, ve skutečnosti byl však aktivátorem látkové výměny a usnadňoval svalovou regeneraci. Právě 3. Října uplyne deset let od sjednocení Německa a hrozí, že vyprší promlčecí lhůta.
Mé tělo se explozivně měnilo. Cítila jsem se jako v cizí kůži, uvedla před soudem plavkyně Ute Krauseová. S dopingem začala v 16 letech. Nedobrovolně. Když se svého trenéra ptala, co obsahují pilulky,které bere,odpověděl:"Máš plavat, ne přemýšlet". O pilulkách u soudu vypovídala i trojnásobná olympijská vítězka v plavání z roku 1980 Rica Reinischová. "Už v patnácti letech jsem začala trpět chronickými záněty vaječníků. Trápí mne dodnes, "tvrdí. Když Reinischová odešla z vrcholového sportu a přestala užívat pilulky, začali s ní jednat jako se "zlobivým děvčetem". Funkcionáři se obávali, že promluví. "Měli jsme zakázáno se o modrých pilulkách jen zmínit,"řká Reischová. Plavci nebrali jen modré pilulky. Bývalá plavkyně klubu SC Dynamo Berlín Christiane Knackeová -Somerová podrobně vysvětlila soudu, že dostávali ityrkysové , bílé a červené pilulky. "Museli jsme je polykat denně, řekla. "Krmili mě, ještě jako nevyvinuté dítě, preparáty, které jsem musela brát v nejvyšších dávkách. Byla jsem vlastně pokusným králíkem,"prohlásila Knackeová-Somerová. Skandál kolem výkladní skříně sportu NDR-palvání-zasáhl i bývalou hvězdu Kristin Ottovou. Podle záznamů Stasi byla i ona součástí dopingového programu. Na olympijských hrách roce 1988 prý měla v krvi třikrát vyšší hladinu steroidů, než kolik je povoleno. Ottová tato obvinění odmítala, později však určitou možnost dopingu připustila. Zřekla se totiž ocenění Společnosti německých olympioniků i funkce v olympijském hnutí.