(Bc. Jarmila Klimešová, odbor zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví)
Kouření a další užívání tabáku patří mezi nejrozšířenější toxikomanie.
Mechanismus působení psychoaktivní drogy, tj. nikotinu na nervovou tkáň je
obdobný jako u heroinu a kokainu. Farmakologický typ závislostí vzniká u
nikotinu, heroinu a kokainu stejně rychle a po expozici obdobným dávkám.
Podceňování nebezpečnosti užívání tabáku, zejména cigaret a všeobecná
tolerantnost společnosti, která je u nás mimořádně vysoká, činí z tabáku
společenskou drogu. Snadná dostupnost tabákových výrobků, především cigaret a
možnost kouřit bez omezení vede k rozvoji behaviorálního typu závislostí, což
znamená, že kuřák postupně začlení rituál kouření do běžných denních činností. S
vývojem tohoto procesu mění většina kuřáků i ostatní faktory způsobu života.
Nejzávažnějším se jeví fakt, že u kuřáků dochází k vyšší
konzumací alkoholu a ostatních drog ke zhoršeným výživovým zvyklostem. Příkladem
může být snížená spotřeba vitamínu C u kuřáka, kdy právě tento vitamín je jedním
z řady ochranných antioxidačních látek v organismu. Kouření, jak je známo, má
velmi vážné zdravotní důsledky, které si mnoho kuřáků zřejmě neuvědomuje. Mimo
jiné je významným rizikovým faktorem pro rozvoj nemocí srdce a cév a zhoubné
nádory. Podílí se 25% na úmrtnosti kardiovaskulární a 30% na úmrtnosti
onkologické. K rakovině plic , která je nejčastějším smrtícím zhoubným nádorem u
mužů, přispívá kouření 90% . K dalším závažným následkům patří poruchy
reprodukce, které postihují muže i ženy v reprodukčním věku –zvýšený výskyt
neplodnosti, poruchy těhotenství a vývoje plodu. V České republice se počet
zemřelých na následky kouření odhaduje na 28. Tisíc ročně. Kuřáci ztrácejí v
průměru 15 let života. Kouření tabáku není záležitostí pouze kuřáků, ale je
nutné si uvědomit, že i pasivní kouření(expozice nekuřáků v tabákovém kouři) je
spojeno s řadou závažných následků, mimo jiné je i to například postižení
imunitního systému, které u dětí velmi často způsobuje dlouhodobý pobyt v
zakouřeném prostředí.
Nejkritičtějším obdobím pro vznik a rozvoj kuřáckých návyků a
vznik závislostí je věkové rozmezí 11-15 let. Nárůst výskyt pravidelného
kuřáctví je v České republice zřetelný již u dospívajících dětí a v posledním
ročníku základní školy. Také vyšší riziko vzniku rakoviny plic mají ti kuřáci,
kteří začali kouřit již ve věku před dosažením 20 let. Nejvýznamnějšími faktory,
které zvyšují riziko kouření mládeže, jsou průmyslová reklama, snadný přístup k
tabákovým výrobkům a nízké ceny.
Zastavení šíření tabakismu a začátku kouření ve stále nižším
věku je hlavní prioritou Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle odhadů WHO
na počátku 21.století dosáhne celkový počet úmrtí způsobených tabákovými výrobky
4 milióny ročně a pokud nedojde k důrazným opatřením, zvýší se počet do roku
2020 na 10 miliónů ročně. K úspěšnému naplnění těchto cílů patří komplex mnoha
opatření. V mezinárodním měřítku je důležitá připravená Rámcová dohoda o
kontrole tabáku, která významně přispěje k efektivním mezinárodním i národním
strategiím, majícím za cíl snížení zdravotních škod, vyvolaných užíváním
tabákových výrobků.
O tom, že právě Česká republika „nezanedbává“ spotřebu
alkoholu, nemusíme nikoho přesvědčovat. V ČR dosáhla za rok 1997 celých 9,8litrů
absolutního alkoholu na jednoho obyvatele a stále se zvyšuje. Světová
zdravotnická organizace považuje za hranici pro zdravotně rizikovou spotřebu
alkoholu 40 gramů absolutního alkoholu denně pro muže a 20 gramů pro ženy. Z
tohoto hlediska do kategorie rizikového konzumu spadá více než 30% českých
dospělých mužů a 13,5 % dospělých žen. 15% mužů a 5% žen konzumuje alkohol v
dávkách, které reprezentují riziko zřetelně ještě vyšší. Jako nejčastější
důsledek nadměrného pití se udává opilost. Velmi nepříznivé dlouhodobé trendy
jsou u dětí a dospívající mládeže.
Konzumní zvyklosti v České republice ukazují v případě
alkoholu by prioritou pro podporu zdraví populace mělo být mnohem spíše úsilí o
snižování její konzumace než podpora umírněné konzumace s odkazem na protektivní
účinky malých dávek alkoholu. Česká společnost je tradičně velmi tolerantní
nejen vůči pravidelnému pití alkoholických nápojů, ale také vůči excesivnímu
pití. Tolerantní normy dospělých utvářejí postoje dětí a mladých lidí k
alkoholu. Ti potom velmi brzy přijímají pití jako normální, tj. společensky
schvalovanou součást oslav a zábav. Nemalou měrou ke konzumaci alkoholu přispívá
i reklama, která útočí ze všech stran. V nejedné z reklam je alkoholický nápoj
jakýmsi nástrojem pro úspěšnost ve společnosti.
Vedle zdravotních a sociálních dopad užívání tabákových
výrobků, alkoholu a jiných návykových látek nejsou zanedbatelné ani dopady
ekonomické sféry: nižší produktivita práce, vyšší náklady na zdravotní péči,
tedy zhoršení konkurenceschopnosti ekonomiky v mezinárodním měřítku. Podle
odborníků Světové zdravotnické organizace a Světové banky připadá jen na alkohol
3,5% let ztracených v důsledku nemoci nebo smrti v celosvětovém měřítku a zhruba
9% v zemích s vyspělou ekonomikou.
MZ v loňském roce předložilo návrh o ochraně před škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, který byl
Parlamentem ČR vrácen k přepracování. Předkládaný návrh zákona byl zpracován v
souladu s předpisy Evropské unie, současně reagoval na konkrétní stav a trendy
specifické pro Českou republiku. Účelem zákona bylo vytvořit účinné nástroje na
ochranu společnosti, a zejména dětí v prenatálním a postnatálním životě i v
dospívání, před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami.
Jeho nové znění bude připravováno Ministerstvem zdravotnictví
v 2. Polovině roku 2002. Neprůchodnost novelizace zákona signalizuje velmi
tolerantní přístup našich politiků k tomuto negativnímu jevu naší společnosti.
Uvědomujeme si proto, že bez ovlivnění veřejného mínění ve prospěch
legislativnímu trendu v Evropě a doporučením WHO nebude žádná z dalších
předkládaných novel zákona úspěšná.
Je proto nutné změnit celkový způsob komunikace o zdravotních
rizicích tabáku a alkoholu, doposud bezúspěšně prezentovaných, k představení
problému jako problému politického.
Bc. Jarmila Klimešová
Ministerstvo zdravotnictví ČR
ZÁVISLOSTI a my