TISKOVÝ SERVIS

Odboru prevence kriminality MV

srpen 2003

výběr

 

Program partnerství          

 Návrh postupu při rozvoji prevence kriminality v menších městech a mikroregionech.             

 

1. Úvod

Prevence kriminality je chápána jako komplex nerepresivních sociálních a situačních opatření, jejichž cílem je omezování a snižování trestné činnosti, včetně pomoci obětem trestných činů a zvyšování povědomí veřejnosti o legálních metodách ochrany před trestnou činností. Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří nejrůznější formy závislostí.

Preventivní politika se v České republice rozvíjí od roku 1996, kdy byl pojem prevence kriminality definován, a kdy mu byl dán praktický obsah tím, že byl vymezen okruh objektů a subjektů prevence, vytvořen mechanismus vyčleňovaných finančních prostředků a zahájena medializace prevence kriminality, jako ofensivní metoda boje s trestnou činností. Garantem za rozvoj preventivní politiky se stal Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále Republikový výbor).

Hlavními cíli preventivní politiky jsou - snižování míry a závažnosti trestné činnosti, zvyšování pocitu bezpečí občanů a jejich aktivní účast na omezování příčin kriminality, začlenění prevence kriminality do generelů rozvoje obcí a integrace Policie ČR do preventivních systémů, zejména na místní úrovni. Preventivní politika byla poprvé formulována ve vládou schválené Strategii prevence kriminality na léta 1997-2000 (usnesení vlády ze dne 9. dubna 1997 č. 209). Na základě jejího vyhodnocení a aktuálních trendů vývoje trestné činnosti byla potom usnesením vlády ze dne 11. prosince 2000 č. 1265 schválena Strategie prevence kriminality na léta 2001 - 2003. Hlavní prioritou je rozvoj a zkvalitňování systému prevence kriminality na místní úrovni.

Základním programem, který charakterizuje obě období Strategie, je Program prevence kriminality na místní úrovni (do roku 2001 pod názvem Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni), na který jsou každoročně vyčleňovány finanční prostředky ze státního rozpočtu. V současnosti tento program realizuje 94 měst s počtem obyvatel nad 10 000. Program realizují všechna statutární města a většina bývalých okresních měst. Od roku 1996 bylo v rámci realizace programů ve městech podpořeno 2739 projektů částkou 511 251 000,- Kč. K přípravě preventivních programů ve městech byla v roce 1996 zpracována a Republikovým výborem schválena komplexní metodika (metodika přípravy, zpracování a hodnocení programů a projektů, metodika poskytování dotací, metodika výběru měst, zásady poskytování dotací apod.) - tedy know - how, jehož základní principy platí dodnes.

V prvních letech byla vybírána města s vysokým indexem nápadu trestné činnosti (počet tr.č./ 10 tis. obyvatel), k němuž bylo postupně přičítáno dalších 23 rizikových faktorů – specificky kriminálních a sociálně kriminogenních. Později se výběr měst rozšířil i na města méně riziková – šlo o integraci prevence kriminality do sociální a bezpečnostní politiky jednotlivých zastupitelstev.

Prevence kriminality se stala srozumitelným pojmem a součástí generelu rozvoje většiny měst zapojených do systému. Ve městech jsou zřízeny funkce manažerů programu prevence kriminality, kteří jsou průběžně odborně vzděláváni odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra i dalšími subjekty. Je vytvořena síť prevence, a to jak virtuální – prostřednictvím Internetu, tak i faktická, založená na osobních vztazích a dobré vzájemné výměně informací.

Propojení a úzká spolupráce všech subjektů, jejichž zaměření se dotýká prevence kriminality (městská samospráva, městská policie, Policie ČR, instituce města, nestátní neziskové organizace, církevní organizace, podnikatelské subjekty i samotní občané), které bylo zprvu cílem programu, je dnes základním předpokladem provádění kvalitní a účinné preventivní politiky ve městech.

Při realizaci programů ve městech se postupně zvyšovala role Policie ČR, a to především v oblasti analytické, signalizační a postupně i iniciační činnosti. V rámci přípravy programů upřednostňovala policie metody situační prevence, to znamená organizační, režimová a technická opatření, a úzce cílenou osvětu. Při zapojování Policie ČR do preventivních programů měst sehrálo významnou roli plnění úkolů vyplývajících z resortní koncepce Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality, jejímž výsledkem je vznik Preventivně informačních skupin a konstituování „preventistů” v Policii ČR. Současný stav lze chápat jako výsledek 1. etapy - existují policisté, kteří se prevencí zabývají. Jsou to koordinátoři prevence kriminality na správách krajů Policie ČR) a „preventisté” při většině okresních (obvodních) ředitelstvích Policie ČR. Jejich preventivní aktivity se zaměřují především do oblasti osvěty (přednášková činnost na školách a besedy s občany apod.) a k medializaci práce policie.

Zkušenosti z realizace preventivních programů ve městech, ve kterých již dnes můžeme hovořit o úzké - partnerské spolupráci - zástupců města s Policií ČR při přípravě, realizaci a hodnocení programů však ukazují, že zapojení Policie ČR zvyšuje profesionalitu těchto programů a efektivně přispívá k omezování kriminality.

Proto je třeba nadále rozvíjet a podporovat podíl Policie ČR na preventivních programech na místní úrovni a vytvořit v policii podmínky pro integraci ofenzivních metod boje s kriminalitou do běžných metod organizace práce na všech stupních řízení.

 

2. Program partnerství

Návrh postupu při zkvalitňování systému prevence kriminality na místní úrovni rozšířením preventivních aktivit i do menších měst a mikroregionů vychází ze skutečnosti, že Policie ČR v posledních letech signalizuje nárůst trestné činnosti, zejména majetkové, v malých obcích a na venkově. Zvyšuje se kriminalita spojená s drogami a jinými závislostmi, roste kriminalita mládeže, zejména mezi vrstvami obyvatelstva žijícími na hranicích chudoby a sociálně vyloučenými etnickými menšinami.

Vzhledem k tomu, že ústřední orgán nikdy nemůže dohlédnout na problémy malých obcí, je pro řešení lokálních problémů nárůstu trestné činnosti nezbytné, aby iniciace preventivních aktivit přišla z místa, které je aktuálnímu vývoji trestné činnosti co nejblíže. Z hlediska znalosti vývoje kriminality je tímto místem Policie ČR.

Tento přístup bude vyžadovat zvýrazněnou analytickou, signalizační a iniciativní roli policie, zejména pak roli okresních ředitelů a vedoucích obvodních oddělení Policie ČR, kteří budou iniciovat řešení konkrétních negativních jevů a budou se spolupodílet na výběru adekvátních opatření. Policie ČR tak převezme iniciativu při dalším rozvoji preventivních aktivit a uplatňování proaktivních metod při omezování trestné činnosti na lokální úrovni, tedy co nejblíže občanům.

Podstatou nového programu určeného pro menší obce a mikroregiony je partnerská spolupráce Policie ČR s místními orgány veřejné správy při přípravě a realizaci cílených opatření (projektů), která budou minimalizovat lokální kriminogenní podmínky, zvyšovat riziko pachatele a snižovat potenciální zisky z trestné činnosti. Těžiště metod předcházení trestné činnosti bude spočívat zejména v situačních aspektech prevence.

 

Cíle programu partnerství jsou:

·         rychle reagovat na aktuální negativní vývoj trestné činnosti v konkrétních lokalitách kraje nebo velkého města,

·         úzká spolupráce Policie ČR s místními orgány veřejné správy,

·         integrace ofenzivních a proaktivních metod organizace práce Policie ČR na všech stupních řízení.

Program partnerství navazuje na sedmileté zkušenosti ověřené v programech prevence kriminality ve městech, využívá ověřenou propracovanou metodiku přípravy, zpracování i hodnocení projektů, včetně metodiky poskytování dotací.

 

3. Navrhovaný postup

Na základě analýzy aktuální bezpečnostní situace upozorní okresní ředitel Policie ČR starostu obce na negativní vývoj trestné činnosti v obci a iniciuje jednání o přípravě opatření ke zlepšení situace. Vyzve starostu obce, aby svolal zástupce institucí působících v oblasti sociální prevence a prevence kriminality za účelem projednání možných opatření ke zlepšení situace a společné přípravy projektu, na který je možno žádat o státní účelovou dotaci.

V rámci procesu přípravy projektu je nutné:

·         analyzovat příčiny nárůstu kriminality a prokriminogenní podmínky v konkrétní lokalitě,

·         stanovit cíl, k němuž mají opatření směrovat,

·         stanovit cílovou skupinu projektu (objekt preventivního působení),

·         určit realizátora projektu (subjekt preventivního působení),

·         zpracovat charakteristiku opatření (projektu); stručný popis projektu (projektů, pokud se jedná o komplexní řešení problému), jaké prostředky a metody budou použity,

·         zpracovat plán (postupné kroky při řešení problému, úkoly a odpovědnost jednotlivých institucí), včetně časového harmonogramu,

·         stanovit kritéria hodnocení projektu,

·         zpracovat finanční rozvahu,

·         zpracovat formulář žádosti o státní účelovou dotaci.

Projekty mohou být jak z oblasti situační prevence (specifická opatření, která znesnadňují páchání trestné činnosti, případně zvyšují pravděpodobnost odhalení pachatele apod.), tak z oblasti sociální prevence (vytváření aktivit zaměřených na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek prostředí, které produkuje pachatele trestné činnosti; v praxi to znamená především vytváření podmínek pro vznik konkrétních projektů cílených především do oblastí zahrnujících specializovanou péči o mládež a další rizikové skupiny, dále pomoc při vzdělávání a rekvalifikaci, rozšiřování nabídky volnočasových aktivit). Další skupinou projektů je informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností (prostřednictvím médií, přednášek, besed, letáků a poradenských služeb).

Při vytváření dílčích projektů a stanovování strategie působení na jednotlivé cílové skupiny je vhodné specifikovat, jedná-li se o preventivní aktivitu na primární, sekundární či terciární úrovni: primární prevence - se zaměřuje na všechny občany (osvěta, informace, volnočasové aktivity), sekundární prevence na rizikové skupiny osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, povalečství, vandalismus, rasové konflikty, dlouhodobá nezaměstnanost) a příčiny kriminogenních situací. Terciární prevence se pak soustřeďuje na kriminálně narušené jedince a na nefunkční sociální prostředí.

 

4. Východiskem pro organizování preventivních opatření je analýza bezpečnostní situace v dané lokalitě (malá obec, městská část, mikroregion). Tato analýza zahrnuje:

·         rozbor policejních kriminálních statistik,

·         sociálně demografickou analýzu území (zejména ve vztahu ke kriminálně rizikovým skupinám),

·         zmapování aktivit orgánů státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací a dalších institucí působících v oblasti sociální a situační prevence,

·         vyhodnocení činností jednotlivých subjektů sociálního, represivního, preventivního a výchovně vzdělávacího systému oblasti, v níž se riziková lokalita nachází, včetně aktivit nestátních neziskových organizací zasahujících do oblasti prevence sociálně patologických jevů,

·         analýzu provázanosti činností jednotlivých institucí, míru vzájemné informovanosti, kvalitu spolupráce a vytipování duplicitních, neefektivních, případně chybějících aktivit, služeb a opatření.

 

5. Organizační struktura zabezpečení programu partnerství

5.1 Republikový výbor pro prevenci kriminality odpovídá za tvorbu koncepce preventivní politiky vlády ČR. Gestorem Republikového výboru je Ministerstvo vnitra, resp. odbor prevence kriminality.

 

5.2 Ministerstvo vnitra - odbor prevence kriminality odpovídá za:

·         rozvoj systému prevence kriminality na místní úrovni (programy ve městech) a ve spolupráci s Policejním prezídiem ČR za program partnerství - rozvoj preventivních aktivit v menších městech a mikroregionech (zde se opírá o vybudovanou síť Preventivně informačních skupin při okresních ředitelstvích Policie ČR),

·         zpracování metodických materiálů, metodické vedení, odborné konzultace k přípravě projektů,

·         zpracování modelových projektů,

·         vzdělávání pracovníků, kteří se prevencí zabývají (manažerů měst a koordinátorů prevence kriminality Policie ČR a koordinátorů na krajských úřadech),

·         správu dotačního systému prevence kriminality na místní úrovni (program prevence kriminality ve městech a program partnerství),

·         informační propojení jednotlivých subjektů.

5.3 Policejní prezidium ČR - Preventivně informační skupina - odpovídá za rozvoj preventivních aktivit z hlediska potřeb bezpečnostní politiky České republiky:

·         spolupracuje s Ministerstvem vnitra při přípravě a realizaci programu partnerství,

·         sleduje a vyhodnocuje bezpečnostní analýzy v České republice, sleduje stav, dynamiku a hlavní trendy vývoje kriminality; v rámci vlastní analytické činnosti spolupracuje s krajskými koordinátory prevence kriminality Policie ČR.

5.4 Policie ČR - správa kraje odpovídá za bezpečnostní politiku kraje a za rozvoj preventivních aktivit v kraji;

·         má iniciační a koordinační roli v rámci kraje, přičemž po organizační a metodické stránce program partnerství garantují koordinátoři prevence kriminality PIS správ krajů Policie ČR; kontroluje a vyhodnocuje realizaci projektů programu partnerství,

·         shromažďuje a vyhodnocuje informace o preventivních aktivitách kraje,

·         zajišťuje spolupráci s krajskými úřady, které územně do správy kraje Policie ČR spadají, zejména s pracovníky zodpovědnými za rozvoj sociální prevence a prevence kriminality na krajských úřadech, informuje koordinátory prevence kriminality krajských úřadů o realizovaných preventivních aktivitách,

·         plní funkci krajského koordinátora prevence kriminality (metodická pomoc pracovníkům PIS okresních ředitelství Policie ČR při přípravě a realizaci preventivních opatření) a spolupracuje s koordinátory prevence kriminality krajských úřadů (zejména při vyhodnocování sociálně rizikových jevů).

5.5 Policie ČR - okresní (obvodní) ředitelství - odpovídá za analytickou a vyhodnocovací činnost a účelnost projektů (po praktické stránce budou činnost zajišťovat pracovníci PIS a analytici okresních ředitelství Policie ČR).

·         Na základě místní znalosti vývoje trestné činnosti a jejích příčin, podrobných analýz a jejich vyhodnocení signalizuje bezpečnostní problémy a iniciuje jednání s obcí;

·         navrhuje opatření a spolupracuje s obcí při přípravě projektů programu partnerství; odpovídá za oprávněnost žádosti o státní účelovou dotaci,

·         informuje správu kraje Policie ČR o preventivních aktivitách, připravovaných a realizovaných projektech.

5.6 Obec (městský/obecní úřad) - starosta odpovídá za realizaci navržených preventivních opatření. Při přípravě projektů programu partnerství spolupracuje s Policií ČR a iniciuje spolupráci všech subjektů v obci, které se oblastí prevence kriminality zabývají. Určí pracovníka obce, který bude odpovědný za realizaci a přípravu projektů a bude kontaktní osobou pro Policii ČR a odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra. Starosta obce předkládá projekt (projekty) se žádostí o účelovou dotaci. Obec je příjemcem dotace a finančně na realizaci projektu (projektů) participuje. Informuje krajský úřad o přípravě a realizaci projektu (projektů) (ev. žádá o pomoc při finanční participaci).

5.7 Krajské úřady - odpovídají za sociální a bezpečnostní politiku kraje. Zřizují funkci koordinátora prevence kriminality, který odpovídá za:

·         zpracování sociálně demografické analýzy kraje, zpracování průběžných analýz sociálně rizikových jevů v kraji a za jejich vyhodnocení; ve spolupráci s koordinátorem prevence kriminality PIS Policie ČR analyzuje příčiny nárůstu kriminality a prokriminogenních podmínek a navrhuje řešení, zejména z oblasti sociální prevence,

·         zpracování přehledu institucí a organizací, které se prevencí v kraji zabývají,

·         sledování realizace a vyhodnocení programů měst,

·         sledování přípravy, realizace a vyhodnocení jednotlivých projektů programu partnerství a navrhuje možnou finanční participaci krajského úřadu.

 

 

6. Systém financování projektů programu partnerství

Vláda ČR uvolňuje od roku 1996 finanční prostředky na podporu Programu prevence kriminality na místní úrovni (programy ve větších městech). Ve Strategii prevence kriminality na léta 2001-2003 bylo schváleno vyčleňovat do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu finanční prostředky na strategii prevence kriminality na místní úrovni a na řešení specifických meziresortních projektů.

Program partnerství, který stávající dotační systém na programy prevence kriminality ve městech rozšiřuje o systém dotací na realizaci preventivních projektů v menších městech a mikroregionech, do tohoto systému plně zapadá. Iniciátorem realizace projektu (projektů) bude příslušné okresní (obvodní) ředitelství Policie ČR, které bude garantovat oprávněnost požadavku a podíl Policie ČR na preventivních aktivitách. Realizátorem projektů a příjemcem dotace bude obec. O rozdělování vyčleněných finančních prostředků bude rozhodovat na základě stanovených podmínek Republikový výbor pro prevenci kriminality.

Součástí systému financování programu partnerství jsou podmínky pro poskytování dotace ze státního rozpočtu, metodika výběru rizikových okresů, mechanismus přidělování dotací, Zásady pro poskytování účelových dotací za státního rozpočtu obcím na výdaje realizované v rámci Strategie prevence kriminality na místní úrovní v roce 2003 a kontrolní mechanismy.

 

6.1 Podmínky pro poskytnutí dotace z prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na podporu projektů programu partnerství jsou:

·         vysoká míra trestné činnosti a dalších kriminálně rizikových jevů vybrané obce, lokality,

·         kvalitně zpracovaný projekt (nebo na sebe navazující a provázané projekty směřující ke komplexnímu řešení problému),

·         zajištění finanční participace obce na projektu.

6.2 Mechanismus přidělování dotací doporučený na rok 2003

Projekty programu partnerství posuzuje a výši dotace doporučuje Komise složená ze zástupců resortů zastoupených v Republikovém výboru a zástupce Policejního prezidia ČR, jejíž členové byli jmenováni příslušnými ministry a policejním prezidentem. Doporučení Komise schvaluje Republikový výbor pro prevenci kriminality.

6.3 Zásady pro poskytování účelových dotací na program partnerství

Čerpání finančních prostředků je přísně účelově vázáno a je dáno Zásadami pro poskytování účelových dotací obcím na výdaje realizované v rámci Strategie prevence kriminality na místní úrovni v roce 2003, které jsou součástí předkládaného materiálu ke schválení vládě ČR.

6.4 Kontrolní mechanismy

·         Věcná kontrola využití finančních prostředků bude do roku 2004 postoupena do gesce Ministerstva vnitra - odboru prevence kriminality.

·         Finanční kontrolu použití účelové dotace provádějí územně příslušné finanční orgány.

·         Kontrola efektivity realizovaných projektů je záležitostí komplexní, na níž se podílejí samosprávné orgány, Policie ČR, Republikový výbor pro prevenci kriminality a vědecko-výzkumné instituce.

 

7. Závěr

Navržený postup představuje inovaci dosavadního Programu prevence kriminality na místní úrovni, doplňuje preventivní programy větších měst o možnost rozšíření preventivních aktivit do menších konkrétních lokalit a řešení specifických lokálních problémů.

Podstatou nového programu jsou právě úzké - „partnerské”- pracovní vztahy Policie ČR s obcemi a s dalšími partnery při komplexním řešení dílčích jevů kriminality, a to jak v rizikových lokalitách měst, tak v malých obcích a mikroregionech. Nezastupitelná je i spolupráce s krajskými úřady, protože prevence kriminality je nedílnou součástí bezpečnostní politiky krajů.

Zahraniční zkušenosti, ale i zkušenosti z realizace preventivních programů ve městech ČR, jednoznačně ukazují, že efektivní spolupráce účinně přispívá k omezování kriminality.

V roce 2004 bude program partnerství vyhodnocen a případně modifikován, bude zpracována metodika výběru rizikových okresů Policie ČR, budou zpřesněny podmínky a kritéria zařazení projektů do programu. Současně bude připraven návrh na institucionální zajištění rozvoje prevence kriminality kraje, ve kterém se předpokládá postupné splynutí preventivních programů ve městech s programem partnerství.

Zpracoval: Odbor prevence kriminality MV

 

---

  

 

Stanovisko MV  a   Policie  ČR  k  testování  tablet  extáze

                                                                   I.

V roce 2002 byla při Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky[1] (dále RVKPP) zřízena pracovní skupina Prevence zneužívání syntetických drog. Jejím cílem bylo provést rozbor existujících přístupů a intervencí, zejména aktivit týkajících se analýzy obsahu tablet extáze a právních podmínek nezbytných pro jejich provádění.

Na základě  závěrů a doporučení pracovní skupiny rozhodla RVKPP o zpracování materiálu Doporučený postup při provádění preventivních intervencí na tanečních akcích, který bude předán Asociaci nestátních organizací a stane se součástí vnitřních standardů této organizace.

Předložením Doporučených postupů při provádění preventivních intervencí na tanečních akcích podporuje RVKPP testování tablet extáze na těchto akcích. Ministerstvo vnitra a Policie ČR tyto aktivity rozhodně nepodporují. Proto Ministerstvo vnitra, jako člen RVKPP, vyjádřilo nesouhlas s uvedeným postupem a zpracovalo Stanovisko MV a Policie  ČR k testování tablet extáze.

 

II.

Stanovisko k testování tablet extáze

 

1. Extáze a její účinky[2]

Extáze (MDMA, 3,4-methylen-dioxy-methamfetamin) patří do skupiny látek odvozených od amfetaminu. Základní látkou, která je všem extázím společná, je phenethylamin, tablety extáze však obsahují další psychostimulační a halucinogenní látky. 

První účinky po perorálním užití se dostavují kolem 30 min. a trvají 3 – 6 hodin.             

U uživatele se dostavuje euforie, pocity sounáležitosti s okolím, zvýšená hovornost, pocit velkého množství energie, snížená soudnost, empatie, mohou se dostavit pocity deprese, úzkosti, nenávisti, neklid, někdy také halucinace. Extáze může vyvolat velmi vážné, až smrtelné komplikace (alergické reakce, hypertenze, srdeční arythmie, akutní renální selhání, méně často jaterní komplikace). Po opakovaném užívání  se může rozvinout chronická paranoidní psychóza, mohou se vyskytovat flashbacky, úzkost, zmatenost, deprese. Vzhledem k tomu, že MDMA poškozuje neurony, náhodný uživatel se vystavuje riziku trvalého poškození mozku.

 

2. Orientační testování extáze v klubech [3]

Orientační testování tablet extáze v prostředí tanečních akcí provádějí v rámci preventivních aktivit nestátní neziskové organizace. Smyslem těchto aktivit má být snížení akutních zdravotních rizik spojených s užíváním syntetických drog. Testování se provádí následujícím způsobem:

·         Pracovníci organizace, která testování provádí, mají v prostorách klubu zřízen stánek. 

·         Osoba, která má zájem o provedení testu, odškrábne na mističku ostrým kovovým předmětem nepatrné množství nelegálně zakoupené tablety extáze. Mističku předá u stánku pracovníkům organizace. Pracovník nakape na vzorek 1 – 3 kapky Marquisova činidla, které je vyráběno jednou z fakult MU Brno.

·         Změny vzorku  na základě zabarvení sleduje terénní pracovník po dobu cca 20 vteřin. Na přítomnost MDMA a jí příbuzné látky  reaguje testovaný vzorek zabarvením do fialové až černé barvy. Na přiložené barevné škále je potom výsledek porovnán a reprodukován.Zjistí se tak, zda tableta obsahuje MDMA, či nikoliv. Na ostatní substance nebo příměsi test reaguje jiným zabarvením a nebo vůbec. Smyslem je údajně  vyloučit tablety, které neobsahují MDMA.

·         Pro uživatele jsou k dispozici propagační letáky, kde je uvedeno, jak tabletu užít, aby se konzument vyvaroval případným nežádoucím účinkům. Současně údajně pracovníci organizace upozorňují, že je lépe extázi nebrat.

3.  Stanovisko k testování tablet [4]

PČR Národní protidrogová centrála SKPV vypracovala „Stanovisko Policie České republiky národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování k testování extáze v některých regionech ČR“. Národní protidrogová centrála testování tablet v prostorách tanečních akcí  nepodporuje, a to zejména z následujících důvodů:

·         Dosavadní testování tablet probíhá formou orientačních testů bez dostatečné validity           a průkazní hodnoty.

·         Není jasné, co je smyslem testů. Rozhodně se nemůže jednat o minimalizaci rizik, když se v postupu testu a jeho výsledcích  nevyskytuje nic, co by riziko zdravotních potíží minimalizovalo. Test orientačně prokáže blíže neurčenou  (kvantitativně a kvalitativně) přítomnost MDMA a jí příbuzné látky, nedetekuje však jiné substance, pro zdraví také nebezpečné.

·         I kdyby test vyloučil přítomnost jiných substancí, neznamená to přece, že je MDMA látkou, která škodí organismu méně.

·         MDMA, ale i další látky, jsou uvedeny v Seznamu I podle Jednotné Úmluvy                          o omamných látkách, Příloha I zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách. Aktéři testování tedy ponechávají   zpět  v  oběhu, užívání a zacházení zákonem k tomuto účelu zakázanou látku.

·         Není možné vyloučit, že orientační testy využijí dealeři k utvrzení, že jejich tablety jsou pro další prodej  „vhodné“, tedy že obsahují nespecifikované množství MDMA.

·         Pokud se uživatel extáze rozhodne tuto koupit, je rozhodnut si ji vzít, jak říkají někteří odborníci, v každém případě. Pokud si ji nechá otestovat a test nereaguje pozitivně na přítomnost MDMA, je na jeho rozhodnutí, zda tabletu vezme, nebo ne. Když test reaguje pozitivně, s tichým souhlasem je utvrzen, že tableta je vhodná k užití. V tabletě však kromě MDMA může být jiná, testem neprokazatelná substance, která může vážně ohrozit zdraví jedince (v případě předávkování PMA i smrt). Otázkou tedy potom je odpovědnost realizátorů testu za případný následek.

·         Akční  plán EU v oblasti ilegálních drog pro období 2000-2004 schválený Evropským parlamentem testování tablet extáze zahrnuje. Jedná se však o vytvoření laboratoří, které jsou schopny odborných analýz, nikoli pouliční orientační detekce.

·         Dosavadní testování je hazardem s již ohroženým zdravím konzumentů nelegálních drog, a to za podpory státních orgánů (dotace na testy).  

·         Otázka trestní odpovědnosti, neboli trestnosti testování extáze, není dosud vyřešena.         V jednom případě (jednalo se o občanské sdružení Podané ruce Brno) státní zástupce neshledal v konkrétní kauze porušení zákona. To však neznamená, že by se nemohlo jednat o trestný čin šíření toxikomanie § 188 a tr. zák. v případě jiných kauz, kde skutková podstata toho trestného činu může být konkrétním jednáním naplněna, zejména formou podněcování ke zneužívání jiné návykové látky  než je alkohol.

·         Pokud orientační testování není trestné, je přinejmenším nemorální.

·         Pokud lékaři a další vědečtí odborníci naznají, že MDMA a jí příbuzné látky nejsou pro zdraví škodlivé, pak je kvalitní odborné testování namístě. Pak by se jednalo o vyloučení jiných, zdraví škodlivých látek. Monitoring prodeje extáze v tomto případě bude mít určitou hodnotu a důležitost.

·         Úkolem policie je zabránit distribuci extáze a dalších drog. Tady jsou jistě rezervy.   Policie však rozhodně nepodporuje jejich prodej nebo nezvyšuje povědomí ve společnosti, že brát drogy je normální.

 

Otázkou trestní odpovědnosti v případě testování extáze se zabývalo rovněž Nejvyšší státní zastupitelství, a to z podnětu některých orgánů činných v trestním řízení, zejména  Národní protidrogové centrály.  V roce 2002 vydalo Nejvyšší státní zastupitelství pod poř.     č. 26/2002 „Stanovisko ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů k možné trestní odpovědnosti při testování drogy „extáze“ nestátními organizacemi zabývajícími se preventivní činností v boji proti drogám“.

Ze stanoviska vyplývá, že jednání osob, které provádí testování tablet extáze při hromadných společenských akcích, může založit podezření ze spáchání některého z trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187, §187a nebo § 188 trestního zákona či trestného činu šíření toxikomanie podle § 188a trestního zákona. Případná trestní odpovědnost za některý z uvedených trestných činů by však mohla být výjimečně vyloučena  v  případě splnění podmínek, které jsou ve stanovisku  Nejvyššího státního zastupitelství uvedeny.  Avšak bez zřetele na splnění těchto podmínek přichází v úvahu trestní odpovědnost nebo spoluodpovědnost těchto osob za možný následek na zdraví konzumujícího  plynoucí  z užití látky, k němuž by došlo v bezprostřední souvislosti s ověřováním složení látky. Potom by se mohlo jednat o některý z trestných činů proti životu a zdraví.

 

Z pohledu Ministerstva zdravotnictví je uvedená činnost v rozporu se zákonem               č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedené návykové látky a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení. V případě testování tablet extáze na tanečních akcích  se o tyto účely nejedná, nelze tedy ani vydat povolení k zacházení s látkami. Testování tablet je  tedy ze své podstaty nelegální. Dále se Ministerstvo zdravotnictví domnívá, že odbornou kvalifikací a vybavením není možno v terénu otestovat celé spektrum nežádoucích a nebezpečných příměsí ani substance kvantifikovat. Provozovatelé pravděpodobně naplňují skutkovou podstatu trestného činu, z legislativního hlediska není v současné době možné stávající praxi legalizovat  a z odborného hlediska neexistuje pro případnou  legalizaci žádný podpůrný argument.

 

K předmětnému problému bychom dále rádi uvedli, že odbor prevence kriminality obdržel  od Stálé mise ČR při OSN ve Vídni kopii finální zprávy Mezinárodní rady pro kontrolu narkotik (INCB) o kontrolní misi do ČR, která se uskutečnila ve dnech  10. – 12. března 2003. V této zprávě  jsou zmíněny obavy  vyplývající z  pokračujících diskusí, které se týkají testování syntetických drog na tanečních akcích prováděné v ČR nevládními organizacemi. Ve zprávě se uvádí, že tyto aktivity jsou v rozporu se zásadami  konvencí INCB, které jsou obsahem Výročních zpráv INCB pro rok 1999, 2000, 2001 a 2002. 

 

V souvislosti s testováním extáze v  tanečních klubech je nutno zmínit také pracovní toxikologický workshop, který se konal  za podpory EMCDDA v září 2002 na                     1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.  Toto setkání bylo určeno především pro  odborníky sdružené v České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie. Přednášející byli zahraniční toxikologové velmi respektovaní ve světové vědecké komunitě. Workshopu se zúčastnili toxikologičtí specialisté z forenzně toxikologických laboratoří  v ČR a také soudní lékaři  z předních pracovišť v ČR.  Program byl zaměřen na farmako-toxikologické aspekty zneužívání drog, na problematiku záchytu a identifikace drog v biologických materiálech a na interpretaci nálezů pro účely zdravotní i soudní. Součástí programu byla také přednáška „Nové syntetické drogy, jejich účinky, metabolismus a detekce v biologickém materiálu„. Téma přednášky bylo široce diskutováno včetně otázky terénního testování tablet extáze.  Závěry s diskusí byly následující:

·         Extáze (MDMA) je lidskému zdraví škodlivá. Dostavují se nežádoucí účinky, může vyvolat velmi vážné, až smrtelné komplikace ( viz kapitola 1 – Extáze a její účinky). 

·         Protože extáze sama o sobě poškozuje zdraví, vyhledávání průvodních nečistot v tabletě ztrácí smysl. Nikoho nenapadne vyhledávat nečistoty v jiných škodlivinách. Je nutné změnit propagaci extáze jako relativně neškodné drogy.

·         Tableta extáze může obsahovat cokoliv. Může se jednat o neúčinné placebo, ale také může obsahovat  vedle extáze i jiné více toxické látky. I dealeři mají zájem zjistit, jak kvalitní drogu distribuují a mohli by na základě výsledků nastavit ceny. Z tohoto hlediska je smysl testování čistoty tablet poněkud dvojznačný.

·         Testování pomocí Marquisova činidla je naprosto nespolehlivé a nesmyslné. Na toto činidlo může reagovat řada jiných látek, přičemž argumentace, že reakce jiných látek dávají jiné odstíny, neřeší otázku kombinací látek v tabletě. Dále pak rozeznat rozdíly v zabarvení vyžaduje dobré osvětlení a znalecké oko, což v rukou laiků a v prostředí taneční scény není možné. Kvalifikovaní chemici vědí, že bezpečné chemické identifikaci látek jsou zapotřebí jiné náročnější a specifičtější postupy.

·         Vydávání finančních prostředků na takové projekty je minimálně plýtváním, nemá–li spíše efekt povzbuzující k jejich užívání. Další otázkou je právní odpovědnost za špatně provedenou analýzu a špatnou informaci podanou uživateli.

III.

 

Závěr

 

           

            Ministerstvo vnitra a Policie ČR nepodporují testování tablet extáze na tanečních akcích.

 Prováděná testování jsou nespolehlivá a nesmyslná, jsou vědomým  hazardem se zdravím konzumentů, nemá legislativní podporu a je v  rozporu s ratifikovanými mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.

             Ministerstvo vnitra se zároveň zásadně staví proti financování aktivit nevládních organizací v této oblasti z finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Zpracoval : Odbor prevence kriminality

 

 

 Češi nemají správnou představu o struktuře kriminality v ČR - výzkum CVVM

 

Veřejnost nemá příliš jasnou představu o struktuře kriminality v České republice. Lidé také nedokážou odhadnout úspěšnost policie při objasňování jednotlivých trestných činů. Vyplynulo to z nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Účastníci výzkumu měli odhadnout, jak se na celkové kriminalitě podílí pět vybraných trestných činů.

Uvedli, že nejčastější jsou vloupání do bytů; tvoří podle nich čtvrtinu ze všech trestných činů.

  Krádeže věcí z auta se podle respondentů podílí na celkové kriminalitě 22, kapesní krádeže 

 18, vraždy devíti a znásilnění osmi procenty. Ostatní trestné činy se podle nich na kriminalitě

 podílejí z 18 procent.

Jejich představa se však od reality poměrně výrazně liší.

  Na kriminalitě se totiž ze tří čtvrtin podílejí právě ostatní trestné činy. Poté následují 

  krádeže věcí z aut, vloupání do bytů a kapesní krádeže, znásilnění a vraždy. Dotázaní

  nadhodnotili zejména ojedinělé činy, jako jsou vraždy a znásilnění. Například zatímco

  reálně je znásilnění šestnáctkrát méně než vloupání do bytů, podle veřejnosti je jich

  méně pouze třikrát. Zatímco jedna vražda ve skutečnosti připadá na 50 vloupání,

  podle respondentů připadá na stejný počet vloupání 18 vražd.

Názory veřejnosti na kriminalitu podle CVVM pravděpodobně ovlivňují osobní zkušenosti s jednotlivými druhy trestných činů a média, která informují zejména o atraktivních případech, jako jsou vraždy a znásilnění.

Veřejnost také neumí odhadnout úspěšnost policejní práce.

Jen se příliš nemýlí, když předpokládá, že se policii podaří objasnit 45 procent trestných činů, protože ve skutečnosti je to jen o čtyři procenta méně. Při hodnocení objasňování jednotlivých trestných činů dotázaní výrazně podhodnotili úspěšnost policie při vyšetřování vražd či znásilnění.

Naopak úspěšnost objasňování krádeží a vloupání je podle nich daleko vyšší než ve skutečnosti.

 

Zdroj: ČTK - Praha

 

 

 

IOM  - projekt  proti obchodování se ženami - Slovensko

 

Projekt zaměřený na boj proti obchodu se ženami odstartovala v červnu v Košicích Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Bratislavy.

Součástí projektu je informační kampaň jejímž cílem je poskytnout ženám informace, jak zabránit tomu, aby byly zneužívány kuplíři, kteří nabízejí „výhodné zaměstnání v zahraničí".

Projekt potrvá 15 měsíců a financuje ho rakouská vláda, která na něj vynaložila 150 000 dolarů.

Jak na tiskové konferenci informovala koordinátorka projektu Zuzana Vatráľová, ilegální obchod se ženami se začíná v posledním období stále více rozmáhat. Svědčí o tom podle ní i zvyšující se počty případů odhalených na Slovensku.

Vatráľová jako příklad uvedla, že za pět měsíců letošího roku slovenská policie zaznamenala už jedenáct takovýchto případů, přičemž loni jich bylo za celý rok registrováno 17 a rok před tím pouze šest. Podle Vatráľové jde ale jen o pověstnou špičku ledovce, mnohem víc případů zůstává neodhalených.

Nejčastěji slovenská děvčata a ženy končí v různých zařízeních nebo na ulici v Česku, Rakousku, Německu a Nizozemsku, kde jsou nuceny k prostituci. Několik případů obchodu se ženami představitelé IOM zaznamenali také ve Švýcarsku a v Japonsku.

Obchodování se ženami je pro podsvětí po drogách a organizování ilegální migrace lidí třetí nejvýnosnější obchod. Vatráľová dále řekla, že  projekt se zaměřuje zejména na mladé ženy ve věku od 16 do 24 let, které se nejčastěji stávají oběťmi překupníků a organizátorů prostituce.

„Chceme podstatně zvýšit informovanost žen o tom, co se jim může stát,  když přijmou nabídku neseriózní agentury pro práci v zahraničí, anebo co mohou dělat, když se v zahraničí dostanu do problémů."

V rámci projektu zřídila IOM ve všech osmi slovenských krajských městech a navíc i v Popradě informační a poradenskou telefonickou linku s číslem 0850 111 321, na kterou se mohou ženy obrátit ještě před vycestováním do zahraničí. Linku za první týden fungování využilo podle koordinátorky 130 dívek a žen.

K opodstatněnosti projektu Vatráľová uvedla, že mnoho žen si uvědomuje riziko při cestě za prací v zahraničí, jen málo jich ale ví, jak se zachovat v případě problémů. Právě proto organizace připravila reklamní kampaň a vydala informační materiály, které by měly být dostupné jak na úřadech práce, tak i na zahraničních ambasádách na Slovensku a na slovenských zastupitelských úřadech v zahraničí. „Jednáme také se společností EuroLines provozující autobusovou dopravu do zahraničí, protože právě autobus je nejčastějším dopravním prostředkem, který ženy při odjezdu do zahraničí využívají," sdělila Zuzana Vatráľová.

Součástí projektu je také série diskusí se studentkami maturitních ročníků středních škol a školení pro policisty, kteří přicházejí do styku s oběťmi kuplířů.

  

Ladislav Kerekeš  Košice - zpravodaj ČTK

Zdroj: ČTK

 

---

 

Vybrali jsme z tiskového servisu  La Strada ČR:

 

·         La Strada ČR, o.p.s realizuje od dubna t. r. projekt Lidská práva v praxi – prevence obchodu se ženami v romské komunitě, který finančně podporuje Nadace OSF Praha a OSI/OSJI Budapest. Cílem projektu je zmapovat situaci obchodu s lidmi v romské komunitě a následně zde realizovat preventivní aktivity. Do června  proběhlo mapování situace v lokalitě Ostravsko. V rámci této aktivity se uskutečnily rozhovory a setkání s pracovníky, kteří působí v sociálně vyloučených lokalitách a navštívena místa, kde žijí romské komunity. Výsledkem terénní práce bylo zjištění, že se na Ostravsku objevují případy obchodu s lidmi, jejichž oběťmi jsou romské ženy a dívky. Jedná se především o nucenou prostituci. Ženy jsou obchodovány buď do zahraničí, anebo v rámci ČR, především na Teplicko. Zaznamenaly jsme také informace o změnách v migračním trendu Romů – začínají se objevovat případy samostatných romských žen odcházejících za prací do zahraničí.

            Práce na Ostravsku bude pokračovat preventivními setkáními pro romské ženy a

            dívky. Mapování terénu bude v průběhu následujících měsíců pokračovat v dalších

            dvou vytipovaných lokalitách.

 

 

·         V květnu se v Praze uskutečnilo 11. Ekonomické fórum Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Problematika obchodu s lidmi byla jedním z hlavních témat fóra. V příspěvcích představitelů českého nevládního a vládního sektoru zazněly jak poukazy na „problémy, jež na místní úrovni zůstávají neřešeny“ (ředitelka La Strady), tak i názor, že „z právního hlediska není třeba nějaké zvláštní legislativní úpravy“ (představitel Ministerstva vnitra).

            Zahrnutí tématu obchodu s lidmi do agendy profesionálů z oblasti ekonomie

            považují odborníci zabývající se dlouhodobě problematikou obchodu s lidmi za

            pozitivní posun. Toto spojení může být významné, především pokud se promítne do

            diskuse o řešení příčin obchodu s lidmi, mezi něž bezesporu patří nerovné

            mezinárodní ekonomické vztahy a nerovnováha v distribuci bohatství mezi různými

            oblastmi světa.

 

 

·         V průběhu června zrealizovala La Strada ČR o.p.s. za podpory úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Praze a Britské ambasády v Praze dva dvoudenní semináře zaměřené na práci s obchodovanými osobami. Seminářů se zúčastnili odborníci z neziskových organizací pracujících s žadateli o azyl a migranty. Cílem seminářů bylo rozšířit možnosti spolupráce a informovanost odborníků o problematice obchodu s lidmi.

 

 

V letošním roce vydal U.S. Department of State třetí zprávu o obchodu s lidmi v zemích, které mají „relevantní počet obchodovaných osob“. Tato zpráva dělí dané země do tří skupin na základě toho, jak splňují minimální standardy eliminace obchodu s lidmi.

     Americká organizace Human Rights Watch vydala k této zprávě komentář. V něm  na jednu

     stranu vítá zlepšení letošní zprávy zahrnutím různých účelů obchodu s lidmi; za nedostatek 

     naopak považuje skutečnost, že zpráva dostatečně nereflektuje některé praktiky vlád, jako

      je trestání obětí místo obchodníků (např. deportace a věznění obětí).

      Česká republika byla v loňské zprávě zařazena do první skupiny zemí, tj. mezi země,

       které splňují minimální standardy. V té letošní se navíc objevují informace o počtu

      případů vyšetřovaných podle § 246 TZ v roce 2002 (vyšetřováno bylo 19 případů, 14

      osob bylo obžalováno). Zpráva ale také  upozorňuje na skutečnost, že v některých

      případech stále dochází k zadržování obětí před jejich následnou deportací.

 

Zdroj: Tiskový servis La strada

 

 

---

  

STEM: Týrání seniorů považuje za zásadní problém 10 procent Čechů

 

Násilí na seniorech považuje za zcela závažný problém deset procent Čechů. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Za poměrně vážnou otázku označilo fyzické, psychické, materiální či sociální týraní starších spoluobčanů 45 procent dotázaných. Naopak 13 procentům respondentů připadá tento problém jako zcela okrajový. Nejčastěji se lidé o násilí na seniorech dovídají z médií.

 

Podle Jiřího Šandery, který  výsledky průzkumu STEM představil veřejnosti, jsou občané informováni o týrání starých lidí především prostřednictvím komerčních sdělovacích prostředků.

Z doslechu a hlavně z médií ví o případu násilí na starých lidech polovina dotázaných. Deset procent lidí uvedlo, že se s tímto problémem setkalo v rámci širšího příbuzenstva, ve vlastní rodině pak čtyři procenta Čechů.

 

Větší pozornost věnují násilí na seniorech právě starší lidé. Intenzita zájmu klesá v tomto případě úměrně s věkem.

Za zásadní nebo poměrně velký považuje tento problém 67 procent občanů

starších 60 let, ale jen 50 procent lidí mezi 18 až 29 lety.

Citlivěji vnímají násilí na starých lidech ženy. Postoj městských a venkovských obyvatel se v této otázce v zásadě neliší. Roli v tomto případě nehrají podle výsledků šetření ani vzdělání či majetkové poměry.

Na druhou stranu zkušenost s násilím na seniorech souvisí podle agentury se vzděláním. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty nemá v tomto směru žádnou zkušenost 53 procent z nich. U lidí s pouze základním vzděláním zjistil STEM nulovou

zkušenost se zneužíváním starých lidí u 41 procent dotázaných.

 

Zdroj :ČTK - Praha

 

---

 

PŘEDSTAVUJEME VÁM:       

 

Projekt primární prevence východočeské policie pro ZŠ -  „Učíme se s policií“

 

Projekt „Učíme se s policií“ je určen pro žáky 1.-9. ročníků základních škol. Seznamuje je s činností policie, jejími pravomocemi, věnuje se primární prevenci sociálně patologických jevů. Policejní lektoři upozorňují děti na existenci nejrůznějších kriminogenních faktorů, na úskalí páchání trestných činů, působí na zvyšování jejich právního vědomí.

Projekt zpracovaly redaktorky východočeských preventivně informačních skupin Policie ČR Renata Šanderová, Hana Kvasničková a Dana Dolanová. Jako spoluautor se na projektu podílela celá řada policistů a  jako odborný poradce s námi spolupracovala PaedDr. Zdena Kašparová, projekt zaštítil odbornou pedagogickou garancí PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. z Univerzity Hradec Králové a garantem  projektu za Ministerstvo vnitra je Mgr. Michaela Veselá z Odboru prevence kriminality.

 

Jak vznikl projekt

Myšlenka vypracovat tento projekt vznikla souběžně se založením „Specializovaného pracovního týmu toxi“, zřízeného v září 2001. Jeho vznik byl podmíněn reakcí na stále stoupající celorepublikový trend v distribuci a výrobě omamných a psychotropních látek a na snižování věkové hranice konzumentů narkotik a drog. Vedle činnosti represivních složek byla v týmu ustanovena i činnost preventivního charakteru.

Naším původním záměrem proto bylo vytvořit projekt zabývající se primární prevencí drogových závislostí, ale v jeho přípravné fázi jsme došli k rozhodnutí, že jej rozšíříme o další negativní a sociálně patologické jevy. Byli jsme si totiž vědomi nízké účinnosti jednorázových přednášek a besed s těmito tématy, takže jsme se rozhodli pro dlouhodobé systematické a interaktivní působení na vybranou cílovou skupinu dětí a navázání pozitivního kontaktu a vytvoření důvěrného prostředí mezi žáky a lektorem.

 

Základem pro východočeský projekt se stal projekt „Učíme se s policií“, který vznikl počátkem roku 2001 na preventivně informační skupině v Pardubicích. Ten byl od září roku 2001 realizován na 12 základních školách pardubického okresu a po dohodě s jeho autorkami se stal základním kamenem plánovaného projektu krajského. Vzhledem k tomu, že o projekt projevilo zájem Ministerstvo vnitra, Policejní prezidium i ostatní policejní útvary z ČR, bude po proškolení policejních preventistů poskytnut a následně využit v rámci celé České republiky.

 

Popis projektu

Jedná se o ucelený cyklus pravidelných lekcí určených pro žáky 1.- 9. ročníků základních škol (příp. ZvŠ), realizovaných ve školním roce. Během  prvních hodin se při tématech, jako jsou „Doprava„ a  „Představuje se policie„, vytváří vzájemná důvěra mezi žáky a policistou, která je nezbytná pro témata následující,  jako např. „Šikana“, „Drogy“, „Normativní systém společnosti“, apod.

V pilotním projektu předkládáme základní teoretické informace a prakticko-metodické náměty, jak realizovat primární prevenci patologických jevů na základních školách v návaznosti na minimální preventivní program. Jedná se o dopravní problematiky, základní poznatky o policii, zásady správného chování v různých situacích a v různém prostředí, správní delikty, primární prevenci patologických jevů jako jsou šikana, násilí, rasismus, alkoholová a nealkoholová toxikomanie, gamblerství.

 

Součástí první části projektu jsou rozsáhlejší obecné informace pro lektory, děti i rodiče, včetně příběhů, dotazníků, pracovních listů a her. Druhá část obsahuje metodiku osmi základních témat pro tři věkové kategorie žáků základních škol (6-7 let, 8-11 let, 11-14 let). Lektoři v této části najdou nejenom praktický návod pro práci s dětmi, včetně dalších pracovních listů, hádanek, hlavolamů, kvizů a testů vztahujících se k danému tématu, ale  též shrnutí nejzákladnějších obecných  informací. Prostřednictvím pracovních listů, které děti budou vypracovávat v domácím prostředí, budeme moci oslovit a nepřímo působit i na rodiče žáků.

 

Stavebnicový systém projektu umožňuje využít jednotlivé tematické okruhy i samostatně. Některá témata jsou využitelná i na středních školách a odborných učilištích (bezpečné chování, šikana, rasová diskriminace, právní vědomí, práva a povinnosti dítěte, drogy a jiné závislosti, extremismus, normativní systém ve společnosti apod.). S úpravou a doplněním lze projekt využít i pro studenty 1.- 4. ročníků středních škol a na odborných a středních odborných učilištích.

           

K jednotlivým problematikám je využívána i  videoprojekce (doprava, představuje se policie, IZS, alkoholová  a nealkoholová toxikomanie, šikana atd.) a pro dokreslení reálného světa jsou děti seznamovány i s případy z policejní praxe.Projektem prolínají jednorázové i dlouhodobé soutěže (výtvarné, literární).        Jednotlivce i třídy čeká za nejlépe odvedené výkony drobná odměna ve formě sladkostí, drobných dárkových předmětů atd. Motivací pro žáky je např. zveřejnění výtvarných a literárních děl v regionálním tisku, návštěvy různých pracovišť policie apod.

 

Součástí projektu jsou i další preventivní aktivity, jejichž cílem je oslovit nejenom děti a mládež, rodiče, ale i širokou veřejnost. Naši preventivní pracovníci publikují články týkající se dané oblasti, tvoří propagační materiály, poskytují na velkých preventivních akcích policie poradenské služby.     Policie ČR správy Východočeského kraje rozjíždí  též webové stránky  s problematikou TOXI, na kterých je uveden internetový a telefonní kontakt pro anonymní poradenství pro děti a mládež a poradenství a konzultace pro rodiče a rodinné příslušníky drogově závislých a experimentujících.

 

 

 

 

První rok projektu

Ve školním roce 2002/2003 byl tento pilotní projekt realizován v 5. a 6. ročnících ve vybraných ZŠ v kraji. Školy byly  vytipovány v lokalitách s největším výskytem trestné činnosti mládeže. Předpokladem úspěšné realizace programu je souhlas a spolupráce vedení školy a ostatních pedagogů.

·       v jedné oslovené třídě program reprezentuje  8 - 10 hodin ve školním roce, policisté

     se tedy setkají  se „svou„ třídou 8 krát za školní rok (říjen až květen)

·         do projektu bylo zapojeno 930  žáků

·         vyhodnocování efektivity tohoto programu probíhalo:

   a)  formou experimentu - porovnávání experimentální skupiny a kontrolní skupiny, za

       účelem zjištění efektu projektu v postojích, vědomostech a v posunu chování žáků

       (strukturovaný dotazník)

   b)  strukturovaným dotazníkem pro pedagogy, lektory

   c)  testy, dotazníky, pracovní listy, kvizy - k  jednotlivým tematickým okruhům

 

Abychom zjistili, zda tato činnost policistů na školách přináší „slibované ovoce", pečlivě jsme se věnovali sledování a měření jeho efektivity. Skupinu žáků zapojených do projektu jsme srovnávali se skupinou kontrolní. Výzkum prokázal, že ke statisticky významnému posunu ve vědomostech, postojích a chování oslovených žáků skutečně došlo.

 

Budoucnost projektu

V současné době je ukončeno vyhodnocení celého pilotního projektu, včetně dotazníků pro pedagogy, jeho dopadů, ale i připomínek a námětů pro naši další činnost. Probíhá doplňování a závěrečná úprava projektu pro jeho kompletaci  k tisku. Pro závěrečnou podobu jsme zvolili formu kroužkových pořadačů, které nám umožní operativní práci s materiálem, jeho doplňování nebo novelizaci. Pro tisk projektu máme přislíbenu materiální pomoc Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra v rámci vnitroresortních projektů MV a plánujeme vytištění dostatečného počtu tak, aby byl projekt  uvolněn všem zájemcům z preventivně informačních skupin PČR. Podmínkou jeho uvolnění bude vždy proškolení v práci s projektem,  včetně práce s dotazníky, s interaktivními metodami a různými formami práce (modelové situace a hry, relaxační techniky apod.) K projektu bude připojen i jakýsi manuál k práci s ním. V současné době máme již dohodnutou spolupráci se dvěma kraji, kde proběhne proškolení k projektu preventistů z jejich okresních ředitelství PČR na podzim tohoto roku.

Kpt. Mgr. Iva Marková,  por. Renata Šanderová,  Mgr. Gabriela Kozmová

                                                                                             

Pro Tiskový servis  zpracovala: Mgr. Michaela Veselá, OPK MV

  

---

  

Program Bezpečná komunita

 

Cílem programu „Bezpečných komunit" Světové zdravotnické organizace je snížit incidenci a závažnost úrazů. Na základě rozboru úrazovosti stanovit hlavní směry prevence úrazů v dopravě, u dětí, mládeže, starých lidí, v pracovním prostředí, v domácnosti, při sportu a rekreaci, prohloubit protiúrazovou výchovu s přednostním zaměřením na nejvýznamnější rizikové skupiny a situace. Předpokladem je vytvoření mezioborové skupiny odborníků na komunitní úrovni z oblasti zdravotnictví, školství, dopravy, vnitra, justice, průmyslu aj. k analýze a usměrňování prevence úrazů a otrav. Je to důležité z toho důvodu, že místní lidé nejlépe znají konkrétní místní podmínky, jsou často ochotni se této závažné problematice věnovat i nad rámec svých povinností, protože tím mohou ovlivnit i zdraví svých nejbližších.

 

Historie „Bezpečných komunit"
Idea Bezpečné komunity byla poprvé koncipována na První světové konferenci úrazové prevence, která se konala ve Stockholmu v roce 1989. V závěrech konference se objevil dokument - Manifesto for Safe Communities - Manifest bezpečných komunit, který uvádí: „Všichni lidé mají stejné právo na zdraví a bezpečí". Tento základní požadavek Světové zdravotnické organizace patří do programu Zdraví pro všechny a tvoří základ pro Globální plán prevence nehodovosti a snížení úrazů a vedl k celosvětovému hnutí za bezpečnou komunitu.
Na začátku šedesátých let byly poprvé vytvořeny interdisciplinární vědecké výzkumné programy na švédské univerzitě v Lundu, které sezvaly k práci sociology, anatomy, fyziology, epidemiology, architekty a specialisty na systémovou analýzu a sociální lékařství. Na podkladě výsledků epidemiologických a analytických studií se tato skupina začala podílet na komunitně orientovaných preventivních programech, zaměřených na snížení nehodovosti a prevenci úrazů v sedmdesátých letech. Funkci koordinátora plnilo oddělení sociálního lékařství Lundské univerzity.
Na začátku 70. let byly zahájeny projekty v regionu Skaraborg a ve Falköpingu. Komunitně orientované programy byly úspěšné, se snížením úrazovosti téměř o 30 % v průměru, v některých oblastech i o 45 % po dvouleté intervenci. Úspěch podpořil zavedení prevence úrazů jako součást programu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny.
Studie komunitní bezpečnosti byly také v pozadí obnovení oddělení sociálního lékařství na Karolinské univerzitě ve Stockholmu, které bylo později rozšířeno na oddělení veřejného zdravotnictví.

 

Jak definovat „Bezpečnou komunitu"?
Komunita je ohraničená geografická oblast, skupina lidí se stejnými zájmy, profesionálním zaměřením, nebo také jednotlivci, kteří poskytují ve specifické oblasti služby. Mnoho komunit splňuje cíle bezpečné komunity, aniž o tom vědí. Ve skutečnosti ani není důležité mít bezpečí jako první komunitní cíl. Jestliže však vytvoří komunita základ pro intervenční aktivity a získá potřebné vazby pro zásah do jedné oblasti, automaticky je pak může použít pro oblasti jiné.
Komunitní program ve Falköpingu ve Švédsku byl první, který aplikoval všestranný přístup k prevenci úrazovosti srozumitelný pro všechny věkové kategorie, prostředí a situace. Přitom nezaváděl nějaké nové organizační struktury, ale spojil aktivity stávajících organizací, spolků a veřejně prospěšných organizací. Na podkladě vybudování registru úrazů byl zaveden v roce 1979 program, který přinesl během tří let svého trvání snížení pracovních, domácích a dopravních úrazů o 27 %. V roce 1991 byl Falköping jmenován Bezpečnou komunitou WHO. Od roku 1989 je takových komunit 62, s počtem obyvatel od 2.000 do 2 milionů a jsou ve Švédsku, Austrálii, Thajsku, Kanadě, Dánsku, Norsku, Francii, Velké Británii, Spojených státech a Jižní Africe. Další komunity o získání tohoto titulu usilují.
Rozdíl mezi koncepcí Bezpečné komunity a jinými intervenčními programy je především v základním zaměření programu na určitou komunitu, která hraje hlavní roli nikoliv proto, že je již zcela bezpečná, ale že má strukturálně zaměřený přístup ke zlepšení bezpečnosti. Tvořivé metody výchovy a změn prostředí spolu s potřebnou právní úpravou jsou základem pro vytvoření bezpečí pro všechny. Není žádný jednotný přístup ke změně ustálených způsobů chování, ale například média se mohou stát účinnou zbraní a vyburcovat společenskou pozornost.
Programy zaměřené na prevenci a snížení úrazovosti musí identifikovat a charakterizovat problém a také zhodnotit efektivitu intervence. Ačkoliv tedy epidemiologie není duší celého programu, je nicméně pro jeho fungování životně důležitá.

Jak lze získat statut „Bezpečná komunita"?
Bezpečná komunita je titul udělovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) komunitě, která přijala program prevence úrazů. Aby daná komunita získala statut „Bezpečná komunita" (BK), musí se rozhodnout na lokální úrovni snížit počet úrazů (neúmyslných i úmyslných) tím, že investuje prostředky do dlouhodobého programu úrazové prevence. Program pokrývá všechny věkové skupiny, prostředí a situace. Tento model je založen na široké spolupráci s existujícími sítěmi, a mezi zastupitelstvím a zdravotnickými službami, jinými autoritami, dobrovolnými organizacemi a soukromými osobami v rámci komunity (obce, města atd.). Prevence úrazů se stává důležitou součástí veřejno-zdravotnické práce zastupitelstev bezpečných komunit.

Spolupracující centrum Světové zdravotnické organizace pro komunitní propagaci bezpečí designovalo více než 70 projektů BK, které reprezentují velká města, městské čtvrti, obce, okresy a regiony. V květnu 2002 bylo schváleno 6 nových kritérií BK. Ta nahrazují původních 12 kritérií, která byla vytvořena jako kvalitativní ukazatel projektu BK na seminářích ve Švédsku a Thajsku v roce 1989. Na této práci se podíleli představitelé z Lidköpingu, Falköpingu a Motaly ve Švédsku a Jerry Miller z Austrálie. V roce 1996 byla na konferenci v Dallasu (USA) zahájena revize těchto 12 kritérií s cílem, aby lépe odpovídala problematice velkých měst. V roce 2001 v Anchorage (USA) se v průběhu konference o Bezpečných komunitách SafeComm 10 uskutečnilo druhé setkání, kde byla ustanovena pracovní skupina pod vedením Diany Hudsonové (CDC Anchorage). Práce této skupiny vyústila do konečného návrhu 6 kritérii.

 

Kritéria Bezpečné komunity

·         Vytvořená síť spolupracovníků, vedená mezioborovou skupinou odborníků, zodpovědných za preventivní činnost v komunitě.

·         Zavedený dlouhodobý program, zaměřený na muže a ženy všech věkových kategorií, na různorodá prostředí a situace.

·         Program zaměřený na rizikové skupiny občanů a nebezpečná prostředí.

·         Program, který monitoruje výskyt a příčiny úrazů.

·         Program hodnotící účinnost preventivních aktivit, procesů a efektivity změny.

·         Pravidelná účast na činnosti národní a mezinárodní sítě BK.

 

 

 

Jak se stát členem sítě BK

Komunity, které se chtějí přihlásit do mezinárodní sítě „Bezpečných Komunit", mohou kontaktovat koordinační pracoviště BK v ČR - CEPDÚ, V úvalu 84, 15006 Praha 5.

Koordinátorem BK je MUDr. Petr Nencka,  E-mail: petr.nencka@lfmotol.cuni.cz

Po splnění kritérií, se musí předložit:

a)      Oficiální přihláška v anglickém jazyce podrobně popisující projekt.

b)      Text pro www.

 

 

Zpracoval: MUDr. Michal Grivna, CSc, MPH, vedoucí Centra epidemiologie a prevence úrazů UK, 2. lékařská fakulta Motol

 

---

  

Dopady dopravních nehod

Každá dopravní nehoda má dopad na její účastníky nejenom z pohledu trestně právního a v případě zranění nebo usmrcení i pohledu zdravotnického, ale přináší i nezanedbatelné celospolečenské škody a projevuje se ve svých důsledcích i na snížení kvality života postižených a jejich příbuzných. Vyčíslit ve finančním vyjádření hmotné ztráty v souvislosti s dopravní nehodou, a to jak na vozidle, případně na dopravních zařízeních, lze relativně snadno; vyčíslení ztrát, vyplývajících ze ztráty kvality života a ze sníženého společenského uplatnění je již o mnoho složitější. I přes složitost tohoto problému je nutné otázky ztráty kvality života a ztráty  vyplývající ze sníženého celospolečenského uplatnění brát velice vážně, neboť významně ovlivňují, ať již přímo nebo nepřímo, celkové klima ve společnosti a mají dopad i na její prosperitu.

V roce 1995 zpracovala na základě požadavku Evropské komise Evropské unie mezinárodní organizace Evropská federace obětí nehod v silničním provozu (FEVR) celoevropský výzkum,

který monitoruje dopad usmrcení nebo zranění při dopravní nehodě na snížení kvality života a životní úrovně rodin obětí a zraněných osob samotných.

Výzkum jednoznačně prokázal, že osoby zraněné při dopravní nehodě nebo jejich příbuzní trpí v následujících letech po dopravní nehodě:

·         ve 49 % nespavostí,

·         v 55   % bolestmi hlavy,

·         v 58   % všeobecnými zdravotními problémy.

Tyto zdravotní problémy neustávají ani po třech letech po předmětné události. Výzkum nadále potvrdil, že postižení a jejich příbuzní trpí i psychologickými problémy, které jsou nejvýraznější v prvních třech letech po dopravní nehodě. Postižení dopravní nehodou :

·         v 72 % ztrácí zájem o každodenní život, jako je seberealizace v zaměstnání, domácí

            práce, vaření a sebevzdělání,

·         v 70 % se odmítají pohybovat na veřejnosti a ztrácí zájem o společenský život,

·         49    % ztrácí sebedůvěru,

·         46    % mívá často návaly úzkosti,

·         37    % má sebevražedné tendence,

·         64    % trpí různými formami deprese,

·         27    % trpí fobiemi,

·         71    % trpí nechutenstvím.

Pokud se týká přímo tělesně postižených v důsledku dopravní nehody, výzkum prokázal, že 50 % z nich trpí sexuálními problémy, v případě příbuzných postižených těmito problémy trpí v prvních třech letech 40 % příbuzných obětí dopravních nehod.

Pokud se týká dopadu na životní úroveň a na uplatnění ve společnosti výzkum prokázal, že příbuzní obětí dopravní nehody:

·         v 68 % případů nejsou schopni plánovat svůj život v budoucnosti,

·         v 91 % případů nejsou schopni mít radost ze života,

·         v 60 % případů mění zaměstnání,

·         v 65 % ztrácí své zaměstnání.

Jak vyplývá z výše uvedených faktů, dopravní nehody mají nebývalý dopad na celý další život jednotlivých účastníků se zvláštním zřetelem na oběti samotné a na jejich příbuzné.

 

Zdroj: Ministerstvo  dopravy – Infoservis Besip  2003

RADY A DOPORUČENÍ

 

Autostop ano, či ne ?

Problematika autostopu je stále živá nejen v době prázdnin a dovolených. Je mnoho vyznavačů autostopu, ale zejména v našich krajích tomuto druhu cestování pšenka příliš nekvete.

            Jedním z důvodů popisovaného stavu mohou být zcela naturalisticky pojaté ukázky, jak některé cesty autostopem končí. Faktem zůstává, že případů přepadení, fyzického násilí či krádeží je stále dost. Na tomto místě je nutno připomenout, že u nás zcela zatím vítězí neochota řidičů stopařům vůbec zastavit. Důvodem je také, že mnoho ochotných řidičů již doplatilo na svou slabost. A ne vždy šlo jen o krádež auta nebo věcí z něho. Několikrát skončili řidiči s velmi vážnými zraněními v dlouhodobém nemocničním léčení. V převážné většině konfliktních situací však bývá na vině řidič, zejména jde-li o svezení půvabné mladé stopařky. Většinou přijde nenadálá porucha poblíž lesa či odlehlé boční cesty.

Jaké je řešení problému autostopu? Složité. Ztroskotala i taková opatření, při nichž zejména mladí stopující byli vybaveni průkazkami. Navíc byli i pojištěni pro případ úrazu při možné autonehodě. Tím odpadl jeden ze silných protiargumentů řidičů.

Celkové dořešení problému, který v rozvinutých zemích EU již není tak podstatný, chce spoustu času a především výchovu a pochopení z obou stran.

Pár jednoduchých a jasných rad pro vyznavače autostopu:

Ø      Cestování autostopem si zvolte, až když nelze cestovat vlakem, autobusem nebo autem se známými.

Ø      Jde o levnou, ale často nebezpečnou a časově těžko odhadnutelnou záležitost.

Ø      Lepší je cestovat autostopem ve dvou.

Ø      Stopujte pouze tam, kde je to bezpečné a kde vám může řidič případně zastavit (nelze na dálnici, v nepřehledných úsecích apod.).

Ø      Dejte řidiči najevo, kam chcete jet (např. pomocí napsaného cílového města – Domažlice).

Ø      Při stopnutí auta si pokud možno zapamatujte základní data o vozidle (registrační značku, typ, barva, nápadné odlišnosti) a vzhled a chování řidiče (oblečení, brýle, vousy, nářečí, kuřák).

Ø      Zásadně si sedejte na zadní sedadla, abyste měli přehled o řidiči anebo možnost vozidlo rychle opustit.

Ø      Již při jemných náznacích nevhodného chování řidiče se snažte, aby vozidlo pokud možno co nejdříve zastavil a vy ho ihned opusťte pod jakoukoli záminkou (změna cílového města, nevolnost, vykonání osobní potřeby  apod.).

Ø      Pokud včas nezjistíte, co chce řidič podniknout, snažte si zachovat chladnou hlavu. Při pokusu o násilí, znásilnění nebo okradení si můžete pomoci útěkem k frekventovanějšímu místu či použitím čehokoli na svou ochranu (deštník, klíče, ochranné spreje či paralyzéry, osobní alarmy, úder kabelkou, prvky sebeobrany či bojových umění, použití zbraně) vždy v mezích nutné obrany, kterou garantuje trestní zákon. Jednoznačná rada není a některé návody mohou být i kontraproduktivní.

Ø      Po útoku na vaši osobu, pokud je to možné, se snažte co nejdříve utéci z dosahu zvrhlíka a věc podle známých zásad oznámit policii.

Ø      Vyvarujte se autostopu po setmění.  

Předložené náměty k autostopu si nekladou za cíl odradit převážně nemajetné studenty od tohoto způsobu cestování. Naopak. Při využití těchto rad budete daleko ostražitější a cestování autostopem vám nebude činit velké problémy.

Na závěr, řidiči nezapomeňte, že když někdo stopuje, může být i v tísni, např. kvůli poruše na vozidle, mít zdravotní problémy apod.

Zpracovali: JUDr. Tomáš Koníček a JUDr. Pavel Kocábek, odbor prevence kriminality MV, tel.:974833217 resp. 974832097, E-mail:sitprev@mvcr.cz

 

---

  

Informace o akci nejen pro řidiče

 

Nadace Romana Kresty a Daniela Landy MALINA  přichází s projektem zaměřeným na bezpečnost silničního provozu.Cílem projektu je oslovit několik přesně definovaných skupin a nabídnout jim atraktivní formou možnost naučit se zvládat krizové situace v běžném silničním provozu a modely chování, které pomohou eliminovat  nebezpečí, které z provozu motorových vozidel plyne nejen  provozovatelům, ale i ostatním účastníkům silničního provozu.

Projekt má  jasný  záměr – rozšiřováním informací o správných  návycích  řidiče a  řešení složitých dopravních situací docílit zvýšení bezpečnosti silničního provozu. A to řadou různých forem: zdarma distribuovanými videokazetami, pořádáním instruktážních dnů pro děti a rodiče zábavnou a zajímavou formou. Do školek a do škol se dostanou pořady připravené pro děti. Projekt doplní i akce pro děti z dětských domovů.

 

Vzhledem k tomu, že jde o projekt svým rozsahem, obsahem i zamýšleným dosahem ojedinělý, bude odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra a Policie  České republiky na jeho realizaci dlouhodobě spolupracovat.

Spolupráce se  týká zejména  mediální prezentace projektu, odborné a metodické pomoci a účasti Policie ČR při organizaci  s projektem spojených aktivit.

 

Součástí projektu je první hodinová videokazeta s názvem „Bourá jen blb“.Tato videokazeta zábavnou  formou ukazuje jak lze bezpečně zvládnout některé komplikované a nebezpečné situace při řízení, dále problematiku vlivu alkoholu na řízení, jak se zachovat a pomoci při nehodách atd.

Průvodci a aktéry filmu jsou oba zakladatelé nadace:  automobilový závodník Roman Kresta a skladatel a zpěvák Daniel Landa,  který úspěšně absolvoval řadu mezinárodních autokrosových soutěží.

 

Kazetu je možné si objednat na telefonním čísle 255 700 840  nebo na www.nadace-malina.cz. KAZETA  JE  ZDARMA.

 

Zpracoval: Odbor prevence kriminality MV

 

Obsah časopisu POLICISTA  9/2003

 

K novému školnímu roku se v zářijovém vydání časopisu Policista váže především velká příloha věnovaná Katalogu kurzů 2003/2004 Policejní akademie (v rámci celoživotního vzdělávání policejních specialistů) a základní seznámení s východočeským projektem prevence Učíme se s policií. Druhá příloha patří Bezpečné lokalitě - souhrnnému pohledu na jednu z výrazných aktivit odboru prvence kriminality MVČR.

Letní reportáže přinášejí svědectví o soutěži kynologů v šumavských lesích u Stožce a o činnosti policejního oddělení v malebných končinách kolem Bystřice nad Pernštejnem. Pravidelná rubrika Slovo policejního prezidenta shrnuje tentokrát informace, které o práci PČR poskytl Jiří Kolář reprezentantům zastupitelských úřadů v ČR.

V dalších rubrikách se čtenáři seznámí např. s portrétem policisty včelaře, se zahraničními zajímavostmi (Cobra je pětadvacetiletá), s případem útočníka teroristy na radnici města okresní velikosti, se sportujícími potápěči, s tím, jak se kdysi "sedělo", s katedrou zbraňových systémů Vojenské akademie Brno atd.

Povídkovou tvorbu zastupuje v tomto čísle Podezřelá Kalifornie - příběh Františka Uhra, který zvítězil v literární soutěži Havran, stal se nejlepší povídkou roku 2002. Ani v devátém Policistovi letošního ročníku nechybějí tipy z kultury a čtenářské soutěže (Slavná bojiště našich dějin, Křížovka, Deset minut s paragrafem).

 

---