DO SPORTU SE VRACEJÍ DOPINGOVÉ TRANSFÚZE

      Výzkumy britské BBC naznačují, že se do světa sportu po letech vrací nelegální krevní transfúze.

Odborníci soudí, že byly masově užívány na loňských zimních olympijských hrách.

 

Praha-Mezera mezi zastánci antidopingového boje a sportovci, kteří si k výkonům pomáhají nelegálně, se zřejmě opět prohlubuje.

     Podle britské BBC v současnosti mnoho sportovců používá ke zvýšení výkonnosti transfúze cizí krve. Efekt je podobný jako při používání zakázaného hormonu EPO. Ovšem kontrola takového počínání je téměř nemožná.

     „Není na to metodika. Účinek to má stejný jako EPO , zvýší se počet červených krvinek, , což umožní lepší okysličení krve,“vysvětluje Růžena Šlechtová-vedoucí pražské antidopingové laboratoře.

     Krevní doping se začal vyvíjet v šedesátých letech minulého století. Sportovci si nechávali odebrat  a odebrat svou vlastní krev, kterou si před závodem znovu pustili do žil. Metoda krevních transfuzí je zakázána už od konce osmdesátých let, , kdy byla uznána za neetickou. V minulém desetiletí ji nahradilo užívání hormonů darbepoetinu.  V posledních letech však rostly počty odhalených závodníků.

 

Levná a účinná metoda  

 

      Krevní transfuze by se mohly pro sportovce stát jistějším i levnějším řešením. zatímco užívání erythopoetinu nebo darbepoitenu stojí asi 35 000 korun na měsíc, jedna dvousetmiligramová transfuze  krve přijde na 1 200 Kč.

           Metodu naopak znevýhodňují zdravotní rizika. „Mohou nastat alergické reakce nebo se přenést některé choroby,“ upozorňuje Šlechtová.  

     Je přesto možné, že sportovci této metody zneužívají? Jim Carrabre, šéf lékařské komise mezinárodní biatlonové unie, je přesvědčen, že ANO.

     „Většina sportovců, které jsem viděl na zimních olympijských hrách v Salt Lake City, měla v těle stopy po jehlách. Budí to ve mně podezření,“ řekl Carrabre pro BBC.

 

 

RIZIKA ODHALENÍ JE MIZIVÉ

        Transfuze cizí krve sice nesou zdravotní rizika , ale z hlediska odhalení jde o velmi bezpečnou metodu.

          Sportovec se nemusí bát, že by celníci nebo dopingoví komisaři objevili balíčky s krví. Krev transportují živí nosiči, například kolegové z reprezentačního týmu.

                  „Není to tak, že by šla krev rovnou do žíly,“ vysvětluje JAN ÜRGE, člen antidopingové exekutivy. „Krev se musí zpracovat, odděluje se od ní plazma. Ale existují mobilní laboratoře. To není problém.

 

VE SVĚTĚ SPORTU SE ROZMÁHÁ STARONOVÝ DOPINGOVÝ TRIK, TRANSFUZE.

 

     Testy na EPO se provádějí od olympijských her 2000 v Sydney. V příštím roce na olympijských hrách v Aténách bude provedeno celkem 4 000 testů. Riziko dopadení při užívání zakázaných látek tedy roste.

     V případě krevních transfuzí zatím věda tápe. Skupina odborníků v Sydney za podpory amerického antidopingového výboru však už pracuje na metodě, která by užívání cizí krve mohla odhalit.

      „Je založena na odlišnosti na odlišnosti krevních podskupin,“ říká Šlechtová. Je to ovšem strašně drahé. Nebylo by to výhodné pro rutinní vyšetřování.

       Koordinátor výzkumného projektu MICHAEL ASCHENDEN byl v rozhovoru pro BBC optimistický. „Náš test dokáže krevní podskupiny označit. Nebudou žádné omyly. V těle dokážeme zjistit čajovou lžičku krve pocházející z jiného těla.“ 

 

 

PRVNÍ TRESTY UŽ PADLY

      Že antidopingové organizace nejsou úplně bezmocné, dokazuje nedávný případ rakouských lyžařů.Trenér Walker Mayer byl potrestán doživotním zákazem činnosti jeho syn Marc a Achim Walner, oba členové reprezentačního týmu , nesmějí závodit do roku 2005. Všechno kvůli tomu, že v jejich chatě při loňských hrách v Salt Lake City bylo nalezeno vybavení pro transfuze.

     „Pochybuji, že by po tomhle přísném potrestání někdo další bude zkoušet,“ řekl MILAN JIRÁSEK, předseda Českého olympijského výboru.

      Bojovníci proti dopingu ale nemohou být klidní. V zákulisí profesionálního sportu probíhá tichá válka mezi vynálezci podpůrných látek a dopingovými komisaři.

 

NOVINKA: GENETICKÝ DOPING

 

MEZI NOVÉ METODY PATŘÍ TZV. GENETICKÝ DOPING

 

Který nové metody patří tzv. genetický doping, který je od loňska  na zakázané listině Mezinárodního olympijského výboru. Zatím není jasné, jak se budou testy provádět. Jedním z využití genetického dopingu by mohla být stimulace tvorby hormonu EPO.

      Věřím, že existují laboratoře, kde se doping vyvíjí,“ říká Šlechtová.“Představy o tajné dopingové válce nejsou přehnané.  Nevíme, co farmaceutický průmysl vyrábí. A pokud se nenajde způsob kontroly, bude na tom vydělávat.

 

 

 

Martin Hašek

Mladá Fronta Dnes

Sport

Dne 20. 6. 2003

 


Zpět na problematiku