„KOUŘENÍ A ALKOHOL JSOU RIZIKOVÉ FAKTORY“
Říká prof. MUDr. Jan Betka, DrSc.
V tomto čísle vás chceme seznámit s klinikou ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF – UK. V jejím čele stojí prof. MUDr. Jan Betka, DrSc.,člověk, který mimo jiné, rozhodujícím způsobem přispěl k výraznému rozšíření spektra operačních zákroků jako je onkologická chirurgie, v oblasti hlavy a krku, laserové chirurgie , chirurgie baze lební, chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek. Panu profesorovi jsme položili několik otázek.
Vaše pracoviště má více než staletou historii a po celou dobu je ve svém oboru na předním místě. Jak se, zejména v posledním desetiletí, daří tak vysokou úroveň péče o pacienty udržet ?
Pražská otorinolarynkologická klinika 1. LF. UK byla založena v roce 1892, je tedy jednou z nejstarších univerzitních pracovišť v ČR a samozřejmě nejstarší otorinolaryngologickou klinikou v naší zemi. Zakladatelem kliniky byl prof. Kaufmann, po něm toto pracoviště vedli profesoři Kutvirt, Přecechtěl, Sedláček, Tichý. Pracoviště se vždy snažilo zastávat vedoucí postavení v oboru ORL a chirurgie hlavy a krku. Pro pracovníky kliniky to znamená, že se vždy snažili a snaží udržet krok se s progresivními diagnostickými a léčebnými TRENDY VE SVĚTĚ. Znamená to pro ně samozřejmě i velké nároky na soustavné studium.
Jak široké je spektrum léčebné péče vaší
kliniky ?
Klinika zastává celou šíři oboru otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a
krku. Nezaměřujeme se pouze na jednu problematiku, ale snažíme se, aby klinika
měla více nosních programů. Speciálně se věnujeme onkologické problematice, na
kterou úzce navazuje problematika rekonstrukční chirurgie, která je nutná po
ablativních onkologických operacích. Věnujeme se problematice ušních onemocnění,
zejména rekonstrukční chirurgie. Která je nutná po ablativních onkologických
operací. Věnujeme se problematice ušních onemocnění, zejména rekonstrukční léčbě
sluchu. Od roku 1986 se věnujeme kochleárním implantacím, v posledním období též
implantacím kmenových neuroprotéz (provedli jsme stou operaci tohoto druhu na
světě). Zabýváme se chirurgií nosu a vedlejších dutin nosních, zejména rozvíjíme
funkční endoskopickou chirurgii při chronických rinopatiích. Dalším nosným
programem je chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek. Jsou to nejčastěji
prováděné operace na našem pracovišti a ročně jich provádíme 500 – 700. Máme
vybudovanou velmi dobrou návaznost ve zdejší fakultní nemocnici pro tuto léčbu.
Klinika je též centrem laserové chirurgie a z novějších programů rozvíjíme
chirurgii baze lební. Samozřejmě jsem vyjmenoval pouze některé z našich
aktivit.
Které zákroky patří k nejčastějším a které
k nejobtížnějším ? Které postupy jsou v ČR unikátní ?
Nejčastější operace, které provádíme,
jsou chirurgické výkony v dýchacích a polykacích cestách. Klinika se zaměřuje na
obtížnější chirurgické přístupy a méně rozsáhlé operace(např. tonzilektomie a
adenotomie) provádíme spíše vyjímečně. Za unikátní operace považujeme zavádění
kmenových neuroprotéz a společně s ORL a klinikou 2. LF-UK jsme jediná
pracoviště, která se věnují kochchleárním implantacím. Prioritou máme i
v některých rozsáhlých onkologických výkonech a při rekonstrukcích. Např. po
odstranění hltanu, hrtanu a krčního jícnu provádíme rekonstrukci pomocí
jejunální kličky, která je s pomocí cévní mikroanastomózy přesunuta na krk. Tyto
operace jsou samozřejmě výsledkem týmové práce více pracovišť.
Jak hodnotíte spolupráci s ambulantními ORL
specialisty, kteří k vám posílají pacienty ?
Spolupráci s ambulantními specialisty hodnotíme dobře. Pacienti jsou posíláni
na speciální ambulance kliniky(onkologická, endokrinochirurgická, rinologická a
alergologická, hlasových protéz a poruch hlasu, sluchadel, otoneurologická,
léčby syndromu spánkové apnoe, neurochirurgická), Snažíme se, aby i dobře
působila zpětná vazba a po proběhlé léčbě jsme odesílající lékaře vždy
informovali. Pacienti jsou k nám posílání z celé ČR.
Jakých aktivit by se měl člověk vyvarovat, aby
se snížila pravděpodobnost pozdějšího onemocnění v oblasti dýchacích cest?
Největší obava je právem z nebezpečí
onemocnění zhoubným nádorem. V oblasti dýchacích a polykacích cest je
pochopitelně nejdůležitější PREVENCE,
a ta je v naší oblasti velmi dobře možná. Jsou tu dva rizikové faktory, které
potencují výskyt zhoubných nádorů v této oblasti, a to
KOUŘENÍ A
ALKOHOL. V této souvislosti jsem byl
velmi zklamán vývojem legislativy v ČR, která neudělala zásadní krok v prevenci
tabakismu. Můžeme předpokládat, že výskyt zhoubných nádorů spojených zejména
s kouřením bude prudce a v brzké době ženy budou stejně tak ohroženy jako muži.
Bohužel na vývoj v této oblasti se dívám velmi skepticky.
Jakým způsobem se vaši lékaři specializují?
Lékaři kliniky nejprve získají všeobecný rozhled v oboru a poté jsou
zařazeni do speciálnějšího týmu, který se věnuje některému z nosných programů.
Je samozřejmě možné být zahrnut ve více programech najednou. Současná medicína
již však nedovoluje univerzálnost a zejména na fakultní půdě je nutné vytvoření
týmů odborníků pro jednotlivé programy.
Vaše pracoviště velmi často provádí rekonstrukční a plastickou chirurgii.
Jaký je rozdíl mezi těmito zákroky a kosmetickou plastickou chirurgií?
Kosmetickou plastickou chirurgii na pracovišti provádíme, ale samozřejmě je
specializovaná pouze na problémy v naší oblasti. Tyto výkony si pacienti hradí
sami v případě, že jde o kosmetickou operaci. Pokud jde o problém funkční, je
tento výkon hrazen zdravotními pojišťovnami.
Kam byste zařadil své pracoviště ve srovnání s dalšími pracovišti v České
republice, případně Evropě?
Na tuto otázku se obtížně odpovídá, na úroveň kliniky je lépe se zeptat
jiných pracovišť v oboru, domnívám se však, že si pracoviště udržuje velmi
slušný evropský standard. Připouštím ale, že můj pohled může být zkreslený.
Kterým směrem se podle vašeho názoru bude váš obor v nejbližší budoucnosti
ubírat?
Pracoviště spojuje tři právní subjekty. Jsou to zaměstnanci 1. LF-UK, FN
Motol a katedry ORL IPVZ. V budoucnu nás čeká ještě větší provázanost všech
těchto tří institucí.
Náš obor se bude ubírat větší specializací v jednotlivých
podoborech, bude velmi závislý na vývoji techniky a její dostupnosti, pro lékaře
bude nutné připravit speciální vzdělávací programy, využít možnosti přenosu při
výuce a zintenzivnit počítačovém zpracování dat.
(jm)
FN MOTOL
Časopis Fakultní nemocnice v Motole
Duben-květen 2002