|
| ( 24.04.2003 ) |
|
| ( 24.04.2003 ) |
|
| ( 24.04.2003 ) |
|
| ( 24.04.2003 ) |
|
| ( 24.04.2003 ) |
|
| ( 24.04.2003 ) |
|
| ( 23.04.2003 ) |
|
| ( 23.04.2003 ) |
|
| ( 19.04.2003 ) |
|
| ( 19.04.2003 ) |
|
|
  Infotéka
Zdraví
Anabolika škodí stejně tak, jako drogy |
|
|
|
Autor: vb |
Datum vydání: 30.11.2002
16:21 |
Jablonec nad Nisou - Sportovní doping je v mnoha ohledech
podobný drogám. Anabolika, diuretika a další zakázané látky se
stejně jako narkotika prodávají na černém trhu. Při
dlouhodobém užívání může doping u sportovců vyvolat těžký
návyk srovnatelný s drogovou závislostí. „A stejně jako drogy
poškozuje i doping lidské zdraví,“ upozorňuje jablonecká
sportovní lékařka a dopingová komisařka Andrea Pelikánová.
* Ve kterých sportovních disciplínách je doping
nejrozšířenější?
Jednoznačně u silových sportů,
především v kulturistice, vzpírání nebo silovém trojboji, kde
sportovci užívají anabolické steroidy a také diuretika.
Anabolika jim pomáhají v nárůstu svalové hmoty, ale současně
díky nim nabírají hmotnost. Před soutěží pak potřebují shodit,
aby se vešli do své váhové kategorie. K takovému rychlému a
krátkodobému zhubnutí slouží právě diuretika. Doping však
samozřejmě neužívají pouze siloví sportovci. Například někteří
biatlonisté, střelci, lukostřelci a obecně sportovci, u nichž
je důležitá vyvážená nervová soustava, zneužívají stimulancia.
Ta jim pomáhají při soustředění.
* Anabolika neberou
pouze profesionálové, ale také mnoho amatérů, kteří navštěvují
posilovny. V čem jim mohou pomoci a v čem naopak uškodit?
Velmi rychle jim po nich narostou svaly, především
bicepsy a tricepsy. Negativa se dostaví vzápětí a jako první
příznaky se objevují svalové potíže, tedy různé natrženiny a
nataženiny. Později se mohou objevit srdeční obtíže, protože
po anabolikách srdce - které je také svalem - extrémně
naroste. Muskulatura ale bují na úkor komor a předsíní a srdce
pak kvůli tomu neplní správně svou funkci a selhává. Konečným
důsledkem braní anabolik jsou metabolická selhání. Dopingem
trpí především játra, protože anabolika i další podobné látky
jsou pro lidský organismus toxické. Játra metabolizují všechny
zplodiny v lidském těle, ale jsou-li porušena anaboliky,
neplní svou funkci a může dojít až k samootrávení lidského
organismu. U žen se užívání anabolik zprvu projevuje třeba
výskytem mužských pohlavních znaků, což znamená, že jim
například roste ochlupení v místech, kde se jinak vyskytuje
pouze u mužů. Také jejich postava se začíná více podobat
mužské a mívají poruchy menstruace.
* Hovoří se o tom,
že v bývalé NDR nebo v Sovětském svazu dávali trenéři doping i
velmi mladým vrcholovým sportovcům. Vaše ordinace leží v
budově jabloneckého sportovního gymnázia Dr. Randy, myslíte,
že i místní trenéři ještě dnes ordinují studentům doping?
Ruku do ohně za to nedám, ale věřím, že v dorostenecké
a juniorské kategorii se to neděje. Většina studentů je pod
mým dohledem, a to i laboratorním, s trenéry se znám osobně a
na doping jsem zde nenarazila. Jiná je samozřejmě situace u
dospělých vrcholových sportovců.
* Přišel za vámi
někdy pacient a chtěl napsat recept na anabolika?
To
se mi nestalo.V Jablonci se věnuji medicíně velmi dlouho, je o
mně známo, že pracuji jako dopingový komisař, takže o mém
vztahu k dopingu sportovci dobře vědí. V této oblasti se
snažím působit spíše osvětově.
* A s rodiči, jejichž
dítě chodí do posilovny, a oni mají strach, že bere anabolika
se setkáváte?
Poměrně často. Poslední takový případ
jsem měla v květnu. Přišli za mnou rodiče, že jejich syn
posiluje a je nějaký divný, unavený a oni nevědí, co mají
dělat.
* Co jim radíte?
V takovém případě je v
první řadě na místě odborné základní vyšetření, čímž nemyslím,
že mu změřím tlak, ale laboratorní vyšetření. Užívání anabolik
je možné odhalit prakticky jen tehdy, když dotyčný člověk
odevzdá krev a moč.
* Může si člověk vytvořit na
anabolika něco jako drogový návyk?
Samozřejmě, stejně
jako na každý jiný doping. Záleží na tom, jak dlouho člověk
doping užívá, ale odvykání se pak dá srovnat s léčbou drogové
závislosti.
* Když jsme u těch drog – dealeři často
prodávají jejich neúčinné náhražky, místo extáze třeba na
první pohled podobný acylpyrin. Objevují se podobné podvody
také u anabolik? Existuje rozvinutý černý trh s anaboliky?
Jednoznačně. V posilovnách jistě fungují dealeři,
kteří se na anabolikách snaží vydělat i podobným způsobem.
Existuje spousta preparátů, jež mladíci v posilovnách kupují s
přesvědčením, že jsou v nich anabolika a přitom jde třeba
pouze o aminokyseliny nebo dokonce o obyčejný bílý prášek.
Patnáctiletý kluk, který chce mít rychle svaly, to nepozná.
Dobré je to v tom, že taková neúčinná náhražka mu aspoň
neublíží. Poptávka po anabolikách je velká, takže se jejich
prodejem na černém trhu řada lidí jistě úspěšně živí. Velmi
často se k nám takové látky dostávají z Východu, především z
Ruska. Také na řadě sportovců z bývalého Sovětského svazu je
užívání dopingu patrné. Zatímco jiní končí s kariérou třeba ve
třiceti, oni ještě o deset let později patří mezi špičku, což
odporuje i zákonům fyziologie. Stačí se podívat například na
lyžařku Jegorovovou. S dopingem a koneckonců i černým trhem
souvisí i skutečnost, že se věnuje čím dál více peněz na
výzkum, který má sportovcům pomoci v obcházení kontrol.
Současně ale musím upozornit, že je třeba rozlišovat mezi
povolenými podpůrnými prostředky, kam patří různé bílkovinné
nebo aminokyselinové preparáty a dopingem. Podpůrné
prostředky, díky nimž se tělo snáze vyrovnává se zvýšenou
zátěží, naopak doporučujeme. Vždy by ale mělo jít o výrobky
renomovaných značek s rozepsaným složením a potřebnými atesty.
* Mají dnes sportovci, kteří nedopují, šanci obstát v
konkurenci nadopovaných soupeřů?
Sport lze samozřejmě
velmi úspěšně provozovat bez jakéhokoliv dopingu, otázka však
zní, na jaké úrovni. Pokud člověk sportuje pro zdraví a
radost, pak doping nepotřebuje. Sportuje-li pro obživu, pak by
asi bez podpůrných látek neobstál. Konkrétně u silových sportů
provozovaných na mezinárodní úrovni již asi není možné se bez
dopingu obejít. Trochu jiná situace je třeba u vytrvalostních
sportů, například lyžování. Tam lze mnoho věcí ovlivnit tvrdou
přípravou, ale rovněž pomocí sporných pomůcek, jako jsou
kyslíkové stany, v nichž sportovci pro lepší výkon spí. Je to
doping, nebo to není doping? U lyžařů je zajímavá také další
věc: devadesát procent z nich se dnes vydává za astmatiky. To
proto, že jako astmatik, který před závodem nahlásí, že kvůli
své nemoci bere léky, může bez problémů užívat jinak zakázané
látky, které rozšiřují průdušky. Tím sportovec dostane do těla
víc kyslíku. To je v podstatě také doping. Pokud má ale od
lékaře dokument, že je skutečně astmatik, tak mu nikdo nic
nedokáže.
* Zvyšuje se tolerance vůči dopingu?
Existují látky, které byly kdysi zakázané a dnes se běžně
užívají?
Příkladem může být kodein, který byl svého
času zakázaný. Dnes existuje podle směrnice určité množství,
jež můžeme v těle sportovce nalézt, aniž by mu hrozil postih.
* Možná by pomohlo, kdyby se ve sportu netočilo tolik
peněz. Pokud by sportovci vydělávali méně, sport se vrátil ke
kořenům, pak by se možná vrcholovým borcům ekonomicky ani
nevyplatilo doping užívat.
To by bylo ideální, ale
nevěřím, že k tomu ještě někdy může dojít. Pamatuji doby, kdy
by bylo naprostým šílenstvím vypustit z úst větu, že se sport
dělá pro peníze. Dnes se nad tím nikdo nepozastavuje.
(Zdroj iDNES) |
|
|
|
