Děti berou drogy. Co když i ty moje ?

 Nejohroženější děti jsou ty, jimž rodiče prošlapávají cestičku a nevedou je k vlastní odpovědnosti

 (Martina Riebauerová)

--------------------------------

 Proč děti užívají drogy, když je po nich tělu tak špatně? Možná proto, že je jim po nich  -v danou chvíli –dobře. A to je i klíč k úspěchu:
    Pomáhejme jim, aby byly šťastné i bez nich.

    Kdyby byla pravda, že každé dítě, které okusí drogy, na nich jednou skončí, mohlo by se osm rodičů z deseti rovnou objednat k psychiatrovi. S marihuanou, což je také nelegální droga, má totiž také zkušenost 80%  osmnáctiletých.

   
„My kolem toho šílíme, ale pro ně je to norma,“ říká psycholog Ivan Douda.  Proto  není ani tak důležité, kolik dětí se drogy dotkne, ale kolik jich zaujme natolik, že u ní zůstanou, či přejdou na tvrdší. Z tohoto pohledu je rizikovější než marihuana například to, že dítě pravidelně kouří cigarety, ač mu ještě nebylo 12 let. Je to signál, že plní život náhražkami.
    
„Pouhé líčení otřesného obrazu drog se může minout účinkem, když se pak děti setkají se spolužáky a kamarády a uslyší o“ zajímavých a bezrizikových“ experimentech, upozorňuje rodinná terapeutka Šárka Poupětová z pražského střediska Triangl.
     „Drogy tu jsou a dávají dětem, bohužel radost. My vidíme tu trosku u dveří, ale ony jsou třeba v tu chvíli na Marsu,“ říká Jan, jeden z rodičů, jemuž drogy svedly syna.
     V půli května se v Praze sešla hned celá řada takových rodičů, sdružených v organizaci Anonymní rodiče. Sociální živly ? Nesmysl! Přepracovaní manažéři, kteří nemají na své děti čas. Mýtus. Na první pohled úplně normální lidé, do nichž byste nikdy neřekli, že mají doma narkomana.  A že to byly původně tzv. Úspěšné děti. 

DROGOVÍ RODIČE
     Odborníci říkají: Existuje přímo model“drogových rodičů“ . Nejde jen o rodiče zaneprázdněné o ten tisíckrát omílaný prototyp zaměstnané rodiny. Právě naopak. Jde o rodiče přepečlivé, přestarostlivé , příliš ochranitelské. Dítěti nedávají možnost prosadit se, vlastní nohou vstoupit do světa dospělých. Dávají jim naopak signál, že odpovědnost není nutná, neboť rodiče se postarají.  Ochranou jsou tedy jasně stanovené hranice odpovědnosti, třeba jednoduše to,  že denně bude vynesen odpadkový koš a připraveny věci do školy.
     „Pro rodiče bývá právě tohle velký problém: vytrvat v důslednosti,“ připomíná Poupětová.  Metoda cukru a bič, případně jeden rodič tak a druhý onak – a na problém je zaděláno.
     Dítě jež sklouzne ke drogám, často předtím nějak strádá, nemá dost sebevědomí a pozitivních požitků. „Někteří lidé jsou založeni tak, že když mají trápení, sáhnou po náhražce. Je to vlastně nevědomý pokus být normální, radovat se, něco cítit,“ líčí Ivan Douda. Drtivá většina experimentů je však z pouhé rozvernosti.  

K ČEMU JE DOBRÉ TO ŠPATNÉ ?
    
Je proto užitečné vědět, co dělají děti ve svém volném čase. Některé koníčky lezou hodně do peněz, ale pokud dítě má zájem a talent, je to dobrá investice.  Sice nezabrání experimentu s marihuanou či extázi, ale může hodnotový žebříček sestavit tak, že dítě k tvrdým drogám nepřejde.
     A když už se to stane, je třeba se připravit na to, že je to práce pro děti i rodiče na hodně dlouho. Přesto si z této anabáze mohou všichni včetně jejich blízkých něco odnést—i dobrého.
    „Změnili jsme se. Myslím, že k lepšímu,“ říká Majka ze sdružení Anonymní rodiče. Jan to vysvětluje: „Mnohem více si vážíme každého dne. Je to hodnotná životní zkušenost—kterou nikomu nepřeji.“

 

JAK OCHRÁNIT DÍTĚ 

1.     Získejte si důvěru  dítěte, naslouchejte mu a posilujte jeho sebevědomí.

2.     Naučte se s dítětem mluvit o drogách a alkoholu.

3.     Předcházejte jeho nudě

4.     Pomozte dítěti přijmout hodnoty, které mu usnadní drogy odmítat

5.     Vytvořte zdravá rodinná pravidla

 

CO DĚLAT, KDYŽ .........

 

1.     Dítě začalo mít problémy ve škole, ztratilo zájem o koníčky, nedodržuje domluvy a je mu všechno jedno.

Navoďte  důvěrnou atmosféru a docela klidně se dítěte zeptejte: „Nejsi, jak tě znám, co se děje?“

Buďte důslední, za nesplněnou povinnost zaveďte postih a nevěřte, že je mu to jedno.

2.     Dítě kouří marihuanu a na party si občas dá extázi.

Nevlečte ještě dítě do odvykacího  centra. Stal by se z vás policista, nikoli spojenec. Udržte si důvěru: řekněte, že nepovažujete užívání jakékoli drogy za správné a jaká má rizika. Pijete-li alkohol, vysvětlete dítěti, jak ho držíte pod kontrolou.

3.     NAŠLI JSTE U DÍTĚTE „nádobíčko“  NEBO VÁM NEBO VÁM JE PŘIVEDLO DOMŮ ZFETOVANÉ.

Může to být paradoxně dobrý okamžik. Možná dítě nastražilo prozrazení schválně, protože už potřebuje vaši pomoc. Mluvte s ním ( v klidu) a snažte se zjistit, jestli drogu jen tak zkouší, nebo už má nějaký problém. Vyhledejte pomoc center, jež se na drogy u dětí orientují.

 

4.     DÍTĚ BERE DROGY PRAVIDELNĚ.

Začněte chodit na terapii, a pokud dítě nedodržuje pravidla hry, nechte je nést důsledky: neposkytujete mu žádný nadstandard. Na ulici dítě nevyhazujte, jednak je to ještě předčasné, jednak dítě nemá 18 let na ulici co dělat.

 

5.     DÍTĚ SI DROGY PÍCHÁ A JE ZÁVISLÉ

Je důležité, aby se šlo léčit. Musí však chtít a mnohdy si předtím musí sáhnout na dno. Řekněte mu: „Máme tě moc rádi, ale drogy tu bydlet s námi nebudou. Přijď, až budeš bez nich.“ Zajišťujte je jen jeho základní potřeby. Jinak nikdy nezjistí, že nějaký problém existuje.

 

 *Martina Riebauerová

 MF-DNES

-23. 5. 2003-

ZDRAVÍ 


Zpět na problematiku