Trendy podle
jednotlivých drog
2.2 Léčba a sluby
v souvislosti s konopím
2.4 Prosazování práva
v souvislosti s psychoaktivním konopím
3.1 Pervitin a jiné látky
amfetaminového typu
3.1.2 Léčba a sluby
v souvislosti s (met)amfetaminy
3.1.4 Prosazování práva
v souvislosti s pervitinem a jinými amfetaminy
3.2 Taneční drogy - ecstasy
(MDMA) a její napodobeniny
3.2.2 Léčba a sluby
v souvislosti s tanečními drogami
3.2.4 Prosazování práva
v souvislosti s ecstasy a fake-ecstasy
3.3 LSD (a rostlinné
halucinogeny)
3.3.2 Léčba a sluby
v souvislosti s LSD a jinými halucinogeny
3.3.4 Prosazování práva
v souvislosti se zneuíváním halucinogenů
4.2 Léčba a sluby
v souvislosti s opiáty
4.4 Prosazování práva
v souvislosti s opiáty
5.2 Léčba a sluby
v souvislosti s kokainem a/nebo crackem
5.3 Prosazování práva
v souvislosti s kokainem a crackem
6 Polyvalentní uívání,
těkavé látky, legální návykové látky
Devadesátá léta,
charakterizovaná otevřením naí společnosti a jejím postupným návratem k
(západo)evropské kultuře, s sebou přinesla i některé neádoucí jevy. Na
poli drogové problematiky je to zejména postupné přibliování vech
důleitých ukazatelů (rozíření nelegálních drog a jejich uívání,
související zdravotní pokození, primární a sekundární drogová kriminalita
atd.) k typickému obrazu středo/severoevropské země (typu Belgie,
Rakouska, Německa či Dánska).
S jistou mírou
zjednoduení tak lze český vývoj v posledních dvanácti letech prohlásit za
akcelerovaný obraz toho, co západní Evropa proila a proívá od konce let
edesátých.
Rok 2001 podobně jako
dva předelé roky charakterizuje předevím:
-
dalí
vzestup experimentální a rekreační konzumace konopných látek mezi mládeí
a mladými dospělými, analogický
vývoji v EU;
-
vzestup
v pravidelném uívání konopných látek v populaci (a to předevím mezi mládeí a mladými dospělými,
kteří ve stále vzrůstající míře povaují konopné psychotropní látky za jakousi
generační obdobu alkoholu), analogický vývoji v EU;
-
dalí íření heroinu
mimo primárně zasaené oblasti (Praha,
Severní Čechy) do větích měst napříč republikou a také do venkovských
oblastí, je je v zásadě v protikladu k vývoji v EU;
heroinová situace je nicméně v ČR oproti EU jetě stále výrazně
příznivějí, jedná se tedy spíe o přibliování k okolní situaci;
-
zmenování
relativně uzavřené pervitinové scény, skládající se z malých skupinek,
seskupených kolem vařiče/ky, a
-
nahrazování této
nespojité pervitinové scény klasickou sítí organizovaného (předevím ruskojazyčného) zločinu, který
ve vzrůstající míře získává kontrolu nad výrobní a prodejní částí trní
pyramidy a úspěně hledá pro tuto drogu trhy v zahraničí; to představuje
stejně jako celý český fenomén pervitinu unikátní vývoj,
paradoxně podporovaný narůstajícím policejním tlakem na samozásobitelské
skupiny, jejich uprázdněné místo zabírají dealeři vysoce organizovaných
skupin; místo řady vzájemně nepropojených minitrhů tedy v ČR stále rychleji
vzniká velký, organizovaný pervitinový trh, který strukturou i zákonitostmi
plně přebírá mechanismy trhu heroinového a ve vzrůstající míře se s ním
propojuje;
-
narůstající komercionalizace
a standardizace původně subkulturní taneční scény, od počátku spjaté
s rekreačním uíváním tzv. tanečních drog (ecstasy, halucinogeny); nárůst popularity a komercionalizace[1]
těchto volnočasových aktivit představuje celosvětový fenomén.
Tak jako jinde ve světě, i
v ČR je nejoblíbenějí a v populaci nejčastěji (zne)uívanou
drogou konopí seté (Cannabis sativa) a jeho deriváty[2].
Podle etření Centra pro
výzkum veřejného mínění z února 2002 má alespoň jednorázovou zkuenost
s uitím konopné drogy 16 % obyvatel České republiky ve věkovém
rozpětí 15-64, tedy cca 1 150 000 osob. Alespoň jedno uití
v posledním roce uvádí 8 % dotázaných, co představuje cca 570 000
osob (Glasová
a Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002).
Tento způsob uívání
nelegálních drog mívá standardní průběh: minimální procento osob se zkuenostmi s nelegální drogou se
objevuje v populaci kolem 12 let, aby narostlo a na hodnoty mezi 40
50 % kolem osmnáctého roku. Podíl osob, které rekreačně či experimentálně
uívají nelegální psychotropní látky, pak dále vzrůstá a po věkové kohorty
kolem 25 let, aby se vzápětí začal zvolna sniovat (Hartnoll,
2002).
Nejtypičtějí nelegální
rekreační drogou v ČR i jinde ve světě je konopí. kolní průzkumy poskytují cenný vhled do vzorců
uívání drog ve (věkem) vysoce rizikové skupině. Pro srovnání
dlouhodobějího časového trendu v uívání konopí je mono pouít
estnáctileté, kteří byli jako jediná věková skupina sledováni ve vech
dostupných celostátních i regionálních kolních studiích.
Takto pojatá analýza,
podniknutá v rámci studie PAD (Mravčík
and Zábranský, 2001), prokazuje setrvale vzestupný trend (alespoň
jednorázové) zkuenosti s konopím mezi estnáctiletými, který vzdoruje
dosavadním preventivním i represivním opatřením včetně zavedení trestnosti
drení drog pro vlastní potřebu. Jetě výraznějí je tento trend co do
opakované zkuenosti s konopím - tedy co do počtu estnáctiletých, kteří
nezůstávají u jednorázového experimentu, ale přecházejí k rekreačnímu uívání
konopných drog (viz obrázek
1).
Přítí
kolní studie[3]
je plánována na rok 2003.
obrázek 1: Procentuální
zastoupení 16tiletých áků a studentů s opakovanou zkueností s konopím
nejméně 5x za ivot (zdroj dat: Mravčík a Zábranský, 2001)
Specifickou a sloitou
otázku představuje sledování osob, které v souvislosti s konopím
poádaly o první léčbu nebo jinou pomoc. Vzrůstající trend počtu takových
klientů vedl v roce 2001 spolupracovníky sekretariátu Meziresortní
protidrogové komise k jednoduchému telefonickému a korespondenčnímu
průzkumu u zařízení, která vykazovala těchto klientů v ČR nejvíce.
Výsledky nasvědčují tomu, e jako prvoadatelé o léčbu bylo spíe vykazováno
sociální poradenství rodinným přísluníkům mladistvých, u nich byla marihuana
objevena větinou ve kole a jim byla tato intervence doporučena (Slavík
a Počarovský, 2002). Tento fakt přispívá k závěru,
e větina osob, vykazovaná jako prvoadatelé o léčbu v souvislosti
s marihuanou (viz obrázek
3) nesplňuje definici případu podle
mezinárodních kritérií nedochází vdy ke kontaktu terapeuta resp. poradce
s osobou, zneuívající drogu, a tato osoba vesměs subjektivně své uívání
nechápe jako problém per se.
Předchozí odstavec by
v ádném případě neměl vést k podcenění moných rizik marihuany, a to
zejména u nedospělých osob; tak
například v posledním roce Psychiatrická léčebna (PL) Bohnice
hospitalizovala nejméně tři mladistvé pacientky v psychotickém stavu, u
nich podle vech dostupných informací bylo spoutěcím mechanismem právě
uívání marihuany (Csémy 2002: osobní rozhovor). Současná nejednotnost
v definici případu nicméně neumoňuje odliit tyto vzácné zdravotně
závané případy[4]
od častého jednorázového sociálního poradenství, které souvisí
s trestně-právním statutem zakázané látky.
obrázek 2:
Podíl prvoadatelů, kteří v roce 2001 o léčbu či slubu poádali
v souvislosti s uíváním konopných látek (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
obrázek 3: Počet uivatelů, ádajících o první léčbu/pomoc
v souvislosti s uíváním konopí a/nebo jeho derivátů
v letech 1997-2001 (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
V České republice existují
tři zdroje konopných látek:
-
dovoz z pěstitelských
zemí (Indie, Pákistán, Maroko, Afghánistán, Nigérie, Nizozemí, Libanon atd.)
-
venkovní pěstování v ČR
(zahrady, pole, maskovaná pěstitelská místa v lánech jiných plodin, typicky v
kukuřici) tzv. outdoor
-
pěstování ve
sklenících, ale i v běných bytech atd. v ČR tzv. indoor
Vzhledem k faktu, e trh s
touto plodinou je nelegální a represivním slokám se daří zadrovat jen zcela
zanedbatelnou část předpokládané konzumace (viz dále), jsme v informacích o
trhu s marihuanou odkázáni na sdělení jeho zákazníků. Podle výsledků poslední
studie na toto téma (Miovský a Zábranský, 2001b) dolo ke znatelnému odklonu
od tuzemského samozásobitelského venkovního pěstování a nahrazování tohoto
zdroje ze strany rekreačních i habituálních uivatelů buď pěstováním v poměrně
sofistikovaných zařízeních, umístěných v domácnostech (indoor) nebo častěji
zakupováním marihuany či haie na černém trhu.
Ten se v důsledku popsaného
procesu významně zvětil a ve stále vyí míře se propojuje s trhem s jinými,
nebezpečnějími druhy drog.
Současný systém
vykazování v působnosti represivních sloek Ministerstva vnitra a jeho Policejního presidia,
Ministerstva spravedlnosti resp. státních zastupitelství, soudů a vězeňské správy nedokáe určit typ
drog(y), v souvislosti s ní/nimi dolo ke zjitění, stíhání
trestného činu resp. uloení trestu. Jakákoliv podrobnějí analýza trestné
činnosti podle jednotlivých drog je tedy vyloučena.
V roce 2001 existovaly dva
na sobě nezávislé systémy monitorování zadrených drog celní (vedený
Protidrogovým oddělením Odboru boje proti podloudnictví Generálního ředitelství
cel dále jen PDO GŘC) a policejní (vedený Národní protidrogovou centrálou
sluby kriminální policie a vyetřování Policie ČR dále jen NPDC).
Přestoe nebyly oetřeny
překryvy obou systémů[5], při
sečtení hodnot z obou systémů docházíme k výsledku 12,4 kg zabaveného
konopí a haie[6].
V roce 2001 tedy represivní orgány zabavily zhruba 0,05% (pět
desetitisícin) minimální předpokládané spotřeby konopných drog v ČR (25 000
kg ročně - viz Vopravil, 2001).
V roce 2001 ani jindy
v historii nebyl zaznamenán ani jeden případ fatálního předávkování konopnou
látkou. Smrtná dávka této drogy pro člověka není známa.
Pervitin (metamfetamin)
představuje v dlouhodobém měřítku tradiční českou drogu. Marginální evidence existuje o zneuívání čistých
amfetaminů na Severní Moravě (pravděpodobně zahraniční provenience), amfetaminy
té obsahují některé zachycené tablety, prodávané jako ecstasy (obvykle
v kombinaci s halucinogenem). Právě halucinogeny[7] a
z nich předevím LSD představují dalí skupinu syntetických drog. Sama
taneční droga ecstasy[8] a
její napodobeniny[9]
představují velmi specifickou a heterogenní skupinu, systematicky rovně
řazenou mezi syntetické drogy.
Zatímco čisté amfetaminy
(benzedrin, dexedrin a jejich směsi[10]) se
v ČR objevují jen velmi vzácně[11], pervitin[12] byl pravděpodobně první nelegální látkou,
je byla v ČR[13]
masověji zneuívána. K tomu dolo nejpozději ve druhé polovině konce
sedmdesátých let, kdy byl na praské drogové scéně objeven velmi jednoduchý postup
jeho přípravy za pouití tehdy volně dostupných léčiv, obsahujících efedrin.
Celopopulační průzkumy
nedokáí podat spolehlivá data o
osobní zkuenosti obyvatel s touto drogou, protoe prevalence je extrémně
nízká a výsledky jsou tudí pod hranicí přesnosti pouitých metod (Hartnoll,
2002).
Jsme tedy odkázáni na
sofistikovanějí metody statistických výpočtů. První takový výpočet
v historii ČR byl proveden v roce 2000[14] a
dospěl k hodnotě cca 22 500 (18-27 tisíc) problémových
uivatelů[15]
pervitinu (Mravčík
and Zábranský, 2002). V kadém případě se jedná o nejvíce
rozířenou vysoce rizikovou drogu; její uivatelé představují cca 2/3
vech problémových uivatelů drog na naem území.
kolní studie ve svých
analýzách striktně neoddělovaly pervitin a jiné amfetaminy od skupiny halucinogenních aminů (tanečních drog) a tak
je mírný vzestup ve skupině vech amfetaminů a příbuzných látek (viz obrázek 7) nehodnotitelný. Vzhledem ke sniováni
celoivotní prevalence uití opiátů v těchto průzkumech a vzhledem
k výsledkům několika dlouhodobých a kadoročně opakovaných lokálních
kolních studií lze ale usuzovat, e se míra celoivotních zkueností
s pervitinem a jinými (nehalucinogenními) amfetaminy zhruba od roku
1997-8 sniuje.
obrázek 4: Podíl prvoadatelů, kteří v roce 2001 o léčbu či
slubu poádali v souvislosti s uíváním stimulancií (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
obrázek 5: Počet uivatelů, ádajících o první léčbu/pomoc
v souvislosti s uíváním stimulancií (v drtivé větině pervitinu)
v letech 1997-2001 (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
Pervitin představuje od
počátku systému monitorování první poptávky po léčbě/slubě[16] (1996) nejdůleitějí drogu, pro ni uivatelé
vyhledávají odbornou pomoc; sám o
sobě se kadoročně zasluhuje o téměř
polovinu nové klientely (viz obrázek
4). Jeho dominantní úloha ale zhruba od roku
1999 postupně slábne (do této doby stálý nárůst se vyhlazuje a dokonce dochází
k poklesu); naopak heroin je od roku 1997 na stabilním vzestupu (viz obrázek 5 a obrázek
12).
Podle vech dostupných
informací je kompletní konzumace pervitinu zajiována tuzemskou výrobou;
nemáme ádné zprávy o dovozech metamfetaminu z Asie (ice, crystall) ani
Spojených států (meth, bathtube crank). Výrobu lze rozdělit na dva velké
okruhy:
-
kuchyňská výroba v malých improvizovaných domácích laboratořích,
kdy jednoduché laboratorní vybavení[17], vstupní suroviny a katalyzátory dodává
nevelká skupina, soustředěná kolem výrobce; ta také vyrobený pervitin
z valné části spotřebovává a přebytky prodává na černém trhu,
-
organizovaná výroba, kdy patronát nad domácími laboratořemi a
laboratořemi o velké kapacitě přebírá organizovaný zločin; jeho zástupci
dodávají suroviny i vybavení a odebírají kompletní produkci, kterou pak dále
distribuují.
Podle dostupných zpráv (NPDC, 2002a) zapojení organizovaných (předevím ruskojazyčných)
zločineckých skupin do pervitinového trhu stále vzrůstá. Tyto skupiny také hledají nové trhy
v zahraničí; kromě policejních a celních vyetřování tomuto trendu
nasvědčují i zprávy ze sousedních zemí: největí slovenské terapeutické
zařízení zaívá v posledním roce příliv pervitinových pacientů, pro něj
nelze nalézt obdobu ani z let existence česko-slovenské federace
(Okruhlica 2002: osobní rozhovor); terapeutická zařízení a terénní pracovníci
v Německu (zvl. Bavorsku, ale i jinde např. Frankfurtu n./M.) a Horním
Rakousku se začínají setkávat s klienty/problémovými uivateli,
uívajícími Fliegersalz[18]
podle vech známek opět pervitin (Haas 2002: osobní rozhovor).
Národní protidrogová centrála
sluby kriminální policie a vyetřování Policie ČR (dále jen NPDC) i její
velitel (Komorous
a imsová, 2002) poukazují také na případy, kdy jsou četí výrobci drogy najímáni
pro výrobu drogy v zahraničí
předevím v Německu.
Hlavní surovinou pro
výrobu pervitinu je efedrin a
řidčeji té pseudoefedrin. Mení část výroby v kuchyňských laboratořích
pouívá efedrinu a pseudoefedrinu, extrahovaných z preskripčních nebo
volně prodejných léků. Navzdory medializaci lékárenských případů je hlavní
surovinou i pro tuto skupinu výrobců stále předevím průmyslový efedrin,
pocházející z továrny v Roztokách u Prahy (NPDC,
2002a).
Tentý zdroj poukazuje
na fakt, e v roce 2001 se na českém trhu v dosud nevídané míře
objevil efedrin z jiných zemí[19]; tato skutečnost významně podporuje zprávy o
vzrůstajícím zapojení mezinárodního organizovaného zločinu do tuzemské
pervitinové scény.
Současný systém
statistik represivních sloek (v
resortech vnitra a spravedlnosti) neumoňuje
zjistit, ke které droze nebo drogám se váe zjitěný, stíhaný, souzený či trestaný
trestný čin nebo přestupek.
V roce 2001 existovaly dva
na sobě nezávislé systémy monitorování zadrených drog celní a
policejní. Přestoe nebyly oetřeny překryvy obou systémů[20], při
sečtení hodnot z obou systémů docházíme k výsledku 11,317 kg zabaveného
pervitinu[21].
V roce 2001 tedy represivní orgány zabavily zhruba 0,3% (tři tisíciny)
minimální předpokládané spotřeby pervitinu v ČR (4 500
kg - viz Vopravil, 2001). Při zohlednění
mnoství zabaveného amfetaminu, efedrinu a Modafenu a jejich
převedení na ekvivalent pervitinu lze
dospět k téměř dvojnásobné hodnotě nejvýe se tedy represivním
slokám podařilo zabavit pět tisícin z minimálního odhadu mnoství
pervitinu, jen byl v roce 2001 zkonzumován problémovými uivateli.
Pervitin od počátku celorepublikového systému sledování
drogové mortality (1998) a do loňského roku představoval v pořadí
druhou nejčastějí nelegální drogu, identifikovanou coby hlavní příčina úmrtí
(předstienou jen zneuívanými legálními léčivy a opiáty). Trend
pozvolného sniování zastoupení této drogy ve fatálních předávkováních doznal
prudkého zlomu v roce 2001, kdy se sníil na pouhých pět případů (viz obr.
6).
obrázek 6: Předávkování pervitinem 1998-2001
Tak prudký zlom lze jen
těko interpretovat s jistotou. Moná vysvětlení zahrnují:
a)
sníení
dostupnosti pervitinu díky úspěným policejním akcím
b)
homogenní
kvalitu drogy díky homogenizaci trhu vymizení malých laboratoří a převzetí
pervitinového trhu velkovýrobci, ovládanými organizovaným zločinem;
c)
změnu
v zatíení (testování podezřelých případů) jednotlivých pracovi
s rozdílnou vyetřovací taktikou
d)
přecenění této
poloky v minulých letech resp. její dvojité vykazování v případech,
kdy se na úmrtí podílely také opioidy/opiáty (zejm. heroin).
V současné situaci
není mono rozhodnout, která z příčin či jejich kombinace se na prudkém zlomu v trendu podílely; více
napoví vývoj v přítích letech.
České republice se
nijak nevyhnula vlna, která v souvislosti s novými tanečními směry (techno, rave, drum´n´bass, hiphop, triphop atd.)
vytvořila v první fázi silnou a poměrně uzavřenou subkulturu, je
v posledních několika letech zmasověla, otevřela se a stala se
v zásadě majoritním proudem (mainstreamem) zábavy mladistvých a
mladých dospělých. Do České republiky dospěla s poměrně malým
zpoděním a zhruba od roku 1998 lze tento stav prohlásit za analogický situaci
v zemích EU, a to jak co do masovosti této zábavy, tak co do základních charakteristik
jejich příznivců včetně uívání legálních a nelegálních drog; přesvědčivý
obrázek tohoto stavu poskytuje česká část mezinárodního výzkumu Rave a drogy (Csémy
et al. 2000b; Tossmann et al. 2001).
Při odhlédnutí od
skutečnosti, e nakládání (výroba, dovoz, distribuce drení pro vlastní
potřebu) s těmito drogami představují trestný čin, je z ryze
veřejnozdravotního hlediska největím nebezpečím výskyt řady látek
s výrazně vyím potenciálem pokodit uivatelovo zdraví a po
fatální předávkování ne jaké v sobě obsahuje ecstasy (tedy MDMA[22]).
České terapeutické a pomáhající organizace poměrně rychle převzaly strategie
harm reduction, úspěně pouívané od počátku devadesátých let v zemích EU (Kriener
et al. 2001).
Testování ecstasy přímo
na tanečních akcích je vak
předevím policejními slokami vnímáno jako nevhodné či nemorální (viz
např. Kovalík, 2002); poskytovatelé léčby a slueb nicméně v
provádění testů pokračují za podpory svých odborných společností mj.
s poukazem na stanovisko brněnského státního zastupitelství, podle něho testování
tablet nenaplňuje znaky nezákonného jednání.
Typičtí uivatelé
technodrog se významně lií od problémových uivatelů drog podle definice EMCDDA.[23]
Vesměs jsou sociálně plně funkční,[24]
nevnímají své uívání psychotropních drog jako problém (sami sebe nepovaují za
narkomany) a psychotropní látky typicky uívají v periodách vesměs o
víkendech, tedy v rámci relaxačních, volnočasových aktivit. Nejčastějí
frekvencí rekreačního uívání ecstasy je
1x za dva měsíce a dvakrát za
měsíc (Kubů
et al. 2000).
Do jisté míry překvapivý
je údaj z letoního průzkumu CVVM, podle něj mají alespoň jednorázovou
zkuenost s uitím ecstasy 4 % respondentů. To by při
vztaení na celou populaci ve věku 15-64 let znamenalo cca 285 000
obyvatel. Tento údaj je neočekávaně vysoký; vzhledem k faktu, e
předmětná otázka byla do citovaného průzkumu zařazena poprvé, není moné ji
konfrontovat s časovým trendem.
Výsledek v kadém
případě přesahuje hranici statistické chyby pouité metodiky a není
v rozporu se známou návtěvností podobně zaměřených festivalů (Creamfields
2001: kolem 20 000 platících účastníků) ani s výsledky kolských
průzkumů.
Ty naznačují vzrůst
zkueností s amfetaminy mezi ně byla ve větině kolských průzkumů vřazena
i ecstasy. Posouzení kolních studií v rámci meních geografických celků
vak naznačuje, e zatímco zkuenost s pervitinem se sniuje, za vzrůst
křivky z obrázku dole je zodpovědná zvyující se dostupnost a popularita
tanečních drog.
obrázek
7:
Celoivotní prevalence (alespoň jednorázového uití) amfetaminové drogy mezi
estnáctiletými áky a studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík a Zábranský, 2001)
Jak ji bylo řečeno výe, uivatelé
subjektivně nevidí v tanečních drogách problém a pomoc vyhledávají jen velmi
výjimečně v roce 2001 jich poprvé odbornou pomoc vyhledalo 48, co lze
povaovat za mimořádně nízké číslo jak vzhledem k celkové poptávce o
první léčbu/slubu (4 233), tak vzhledem k předpokládanému rozíření
uívání této skupiny drog (viz výe).
Uivatelé těchto drog
nevykazují ádné znaky přítomné např. u uivatelů pervitinu nebo heroinu:
nedopoutějí se tzv. sekundární kriminality[25], nedochází u nich k závaným zdravotním
pokozením a sociálně jsou spíe přísluníky středních a vyích středních
vrstev.
Druhou stranou mince je postupné
pronikání dealerů tvrdých drog do tohoto prostředí; podobně jako obchodníci
s legálními drogami (alkohol a tabák) i narkodealeři rychle pochopili
sílící ekonomický potenciál dané skupiny mladých lidí (viz tabulka 2). Spojování trhů tanečních a tradičních
(legálních i nelegálních) drog tak představuje významný potenciální problém.
Veobecně zaměřené
osvětové kampaně u cílové skupiny osob z technoscény a taneční scény nemají
dopad a cílená kampaň je vzhledem k jejich sociální různorodosti nemoná
s jedinou výjimkou. Tou jsou místa a společenské akce, kde se mladí
lidé potenciální uivatelé nových syntetických drog scházejí,
tedy raves, parties, dance events, taneční kluby atd.
tabulka 1:
Zkuenosti s drogami mezi návtěvníky parties a diskoték podle pohlaví (Kubů et al. 2000)
Zkusil drogu / pohlaví |
Mui (%) |
eny (%) |
Alkohol |
77,8 |
74,9 |
THC |
73,6 |
71,4 |
Ecstasy |
47,0 |
48,6 |
LSD |
44,3 |
43,6 |
Lysohlávky |
34,7 |
33,2 |
Pervitin |
30,9 |
29,8 |
Amfetaminy |
17,7 |
16,8 |
Kokain |
16,5 |
16,5 |
Poppers |
10,8 |
7,8 |
GHB |
9,0 |
7,5 |
Heroin |
8,9 |
7,2 |
Barbituráty |
4,9 |
4,3 |
Rozpoutědla |
4,1 |
3,5 |
Crack |
2,4 |
1,2 |
tabulka 2: Zkuenosti s drogami mezi návtěvníky parties a
diskoték podle mnoství peněz k útratě (Kubů et al. 2000)
Zkusil drogu / |
Do |
Do |
Nad |
Alkohol |
82,6 |
87,3 |
86,5 |
THC |
77,1 |
82,3 |
87,8 |
LSD |
40,9 |
48,9 |
62,4 |
Ecstasy |
39,6 |
54,9 |
75,5 |
Lysohlávky |
32,8 |
35,5 |
48,5 |
Pervitin |
21,2 |
36,5 |
50,2 |
Amfetaminy |
11,7 |
18,5 |
34,2 |
Kokain |
8,7 |
17,5 |
39,7 |
GHB |
7,0 |
6,2 |
21,1 |
Poppers |
7,0 |
8,9 |
21,1 |
Heroin |
5,3 |
8,6 |
16,9 |
Rozpoutědla |
3,6 |
2,9 |
7,2 |
Barbituráty |
3,6 |
5,5 |
7,2 |
Crack |
1,3 |
1,2 |
5,5 |
Indoktrinační metody
prevence u této populace selhávají; prokazatelně nejúčinnějí jsou sluby typu
harm-reduction, které jsou spojeny s nenásilnou distribucí preventivních
informací a vzdělávacích materiálů; v tomto případě se jako základní
harm-reduction modalita celoevropsky nejlépe osvědčují projekty testování
tablet na přítomnost MDMA (pro
přehled viz Kriener et al. 2001) pro jejich konzumenty a ustavení institutu tzv.
bezpečných klubů, podle pravidel, garantovaných veřejnými orgány (jako
je např. britský systém Safer Clubbing podle Webster et al. 2002).
Aktivity testování
tablet na místě spojené s předáním preventivních informací se v ČR
objevily ji na konci devadesátých let (Drop-In, Podané ruce) a úspěně se dále
rozvíjejí za extenzivního vyuití internetu, jen je v cílové populaci vnímán jako primární informační médium.[26] Naproti
tomu v ČR dosud neexistují závazné a dokonce ani neformální
směrnice, které by v zájmu zachování zdraví upravovaly podmínky pro provoz
přísluných klubů a pro organizátory těchto akcí pod irým nebem.
Podle policejních analýz (viz
např. NPDC, 2002a) od roku 1995, kdy byla v Jesenici-Horních Jirčanech
(Střední Čechy) těsně před uvedením do provozu odhalena továrna na výrobu a
tabletování MDMA, neexistuje na území ČR významnějí zdroj domácí výroby
tanečních drog včetně ecstasy. Tato droga je tedy na český trh paována
ze zahraničí policejní zdroje (NPDC,
2002b) uvádějí jako země původu zejména SRN, Nizozemí a Belgii.
Prozatím nebyla na
území České republiky zachycena stopa po (pančovaných) tabletách fake-ecstasy
s výjimkou plzeňského
smrtelného případu jednorázového dovozu z Německa (viz níe). U těchto
tablet, výrazně zdravotně nebezpečnějích ne je pravá ecstasy, se nicméně
předpokládá polský původ a tak je jejich budoucí výskyt na českém trhu
poměrně pravděpodobný.
obrázek 8: Kapsle ketaminu, prodávaná v lednu 2001 na českém trhu jako ecstasy (přejato z www.lf3.cuni.cz/drogy/)
Ojediněle bývá systémem
testování drog (poskytnutých uivateli na parties) zachycena tableta se směsí
jiných látek ne je ecstasy a ne jsou vysoce nebezpečné fake-ecstasies.
Nejčastěji se jedná o směsi (met)amfetaminu a halucinogenu, na přelomu let 2000
a 2001 se podle kvalitativních informací ze scény jako ecstasy objevovalo i
veterinární anestetikum ketamin (viz obrázek
8).
Dosavadní systém
statistik represivních sloek (v
resortech vnitra a spravedlnosti) neumoňuje zjistit, ke které droze
nebo drogám se váe zjitěný, stíhaný, souzený či trestaný trestný čin nebo
přestupek.
Pro akce NPDC[27] a
PDO GŘC[28] lze
prostým součtem, který velmi pravděpodobně přeceňuje skutečný stav,[29]
dospět k hodnotě 47 580 tablet (ani by bylo rozlieno, zda lo o pravou
nebo pančovanou ecstasy). To by po konfrontaci s odhadem cca
300 000 tablet roční spotřeby v ČR (Vopravil,
2001) znamenalo zadrení cca 17% minimální spotřeby těchto drog na naem
území.
Citovaný odhad ČSÚ vak
lze povaovat za hrubě podhodnocený (vznikal v době, kdy nebyly známy
údaje CVVM). I s přihlédnutím k faktu, e větina tablet nebyla
určena pro tuzemský trh a reálný počet skutečně zadrených tablet oběma
agenturami byl cca 30 000 kusů, by bylo lze ecstasy povaovat za jednu
z drog, kde se míra zabavení alespoň řádově přibliuje hypotézám
Institutu pro prevenci kriminality a sociálně patologických jevů a NPDC o
hodnotách kolem 30% (viz např. NPDC, 2002a; Cejp, 2001), které se jinak ukazují jako zcela mylné.
Naproti tomu trvale se
sniující cena ecstasy na černém trhu (400 Kč za tabletu v roce 1996,
150-200 Kč v roce 2001) nasvědčuje spíe významné převaze nabídky nad
poptávkou a tedy dlouhodobé neúspěnosti
ve sniování nabídky.
Zatímco moná
neurotoxicita běných dávek MDMA při jeho dlouhodobém uívání je stále
předmětem vědeckých diskusí (viz
souhrnné články v Ainsworth, 2002; Olszewski, 2002), kodlivé
následky tzv. fake-ecstasy jsou nepochybné. Vechny smrtelné případy,
popsané v západní Evropě, vznikly buď díky záměně se kodlivějí drogou
nebo díky nevhodným podmínkám na parties nedostatku tekutin a přehřátí (Griffiths
et al. 1997).
V České republice
není znám případ úmrtí po poití ecstasy na taneční party. V loňském roce se vak v lednu objevilo fatální
předávkování osmadvacetiletého Asiata v Plzni, který se během
soukromé oslavy v úzkém kruhu předávkoval v Německu zakoupenou
drogou, obsahující látku PMA a prodávanou jako ecstasy (Petrová
2001: osobní rozhovor).
Druhým případem fatálního
následku v souvislosti s ecstasy byla brněnská sebevrada, při
ní si v roce 2000 pětadvacetiletý sebevrah vpravil injekčně do oběhu
smrtelnou směs pervitinu a roztoku MDMA (Samková
et al. 2001).
Třetí případ byl
zaregistrován v roce 1998 v Praze, kdy sedmnáctiletá dívka
poila kombinaci ecstasy, pervitinu, antidepresiva/inhibitoru MAO, kávy a
alkoholu; tato neuvěřitelná směs způsobila maligní hypertermii a syndrom
multiorgánového selhávání, jemu dívka přes vekerou péči zdravotníků podlehla
(Anděl, 2000: osobní rozhovor).
Dietylamid kyseliny
25-lysergové je poměrně silný halucinogen. Dávky, které jsou
v současnosti v České republice prodávány předevím ve formě papírků,
nasáklých účinnou látkou, jsou výrazně mení ne psycholytické.[30] Namísto mohutných halucinačních stavů dochází
spíe k jakési excitaci a zjitřenému vnímání. Lze se domnívat, e dávky
jsou výrobci této drogy úmyslně sníeny na úroveň, která účinky přibliuje
populární ecstasy; spolu s ní také bývá LSD často distribuováno a
někdy jsou prodávány jako tablety ecstasy i směsi LSD, amfetaminu a celulózy
(nebo jiného pojidla).
V lesích České republiky
je rozířeno několik druhů halucinogenních hub (lysohlávek); na přelomu
léta a podzimu jsou sbírány a poívány nesourodou skupinou lidí. I tento
halucinogen je poměrně populární na taneční scéně, jeho uívání má ale jen
sezónní charakter.
Určení nebo jen prostý
odhad rozíření uívání LSD a
dalích silných halucinogenů v populaci je v zásadě nemoné. Je
natolik nízké, e uniká celopopulačním průzkumům.
Ve kolních průzkumech je
sdrueno s dalími halucinogeny předevím halucinogenními houbami (viz obrázek 9). Stejně s LSD nakládá ČSÚ, které je ve svém
odhadu řadí co do počtu osob s jednorázovou zkueností s LSD na
roveň ecstasy, co do frekvence uívání asi na úroveň jedné estiny frekvence u
ecstasy.
obrázek 9: Celoivotní zkuenost s halucinogeny mezi estnáctiletými áky a studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík and Zábranský, 2001)
Lze tvrdit, e uívání
LSD je jako jev marginální
s nízkou společenskou nebezpečností a nedosahuje zřejmě ani míry uívání
problémových drog, nato míry uívání drog konopných. V rizikové
populaci návtěvníků tanečních parties se podle obou dostupných výzkumů (Csémy
et al. 2000a; Kubů et al. 2000) míra
celoivotní zkuenosti s LSD přibliuje ecstasy (viz tabulka 1); frekvence uívání LSD i pravidelné uívání
LSD jsou ale opět výrazně nií ne u ecstasy.
V ČR je kadoročně
díky nezvládnuté intoxikaci halucinogenními látkami hospitalizováno několik
osob (v roce 2001 jich bylo 18).
Počet osob, které
v souvislosti s halucinogeny ádají o první pomoc nebo léčbu, je
extrémně nízký (kolem procenta
z celkového počtu prvoadatelů) a
má tendenci dále klesat (viz obrázek
10 a obrázek
11).
obrázek 10: Podíl prvoadatelů, kteří
v roce 2001 o léčbu či slubu poádali v souvislosti s uíváním
halucinogenů (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
obrázek 11: Počet uivatelů, ádajících o první léčbu/pomoc
v souvislosti s uíváním halucinogenů (předevím LSD a psylocybinu)
v letech 1997-2001 (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
Předpokládá se, e LSD
na naem trhu pochází výhradně z dovozu. Od roku 1997 nebyl zaznamenán ádný případ ztráty
prekursorů LSD kyseliny lysergové, ergotaminu a ergometrinu z výroby
podniku IVAX CR a.s. v Opavě (NPDC,
2002a).
Halucinogenní houby (lysohlávky a některé druhy muchomůrek) a rostliny
s potenciálně halucinogenním účinkem se vyskytují sezónně; lysohlávky
si někteří uivatelé suí nebo mrazí do zásoby. Obchod
s halucinogenními houbami a rostlinami (s výjimkou konopí) je
vzácný.
Současný systém
statistik represivních sloek (v
resortech vnitra a spravedlnosti) neumoňuje
zjistit, ke které droze nebo drogám se váe zjitěný, stíhaný, souzený či
trestaný trestný čin nebo přestupek.
Ve zprávách NPDC ani
PDO GŘC není ádný údaj o zabavených halucinogenech. Represivní orgány tedy
nezachytily nic z předpokládané spotřeby těchto látek v ČR.
Předávkování
halucinogeny nebylo v České republice zaznamenáno.
Za jediný případ úmrtí
v souvislosti s halucinogenem je v ČR povaován brněnský případ
z roku 1995, kdy americký student tamní vysoké koly vyskočil z okna
nemocnice, kam jej přivezli díky nezvládnuté intoxikaci blíe nezjitěným
mnostvím lysohlávek (Noina,
1997a).
Speciální kategorií jsou dvě
úmrtí v důsledku předávkování atropinem a skopolaminem, obsaenými v
durmanu obecném.[31] Atropin
i skopolamin jsou alkaloidy/delirogeny, je nebývají klasifikovány jako
halucinogeny zmíněná rostlina[32] je
vak obsahuje a je v malých mnostvích pouívána za účelem vyvolání halucinací
ji po staletí. Obě zmíněná úmrtí byly zaznamenána v roce 2000 ve
Východočeském kraji.
V České republice[33] bylo ji od sedmdesátých let značně rozířeno
zneuívání medikamentů, obsahujících opiáty, a to jak samostatně,[34] tak
v kombinaci s alkoholem. Značného rozíření dosáhlo té zneuívání
tzv. braunu směsi opiátů[35]
podomácku vyráběné z dostupných léčiv. Medikamenty i braun byly mezi
lety 1993-1997 vytlačeny importovaným heroinem předevím z Prahy a
Severních Čech; mezi lety 1999 a 2001 se heroin rozířil do vech zbylých
oblastí ČR, kde postupně vytlačuje do té doby jednoznačně dominující pervitin. Tento
trend je dobře ilustrovatelný i vývojem poptávky po první léčbě (viz obrázek 12).
Krátký výkyv
v dostupnosti heroinu a jeho vyí cena na konci roku 2001, je NPDC
stavěla do souvislosti s protiteroristickou akcí v Afghánistánu (viz
dále) vyvolal předevím v Praze krátký a nevýznamný návrat braunu na
trh; tento jev byl ale přechodný a na počátku roku 2002 pominul spolu
s návratem k normálu v zásobování heroinem i v jeho cenách.
obrázek 12:
Vývoj počtu prvních poadavků o léčbu/slubu mezi lety 1996 a 2001: heroin a
pervitin (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
Vzestupný trend
(alespoň jednorázové) zkuenosti s opiáty mezi estnáctiletými áky a
studenty vyvrcholil v roce 1997 a od té doby se sniuje (viz obrázek
13). Jako moné vysvětlení se nabízí kombinace
preventivních aktivit a konfrontace dospívajících s otevřenou drogovou
scénou a jejím neatraktivním stavem.
obrázek 13: Celoivotní zkuenost s opiáty mezi
estnáctiletými áky a studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík and Zábranský, 2001)
Podle prevalenčního odhadu problémového uívání z roku 2000 (Mravčík
a Zábranský, 2002) ilo v roce 2000 v České republice cca 15 000
dlouhodobých a/nebo injekčních uivatelů
opiátů (předevím heroinu).
Od roku 1997 zaívá nae
republika pozvolný a setrvalý trend vzestupu prvních ádostí o léčbu či slubu
v souvislosti s uíváním opiátů, který v posledních dvou letech
dále akceleroval (viz obrázek
15).
obrázek 14:
Podíl prvoadatelů, kteří v roce 2001 o léčbu či slubu poádali
v souvislosti s uíváním opiátů (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
obrázek 15: Počet uivatelů, ádajících o první léčbu/pomoc
v souvislosti s uíváním heroinu a/nebo jiných opiátů v letech
1997-2001 (zdroj dat: Polanecký et al. 2002)
Tento trend zvyování
první poptávky po léčbě či slubě v souvislosti s uíváním heroinu
na úkor pervitinu můe být v budoucnu vyrovnán nebo zvrácen podle vech dostupných informací i obchod
s pervitinem postupně přebírá organizovaný zločin s podobným modem
operandi jako mají organizované skupiny obchodníků s heroinem (viz
výe).
Heroin je droga, pro
ní se výrobní část trní pyramidy bez výjimky nachází mimo území republiky.
Drtivá větina heroinu na českém trhu pochází z Afghánistánu, Pákistánu a
Iránu, zatímco význam producentů
z oblasti tzv. Zlatého trojúhelníku (Myanmar, Thajsko, Laos) a Jiní Ameriky (Kolumbie, Bolívie,
Peru) je pro Českou republiku spíe marginální.
Česká republika leí na
tzv. balkánské trase paování heroinu z Turecka přes Bulharsko dále do zemí
Západní Evropy a Skandinávie; ji řadu let se spekuluje o existenci velkých
překladi heroinu na naem území (Noina,
1997b), zatím ale nebylo ádné odhaleno.
Zajímavým jevem konce
roku 2001 bylo přechodné sníení dostupnosti a následné zvýení cen heroinu
v listopadu a prosinci, provázené znovuobjevením tzv. braunu (viz výe) na českém černém trhu. Drogoví dealeři
i Policie ČR (viz
např. MF Dnes, 2001) tento jev spojovali se spojeneckou
protiteroristickou operací v Afghánistánu. Policie navíc předpovídala
velkou dodávku heroinu do Čech, vypravenou z Afghánistánu jetě před
započetím války proti Talibánu (Právo,
2001). Tato prognóza se nevyplnila.
Spekulace o sníení
dostupnosti heroinu v důsledku afghánských operací nebraly v úvahu
prostý fakt, e mezi surovým afghánským opiem a heroinem na evropském trhu
zeje časová prodleva dvanácti a osmnácti měsíců; neexistoval tedy
racionální důvod pro sníení dostupnosti heroinu v ČR nebo jinde v Evropě
v době započetí vojenské operace. Na drogové scéně panuje mezi uivateli
od samého počátku tohoto vývoje názor, e se jednalo o pokus dealerů vyuít
situace ke zvýení cen jejich zboí (Korčiová 2002: osobní rozhovor); tomu
nasvědčuje i návrat k normálu jetě během probíhající vojenské intervence
v Afghánistánu.
Jinak byl rok 2001
charakterizován dalím nárůstem dostupnosti heroinu napříč republikou. Pokračoval trend z let 1999 a 2000 (Miovský
et al. 2001; Miovský a Zábranský, 2001a), kdy je prostor, uvolněný úspěným zatýkáním
malovýrobců pervitinu, vyplňován organizovanými zločineckými skupinami
obchodujícími předevím s heroinem (ale i pervitinem, ovem na kvalitativně vyí úrovni organizace
celého výrobně-obchodního řetězce).
Současný systém
statistik represivních sloek (v
resortech vnitra a spravedlnosti) neumoňuje
zjistit, ke které droze nebo drogám se váe zjitěný, stíhaný, souzený či trestaný
trestný čin nebo přestupek.
V roce 2001 existovaly dva
na sobě nezávislé systémy monitorování zadrených drog celní a
policejní. Přestoe nebyly oetřeny překryvy obou systémů[36], při
sečtení hodnot z obou systémů docházíme k výsledku 96,012 kg zabaveného
heroinu[37].
V roce 2001 tedy represivní orgány zabavily cca 2% (dvě setiny)
předpokládané minimální spotřeby heroinu na naem území (5 400 kg - viz Vopravil, 2001).
Heroin a dalí opiáty
jsou (s výjimkou léčiv) nejčastějí
příčinou předávkování uivatelů nelegálních drog v ČR. I u nás tak
potvrzují pověst nejnebezpečnějí, zdravotně nejvíce devastující drogy.
Rozpětí v čistotě heroinu, prodávaného na černém trhu (od 5 do 80 % -
uivatel si tedy můe vpravit do organismu mnohonásobně silnějí dávku, ne
předpokládá), pravděpodobnost předávkování dále zvyuje. Počet předávkování
opiáty a u samostatně nebo v kombinaci s jinými drogami, léky či
alkoholem má od roku 1998 vzestupnou tendenci (viz obrázek 16), která potvrzuje informace o zvyující se
dostupnosti této drogy na území celé republiky.
obrázek 16: Úmrtí na předávkování opiáty v ČR 1998-2001
Kokain je v České republice stále vnímán jako
exkluzivní droga, kterou její cena predisponuje v konkurenci
mnohem levnějího, podobně a přitom déle
účinkujícího pervitinu spíe
k výjimečnému a nárazovému zneuívání v uzavřených skupinách osob. Některé náznaky předevím
mírné sniování jeho ceny ale nasvědčují vzrůstajícímu etablování této
drogy v prostředí tanečních parties (NPDC,
2002a). Takovému vývoji nasvědčují také výsledky průzkumu, zaměřeného výhradně
na tuto scénu (viz tabulka
1).
Zatím neexistují ádné
známky podstatnějího výskytu cracku[38] na území ČR.
V roce 2001 o
první léčbu nebo o slubu v souvislosti s kokainem poádali dva mui
a tři eny, v souvislosti s crackem 1 mu (ve z celkového počtu 4 233 prvoadatelů). Blií
charakteristiky těchto klientů nejsou známy.
Současný systém
statistik represivních sloek (v
resortech vnitra a spravedlnosti) neumoňuje
zjistit, ke které droze nebo drogám se váe zjitěný, stíhaný, souzený či trestaný
trestný čin nebo přestupek.
Vzhledem k tomu,
e v České republice v podstatě neexistuje významnějí trh
s kokainem (i v prostředí
tanečních parties, kde se podle některých zdrojů nárazově objevuje, je vnímán
jako něco výjimečného), má pro Českou republiku kokain největí význam
jako pro tranzitní zemi. Mezinárodní spolupráce Generálního ředitelství cel (konkrétně
PDO GŘC) a Policie ČR (resp. její NPDC) se v tomto ohledu
úspěně rozvíjí od počátku 90. let oběma represivním slokám se
periodicky daří zajiovat velké zásilky v řádu desítek a někdy i stovek
kg kokainu nebo se podílet na jejich zadrení v zahraničí. V
devadesátých letech celní orgány rovně zachytily předevím na ruzyňském
letiti řadu polykačů, tj. osob předevím jihoamerického původu, kteří za
úplatu a úhradu cestovného paují zabalené drogy ve svých útrobách.
V roce 2001, který
byl na uzavření větích mezinárodní akcí v porovnání s předchozími
lety chudí bylo NPDC zabaveno při
společných i samostatných akcích 2,017 kg kokainu, PDO-GŘC zabavilo ve
společných i samostatných akcích 2,987 kg kokainu.
Minimální odhad roční
spotřeby kokainu v ČR činí podle ČSÚ 56 kg (Vopravil,
2001) represivní orgány tedy zabavily v roce 2001 téměř 10% minimální
odhadované spotřeby.
Obě české
specializované represivní agentury se nicméně v roce 2001 podílely na
několika mezinárodních akcích, při nich bylo zadreno v různých částech
Evropy (Itálie, Bulharsko) dalích cca 20 kg kokainu.
Nádavkem je třeba znovu
připomenout, e dosavadní systém sběru dat neumoňoval určit, kolik
z kokainu vykázaly obě represivní sloky zároveň a tedy kolik kokainu bylo
na území ČR v roce 2001 zabaveno celkem; tento neuspokojivý stav, kdy
prostý součet obou údajů přeceňuje realitu, nicméně platí pro vechny údaje o
zadrených drogách v ČR.
Na území ČR nebylo
dosud zaznamenáno úmrtí v souvislosti s kokainem a/nebo crackem. Úmrtí polykačů, kterým během transportu praskl obal
drogy, paované v útrobách, nejsou podle definice EMCDDA do drogových
úmrtí zahrnována.
Polyvalentní uívání je
v prostředí českých problémových uivatelů drog tradičně spíe pravidlem
neli výjimkou. Četí problémoví uivatelé plynule přecházejí z drogy na
drogu podle dostupnosti a poměrně často mezi sebou drogy kombinují, aby
upravili jejich působení.
Z 4 233 uivatelů
drog, resp. z 3 242 problémových uivatelů drog[39],
kteří poádali o první léčbu, sekundární (nelegální) drogu uívá 2 172
osob, z nich 756 uívá jetě třetí drogu.
Často se tak mezi sebou
kombinují opiáty a pervitin
pervitinista si pomocí heroinu přivozuje spánek po několikadenním uívání
pervitinu nebo si jím dokonce léčí stíhu. Naopak heroinista při příliném
utlumení sahá po pervitinu, aby fungoval. Mimořádně nebezpečný fenomén českého
speedballu,[40]
který se okrajově objevoval ve větích městech v polovině devadesátých
let, se natěstí nerozířil.
Kvalitativní substudie PAD
(Miovský
and Zábranský, 2001a) popisuje nahrazování uívání pervitinu uíváním
průmyslových rozpoutědel (zejména toluenem), které se rozířilo
v roce 1999 mezi problémovými uivateli zejména na Střední Moravě
v reakci na krátkodobé výpadky v zásobování pervitinem a zostření
policejního postupu.
Mezi uivateli vech
nelegálních drog se stále vzrůstající popularitě těí (zne)uívání
preskripčních léků a z nich zejména anxiolytik benzodiazepinové řady. Vzorce jejich uívání jsou různé od málo častého
uívání běných terapeutických dávek při dojezdu nebo patném tripu přes
kombinování s opiáty po zneuívání desítek tablet benzodiazepinů denně.
V takovém případě ji jde o primární závislost na benzodiazepinech,
projevující se agresivními stavy, hypoxií, při déletrvajícím uívání
epileptickými záchvaty a ztrátami vědomí.
Velké popularity
v tomto směru dosahuje zejména RohypnolŽ (flunitrazepam). Represivní sloky registrují
kadoročně nelegální dodávky Rohypnolu na domácí i zahraniční černý trh,
obvykle za účasti českého zdravotnického a/nebo farmaceutického personálu.
Takto odhalená trestná činnost v roce 2001 se týkala téměř dvou miliónů
tablet Rohypnolu.
Standardní uívání
alkoholu a tabáku a kombinování
těchto legálních drog s nelegálními platí odhadem pro více ne 90 %
problémových uivatelů drog. Tabák a předevím alkohol jsou pro tyto
uivatele také naprosto pravidelně vstupními drogami tedy prvními
psychoaktivními látkami, je uívají.
Zneuívání těkavých
látek jako primární drogy zasahuje
předevím extrémně mladé přísluníky marginalizovaných skupin v ČR
tedy v první řadě mladou romskou populaci. Uívá se tradiční toluen (1/2 litru
se neomezeně prodává v maloobchodní síti za 30 Kč), trichloretylén,
technický benzín, náplně do zapalovačů, vzácněji éter a součásti některých
sprejů a barviv.
Populační průzkumy a
kolní průzkumy 16tiletých studentů v identifikaci tohoto jevu selhávají; klesající zastoupení rozpoutědel v celoivotní
prevalenci[41]
estnáctiletých není důkazem zlepující se situace v tomto ohledu, nýbr
druhotným projevem přetrvávající sociální segregace ve kolství; početná
populace, uívající rozpoutědla, není ádným z těchto průzkumů zastiena.
V majoritní populaci
přetrvává náhled na rozpoutědla jako na drogu blbejch a chudejch. Ani jí se
vak zneuívání těkavých látek nevyhýbá častěji vak jde o jednorázový
experiment ze zvědavosti, který nebývá opakován. V marginalizovaných
populacích je foukání rozířeno více a přetrvává po delí periody.
V posuzování této
otázky tak zůstáváme odkázáni na kvalitativní data. Je smutnou skutečností, e ádný výzkum
tohoto typu nebyl dosud v ČR podniknut a tak jediným kvalitním zdrojem
informací je mezinárodní výzkumný projekt, který se zabýval mj. i naí zemí (Grund
et al. 2000).
obrázek 17:
Celoivotní zkuenost s těkavými látkami mezi estnáctiletými áky a
studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík and Zábranský, 2001)
Zařízení léčby a slueb
nejsou pro poskytování pomoci uivatelům těkavých látek vybavena ani
materiálně, ani personálně. Situaci
dále komplikuje fakt, e Romové nemají důvěru k bílým slubám a nevyívají
je; v důsledku faktu, e potenciální klientela je větinou mladí patnácti
let, by navíc vyvstaly i problémy s dodrením platné legislativy. Proto
ani údaje o prvních ádostech o léčbu/slubu neodráejí reálný stav co do
zneuívání rozpoutědel.
Speciální kategorii
představuje zneuívání tzv. poppers na tanečních parties; jde o kapsle, obsahující těkavý roztok[42]
s periferně vasodilatačním účinkem; tento lék se v zahraničí uívá
pro léčení hypertenze, na parties se pouívá spíe pro své afrodiziakální
účinky.
V roce 2001 bylo
po doplnění metodiky pro zjiování drogových úmrtí zachyceno 14 předávkování
těkavými látkami, ke kterým dolo v důsledku abusu. Otravy
technickými rozpoutědly v průmyslu a zemědělství nejsou zahrnuta.
Česká republika
tradičně zaujímá nejvyí místa ve světovém ebříčku konzumace čistého alkoholu
na osobu, absolutního prvenství
dosahujeme v konzumaci piva.[43] Podobně
se řadíme mezi země s nejvíce rozířeným kuřáctvím tabáku v Evropě
u obou legálních návykových látek nás tak nae postavení jednoznačně zařazuje
mezi postkomunistické, východní země.
Vysoká tolerance, které se
obě zmíněné legální návykové látky v naí zemi těí a to bez ohledu na
to, e řada zdravotních i sociálních účinků obou z nich má závanějí
dopady ne je tomu u kterékoliv nelegální látky má navíc vzestupný trend. Ten
je nejlépe sledovatelný u ji několikrát citovaných populačních a kolních
průzkumů.
Výzkum CVVM (Glasová
a Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002) uvádí na otázku: Jak často pijete alkoholické
nápoje?, toto spektrum odpovědí v nabízených variantách:
tabulka 3: Frekvence uívání alkoholu v populaci mezi 15-64
lety (Glasová a Centrum pro výzkum veřejného
mínění, 2002)
4 krát
týdně nebo častěji |
8% |
2-3 krát
týdně |
17% |
2-4 krát
za měsíc |
31% |
1 krát
měsíčně nebo méně často |
40% |
NEVÍ |
4% |
Výzkum ESPAD zjistil znepokojivý
nárůst téměř vech ukazatelů problémového uívání alkoholu mezi
estnáctiletými:[44]
tabulka 4:
Vybrané ukazatele návykového chování podle
pohlaví v procentech (Csémy et al. 2000c)
Alkohol za posledních 30 dnů |
Chlapci |
Dívky |
Studenti celkem |
|||
|
1995 |
1999 |
1995 |
1999 |
1995 |
1999 |
Pivo 6x a více |
26,7 |
37,4 |
6,9 |
12,1 |
17,8 |
24,1 |
Víno 6x a více |
5,8 |
6,3 |
3,7 |
7,5 |
4,8 |
7,0 |
Destiláty 6x a více |
13,0 |
15,5 |
9,7 |
10,1 |
11,5 |
12,7 |
Nadměrné pití 3x a více |
19,9 |
24,0 |
6,6 |
10,4 |
13,9 |
16,8 |
Opilost 3x a více |
14,3 |
18,5 |
5,5 |
8,2 |
10,3 |
13,1 |
Jinými slovy: čtvrtina českých, moravských a
slezských áků a studentů ve věku 16 let vypila během posledního měsíce 6 a
více piv; více ne osmina estnáctiletých áků a studentů se v posledním měsíci
více ne 3x opila. To je obzvlátě alarmující při pohledu na obrázek 19,
který hodnotí souběh zneuívání nelegálních a legálních látek mezi
estnáctiletým áky a studenty.
obrázek 18: Problémové chování a uívání (zdroj
dat: ESPAD 1999)
Ainsworth, C.New
Scientist (2002) Ecstasy on the Brain
(Editorial). New Scientist 174 (1329):3
Cejp, M. (2001) Pravděpodobný vývoj vybraných druhů
kriminality. Praha: Institut pro kriminologii a sociální
prevenci.
Csémy, L., Sovinová,
H. and Komárek, J. (2000a) Drogy a
taneční scéna (Drugs and the Dance Scene).
Praha: Státní zdravotní ústav. 80-7071-167-1.
Notes: Reviewer: Miovsky, M.
Csémy, L., Sovinová,
H. and Komárek, J. (2000b) Drogy a
taneční scéna (Drugs and the dance scene).
Praha: Státní zdravotní
ústav. 80-7071-167-1.
Csémy, L., Sovinová,
H. and Sadílek, P. (2000c) Pití alkoholu
a uívání drog u dospívajících v České republice - Srovnání změn během druhé
poloviny 90. let. In: Csémy, L., Sovinová, H. and Sadílek, P., (Eds.) ESPAD 99: Evropská kolní studie o
alkoholu a jiných drogách, Česká republika, 1999 - Přehled hlavních výsledků, 1 edn. pp. 1-13. Praha:
MPK]
EMCDDA and Institute
for Therapy Research: (1998) Study to
Obtain Comparable National Estimates of Problem Drug Use Prevalence for all EU
Member States. EMCDDA Project
(CT.97.EP.04), Lisboa/Munchen: EMCDDA.
Notes:
http://www.emcdda.org/multimedia/project_reports/situation/study_national_pdu_report.pdf
Glasová, A. and
Centrum pro výzkum veřejného mínění (2002)
Problematika drog očima veřejnosti (Drugs in View of Public). Praha:
CVVM.
Griffiths, P.,
Vingoe, L., Jansen, K., Sherval, J., Lewis, R., Hartnoll, R. and Nilson, M.
(1997) New Trends in Synthetic Drugs in
the European Union: Epidemiology and Demand Reduction Responses. EMCDDA Insight Series edn, 1.
Lisbon: EMCDDA. 92-9168-030-3.
Grund, J.-P.C.,
Öfner, P.J. and Verbraeck, H.T. (2000)
Marel o Del, kas kamel, le Romes duvar. (God hits whom he chooses; the
Rom gets hit twice.): An Exploration of Drug Use and HIV Risks among the Roma
of Central and Eastern Europe. Final Research Report to the International Harm
Reduction Development Program, Open Society Institute, New York. Amsterdam-Rotterdam-Frankfurt/M: DV8 Research, Training and Development.
Hall, W. and Solowij,
N. (1998) Adverse Effects of
Cannabis. The Lancet 352, 1611-1616.
Hartnoll, R.
(2002) Measuring Prevalence and
Incidence of Drug Use. Drugs in Focus
- Briefing 3 (1): 1681-5157.
Notes: http://www.emcdda.org/multimedia/publications/Policy_briefings/pb1_3/pb_03_EN.pdf
Komorous, J. and
imsová, E. (2002) Protidrogová brigáda
(Drug Squad). Liberec: Závislosti a my & Mostecká uhelná.
Kovalík, J. (Mar 4,
2002) Tanec s extází. Respekt 10 (XIII):5 Praha: R-PRESSE, spol. sr.o.
Kriener, H., Billeth,
R., Gollner, C., Lachout, S., Neubauer, P. and Schmid, R. (2001) An Inventory of On-Site Pill-Testing
Interventions in The EU. Wienna, Lisbon: EMCDDA, Verein Wiener Socialprojekte,
CheckIt!
Notes: www.checkyourdrugs.at
Kubů, P., Kříová, E.
and Csémy, L. (2000) Anketa Semtex Dance
2000. Tripmag (4):24-30.
Praha: imédia s.r.o.
Notes: http://www.drogmem.cz/html/projekty/anketa.htm
MF Dnes (Oct 23,
2001) Komorous: Afghánské drogy míří do
Evropy. Mladá fronta DNES 2
Miovský, M.,
Gajdoíková, H., Skutilová, K. and Zábranský, T. (2001) Přehled výsledků substudie provedené s
policisty, vyetřovateli, kriminalisty a soudci ve vztahu ktrestné činnosti
uivatelů nelegálních psychoaktivních látek: kvalitativní analýza (Overview of the Qualitative Substudy with
Policemen, Investigators, Criminalists
and Judges). Adiktologie
Supplementum: Substudie Analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR
(Substudies of the Impact Analysis Project of New Drug Legislation) 1 (1):
Miovský, M. and
Zábranský, T. (2001a) Přehled výsledků
substudie provedené s uivateli nelegálních psychoaktivních látek a s
pracovníky zdravotnických zařízení a poskytovateli slueb uivatelům
nelegálních drog (Overview of PAD Qualitaive Substudy Results - Drug Users and
Care & Treatment Providers). Adiktologie
- Supplementum 1 (1):
Miovský, M. and
Zábranský, T. (2001b) Přehled výsledků
substudie provedené s uivateli nelegálních psychoaktivních látek a pracovníky
zdravotnických zařízení a významnými poskytovateli slueb uivatelům
nelegálních drog (Summary of Results of a Substudy Carried Out with Users of
Illicit Psychoactive Drugs and Workers at Medical Facilities and Significant
Providers of Services for Illicit Drug
Users). Adiktologie
Suplementum (Vybrané substudie analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v
ČR / Selected Substudies of the Impact Analysis Project of New Drugs
Legislation in The Czech Republic) 1,
41-75.
Mravčík, V. and
Zábranský, T. (2001) Sekundární analýza
kolních studií 1994-2000 (Secondary Analysis of School Surveys 1994-2000 in
Czech Republic). Adiktologie
Supplementum 1,
Notes: Assistence and data provided by: Csemy, Ladislav; Studničková, Běla, Miovský, Michal
Mravčík, V. and
Zábranský, T. (2002) Prevalenční odhad
problémových uivatelů drog v ČR - syntéza dostupných dat (The prevalence
estimate of problem drug use in Czech Republic - synthesis of avilable
data). Adiktologie Supplementum 1 (1):
Noina, M.
(1997a) Česká drogová scéna 90. let (Czech
Drug Scene in 90s). Noina, M., (Ed.) 1
edn, 223-302. Praha, & Orlík nad
Vltavou: KLP - Koniasch Latin Press
& Livingstone. 80-85917-36-X.
Noina, M.
(1997b) Svět drog v Čechách. 1 edn,
Praha, & Orlík nad Vltavou:
KLP - Koniasch Latin Press & Livingstone. 80-85917-36-X.
NPDC (2002a) Výroční zpráva - Situace v oblasti drog v
roce 2001 v České republice (Annual Report 2001 - Illicit
drugs situation in Czech Republic 2001).
Praha: Policie ČR.
NPDC (2002b) Drogová současnost (Drugs up-to-date). Policista 5/2002, Příloha (Addendum)
Notes: http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/2002/05/npdc.html
Olszewski, D.
(2002) Feature E is for Evidence. Drugnet Europe 36, 4
PDO - GŘC (2002) Roční zpráva 2001 (Annual Report 2001). Praha:
Generální ředitelství cel - Odbor Boje proti podloudnictví - protidrogové oddělení.
Polanecký, V., ejda,
J., Studničková, B., Klaka, J., eblová, J. and Hančlová, H. (2002) Epidemiologie drog a uivatelů drog - Česká
republika 2001, 2000, 1999, 1998, 1997, 1996, 1995. Praha:
Hygienická stanice hl. m. Prahy.
Právo (Oct 23,
2001) Komorous: Tálibán se chystá
otevřít drogovou trasu do ČR. Právo
6
Samková, H.,
Brzobohatá, A., Pivnička, J., pačková, M. and Hirt, M. (2001) Fatal Poisoning with Methyledioxymethamphetamine
(MDMA). TIAFT 2001 Prague - Programme
and Abstracts 39, 115
(Abstract)
Slavík, I. and
Počarovský, O. Zábranský, T., Apr 15, 2002. Národní monitorovací středisko pro drogy a
závislosti.
Notes: Problematika sociálních intervencí, vykazovaných jako FTD
Tossmann, P., Boldt,
S. and Tensil, M.D. (2001) The use of
drugs within the techno party scene in European metropolitan cities. European Addiction Research 7, 2-23.
Vopravil, J. Český
statistický úřad, (Ed.) (2001) Nelegální
ekonomika v ČR v roce 2000 (drogy, prostituce).
Praha: Český statistický úřad.
Webster, R., The
Drugs Prevention Advisory Service and London Drug Policy Forum (2002) Safer Clubbing - Guidance for Licensing
Authorities, Ckub Managers and Promoters. The Drugs Prevention Advisory
Service, (Ed.) London: Drug Prevention Advisory Service. 1840827807.
[1] sledovatelná v reklamních sloganech a grafických prvcích reklam na nejrůznějí zboí a sluby, je masivně pouívají identifikační prvky taneční subkultury; jiným výrazným jevem je jasné soustředění marketingových aktivit výrobců legálních drog (cigaret a alkoholových nápojů) do tohoto prostředí
[2] nejčastěji herbální konopí (marihuana), následované konopnou pryskyřicí (hai); vzácně se objevuje konopný olej, máslo, dalí kuchyňské úpravy, lihové extrakty atd.
[3] mezinárodní výzkumný projekt ESPAD
[4] současná věda usuzuje, e marihuana sice není příčinou psychotických atak, můe vak odbrzdit psychotickou poruchu u predisponovaných jedinců (viz např. Hall and Solowij, 1998); ti by se obecně měli vystříhat konzumace jakýchkoliv psychoaktivních látek bez ohledu na jejich legalitu či ilegalitu
[5] a tak zabavené drogy ze společných akcí vykazuje jak specializovaný odbor generálního ředitelství cel, tak Národní protidrogová centrála; součet obou hodnot tedy přeceňuje skutečnost
[6] zdroje dat:
-
(NPDC, 2002a) zabavila v samostatných i
společných akcích 3,512 kg haie a 0,171 kg marihuany;
- ( PDO - GŘC, 2002) celní orgány v samostatných i společných akcích zabavily 2,823 kg haie a 5,855 kg marihuany
[7] z nich se v České republice zneuívají jetě halucinogenní houby (lysohlávky, obsahující psilocybin a psilocin, některé muchomůrky, obsahující řadu psychoaktivních látek) a dalí halucinogenní rostliny; psychotropní účinky mají v ČR podle střízlivých odhadů desítky rostlin a hub
[8] MDMA (methylendioxymetamfetamin), MDA, MBDB a MDEA; toto dělení, roziřující pojem ecstasy z MDMA na dalí tři příbuzné látky bez monosti fatálního předávkování, je přejato z (Griffiths et al. 1997)
[9] 4-MT, 2-CB, PMA, PMMA, a desítky dalích látek vesměs s moností smrtelného předávkování uivatele
[10] jak benzedrin (l-amfetamin), tak dexedrin (d-amfetamin) se nejčastěji vyrábějí z benzylmethylketonu; reakce ústí ve směs obou podobných amfetaminů
[11] za zmínku stojí občasné paování amfetaminů z Polska, spotřebovávané v ČR předevím kuplíři, prostitutkami a jejich osobními stráci (NPDC, 2002a)
[12] pervitin = metamfetamin = metylamfetamin
[13] resp. české části ČSSR
[14] NMS v současnosti pracuje na dalím zpřesnění tohoto odhadu
[15] podle definice EMCDDA je problémové uívání drog definováno jako intravenózní uívání drog a/nebo dlouhodobé a pravidelné uívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu (EMCDDA and Institute for Therapy Research: 1998)
[16] za jeho koordinaci zodpovídá na národní úrovni Hygienická stanice h. m. Prahy (dále jen HS HMP)
[17] i kdy zkuený vařič dokáe poměrně kvalitní pervitin vyrobit z dostupných surovin pouze s pomocí teploměru, kuchyňského nádobí a několika dalích volně prodejných pomůcek
[18] německy letecká sůl
[19] ani by se Policii ČR podařilo zjistit přesný původ; v úvahu přicházejí Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko
[20] a tak zabavené drogy ze společných akcí vykazuje jak specializovaný odbor Generálního ředitelství cel, tak Národní protidrogová centrála; součet obou hodnot tedy přeceňuje skutečnost
[21] zdroje dat:
-
(NPDC, 2002a) zabavila v samostatných i
společných akcích 9 kg pervitinu, 0,5 kg amfetaminu, 1,5 l roztoku antitusika
SolutanŽ a 1 kg tablet registrovaného léku ModafenŽ
- (PDO - GŘC, 2002) celní orgány v samostatných i společných akcích zabavily 2,317 kg pervitinu a 6,929 kg efedrinu
[22] Úmrtí, která byla v souvislosti s MDMA v zemích EU dosud registrována, byla způsobena nevhodným chováním pod vlivem této látky nulový příjem tekutin, vyčerpání z excesivního tance je vyústilo v dehydrataci a přehřátí organismu. Dalí nebezpečí představuje kombinace s jinými drogami a předevím některými léky, inhibujícími enzym MAO.
[23] Proto jsou ostatně uivatelé konopných drog a ecstasy z této definice explicitně vyloučeni
[24] 58% návtěvníků (techno, rave, drum´n´bass atd. parties) jsou studenti V a S, 24% zaměstnání, 11% nezaměstnaní, 3% áků, 4% civilní sluba a dalí (Csémy et al. 2000a)
[25] majetková, příp. násilná trestná činnost za účelem obstarání prostředků na drogy
[26] pro blií informace viz http://www.extc.cz resp. http://www.lf3.cuni.cz/drogy/ příp. http://www.drogmem.cz
[27] 20 247 vykázaných tablet
[28] 27 333 vykázaných tablet
[29] protoe zabavení z největí akce vykázaly obě agentury, které ale prozatím neumějí vyřadit duplicity
[30] tj. maximálně 50 mikrogramů (m) oproti dávkám v rozmezí 100-500 m, je byly běné v psychedelických edesátých letech
[31] Datura stramnonium L. plevelná a okrasná rostlina
[32] a jiné - blín, rulík atd.
[33] resp. ČSSR a později ČSFR
[34] orálně i injekčně
[35] ideálně hydrokodonu, obvykle ale hydrokodonu a kodeinu, někdy dokonce s příměsí hydromorfinu a morfia
[36] a tak zabavené drogy ze společných akcí vykazuje jak specializovaný odbor Generálního ředitelství cel, tak Národní protidrogová centrála; součet obou hodnot tedy přeceňuje skutečnost
[37] zdroje dat:
-
(NPDC, 2002a) zabavila v samostatných i
společných akcích 4 kg heroinu
- ( PDO - GŘC, 2002) celní orgány v samostatných i společných akcích zabavily 92,012 kg heroinu a 4,2 g opia
[38] obě látky jsou chemicky v podstatě totoné; zatímco kokain je rozpustný ve vodě a uívá se předevím ňupáním a někdy injekčně, crack (volná báze kokainu) ve vodě rozpustný není a uívá se výhradně kouřením; crack je v Západní Evropě i obou Amerikách povaován mj. pro svou láci a popularitu v marginalizovaných skupinách obyvatel za výrazně nebezpečnějí drogu ne sám kokain
[39] podle platné definice EMCDDA
[40] tj. směs pervitinu a heroinu v jedné injekční dávce
[41] alespoň jednorázovém uití
[42] butylnitrát a isobutylnitrát
[43] 156 l piva na jednoho obyvatele ČR včetně nemluvňat v roce 2001
[44] je nutno připomenout, e jde o ty estnáctileté, kteří pravidelně navtěvují některou ze středních kol nebo učili různých typů; důvodně se lze domnívat, e v populaci s horím sociálním statutem bychom zjistili horí stav