_________________________
Souhrn Zprávy o situaci ve věcech
drog v ČR 2001
pro tiskovou konferenci 19. září 2002
_________________________
ČR, drogy a čísla
Lidé
-
V České republice
alespoň jednou vyzkoušelo nelegální drogu cca 1 150 000 osob,
tj. 16 % obyvatel ve věku 15-64 let.
-
Alespoň jednou za rok
nelegální drogu užije asi 570 000 osob; v obou případech se
jedná především o marihuanu a hašiš.
-
Do kategorie
problémových uživatelů drog – tedy těch, kteří zatěžují společnost náklady –
spadá v ČR cca 15 000 osob užívajících dlouhodobě a/nebo
injekčně heroin a asi 22 500 osob užívajících stejným způsobem
pervitin (tj. cca 37 500 osob)[1].
-
V roce 2001 se
v souvislosti s nelegálními drogami léčilo cca 12 000 osob, z toho
cca 8 000 problémových uživatelů (léčilo se tedy cca 21 %
problémových uživatelů).
-
Služeb nízkoprahových
center využívalo dalších 17 000, tj. cca 40% problémových
uživatelů drog.
-
Poprvé léčbu vyhledalo 4 233
osob; jejich průměrný věk byl 21,6 roku.
-
Policie ČR obdržela 804
oznámení o přestupku držení drog v malém množství a projednala jich ve
správním řízení 401.
-
Policie ČR stíhala za
„drogové trestné činy“ 1 952 pachatelů, z toho 139 dětí a
221 mladistvých; pro prosté držení drogy pro vlastní potřebu bylo
stíháno 166 osob.
-
Státní zastupitelství
vznesla obžalobu proti 2 160 pachatelům drogové trestné činnosti;
za prosté držení drogy pro vlastní potřebu pak proti 215 z nich.
-
Soudy v roce 2001
za drogové trestné činy pravomocně odsoudily 1 094 pachatelů.
-
Ve věznicích ČR si
k 31.12. 2001 trest pro drogové trestné činy odpykávalo 652 pachatelů.
-
Na předávkování
nelegálními drogami a zneužívanými těkavými látkami zemřelo
v roce 2001 v ČR 84 osob; dalších 83 osob zemřelo na předávkování
léky, často v kombinaci s alkoholem.
Náklady
-
V České republice
se každoročně spotřebují nelegální drogy v hodnotě 15 000 000 000 (15 miliard)
Kč, měřeno podle jejich ceny na černém trhu; skutečných peněz je ale
vynaloženo podstatně méně – značné množství drog spotřebovávají sami výrobci (to
platí zejména pro konopné drogy a v menší míře pro pervitin);
z celkového objemu tuzemské roční konzumace drog orgány Policie ČR a
Generálního ředitelství cel zabavily 0,41 %.
-
Společenské náklady
v souvislosti s užíváním nelegálních drog (náklady na prevenci,
léčbu, represi a hodnota ušlé produktivity) činí nejméně 2,8 miliardy Kč ročně;
zhruba 80% přímých nákladů je v souvislosti s drogami vynaloženo
na represivní opatření, tj. na práci policie, soudů a vězeňství.
-
Podle odhadů je
v ČR především majetkovými trestnými činy, páchanými
v souvislosti s drogami, způsobena jednotlivcům a institucím
každoročně škoda ve výši zhruba 1,9 miliardy Kč.
-
Ze státního
rozpočtu bylo v roce 2001
vynaloženo na specifickou primární prevenci, léčbu a opatření harm
reduction téměř 245 miliónů Kč.
- Na nespecifickou primární prevenci (volnočasové aktivity, tj. sportovní a zájmovou činnost) bylo ze státního rozpočtu vynaloženo téměř 792 milionů Kč[2].
2. Organizační prostředí
Rok 2001 byl prvním rokem
realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2001-2004, kterou
schválila 23. října 2000 vláda svým usnesením č. 1045/00. Strategie navazuje na
předešlé dva koncepční dokumenty o protidrogové politice vlády (z let 1993–1996
a 1998–2000) a dále je rozvíjí. Obsahově i časově koresponduje s Akčním
plánem EU boje proti drogám 2000–2004.
Tento dokument deklaruje,
že Česká republika usiluje o vyvážený přístup k řešení problému
užívání drog z hlediska represe, prevence, léčby a resocializace drogově
závislých a o komplexní, meziresortní, mezioborový a mezisektorový postup
a spolupráci při řešení problémů. Do konce října má vláda obdržet bilanční
zprávu o tom, jak jednotlivé resorty schválenou strategii plní.
Rok 2001 byl třetím rokem
platnosti novelizované drogové legislativy. V říjnu dokončil tým
nezávislých výzkumníků studii „Projekt analýzy dopadů novelizace drogové
legislativy“ a předložil ji zadavateli studie – vládě ČR. Na svém zasedání
14. října 2001 vzala vláda na vědomí souhrnné výsledky studie, podle nichž zavedení
trestnosti držení drog pro vlastní potřebu nesplnilo očekávání předkladatele, ale ani se nepotvrdily katastrofické
předpovědi některých odpůrců zavedení trestnosti držení nezákonných drog pro
vlastní potřebu. Studie ukázala, že novelizovaná drogová legislativa způsobila
společnosti zbytné náklady – tedy přimělo ji vynaložit prostředky, jež mohla
zužitkovat jinak. Na základě souhrnných výsledků studie přijala vláda usnesení
č. 1177/2001, jež obsahuje následující úkoly:
I.
Legislativně
rozdělit drogy do 2 resp. 3 kategorií podle míry jejich zdravotní
a společenské nebezpečnosti – tj.
podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich
zneužívání.
Provede: ministr zdravotnictví ve spolupráci
s ministrem spravedlnosti a ministrem a
vedoucím Úřadu vlády a
výkonným místopředsedou Rady
vlády - Meziresortní protidrogové komise[3]
Termín: 31. 12. 2002
II.
V oblasti
potlačování nabídky tzv. tvrdých drog věnovat zvýšenou pozornost heroinu,
zdravotně i sociálně nejvíce devastující droze, která je – podle výsledků
studie PAD – na černém trhu stále dostupnější.
Provede: ministr vnitra
Termín: průběžně
III.
Vytvořit
na úrovni krajských a okresních ředitelství policie pracovníkům Policie ČR,
specializovaným na vyhledávání a vyšetřování trestné činnosti v oblasti
výroby, obchodu a distribuce nelegálních drog, odpovídající podmínky pro práci
zejména tím, že nebudou zatěžováni plněním úkolů při řešení případů jiné
trestné činnosti.
Provede: ministr vnitra
Termín: průběžně
IV.
V rámci
přípravy rekodifikace trestního práva hmotného vzít v úvahu výsledky
Analýzy dopadů nové drogové legislativy (PAD) a provést revizi skutkových
podstat a revizi sankcí trestných činů spojených s drogovou problematikou.
Provede: ministr spravedlnosti
Termín: 31. 12. 2002
V.
Přeřadit
flunitrazepam z přílohy č. 6 do přílohy č. 5 z. č. 167/1998 Sb. o
návykových látkách.
Provede: ministr zdravotnictví
Termín: 31. 12. 2002
VI.
Předložit
výsledky projektu Analýza Radě vlády České republiky pro sociální a ekonomickou
strategii (RASES) k dalšímu využití.
Provede: místopředseda vlády a ministr
průmyslu a obchodu, předseda RASES
Termín: ihned
VII.
Promítnout
výsledky Analýzy dopadů nové drogové legislativy (PAD) při realizaci
protidrogové politiky vlády ČR.
Provedou: členové Rady vlády - Meziresortní
protidrogové komise
Termín: průběžně
V souvislosti s probíhající územně-správní
reformou navázal sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové
politiky (RVKPP) užší spolupráci se zástupci krajů. To se praxi projevilo mimo
jiné tím, že celkem 10 krajů již zřídilo funkci krajského protidrogového
koordinátora a ve zbývajících krajích (tj. Karlovarský, Plzeňský, Vysočina
a Liberecký) je vyhlášeno výběrové řízení na obsazení této funkce. Významnou
část práce věnoval sekretariát RVKPP zavedení systému vzájemné
komunikace a nalezení odpovídajících mechanismů financování aktivit
v protidrogové činnosti tak, aby splňovaly místní potřeby i náročná
odborná kritéria.
V roce 2001
předložila vláda ČR návrh zákona o ochraně před škodami, působenými
tabákovými výrobky, alkoholem a
jinými návykovými látkami, který
měl nahradit již
nevyhovující zákon č. 37/1987 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi. Poslanecká sněmovna PČR však návrh zákona vrátila vládě
k přepracování.
Nikoliv posledním
významným předělem roku 2001 v oblasti drogové problematiky bylo zahájení
činnosti probační a mediační služby. Ta má významně zlepšit stav
v oblasti trestů pro uživatele nelegálních drog a zprostředkovat léčbu
nebo jiné vhodné opatření všude tam, kde je společensky výhodnější než trest
odnětí svobody.
3. Míra užívání drog v ČR
Stejně jako jinde
v Evropě a ve Spojených státech, i v České republice neustále narůstá
obliba rekreačního užívání marihuany, zejména mezi nejmladší populací (ve
věku 15-25 let). Pravidelně[4]
marihuanu užívá cca 15 % populace ve středoškolském věku (15-19 let),
alespoň jednu zkušenost s ní má v téže věkové skupině téměř polovina
populace (46%).
Spolu s růstem obliby
„taneční hudby“ stoupá počet osob, užívajících „ecstasy“ v týdenních
nebo delších intervalech – i to je součástí celoevropského trendu.
Počet problémových
uživatelů drog (injekčních a/nebo
dlouhodobých uživatelů opiátů, amfetaminových drog a/nebo kokainu) je
stabilní – neroste – a pohybuje se kolem 37 500 osob.
V posledních dvou až třech letech ale dochází k přelévání mezi
jednotlivými typy drog – stoupá míra užívání heroinu „na úkor“ pervitinu.
Snižuje se počet
šestnáctiletých studentů a učňů, kteří mají alespoň jednu a více zkušeností s „problémovými
drogami“ – tedy s pervitinem a heroinem.
Podle celopopulačních
průzkumů má v životě alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou 16
% obyvatel ČR (v EU mezi 20-25 %, v USA 34 %). V posledním
roce u nás alespoň jednou nelegální drogu užilo 8 % populace (v zemích
EU 5-10 %, v USA 10 %).
Pro většinu osob
charakterizovaných v předchozím odstavci platí, že jedinou nelegální
drogou, s níž se setkaly, bylo konopí nebo hašiš. Taneční drogu „ecstasy“
alespoň jednou v životě užila 4% obyvatel ČR ve věku 15-64 let, jiné
drogy (heroin, pervitin, kokain, LSD atd.) pak méně než 1% populace.
Podrobněji
se popisem drogové scény, trendy v užívání jednotlivých drog a jejich
důsledky zabývá příloha tohoto souhrnu – dokument „Trendy podle jednotlivých
drog.“
4. Zdravotní dopady
V roce 2001 vyhledalo
léčbu v souvislosti s drogami poprvé ve svém životě 4 233 osob v průměrném věku
21,3 let. Věk uživatelů, kteří vyhledávají léčbu, se
v posledních letech zvyšuje – to je možno považovat za velmi příznivý
trend, protože signalizuje faktickou stagnaci rozsahu drogové scény.
Ambulantní nebo ústavní
či pobytovou léčbu využívá přibližně
8 000 problémových uživatelů drog.
V kontaktu
s institucí, poskytující léčbu
či jiné služby – zejména s nízkoprahovými centry –, je asi 40
% uživatelů (cca 17 000) a tento podíl je velmi pravděpodobně rostoucí. Na
tomto trendu se podílí zejména nabídka služeb přizpůsobená potřebám klientů.
V tomto směru patříme mezi ty evropské
země, jimž se účinně daří zachytit problémové uživatele drog a snižovat
tak celospolečenské škody, jež z užívání nelegálních drog vyplývají.
Alarmující je velmi
nedostatečný podíl uživatelů opiátů (především
heroinu) v substitučních programech – cca 3%, což je několikanásobně
nižší podíl než v zemích EU.
V roce 2001 v ČR
přetrvával relativně nízký výskyt HIV infekce (AIDS) ve skupině
injekčních uživatelů drog i v populaci, která drogy neužívá. Dostupné
sérologické přehledy ukazují, že přibližně každý třetí injekční uživatel
drog je nakažen virovou hepatitidou C. Tato promořenost uživatelů (cca 30%)
je významně nižší než v zemích EU (65 – 80 %), přesto bude v budoucnu
představovat významnou zátěž zdravotního systému.
V roce 2001 zemřelo
na předávkování psychotropní látkou 167 osob; z toho 83 se
předávkovalo léky na předpis, velmi často v kombinaci
s alkoholem. Nejvíce úmrtí v této kategorii (39) je třeba připsat
léku Rohypnol®.
Z nelegálních drog
jsou za nejvíce úmrtí zodpovědné opiáty (53) a z nich zejména
heroin (30). Významně se snížil počet předávkování pervitinem – z 31
v roce 2000 na loňských pět. Na předávkování zemřelo také 14
uživatelů těkavých látek (zejména toluenu). Jedno úmrtí cizího
státního příslušníka v ČR vyvolala látka PMA, jíž zakoupil
v Německu jako „ecstasy.“
Počet úmrtí na
předávkování nelegálními drogami je v ČR ve vztahu k počtu obyvatel i
k počtu problémových uživatelů drog v porovnání se státy EU a USA velmi
nízký.
5. Prosazování práva
Rok 2001 můžeme
v oblasti represe považovat za stabilizovaný.
Policie zjistila 4 209
drogových trestných činů (TČ dle §§ 187, 187a, 188, 188a trestního
zákona) a pro ty sdělila obvinění 1 952 osobám; z držení drog
pro vlastní potřebu obvinila 166 osob (z 241 zjištěných trestných činů).
Pokračoval tak mírně vzestupný trend z minulých let (viz graf). Srovnání
trendů naznačuje výrazný vzestup objasněnosti trestných činů nebo nárůst
spolupachatelství. Takové závěry však nelze učinit, protože Policie ČR
zásadně změnila způsob vykazování trestných činů. To znemožňuje
spolehlivé porovnání počtu vykazovaných trestných činů v různých letech a
zkresluje přehled o skutečném vývoji drogové kriminality.
Setrvalý mírně vzestupný
trend (stejně jako v minulých letech) zaznamenala i státní
zastupitelství; v souvislosti s nelegálními drogami vznesla loni
žalobu proti 2 160 obviněným (v roce 2000 proti 2 043; v roce 1999 proti
1 765); totéž platí pro soudy, které odsoudily 1 094 pachatelů
„drogových trestných činů“ (2000: 972; 1999: 891). Případné nesrovnalosti,
resp. neprovázanost statistik Ministerstva spravedlnosti ČR se statistikami
Policejního prezídia ČR jsou dány jak odlišnou metodologií, tak možností
státního zástupce změnit v souladu s trestním řádem kvalifikace
trestného činu oproti obsahu sdělení obvinění, přičemž tato změna se nepromítne
zpětně do policejních statistik. V neposlední řadě hraje roli také časový
posun, kdy je např. trestní stíhání zahájeno v roce 2000 a obžaloba
vznesena až v roce 2001.
V České republice se
k 31.12. 2001 pro drogové trestné činy podrobovalo trestu odnětí
svobody 652 pachatelů. Stále častěji mohou dobrovolně trávit výkon
trestu v tzv. bezdrogových zónách, v některých případech dokonce
mohou být ve věznicích i léčeni. Ve srovnání s EU však není léčba
zneužívání drog ve věznicích dostupná ani v dostatečné míře, ani
v dostatečné šíři léčebných postupů.
Čísla a trendy v práci
represivních složek, srovnána s ostatními výše uvedenými indikátory
drogové situace, nasvědčují standardní „evropské“ úrovni práce českých
represivních složek v oblasti potlačování nabídky.
V této souvislosti se
stále jasněji ukazuje irelevantnost měření úspěšnosti represivních složek
„mírou zabavení“ nelegálních drog (tj. poměrem zabavených drog k odhadu
všech spotřebovaných drog). Ta se nicméně stále používá a má se podle některých
tvrzení pohybovat až kolem 30 %.
V roce 2001 represivní
orgány zabavily necelého půl procenta
(0,41 %) z odhadovaného
množství všech nelegálních drog, spotřebovaných v tomto roce v ČR.
Nejvyšší míry zabavení
pak dosáhly u ecstasy (přes
12 % – velký jednorázový záchyt při společné akci Policie a Celní správy) a
u relativně nejméně rozšířeného kokainu (9%); nejnižší míry
zabavení represivní složky dosahují u konopných drog (0,05%
z odhadované spotřeby), které jsou naopak v ČR nejrozšířenější.
Podrobněji
se popisem drogových trhů, represivními zásahy proti němu a jejich výsledky
zabývá příloha tohoto souhrnu – dokument „Trendy podle jednotlivých drog.“