NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA OBDOBÍ 2001 – 2004

  

Schválená vládou České republiky

Usnesením č. 1045 ze dne 23. října 2000

Obsah

1. Úvod	3
2. Charakteristika drogové scény v České republice	5
2.1. Trendy v užívání drog v ČR	5
2.2. Opatření proti šíření a užívání drog	5
2.3. Zapojení ČR v oblasti mezinárodní spolupráce	7
3. Základní přístup, východiska, principy, nástroje a funkce strategie	8
3.1. Základní přístup k řešení problematiky užívání drog	8
3.2. Základní východiska Národní strategie	9
3.3. Hlavní principy Národní strategie	10
3.4. Základní nástroje Národní strategie	10
4. Cíle Národní strategie protidrogové politiky na období 2001 - 2004	11
4.1. Hlavní cíle protidrogové politiky ČR	11
4.2. Naplňování Národní strategie	11
4.2.1. Role Meziresortní protidrogové komise	11
4.2.2. Role a odpovědnosti věcně příslušných resortů	12
4.2.3. Role nestátních neziskových organizací	13
5. Konkretizace cílů Národní strategie protidrogové politiky 2001 - 2004	15
5.1. Primární prevence	15
5.1.1. Východiska	16
5.1.2. Specifické cíle v oblasti primární prevence	19
5.1.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti primární prevence	22
5.2. Léčba a resocializace	23
5.2.1. Východiska	24
5.3. Harm reduction	25
5.3.1. Východiska	26
5.3.2. Cíle v oblasti léčby a harm reduction	27
5.3.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti léčby a harm reduction	30
5.4. Právní úprava drogové problematiky	31
5.4.1. Východiska	32
5.4.2. Cíle v oblasti právní úpravy drogové problematiky	33
5.5. Potlačování nabídky	35
5.5.1. Východiska	36
5.5.2. Cíle v oblasti potlačování nabídky	37
5.5.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti právní úpravy drogové problematiky  a potlačování nabídky	38
5.6. Financování protidrogové politiky	39
5.6.1. Východiska	40
5.6.2. Cíle v oblasti financování protidrogové politiky	42
5.6.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti financování	43
5.7. Profesní vzdělávání	46
5.7.1. Východiska	47
5.7.2. Cíle v oblasti profesního vzdělávání	47
5.7.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti profesního vzdělávání	49
5.8. Zahraniční spolupráce	50
5.8.1. Východiska	51
5.8.2. Cíle v oblasti zahraniční spolupráce	51
5.8.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti zahraniční spolupráce	52
5.9. Koordinace protidrogové politiky	53
5.9.1. Východiska	54
5.9.2. Cíle v oblasti koordinace protidrogové politiky	55
5.9.3. Indikátory a nástroje hodnocení v oblasti koordinace	57

Přílohy

I                     Akční plán EU boje proti drogám 2000 – 2004

II                  Trendy v nezákonné výrobě a distribuci drog v zemích EU

III               Trendy v užívání, nezákonné výrobě a distribuci jednotlivých drog v ČR

IV                  Analýza současného stavu protidrogové politiky vlády ČR

V                     Návrh vzorové náplně práce protidrogového koordinátora

VI                  Návrh statutu protidrogové komise krajského, okresního, magistrátního úřadu

VII               Návrh jednacího řádu protidrogové komise krajského, okresního, magistrátního úřadu

VIII            Organigram systému koordinace protidrogové politiky

IX                 Usnesení vlády k Národní strategii (č. 1045 ze dne 23. října 2000), včetně přílohy

            Užívání  drog  se  stalo  jedním  z  vážných celospolečenských problémů v naší zemi. Přes všechna dosud přijatá a realizovaná opatření v ČR - stejně jako v dalších zemích Evropy - neustále stoupá počet osob s drogami experimentujících, drogy zneužívajících, nebo na nich závislých. Průměrný věk experimentátorů s drogami (včetně alkoholu a tabáku) se snižuje. Narůstá podíl injekčních uživatelů drog, zvyšuje se počet osob  zasažených  nemocemi,  které  se  přenášejí  krví.  Zvyšuje  se  počet odhalených a stíhaných trestných činů nedovolené výroby, pašování, přechovávání a distribuce drog na našem území.

 

              Pod pojmem drogy rozumíme rozsáhlou skupinu látek, do níž spadají nejenom  látky  definované  mezinárodními  úmluvami  OSN  a  přílohami zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (sem patří i skupina léků, např. analgetika, hypnotika, barbituráty a některé opiáty, jsou-li užívány jinak než na lékařský předpis), ale i látky běžně dostupné (organická rozpouštědla) a společností zpravidla vysoce tolerované a veřejně propagované (např. alkohol a tabák).

              Tento  materiál  se  zabývá  především  drogami  nealkoholovými  a netabákovými, které budou pro zjednodušení označovány jako drogy, nebo ve smyslu  mezinárodních  úmluv  OSN  jako návykové látky nebo „omamné a psychotropní látky” (OPL). Protože však užívání alkoholu a jiných návykových látek spolu úzce souvisí, zaměřuje se strategie i na problematiku užívání typických drog, tedy alkoholu a tabáku.

              Užívání  drog poškozuje zdraví a kvalitu života nejenom uživatelů drog a jejich blízkých, ale v důsledku negativních zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadů, které s užíváním drog souvisejí, ohrožuje i zdravý vývoj celé společnosti. Užívání drog představuje závažné riziko: změny základních životních hodnot, oslabování vůle, narušování mezilidských vztahů a rozklad rodin, ohrožení pořádku ve městech, veřejného zdraví a bezpečnosti, nárůst společenských nákladů obecně.

              Změn v dosavadním nepříznivém vývoji lze dosáhnout jedině společným a koordinovaným postupem.

              Proto vláda ČR připravila a schválila tuto dlouhodobou strategii protidrogové politiky, jejímž cílem je aktivně zapojit co nejširší část naší společnosti do činností, které směřují ke snižování dostupnosti drog, a zvrátit dosavadní nepříznivý stav v jejich šíření a užívání.

              Vláda se Národní strategií protidrogové politiky na období 2001 - 2004 hlásí k základním zásadám, principům a cílům definovaným v Akčním plánu EU boje proti drogám na období 2000 - 2004 (viz příloha I) a k jejich naplňování.

Národní strategie protidrogové politiky na období 2001 – 2004 je klíčový dokument schválený vládou ČR, který definuje základní východiska a směry řešení problematiky užívání drog. Je základem pro tvorbu a uskutečňování protidrogových strategií jednotlivých resortů a orgánů místní, okresní a krajské veřejné správy. Její funkce jsou:

*         vytyčit základní principy a cíle a stanovit priority protidrogové politiky ČR

*        vymezit odpovědnost a kompetence věcně příslušných resortů a jednotlivých článků veřejné správy a zavázat je k plnění stanovených úkolů k dosažení definovaných cílů

*        nabídnout institucím a organizacím, které pracují v oblasti protidrogové politiky, aby si našly své místo a roli při naplňování protidrogové strategie

*        mobilizovat  občanskou  společnost   a  usilovat o zapojení odpovědných institucí na všech úrovních, orgánů místní samosprávy, místních komunit, státních i nestátních organizací, dobrovolnických a svépomocných organizací do protidrogové politiky

*        pro potřeby mezinárodní spolupráce informovat o podobě, o cílech a o prioritách protidrogové    politiky    vlády    ČR,   která   je   jednou   ze   sledovaných   oblastí    u kandidátských zemí EU

 

 

 

 

V roce 1999 lze za základní a prokazatelné trendy v užívání drog[1] označit:

§          Marihuana je nejvíce a nejčastěji užívanou drogou, její pěstování pro vlastní potřebu je v ČR rozšířené.

§          Pervitin patří mezi syntetické drogy českého původu, je druhou nejvíce užívanou drogou v ČR.

§          Heroin je třetí nejužívanější drogou. V minulém roce výrazně stoupl počet smrtelných případů předávkování     (46 úmrtí jen v Praze), na nichž se významně podílel i tzv. „bílý” heroin.

§          Kokain a crack zůstávají i nadále na okraji zájmu konzumentů.

§          Extáze patří do skupiny syntetických, tzv. „tanečních drog”, jejichž užívání je v ČR tak jako v zemích EU módní a rozšířené.

§          Další látky:

§          užívání organických rozpouštědel (ředidel) zůstává na relativně konstantní úrovni. Tyto látky jsou zneužívány především nezletilými ze sociálně slabších skupin obyvatelstva.

§          byl zaznamenán rostoucí trend zneužívání léků – psychofarmak bez doporučení lékaře.

§          Alarmujícím  způsobem  se  zvyšuje  užívání  alkoholu  a  tabáku,  zneužívání  léků  a první a opakované zkušenosti s nealkoholovými a netabákovými drogami dětmi a mladými lidmi. Opakovaně se snížila věková hranice první zkušenosti s OPL.

§          Z prevalenčních odhadů vyplývá, že na území ČR je nejméně 26 000 tzv. problémových uživatelů drog.

§          Nejčastější způsob užívání pervitinu a heroinu problémovými uživateli je injekční aplikace (64%).

§          Drogy a zdraví: zdraví uživatelů drog nejvíce poškozuje jejich injekční aplikace. V roce 1999 nebyl mezi nově evidovanými HIV pozitivními osobami v ČR injekční uživatel drog. Naopak narůstá počet uživatelů drog infikovaných různými typy žloutenek. Tato skutečnost představuje vážnou hrozbu pro zdraví veřejnosti.

§          V roce 1999 byl v ČR zaznamenán 941 případ intoxikace drogami v souvislosti s užíváním heroinu (259), jiných drog a léků (164), pervitinu (155), sedativ a hypnotik (138).

§          Počty úmrtí souvisejících s užíváním drog nejsou statisticky sledovány. Národní protidrogová centrála však v roce 1999 udává 91 případ úmrtí v důsledku užívání drog jen na území hl. m. Prahy.

 

Trendy v nezákonné výrobě a distribuci (užívání) jednotlivých drog v zemích EU a ČR jsou uvedeny v příloze II. a III.

 

                Za realizaci opatření přijatých v platné protidrogové koncepci vlády nesou odpovědnost na centrální úrovni ministři  věcně  příslušných  resortů,  na  místní  úrovni přednostové okresních úřadů a primátoři magistrátních úřadů a úřadů statutárních měst.

                Koordinací činností jednotlivých subjektů na obou úrovních je pověřena Meziresortní protidrogová komise (MPK). Jejím předsedou je předseda vlády, výkonným místopředsedou ministr bez portfeje, členy jsou ministři vnitra, spravedlnosti, obrany, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy. Jednání MPK se mohou zúčastnit i ministři dalších resortů, do jejichž působnosti dílčí aspekty protidrogové politiky spadají. Koordinační činnost MPK průběžně zabezpečuje sekretariát, který je začleněn do sekce odborné agendy ministra a vedoucího Úřadu vlády. Sekretariát je veden ředitelem, jmenovaným na návrh předsedy MPK.

                Na pracovní úrovni zajišťuje koordinaci činnosti centrálních úřadů Rada zástupců resortů, složená ze zástupců věcně příslušných ministerstev, zástupců odborné veřejnosti (ČSLJEP) a nestátních neziskových organizací (A.N.O.) jako stálých hostů. Členové Rady spolupracují v různých tématicky odlišných skupinách a podílejí se na přípravě koncepčních materiálů, včetně národní strategie protidrogové politiky, a na pravidelném vyhodnocování uskutečněných opatření.

Na místní úrovní zabezpečuje koordinaci síť protidrogových koordinátorů, kteří pracují na okresních a magistrátních úřadech a na úřadech statutárních měst. Přednostové a primátoři okresních a magistrátních úřadů si jako svůj poradní orgán zřídili protidrogové komise, v nichž jsou zastoupeny klíčové místní instituce a organizace, do jejichž působnosti protidrogová politika spadá. Komise se podílejí na tvorbě místních a okresních protidrogových strategií, které vycházejí z vládní koncepce, a na jejich praktickém naplňování. Protidrogoví koordinátoři jsou metodicky řízeni sekretariátem MPK.

                Opatření proti šíření a užívání drog jsou v ČR systematicky plánována od roku 1993, kdy vláda přijala klíčový dokument „Koncepce a program protidrogové politiky vlády na období 1993 -1996". V tomto období byl rovněž vytvořen stávající systém koordinace protidrogové politiky prostřednictvím koordinátorů příslušných úřadů.

                        Od roku 1993 prošla protidrogová politika ČR mnoha změnami, byla realizována řada konkrétních opatření v oblasti legislativy, prevence, léčby a resocializace závislých osob. Postupně byla zkvalitňována činnost jak v oblasti zákonné represe, tak v oblasti prevence. I drogová scéna v ČR procházela v uplynulých letech vývojem, v jehož důsledku vznikly nové problémy, a tudíž i potřeba hledání nových řešení. Klíčové kroky realizované v uplynulém období jsou následující:

·          zákon o č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě;

·          novelizace  zákona  č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (č. 354/1999 Sb. a č. 117/2000 Sb.);

·          harmonizace legislativy s EU i její naplňování;

·          návrh ministerstva vnitra „Detekce požití drog u účastníků silničního provozu”;

·          metodický pokyn ředitele odboru Boje proti podloudnictví Generálního ředitelství cel, kterým je upraven postup celníků v boji proti nedovolenému obchodu s OPL;

·          závazný pokyn č. 39/1998 policejního prezidenta PČR (postihování trestné činnosti související s toxikomanií)[2];

·          závazný pokyn PP ČR č. 12 (postup při projednávání přestupků, mj. v ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, které zajišťují útvary Policie ČR);

·          pokyn č. 6 Nejvyšší státní zástupkyně, platný od 1. května 2000, upravující postup státních zastupitelství při postihu tr. činu nedovolené výroby a držení OPL podle § 187a) tr. zák. (obsahující tabulku s kvantifikací množství drogy většího než malého); připravuje se jako společný materiál pro státní zastupitelství a policii;

·          zákon o ochraně veřejného zdraví (upravuje mj. hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče);

·          zpřísnění bezpečnostních podmínek pro subjekty legálně zacházející s návykovými látkami, přípravky, prekursory;

·          zlepšení kontrolních mechanismů, zapojení OkÚ do kontrolní činnosti zdravotnických zařízení a lékáren. Kontrola subjektů, kterým MZ vydalo povolení zacházet s OPL,  je závislá na současném počtu pracovníků IOPL;

·          síť protidrogových koordinátorů, kteří pracují při okresních úřadech a úřadech magistrátních a statutárních měst. Přednostové a primátoři jmenovali jako svůj poradní orgán protidrogové komise, složené ze zástupců klíčových institucí. Protidrogoví koordinátoři a místní protidrogové komise iniciují a koordinují protidrogové aktivity na místní úrovni v souladu s vládní strategií;

·          byl vybudován systém léčebné a resocializační péče pro uživatele drog, který zabezpečuje poskytování klíčových služeb na území celé ČR. Tento systém péče ke konci května 2000 tvoří zejména:

·          43 kontaktních center s terénními programy nebo kontaktních a poradenských center (72% programů uskutečňují nestátní neziskové organizace);

·          24 detoxikačních jednotek s celkovou kapacitou 180 lůžek (pouze státní zařízení);

·          7 denních stacionářů pro léčbu závislých osob (ze 43% - nestátní);

·          1 státní ambulantní zařízení krizové intervence pro nezletilé uživatele drog;

·          13 oddělení státních psychiatrických léčeben pro krátkodobou léčbu drogově závislých (celková kapacita 800 pacientů);

·          16 terapeutických komunit (87,5% nestátních) pro léčbu závislých osob s celkovou kapacitou 216 klientů;

·          4 státní pobytová oddělení krizové intervence pro mladistvé problémové uživatele drog;

·          3 programy krizové intervence pro problémové uživatele drog s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou (státní);

·          6 doléčovacích programů s chráněným bydlením (66% nestátních);

·          8 pracovišť metadonové substituční léčby v 7 městech (jejich kapacita by v průběhu roku 2000 měla činit 400 - 500 klientů), 25% z nich je nestátních;

·          experimentální zavedení programů tzv. „bezdrogových zón” ve vězeňských zařízeních.

 

Pro nezletilé uživatele drog, ženy s dětmi a pro doléčování je nabídka a kapacita programů léčby uživatelů drog nebo osob závislých na drogách stále nedostatečná.

 

                Vzhledem k postupující globalizaci a prudkému nárůstu provázanosti užívání drog s mezinárodním organizovaným zločinem je mezinárodní spolupráce při řešení problematiky drog nezbytná. Vychází z mezinárodních úmluv a probíhá zejména na úrovni nadnárodních organizací a na úrovni multilaterální (regionální) a bilaterální.

ČR je signatářem všech tří úmluv OSN z let 1961, 1971 a 1988 o omamných látkách, psychotropních látkách, prekursorech a pomocných látkách. Aktivně se zapojuje do mezinárodní spolupráce v rámci úřadů a orgánů Organizace spojených  národů,  Komise EU, Světové zdravotnické organizace, Interpolu, Světové celní organizace či Rady Evropy a kompetentních orgánů příslušných zemí. Vzhledem k podobnostem ve vývoji drogové scény, a s tím spojených problémů se rozvíjí i spolupráce v rámci regionu střední Evropy. Při potlačování drogové kriminality na mezinárodní úrovni má zásadní význam bilaterální spolupráce. Ta byla navázána se všemi sousedními zeměmi a řadou dalších států.

***

 

 

 

 

                                                                                                                        Za účinnou strategii směřující k řešení problémů v oblasti užívání drog je v ČR i v zemích EU považován komplexní multidisciplinární a vyvážený přístup. Tedy přístup, který vychází ze široké celospolečenské, meziresortní, mezioborové a mezisektorové spolupráce a je postavený na rovnováze potlačování nabídky (zákonné represe) a snižování poptávky po drogách (primární prevence, harm reduction, léčby a resocializace).

Protidrogovou politiku České republiky tvoří čtyři základní pilíře:

primární prevence	harm reduction	léčba a resocializace	represe
aktivity zaměřené na prevenci užívání drog, popř. oddálení prvního setkání dětí a mladých lidí s drogami.	aktivity zaměřené na snižování zdravotních a sociálních poškození uživatelů drog, kteří nejsou v danou chvíli rozhodnuti pro život bez drog.	spektrum programů sociálních služeb     a léčby k abstinenci, dostupných pro uživatele drog, kteří se svobodně rozhodli pro život bez drog.	soubor zákonných opatření a aktivit    k potlačování nabídky drog.

 

 

 

 

Každý z těchto základních pilířů hraje v protidrogové politice státu svoji nezastupitelnou a navzájem se ovlivňující a doplňující roli. Přístup k jejich uplatňování proto musí být vyvážený. Pokud tomu tak není, dochází k narušení systému a stability protidrogové politiky, a tím i k nárůstu negativních důsledků a dopadů, jež plynou z užívání drog. Tento přístup vychází z „Deklarace Spojených národů o základních principech snižování poptávky po drogách” a umožňuje ovlivnit problematiku užívání drog, počínaje odrazováním od experimentování s drogami, až po omezování negativních zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpečnostních důsledků jejich užívání.

§        

 

navazují na Koncepci a program protidrogové politiky vlády ČR na období 1998 - 2000;

§         staví na analýze současného stavu a na výzkumech, zaměřených na užívání drog v předcházejících letech (viz příloha IV);

§         vycházejí z mezinárodních zkušeností a spolupráce, z principů, zásad a cílů obsažených v mezinárodních dokumentech (zejména v Akčním plánu EU boje proti drogám na období 2000 - 2004, ve Výroční zprávě Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti 1999,  v Deklaraci  Spojených  národů  o základních principech snižování poptávky po drogách, v materiálech Světové zdravotnické organizace).

Realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2001 - 2004 bude zaměřena na:

·       Prevenci užívání drog zejména dětmi a mladými lidmi, posun  prvního setkání s nimi do dospělého věku a na minimalizaci negativních důsledků jejich užívání u uživatelů, u jejich blízkých i u nejširší veřejnosti.

·       Snižování poptávky po drogách a snižování poškození zdraví, které drogy způsobují, preventivními aktivitami a profesionálními službami.

·       Rozlišení mezi drogami v závislosti na jejich zdravotních a společenských rizicích. Cílem tohoto přístupu je předejít tomu, aby experimentátoři a uživatelé drog byli vytlačováni na okraj společnosti a aby nepřecházeli k nebezpečnějším druhům a formám užívání drog a chování.

·              Nabídku odpovídající pomoci a služeb závislým lidem, a tím jejich podporu v tom, aby se užívání drog vzdali. Pokud se k tomu rozhodnou, je jim poskytnuta odpovídající péče. Hlavním cílem tohoto přístupu je pomoc při obnově jejich fyzického a psychického zdraví a při jejich opětovném zapojení do společnosti.

·              Reakci na měnící se trendy. Je zapotřebí informovat co nejširší veřejnost o rizicích spojených s užíváním drog a poskytovat jí informace o nebezpečí nově se objevujících druzích drog. K tomu je nezbytný monitoring nových látek a podpora výzkumu.

·       Snižování nabídky drog zejména postihem a potíráním organizovaného zločinu a pouliční kriminality, která s užíváním drog souvisí.

·       Potírání organizovaného zločinu v oblasti nedovolené výroby, pašování, držení a distribuce drog jako nejvyšší priority v oblasti potlačování nabídky.

·       Preferenci léčby a pomoci, před postihem za užívání a držení drog pro osobní potřebu, která je efektivnější než pronásledování a stigmatizace.

 

Aktivity protidrogové politiky zaměřené na potlačování nabídky a snižování poptávky po drogách musejí vycházet ze statistik a vědecky ověřených dat a skutečností, nikoli z předpokladů a domněnek. Pro uplatňování a zavádění ověřených a účinných strategií a intervencí je nutná podpora výzkumu.

 

 

 

Národní strategie staví na partnerství a široké spolupráci všech článků občanské společnosti. Společný koordinovaný postup na místní - komunitní, regionální, národní i mezinárodní úrovni zvyšuje předpoklad účinnosti protidrogového působení a úspěchu při dosahování stanovených cílů.

 

 

Řešení problematiky užívání drog vyžaduje komplexní a strukturovaný přístup, v němž jednotlivé složky protidrogové politiky hrají nezastupitelnou a rovnocennou roli. Změny v dosavadním nepříznivém vývoji tak komplexního jevu nelze dosáhnout dílčími ani izolovanými opatřeními v jedné z oblastí protidrogového působení.

 

 

Strategie definuje indikátory hodnocení efektivity, úspěšnosti a dosažení stanovených cílů (viz. kap. 5).

 

 

Zahraniční zkušenosti ukazují, že problematiku užívání drog lze ovlivnit pouze dlouhodobým úsilím a dlouhodobými strategiemi.

 

 

 

§         racionální a realistický přístup k řešení problematiky užívání drog, založený na širokém společenském konsensu,

§         stávající systém koordinace aktivit protidrogové politiky na horizontální a vertikální úrovni,

§         široký meziresortní, mezioborový a mezisektorový dialog a spolupráce; ad hoc pracovní meziresortní skupiny,

§         existence vyvážené a propojené sítě služeb a programů poskytovaných a dostupných na základě místních, regionálních nebo celospolečenských potřeb,

§         jasně definované úkoly a odpovědnost za realizaci aktivit protidrogové politiky, včetně jejich kontroly,

§         resortní koncepce protidrogové politiky, stejně jako koncepce protidrogové politiky úřadů veřejné správy na nižších úrovních,

§         kontinuální  výzkum,  průběžné ověřování a pravidelné vyhodnocování realizovaných aktivit a následné rozhodování o dalším postupu,

§         účast v programech mezinárodní spolupráce a dodržování mezinárodních závazků ČR.

 

 

 

 

¨         zastavit nárůst užívání drog a snížit počty dětí a mladých lidí experimentujících s drogami;

¨         poskytnout  rodinám  a jedincům, kteří přijdou do styku s drogami a řeší problémy spojené s jejich užíváním, odpovídající dostupnou, včasnou a profesionální pomoc;

¨         snížit dostupnost všech typů drog (včetně alkoholu a tabáku), zejména pro děti a mladé lidi;

¨         zachovat stávající síť poskytovaných služeb;

¨                  vytvořit ucelený systém vzdělávání v oblasti protidrogové politiky a zvyšování odborné způsobilosti pracovníků;

¨         aktivně se podílet na realizaci mezinárodních aktivit a programů k potlačování nabídky a poptávky po drogách;

¨         zkvalitnit systém koordinace protidrogové politiky na horizontální a vertikální úrovni;

¨                  zapojit do prevence užívání drog celou společnost se zvláštním důrazem na obce/místní komunity;

¨         zabezpečit odpovídající finanční zdroje, vytvořit a zavést do praxe nový systém financování programů protidrogové politiky s ohledem na reformu veřejné správy.

 

 

***

 

 

 

 

 

 

Meziresortní protidrogová komise je poradní, koordinační a iniciační orgán vlády ČR.  Komunikuje s resorty, jednotlivými články veřejné správy, státními i nestátními organizacemi. Koordinuje, resp. vyhodnocuje opatření a aktivity protidrogové politiky ČR, provádí kontrolní činnost. Na centrální úrovni probíhá nepřetržitý dialog a koordinace mezi zástupci věcně příslušných resortů, spolupráce v meziresortních pracovních skupinách na přípravě i  realizaci společných aktivit.

V přenosu úkolů z centrální na místní úroveň hraje významnou roli síť protidrogových koordinátorů a protidrogových komisí okresních a magistrátních úřadů a úřadů statutárních měst ČR. Vyhodnocují provedená opatření i jejich dopad na vývoj užívání drog na území daného regionu.

            Za realizaci opatření, které vyplývají z protidrogové koncepce vlády, nese na centrální úrovni odpovědnost věcně příslušný ministr a na místní úrovni statutární zástupce příslušného úřadu.

 

 

Odpovídá za legislativu týkající se návykových látek, prekursorů a pomocných látek (čl. 12 Úmluvy z r. 1988) s výjimkou trestního postihu. Je kompetentním orgánem (prostřednictvím odboru inspektorát OPL) pro orgány OSN i pro partnerské orgány v dalších zemích. Povoluje zacházení s návykovými látkami, přípravky a prekursory (zejména výrobu a distribuci), provádí registraci zacházení s pomocnými látkami. Vykonává rovněž kontrolu těchto činností.

Odpovídá za realizaci programů léčby, zdravotní osvěty a výchovy ke zdravému životnímu stylu a za profesní vzdělávání příslušných pracovníků resortu.

 

 

Vzhledem k resortní kompetenci je MPSV odpovědné za řešení sociálních problémů souvisejících s užíváním drog. Drogová politika je součástí sociální politiky resortu MPSV. MPSV odpovídá za systém sociálních služeb pro uživatele drog, závislé a jejich rodiny - a za průběh reformy systému. Reforma musí vycházet z analýzy potřeb, definování jejich obsahu,  stanovení standardů jejich uspokojování a systému akreditací pro jejich uspokojování. V neposlední řadě musí reforma vycházet z finančních možností státu.

 

 

V protidrogové politice odpovídá v první řadě za primární prevenci užívání všech typů drog dětmi a mladými lidmi, kterou uskutečňuje zejména výchovou ke zdravému životnímu stylu, poskytováním informací o nebezpečích užívání drog i nabídkami aktivního využívání volného času.    Preventivní   programy  dosud  zajišťuje  přímým  financováním  školských  zařízení[3]  a financováním programů prevence užívání drog, realizovaných státními i nestátními organizacemi.  Systémem akreditací garantuje úroveň a kvalitu programů primární prevence. V rámci profesní přípravy pedagogických pracovníků odpovídá za jejich přípravu pro účinné preventivní působení při výuce, vzdělávání a výchově dětí a mládeže.

V podmínkách speciálního školství nese odpovědnost za zabezpečení programů včasné a krizové intervence, léčebně-výchovné péče u dětí a mladých lidí, kteří s drogami experimentují nebo je zneužívají. Vykonává rovněž kontrolní činnost.

 

 

Odpovídá za potlačování nabídky drog, obecně pak za ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti a potírání kriminality páchané v souvislosti s užíváním drog. Potlačování nabídky dosahuje zejména odhalováním a potíráním organizovaného drogového zločinu a pouliční drogové kriminality. Odpovídá za vedení přestupkových řízení a odhaluje protiprávní jednání u účastníků silničního provozu podezřelých z konzumace drog před jízdou nebo během jízdy.

Podporuje programy prevence kriminality na místní úrovni, zejména v nespecifické prevenci užívání drog a kriminality související s drogami.

 

 

Odpovídá za tvorbu legislativních návrhů v oblasti trestního práva.  Vytváří podmínky pro činnost soudů a  státních  zastupitelství,  která  je  zaměřena  na  stíhání,  dozor  v  přípravném řízení a rozhodování o vině, trestu a ochranných opatřeních  ve  věcech   týkajících   se  drogové  kriminality.  Zabezpečuje  vznik  a rozvoj probační a mediační služby, odklony v trestním řízení nebo alternativy trestu odnětí svobody. Garantuje programy protidrogové prevence ve vězeňství, diferencovaný výkon trestu pro uživatele drog a vytváření a nabídku programů odpovídající pomoci osobám, závislým na drogách v podmínkách výkonu trestu. Současně nese odpovědnost za profesní vzdělávání   soudců,   státních   zástupců,   pracovníků   Vězeňské  služby  a Probační  a mediační služby MS ČR.

 

 

Vzhledem  ke  své  roli   při   zabezpečování   ochrany  bezpečnosti  a  suverenity  ČR  a nebezpečí užívání drog vojáky zacházejícími se zbraněmi, sehrává v protidrogové politice zvlášť citlivou a důležitou roli. Nese proto odpovědnost za včasnou identifikaci problémů spojených s užíváním drog vojáky v činné službě a za preventivní působení na mladou mužskou populaci v rámci základní služby. Odpovídá za kvalitní profesní přípravu členů velitelského sboru, pracovníků vojenského školství a všech ostatních pracovníků resortu ve vztahu k problematice užívání drog.

 

 

Ze státního rozpočtu uvolňuje finanční prostředky, účelově vázané na programy protidrogové politiky jak na centrální, tak i na místní úrovni. Obecně odpovídá za stanovení pravidel financování neziskové sféry ze státního rozpočtu. Celní správa ČR se v rámci svých kompetencí podílí na odhalování nelegálního obchodu s OPL.

 

 

Odpovídá za evidenci legální produkce máku setého a konopí, tj. zemědělských plodin obsahujících OPL[4].

 

 

 

Národní strategie protidrogové politiky vlády se v části, která se týká snižování poptávky, opírá o existující síť preventivních, léčebných a resocializačních programů. Mezi poskytovateli služeb dnes mají významnou a nezastupitelnou úlohu právě nestátní organizace. Z hlediska existujícího systému v oblasti prevence, léčby a resocializační péče neposkytují nestátní organizace pouze doplňkové či nadstandardní služby, ale provozují programy, které dnes stát svými organizacemi zabezpečuje omezeně, případně vůbec nezabezpečuje.

Klíčovými poskytovateli služeb v oblasti primární, sekundární a terciární prevence jsou nestátní neziskové organizace všech typů (bez ohledu na typ dále NNO). Jsou to služby, bez kterých nemůže být protidrogová politika efektivně a plnohodnotně realizována. Státní i nestátní organizace společně vytvářejí systém služeb pro veřejnost a účelně se v něm doplňují. Proto pro státní i nestátní organizace musí platit stejné nároky na kvalitu a efektivitu i rovné podmínky k provozování služeb.

Významnou úlohu v oblasti nestátního neziskového sektoru má „A.N.O. - Asociace nestátních organizací, zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí“ (dále jen A.N.O.), která sdružuje klíčové nestátní organizace a která je za nestátní sektor věcně příslušným resortům, státním institucím a MPK partnerem a garantem kvality poskytovaných služeb. A.N.O. s nimi spolupracuje zejména v oblasti plánování a realizace protidrogové politiky a zvyšování kvality a efektivity služeb.

Jednou z priorit Národní strategie je kontinuální a systémová podpora organizací a služeb, které jsou  součástí  sítě  preventivní,  léčebné  a  resocializační  péče  a  které  zachovávají  standardy kvality a efektivity poskytovaných služeb. Nestátní organizace, které plní uvedené standardy, mohou žádat příslušná ministerstva o udělení akreditace či licence k provozování služeb. Obdobný proces by měly absolvovat i státní organizace, a to se stejným cílem - maximálního zabezpečení kvality a efektivity vynakládaných prostředků.

            Splňují-li nestátní neziskové organizace uvedené požadavky a potřebuje-li stát služby, které poskytují, požadují tyto organizace, aby vláda přijala jednotný systém financování umožňující jim dlouhodobější existenční garance, což na druhé straně usnadní státní správě udržet kontinuitu zajišťovaných služeb.

 

***

 

 

 

 

 

 

            Prevence užívání drog patří mezi základní pilíře každé protidrogové politiky. Je nezbytné, aby preventivní programy oslovily co největší počet dětí od nejnižšího věku. Přitom  je  nelze  realizovat  plošně.   Programy  musí  být  na  základě  znalosti problémů a potřeb různých skupin dětí a mladých lidí cílené. To vyžaduje především podporu realizace preventivních programů všech typů a stupňů škol (s důrazem na kvalitu programů i jejich realizátorů garantovanou akreditacemi, na  dostatek  kvalitně   připravených   pedagogů,   na   dostupnost   a  kapacitu programů), přípravy a  distribuce  informačních  materiálů  a  mediálního  působení,  jež  budou  oslovovat  i cílové skupiny. Akce veřejného charakteru, vystupování politiků, představitelů společenského a kulturního života, veřejné správy na centrální, regionální nebo místní úrovni, odborníků a dospělých by měly obsahovat jasné poselství „nemodernosti” užívání drog.

            Významnou roli v nespecifické prevenci užívání všech typů drog musí sehrávat rodina, místní komunita a úřady místní samosprávy, především tvorbou a rozšiřováním nabídek  atraktivních  preventivních,  volnočasových a sportovních programů pro děti a mládež.

            Je nezbytné vypracovat ucelenou koncepci primární prevence (včetně vymezení pojmů specifické a nespecifické primární prevence), vytvořit a do praxe zavést systém akreditací a vytvořit nástroje pro hodnocení kvality a efektivity programů. Všechny články veřejné správy (od úřadů místních samospráv přes regionální a krajské orgány samosprávy a státní správy po centrální úroveň) musejí vytvářet strategie protidrogového působení. Ty budou vycházet z vládní strategie s ohledem na místní, resp. regionální specifické podmínky a potřeby.

            Úspěšnost  realizovaných  strategií, kvalitativní změny v postojích společnosti - a zejména dětí a mladých lidí - je třeba pravidelně monitorovat, např. prostřednictvím epidemiologických studií a vědeckých výzkumů.

Součástí prevence užívání drog je zejména pěstování hodnotového systému, v němž drogy nenajdou místo a výchova ke zdravému životnímu stylu. Zdraví v tomto případě není cílem, ale prostředkem ke spokojenému a plnohodnotnému životu jedince i celé společnosti.

 

 

 

Vedle základní výchovné role sehrává rodina zásadní úlohu i v prevenci užívání drog. Rodiče vštěpují dětem základní životní hodnoty a normy, umožňují jim rozvíjet konstruktivní, plnohodnotný a smysluplný životní styl a drogy odmítat. Rodiče by měli být schopni včas rozpoznat a podchytit rozvíjející se problém užívání drog dětmi a umět vyhledat včasnou odbornou pomoc. K tomu potřebují odpovídající znalosti a dovednosti.

 

 

Pokud jde o nabídku drog (zejména marihuany), patří škola mezi výrazně rizikové prostředí. Drogy bývají nabízeny vrstevníky a spolužáky. Je proto nezbytné vzít tento celospolečenský jev na vědomí, problematiku netabuizovat, ale hledat cesty k předcházení problémům a k jejich řešení. Kredit školy by neměl být určován tím, jak se jí daří problémy utajit, ale jak se jí daří je řešit.

Prevence by měla být orientována především na učení správné komunikaci, řešení konfliktů, budování sebevědomí, sebepoznání žáků a studentů, jejich schopnosti účinně se bránit proti manipulaci a schopnosti odmítat drogy. S tím úzce souvisí zprostředkovávání znalostí o drogách, utváření postojů dětí a mladých lidí ve vztahu  k  nim,  zvyšování  jejich  psychické  odolnosti i dovednosti své znalosti a postoje promítat i do jednání a chování.

 

 

Zvláštní pozornost je v oblasti primární prevence třeba věnovat specifickým ohroženým skupinám dětí a mládeže. Ohrožené jsou děti ze znevýhodňujícího sociokulturního  prostředí,  které  neumožňuje  plně  rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti. Toto prostředí lze charakterizovat alespoň třemi rizikovými faktory, které působí současně:

·                     věk matky v době narození dítěte je nižší než 17 let, nebo u matky proběhly tři čí více porodů do 20 let, nebo jsou oba rodiče příliš mladí (adolescentní),

·                     nízké vzdělání matky (nejvýše základní), či obou rodičů a nedostatečná profesionální kvalifikace,

·                     chronické onemocnění nebo postižení rodičů snižující schopnost pečovat o dítě,

·                     těžké psychické onemocnění jednoho z rodičů snižující schopnost pečovat o dítě,

·                     nedostatečná sociální integrace rodičů (např. cizinců s jazykovou bariérou, chybějícím zázemím atd.), nebo chybějící či nedostatečná podpora širší rodiny,

·                     nedostatečné zabezpečení výživy a ošacení, nevyhovující bytové podmínky,

·                     domácí násilí,

·                     užívání návykových látek v rodině,

·                                          odůvodněné  a  potvrzené  vyšetřování  orgánů  zabezpečujících ochranu práv a zájmů dítěte.

 

 

Vytváření nabídek a rozšiřování spektra zájmových programů pro děti a mladé lidi je nezbytnou součástí nespecifického preventivního působení, která sama o sobě problematiku užívání drog nevyřeší, musí však být součástí komplexních preventivních strategií. Odpovědnost za jejich realizaci nesou zejména úřady místní samosprávy, státní i nestátní instituce a organizace, včetně škol a školských zařízení, zájmových a sportovních organizací a místní komunity. Nabízené aktivity musejí být dostupné bez ohledu na  socioekonomický status dětí, péče o ně musí být dlouhodobá.

 

 

Jednou z nejúčinnějších forem prevence zneužívání OPL jsou preventivní programy místních společenství – komunit. Přijatá opatření vycházejí z místní situace a potřeb, zapojují do jejich naplňování občanskou společnost. Je proto nezbytné, aby úřady místní samosprávy ve spolupráci s dalšími místními organizacemi vytvářely plány komunitní prevence a aktivně se podílely na jejich financování a realizaci.

 

 

V dnešní  době  hrají  unikátní  úlohu  v  ovlivňování široké veřejnosti a veřejného mínění . Mohou proto mít význam v prevenci užívání drog. Je nezbytné připravit dlouhodobý plán mediálního působení na nejširší veřejnost s cílem poskytovat objektivní a pravdivé (seriózní) informace o problematice užívání drog.

 

 

Je stále častěji používaným komunikačním médiem současné společnosti a především generace mladých lidí. Je proto nezbytné vytvářet odpovídající informační kanály a zdroje na internetu, jež budou využívány v prevenci užívání drog. Tato forma preventivního působení může oslovit sice omezenou, ale specifickou cílovou skupinu dnešních mladých lidí. Současně však předpokládá provázanost tohoto typu prevence s jinými jejími formami.

 

 

Měla   by   sehrávat   významnou   roli   v   prevenci   užívání  alkoholu  a tabákových výrobků, ale i při vytváření preventivních opatření proti užívání drog i zneužívání látek využívaných k lékařským účelům (např. analgetika, hypnotika, barbituráty a některé opiáty). Nejvýznamnější  v  dané  oblasti  jsou  zejména  otázky  bezpečnosti  a efektivity práce, časné identifikace a časné intervence. Vedle toho je též zapotřebí zabývat se otázkou zaměstnávání uživatelů drog ve vybraných profesích veřejné správy.

 

 Bezpečnostní role armády a vysoká odpovědnost spojená se službou v armádě striktně vyžaduje abstinenci od všech typů drog. Dostupná data o výskytu uživatelů drog mezi vojáky základní služby jsou varující. Proto je nezbytné průběžně aktualizovat a realizovat program komplexního preventivního působení v podmínkách armády, a dále zvyšovat odbornou připravenost velitelů, realizátorů preventivního působení.

 

 

Oblast primární prevence užívání OPL je prostorem, v němž by církve mohly sehrát velmi významnou úlohu. Jejich silnou stránkou je prostor pro formování základních životních postojů (hierarchie hodnot) vnitřně vyrovnaného občana.

 

 

 

 

§                    Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,

§                    Ministerstvo práce a sociálních věcí,

§                    Ministerstvo obrany,

§                    Ministerstvo zdravotnictví,

§                    Ministerstvo zemědělství,

§                    Ministerstvo vnitra,

§                    samospráva,

§                    školy a školská zařízení.

 

 

 

¨    Zastavit a zvrátit dosavadní nárůst uživatelů drog:

§         snížit počty dětí a mladých lidí experimentujících s drogami;

§         změnit trend experimentování s drogami u stále mladších dětí.

Přestože lze v krátkodobém výhledu očekávat stále narůstající počty uživatelů drog, je třeba usilovat o to, aby se v dlouhodobém výhledu podařilo tento nepříznivý vývoj zvrátit.

¨       Zapojit do prevence nejširší občanskou společnost, se zvláštním důrazem na rodiče dětí a mladých lidí.

Charakteristickým  znakem  současné  protidrogové  politiky  v  oblasti  prevence užívání OPL je  zapojení  odborníků  a  pedagogů.  Preventivní  aktivity  škol  a  školských  zařízení jsou však v některých případech realizovány formálně, nedaří se angažovat rodiče. Proto je nezbytné hledat nové strategie, podporovat činnost svépomocných organizací a hnutí rodičů, nabízet veřejnosti pravdivé informace přímo od rodičů, jejichž děti drogy užívají.

¨    Užívání drog by nemělo být společensky akceptovanou formou chování mladých lidí.

V současné době se u některých skupin mladých lidí setkáváme s postojem, že užívání drog je „normální” spíše než život bez drog. Tento postoj je často potvrzován působením médií. Je nezbytné, aby si děti a mladí lidé byli vědomi nebezpečí drog, aby věděli, že převážná část naší společnosti drogy neužívá, že užívání drog nelze  vnímat jako „normální”.

¨    Zdravý životní styl, život bez drog by se měl stát atraktivním.

 

Vedle negativního poselství o rizicích a nebezpečí drog, je nezbytné nabídnout mladým lidem i poselství pozitivní, poselství o tom, že mohou žít zdravě, smysluplně a produktivně. Toho ovšem nelze dosáhnout žádnými formálními prohlášeními. Nositeli tohoto poselství musí  být  lidé  aktivní  v   politickém a veřejném životě, zejména pak představitelé kultury a sportu, kteří svým působením mohou ovlivnit myšlení mladé generace.

 

¨       Vytvořit funkční systém financování primární prevence.

Je nezbytné, aby financování minimálních preventivních programů škol bylo řešeno systémově, nikoli pouze prostřednictvím dotací. Financování ostatních typů preventivních programů je třeba řešit podle místních potřeb, formou nákupu kvalitních programů (služeb). Výraznější podíl na programech prevence a volnočasových aktivit (včetně jejich financování) musí převzít úřady místní samosprávy a veřejné správy.

¨       Zavést do praxe  koncepci vzdělávání pracovníků z oblasti primární prevence, včetně pedagogů.

Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu musí být běžnou součástí výchovy a výuky jednotlivých předmětů. K tomu je třeba dostatek pedagogů kvalitně připravených v oblasti prevence užívání drog.

¨       Zavést do praxe ucelený systém – koncepci primární prevence od MŠ až po VŠ.

Současná praxe v oblasti primární prevence je roztříštěná, úroveň programů i jejich realizátorů je nejednotná.

¨       Vytvořit a zavést do praxe systém propojení preventivních aktivit na horizontální i vertikální úrovni.

Za realizaci prevence odpovídá MŠMT. Současná roztříštěnost preventivního působení vyžaduje vytvoření koordinovaného systému jednotného působení na všech úrovních. Základními nástroji jsou zejména koncepce, odborné standardy a systém akreditací realizátorů a programů prevence.

 

¨      

 

Vytvořit koncepci vzdělávání pracovníků z oblasti primární prevence včetně pedagogů.

Ta definuje obsahové vzdělávací minimum a způsob jejího začlenění do profesní přípravy.

¨       Vytvořit koncepci primární prevence od MŠ až po VŠ.

Ta obsahuje základní rámec preventivního působení, kvalifikační předpoklady pro realizátory programů, nabídku osvědčených přístupů a nástrojů pro hodnocení jejich účinnosti.

¨       Vytvořit a zavést do praxe systém akreditací lektorů a programů primární prevence.

Dnes může realizovat preventivní programy kdokoli, aniž by splnil odborné požadavky a aniž by byla posuzována efektivita a kvalita programu. Je proto nezbytné vypracovat odborné standardy primární prevence, stanovit kvalifikační předpoklady pro realizátory programů a zavést do praxe akreditační systém.

¨       Studie prevalence užívání drog mladými lidmi a hodnocení efektivity preventivních programů.

K  vyhodnocování   účinnosti   realizovaných   preventivních   programů,  zjišťování  trendů  v užívání drog a postojů mladých lidí k drogám je nezbytné pravidelně provádět průzkumy, opírat se o vědecké studie.

¨       Vytvořit Národní informační server pro oblast problematiky užívání OPL.

Vzhledem k nedostatku dostupných a pravdivých informací vybudovat pracoviště zaměřené na sběr a distribuci odpovídajících dat a informací pro širokou veřejnost, vytvářet programy pro specifické cílové skupiny uživatelů internetu.

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨     pozitivní ukazatele v epidemiologických ukazatelích ¨     pozitivní změny postojů a chování dětí a mladých lidí ve vztahu k drogám ¨     rozšířená nabídka dostupných volnočasových aktivit ¨     počet lidí zapojených do preventivních aktivit ¨     užívání drog včetně legálních není společensky akceptovanou normou ¨     zdravý životní styl je společensky atraktivní	¨     epidemiologické stude ¨     studie zaměřené na průzkum postojů a chování mladých lidí ¨     průzkumy veřejného mínění ¨     místní zprávy a statistiky ¨     analýzy využívání volnočasových programů dětmi a mladými lidmi
Střednědobé cíle	¨     vytvořena a v praxi využívána koncepce primární prevence ¨     vytvořena a institucionálně začleněna koncepce vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence ¨     výchova ke zdravému životnímu stylu je vhodně zakomponována do procesu výuky a výchovy ¨     vytvořeny a uplatňovány odborné standardy primární prevence ¨     programy prevence jsou financovány na základě jejich kvality a efektivity ¨     programy prevence jsou realizovány akreditovanými organizacemi ¨     jsou k dispozici odpovídající zdroje informací z oblasti primární prevence ¨     změny v postojích a úroveň znalostí žáků a studentů	¨     koncepce primární prevence od MŠ po VŠ ¨     vzdělávací curriculum pro pedagogické pracovníky ¨     hodnotící zprávy, výroční zprávy o činnosti, ¨     počet odborně připravených pracovníků školských zařízení ¨     databáze akreditovaných organizací v oblasti primární prevence ¨     zvýšení počtu informačních materiálů a zdrojů ¨     analýza účelnosti a efektivity využití finančních prostředků na programy primární prevence ¨     epidemiologické studie a průzkumy mezi mladými lidmi a dětmi ¨     analýza médií
Krátkodobé cíle	¨     vytvořena koncepce vzdělávání pedagogických pracovníků ¨     vytvořena koncepce primární prevence od MŠ po VŠ ¨     vytvořen systém akreditace lektorů a programů primární prevence ¨     probíhá pravidelné sledování a vyhodnocování situace v oblasti užívání drog ¨     vybudován Národní informační server pro primární prevenci v oblasti užívání drog	¨     epidemiologické studie, prevalenční studie ¨     zprávy o činnosti, výroční zprávy ¨     oponentury koncepce vzdělávání pedagogických pracovníků ¨     oponentury akreditačního systému v primární prevenci ¨     průzkumy veřejného mínění o dostupnosti odpovídajících informací

 

 

 

            Léčba a resocializace osob závislých na OPL je druhým ze základních pilířů protidrogové politiky. Obsahuje různé typy ověřených a zavedených programů od včasné a krizové intervence, přes navázání kontaktu, detoxikaci a léčbu, následnou péči, až po programy doléčování, rehabilitace či rekvalifikace. Společným úsilím pracovníků programů léčby a resocializace je podpora závislých lidí v tom, aby se vzdali užívání drog nebo zvolili méně rizikové drogy či formy jejich užívání.

 

Užívání drog ovlivňují různé součásti lidského života: fyzické a duševní zdraví, žebříček  životních  hodnot,   struktura   osobnosti,   rodinné   a   sociální  vztahy.  Pro  léčbu  a resocializaci je tedy výchozí  tzv. bio-psycho-sociální model závislosti. Jde o řadu různorodých faktorů ovlivňujících vznik a rozvoj závislosti na drogách, jež může pracovník jedné profese jen obtížně ovlivnit. Proto léčba závislostí vyžaduje multidisciplinární a komplexní přístup, v němž musí mít každá profese jasně definovanou roli.

V rámci bio-psycho-sociálního pojetí drogové závislosti není očekávaným výsledkem programů léčby a resocializace „pouze” abstinence nebo snížení fyzických, psychických či sociálních rizik a poškození vyplývajících z užívání drog v krátkodobém horizontu. Jde především o to, aby uživatel drog/klient dosahoval, v rámci svých možností, změn ve svém dosavadním způsobu chování ve vztahu k drogám a aby si dosaženou změnu udržel bez návratu k rizikovější formě užívání drog či života. Základní cíle ve vztahu k drogově závislým, respektive uživatelům drog, lze formulovat takto:

¨    snižování  sociálních a zdravotních rizik a poškození vyplývajících z užívání drog;

¨    dosažení abstinence od OPL:

- dosažení a posilování motivace k abstinenci;

- podpora a udržení životního stylu bez drog;

¨    podpora při změnách chování vedoucích ke zvyšování osobní spokojenosti:

- dosažení a udržení optimálního zdravotního stavu;

- diagnostika a léčba psychiatrických symptomů a nemocí;

- osvojování dovedností a znalostí pro každodenní život;

- řešení vztahových a rodinných problémů;

- řešení otázek spojených s prací, pracovním uplatněním, kvalifikací;

- řešení otázek spojených s bydlením;

- uspokojování duchovních potřeb a vytváření hodnotového systému       v souladu se společensky uznávanými hodnotami;

¨    prevence relapsu (návratu k užívání drog):

-                                                                                                                       závislost na drogách má charakter chronické nemoci, často ústící v relaps. Opomenutí některého z výše uvedených bodů riziko relapsu zvyšuje. Riziku relapsu lze předcházet odpovídajícími metodami prevence relapsu, které zvyšují efektivitu léčebných programů.

 

 

 

 

 

 

 

 

       Vzhledem ke svému zaměření, obsahu a cílům, tvoří přístup harm reduction třetí nezbytný pilíř protidrogové politiky. Zaměřuje se na snižování sociálních a zdravotních poškození a rizik vyplývajících z užívání drog jak na straně uživatelů, tak na straně veřejnosti.

            Programy   harm   reduction  představují  realistický  a  pragmatický  přístup  k problematice užívání OPL. Vychází z poznání, že některé skupiny lidí nejsou schopny nebo ochotny upustit od užívání drog bezprostředně. Přístup harm reduction je proto také založen na úsilí, aby drogově závislí přežili a zároveň se zabránilo šíření HIV/AIDS a různých typů žloutenek mezi injekčními uživateli drog, popř. dále do společnosti.

U skupiny injekčních uživatelů drog je tento program efektivní a ekonomický. Specifickými intervencemi chrání životy a zdraví chronických uživatelů drog, kteří nejsou motivováni k léčbě orientované na abstinenci. Přitom se při práci s uživateli drog nevzdává dlouhodobého cíle - života bez drog. Harm reduction je soubor aktivit, v němž výměnné programy injekčních stříkaček a jehel, programy primární zdravotní péče a substituční udržovací léčba patří mezi nejvýznamnější.

„Po létech polooficiálního statutu v mnoha zemích je přístup harm reduction ve vzrůstající míře uznáván jako důležitý nástroj v národních i místních protidrogových politikách. V současné době se diskuse zaměřuje především na jeho vědecké ověřování a směřuje k právnímu, profesionálnímu nebo politickému uznání spektra aktivit, jako jsou výměny injekčního materiálu, injekčních místnostní nebo substituční léčby, jež se pokoušejí snížit zdravotní a sociální poškození způsobované závislostí na drogách.“[5]

 

Nabídka pomoci problémovým uživatelům drog, závislým a jejich rodinám musí obsahovat různé typy intervencí, poskytovaných odborníky příslušných profesí, které odpovídají individuálním potřebám klienta/pacienta a stadiu jeho problému. Nejvýznamnější roli ve všech typech intervencí hraje prevence relapsu.

Vláda svými dotačními programy v uplynulých letech napomohla vzniku sítě různorodých typů péče a podpory pro uživatele drog a jejich blízké. Je nezbytné, aby místní samosprávy, okresní (respektive krajské úřady) převzaly odpovědnost za jejich podporu a rozvoj a spolupodílely se na financování  specifických  typů  služeb  pro  uživatele  drog  a  jejich blízké v rámci své působnosti na základě znalosti místních či regionálních potřeb.

Jsou to zejména programy primární zdravotní péče, včasné intervence, poradenství, krizové intervence, terénní práce, harm reduction, detoxikace, diagnostiky, krátkodobé, střednědobé či dlouhodobé léčby závislých, pomoc při zvládání psychosociálních problémů, prevence relapsu, chráněného bydlení a rehabilitace. Tyto typy služeb vyžadují existenci multidisciplinárních týmů, jejichž členy jsou např. lékaři, psychiatři, psychologové, speciální pedagogové, pedagogové a pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, střední zdravotnický personál, terapeuti a v případě možností i odléčení uživatelé drog, ex-useři. Je však nezbytné, aby se pracovníci  těchto  profesí  dále  vzdělávali  a získávali odpovídající znalosti a  dovednosti   v  oblasti   léčby  návykových  nemocí.  K  dosažení  úspěchů  v oblasti léčby a resocializace je nezbytné vytvářet propojený systém péče obsahující články od tzv. nízkoprahových služeb (terénní práce, výměnné programy, kontaktní centra, poradenství), po programy s vysokým prahem (na abstinenci orientované léčby).

 

 

 

 

 

 

¨       Snížením negativních sociálních a zdravotních dopadů a poškození způsobovaných užíváním drog snížit i s tím spojené společenské náklady.

Užívání drog se promítá do nákladů celé společnosti, a to formou nákladů na léčbu, na sociální dávky, na podpory v nezaměstnanosti, na invalidní důchody. Náklady společnosti zvyšuje nemocnost uživatelů drog i jejich předčasná úmrtí, přímé i nepřímé náklady spojené s trestnou činností, náklady na ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti či na výkon trestu. Je nezbytné negativní  trend  užívání  drog  zvrátit,  a  tím  snížit  náklady,  které  společnost  v  souvislosti s užíváním drog vynakládá.

¨       Zlepšit dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče a sociálních služeb pro uživatele drog a jejich blízké.

Doplnit chybějící typy péče (doléčování, denní stacionáře, programy pro nezletilé závislé, pro ženy a matky s dětmi, pro osoby ve výkonu vazby/trestu),  vyhodnotit  reálné  potřeby  podpory  sítě  služeb s odpovídající dostupností a kapacitou.

¨       Zabezpečit  dlouhodobě  provádění  průběžných  výzkumů  (studií)  a sběru dat v oblasti užívání drog pro zvyšování kvality poskytovaných služeb.

 

Protidrogovou politiku nelze uskutečňovat bez permanentního výzkumu, který se bude podílet na vytváření nástrojů nezbytných pro její hodnocení.

 

¨              Na základě vyhodnocení aktuálních potřeb doplnit chybějící typy péče (programy doléčování, programy léčby pro specifické cílové skupiny)

Zabezpečit nezbytně nutnou síť služeb s odpovídající dostupností a kapacitou.

¨       Vytvořit  a  zavést  do  praxe  koncepci  práce s uživateli drog v podmínkách věznic.

Užívání drog mezi vězni je na vzestupu. Je proto nezbytné vytvářet ve věznicích odpovídající a kvalitní typy programů za účasti nevězeňského personálu. To se ovšem neobejde bez odstranění základní bariéry - přeplnění českých věznic.

¨       Vytvořit transparentní a funkční systém víceletého financování služeb v dané oblasti.

Stávající systém financování programů léčby a resocializace je nevyhovující. Financování sítě služeb léčby a resocializace je třeba řešit podle místních potřeb, na principu subsidiarity, nákupu kvalitních služeb a dlouhodobého plánování. Výraznější roli ve financování programů pro místní potřeby musí převzít úřady místní samosprávy a veřejné správy.

¨       Vytvořit  podmínky  pro  rovné příležitosti poskytovatelů služeb v oblasti léčby drogově závislých, a to na základě kvality služeb, bez ohledu na formu právní subjektivity poskytovatele.

Zejména v oblasti financování vytvořit rovné podmínky pro státní i nestátní organizace poskytující služby v oblasti léčby drogově závislých.

¨              Vybudovat a zavést jednotný sběr dat v oblasti drog a drogových závislostí při zabezpečení jejich optimální ochrany.

S ohledem na potřeby místní a mezinárodní spolupráce vytvořit mezinárodně srovnatelný systém sběru dat a vytvořit registr problémových uživatelů drog. K tomu využít pracoviště National Focal Point budovaného ve spolupráci ČR a EU (program PHARE).

¨       Vytvořit ucelený, institucionalizovaný systém vzdělávání a atestací.

V oblasti léčby a resocializace závislostí pracují odborníci různých profesí. Pro ně je nezbytné vytvořit jednotné vzdělávací curriculum pro zvyšování a doplňování jejich kvalifikace, včetně nabídek specializačního studia pro specifické typy služeb.

¨       Vytvořit a zavést systém hodnocení a udržení kvality poskytované péče do praxe.

Pro zabezpečení odpovídající sítě služeb a systému jejich víceletého financování zavést otevřený systém akreditací zdravotnických i nezdravotnických programů, stejně jako sociálních služeb, do praxe.

 

 

¨              Stanovit kvalifikační požadavky pro pracovníky v protidrogové oblasti pro jednotlivé typy služeb.

Splnění kvalifikačních požadavků pracovníků z oblasti léčby a resocializace je nezbytným předpokladem zvyšování kvality a efektivity poskytovaných služeb.

¨       Rozšířit kapacitu a zvýšit dostupnost substitučního programu pro určenou cílovou populaci uživatelů drog.

Na základě vyhodnocení aktuálních potřeb rozšířit stávající kapacity substitučních programů a vytvořit jejich nezbytně nutnou síť na území ČR.

¨       Přizpůsobit  výkon  ústavní  a  ochranné výchovy potřebám dětí a mládeže s drogovým problémem.

Kapacita míst v zařízeních speciálního školství pro uživatele drog je nedostatečná. Je nezbytné vytvořit specializovaná oddělení pro práci s nimi.

¨       Vytvořit síť programů detoxikace, jež bude co nejvíce využívat možností ambulantní detoxikace v návaznosti na optimální rozsah lůžkové složky.

Stávající kapacita lůžkových zařízení pro detoxikaci je nedostatečná, ambulantní detoxikace je výrazně levnější než lůžková.

¨       Vytvořit  podmínky  pro  vybudování  systému  léčby  ve vězeňství a napomoci tak její dostupnosti pro uživatele drog ve výkonu trestu.

¨              Zavést systém akreditací do praxe.

Podporovat vytvoření sítě akreditovaných pracovišť na základě naplňování definovaných standardů, s cílem zvyšování kvality a efektivity léčebné péče.

¨       Vytvořit  dlouhodobý  plán  Public  Relations programů léčby a resocializace a zabezpečit jeho realizaci.

Pro zvyšování informovanosti o možnostech včasného řešení vzniklého problému a pro akceptaci a podporu jednotlivých typů programů laickou veřejností.

¨       Podporovat cílený a do praxe aplikovatelný výzkum v oblasti protidrogové politiky.

Výzkum je nezbytný pro rozvoj efektivních intervencí a hodnocení kvality a efektivity realizovaných opatření.

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨     pozitivní trendy v epidemiologických ukazatelích ¨     zvýšení dostupnosti odpovídajícího typu služeb ¨     rozšíření spektra a zvýšení kapacity léčebných programů ve věznicích ¨     zkrácení čekacích lhůt před nástupem do léčby ¨     zvýšení kvality a efektivity poskytovaných služeb ¨     zvýšení kvality provázanosti a spolupráce jednotlivých programů	¨     epidemiologické studie, prevalenční studie ¨     místní průzkumy a statistiky ¨     průzkumy mezi uživateli služeb a jejich blízkými ¨     výzkumné projekty zaměřené na kvalitu a efektivitu poskytované péče ¨     dlouhodobé katamnestické sledování klientů programů léčby a resocializace ¨     výroční a průběžné zprávy o činnosti včetně statistických ukazatelů
Střednědobé cíle	¨     služby programů léčby a resocializace jsou ze strany státu nakupovány na základě potřebnosti a kvality, za ceny stanovené státem ¨     na nákupu služeb pro své občany se podílejí krajské úřady a úřady místní samosprávy ¨     je vytvořen a institucionalizován sběr dat v oblasti drog a drogových závislostí kompatibilní s EU ¨     je vytvořeno vzdělávací curriculum pro pracovníky oblasti léčby a resocializace návykových nemocí ¨     vzdělávání pracovníků multidisciplinárních týmů je institucionalizováno a garantováno státem	¨     průzkumy uspokojování potřeb žadatelů o léčbu a jejich blízkých ¨     analýzy finanční stability programů léčby a resocializace ¨     výzkumné projekty zaměřené na hodnocení spokojenosti, kvality a efektivity programů ¨     analýzy veřejných finančních toků ¨     výroční zprávy o činnosti programů ¨     epidemiologické studie, hodnocení Národní zprávy ze strany mezinárodních institucí (EMCDDA, UNDCP) ¨     vzdělávací curriculum – oponentury ¨     hodnocení programu vzdělávání frekventanty
Krátkodobé cíle	¨     jsou definovány a státem akceptovány kvalifikační požadavky pro pracovníky v oblasti léčby a resocializace ¨     je vytvořen plán PR léčebně-resocializačních programů ¨     naplňování programu PR	¨     stanovené kvalifikační požadavky ¨     stanovené doporučené personální zabezpečení programů léčby a resocializace (personální optimum) ¨     průzkum veřejného mínění ve vztahu k programům léčby ¨     analýza médií

 

 

 

 

 

 

            Stávající právní úprava činí ČR pro organizovaný zločin relativně „bezpečnou”. Je nezbytné přijmout řadu zásadních opatření, která znesnadní etablování a činnost zahraničních organizovaných skupin distributorů drog na našem území.

 

Postih držení drog pro osobní spotřebu není prioritou. Právní úprava musí rozlišovat  postih   za   držení   a   distribuci   OPL   podle   míry   jejich  zdravotního a společenského rizika. V oblasti postihu trestné činnosti spjaté s užíváním drog včetně držení drog pro vlastní potřebu je třeba zvážit uplatňování trestu odnětí svobody zejména u mladých lidí a experimentátorů s drogami.

Cílem efektivní protidrogové politiky je, aby se zejména mladí lidé, kteří začali s drogami experimentovat nebo se poprvé dopustili trestného činu, spočívajícího  v  držení  drogy  pro  vlastní  potřebu,  nedostávali  do  vězení.  V  takovém  případě by k postihu této ze zákona trestné činnosti měla být využívána škála tzv. odklonů v trestním řízení i alternativních trestů, které nejsou  spojeny  s odnětím  svobody.  To  předpokládá i podporu a rozvoj mediační a probační služby.

Vzhledem k zaznamenaným trendům nárůstu užívání alkoholu a tabákových výrobků dětmi a mladými lidmi a prokázaným negativním dopadům těchto látek na zdraví člověka,  je  třeba  věnovat  mimořádnou  pozornost  i  zacházení s touto skupinou látek. V případě, že se právní předpisy upravující podmínky  prodeje  alkoholu a  tabákových výrobků zejména  nezletilým a mladistvým osobám  ukáží jako nedostatečné, bude nutné je  odpovídajícím  způsobem  změnit  a  aktualizovat  (např.  živnostenský  zákon,  zákon  o reklamě,  zákon  o  ochraně  před  škodami  působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).

 

 

 

 

 

Vytváří a provozuje specializovaná oddělení věznic pro výkon trestu drogově závislých a drogami ohrožených osob, experimentálně zavádí tzv. bezdrogové zóny věznic a připravuje zavedení systému protitoxikomanické ochranné léčby.

 

 

Podle zákona o mediační a probační službě bude provádět a zabezpečovat výkon tzv. odklonů v trestním řízení i alternativních trestů, které nejsou spojeny s odnětím svobody, včetně terapeutické alternativy trestu. Prioritními cílovými skupinami mediační a probační služby budou především obvinění mladiství a obvinění uživatelé drog.

 

 

Je orgánem činným v trestním řízení, jehož pravomoci by měly být vykonávány (z pohledu subsidiární úlohy trestní represe a z hlediska pojetí trestního práva jako „ultima ratio“) až poté, co budou neúspěšně uplatněny méně krajní prostředky a opatření. Významnou úlohu má plnit i ve vztahu k mediační a probační službě; důležité bude využití pomoci probační služby zvláště v přípravném řízení. S  trestní represí úzce souvisí i následný efekt obecné a individuální prevence jako složky prevence sociální.

Nejvyšší státní zastupitelství (nejvyšší státní zástupkyně) ve vztahu k celé   soustavě   státního   zastupitelství  je  oprávněno  sjednocovat  a usměrňovat postup státního zastupitelství při plnění jeho povinností podle zákona (§ 9 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů). To se plně týká i postupu státních zástupců v trestním řízení při aplikaci jednotlivých skutkových podstat trestných činů označovaných jako součást drogové kriminality, zejména tedy trestných činů podle § 187, § 187a, § 188 a § 188a trestního  zákona,  včetně  příslušných forem odklonu v trestním řízení a návrhů alternativních trestů a alternativních opatření.

 

 

Aktivně se podílí na mezinárodní spolupráci při kontrole OPL. Je kompetentním orgánem pro orgány OSN i pro partnerské orgány v dalších zemích, vypracovává statistická hlášení pro orgány OSN. Vypracovává metodické postupy a provádí kontrolu v oblasti zacházení s návykovými látkami, přípravky,  prekursory  a  pomocnými  látkami.  Pravidelně   doplňuje   přílohy   zákona  č.  167/1998  Sb.,  o návykových látkách a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

 

 

¨              Snížit dostupnost OPL.

Toho lze v dané oblasti dosáhnout iniciováním a předkládáním návrhů novelizací zákonů případně návrhů nových zákonů, které budou ztěžovat nedovolenou výrobu, pašování, prodej a distribuci všech typů drog, včetně alkoholu a tabákových výrobků zejména pro děti a mládež.

¨       Změnit vnímání ČR ze strany organizovaného drogového zločinu  jako  „bezpečného  prostředí”  pro ilegální obchod s drogami.

Přijmout  taková  legislativní  opatření,  která by ztížila organizovanému zločinu etablování a působení v ČR (např. přijetím zákona o prokazování nabytí majetku, o konfiskaci majetku pachatelů trestné činnosti v souvislosti s distribucí drog a jeho využití pro financování protidrogové politiky).

¨       Zvýšit kontrolu legálního zacházení s OPL.

Vytvořit podmínky pro plné využití možností stávající právní úpravy, jež je plně v souladu s požadavky EU.

¨       Zintenzivnit kontrolu přepravy legálních látek a prekursorů, snížit množství ilegálně přepravovaných OPL přes hranice.

 

Využít a dále rozvíjet již fungující spolupráci mezi kompetentními orgány Celní správy ČR, Policií ČR a  inspektorátem  OPL.  Novelizovat  celní  zákon,  zpřísnit  požadavky  při  udělování licencí a zapojovat se do mezinárodní spolupráce.

 

¨              Zkvalitnit koordinaci jednotlivých složek činných v trestním řízení.

Zhodnotit funkčnost stávající struktury a organizačního uspořádání. Vytvořit pracovní skupinu, která bude průběžně vyhodnocovat účinnost stávajících opatření, organizace a meziresortní spolupráce. Skupina bude iniciovat návrhy změn jak právních předpisů, tak resortních směrnic ke zvýšení účinnosti a účelnosti represivních činností.

¨       Nadále zajišťovat sbližování právních předpisů ČR v oblasti drogové politiky s EU.

Pokládáme-li MV a MS za gestory právních úprav v protidrogové oblasti, budou tyto resorty předkládat nové legislativní návrhy tak, aby byly v souladu s legislativou EU. Nadále pokračovat a rozšiřovat mezinárodní spolupráci.

¨       Vytvořit, zavést do praxe a podporovat využívání funkčního systému alternativních trestů a opatření.

 

Po přijetí zákona o probační a mediační službě jde o jednu z priorit MS.  Rozlišení postihu za držení a distribuci drog podle jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti přispěje ke snížení počtu stíhaných, obviněných a trestaných a k optimálnímu využívání institutu alternativních trestů.

 

¨              Rozlišit postih za držení a distribuci drog podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti.

Pro rozlišení postihu uživatelů drog a pachatelů organizovaného zločinu ve spojení s distribucí drog přijmout potřebné normy. To je nezbytným předpokladem i pro odpovídající uplatňování sankcí alternativních trestů odnětí svobody.

¨              Vyhodnotit dosavadní trestně-právní praxi v oblasti drogové kriminality.

Provést analýzu stávajícího systému. Činnost vyšetřujících orgánů je zdlouhavá a obviněný je vzhledem k vysokému počtu řešených případů často nucen setrvat ve vazbě i několik měsíců.

¨       Vytvořit právní rámec pro ochranu společnosti proti užívání společensky tolerovaných drog a OPL.

Uvést v platnost novelizaci zákona o ochraně před škodlivými účinky tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek a zavést ji do praxe.

¨       Zavést ohlašovací povinnost.

Vytvořit návrhy zákonů pro evidenci cizinců po vstupu ČR do EU. Pokračovat v pracích na sbližování právních předpisů ČR s EU.

 

 

 

 

                Nabídka drog je snižována především náležitým odhalováním a stíháním trestných činů nedovoleného nakládání s drogami a trestných činů souvisejících.

 

Nejvyšší prioritou v oblasti potlačování nabídky je postihování a potírání nezákonné organizované výroby, pašování, držení a distribuce drog – od mezinárodního nelegálního obchodu až po pouliční distribuci – a postihování a potírání šíření toxikomanie.

Postih držení drog pro osobní spotřebu není v oblasti potlačování nabídky drog prioritou.

Vzhledem k zaznamenanému nárůstu užívání alkoholu a tabákových výrobků dětmi a mladými lidmi je třeba věnovat této oblasti mimořádnou pozornost a důsledněji vymáhat dodržování zákonů, upravujících podmínky prodeje, distribuce a propagace této skupiny drog. Pozornost je třeba věnovat zneužívání těkavých látek.

 

 

 

 

 

Činnost policie je zaměřena na odhalování a objasňování trestné činnosti související s nedovoleným nakládáním s OPL. Věcná působnost útvarů policie v boji s organizovaným zločinem je jasně vymezena. Národní protidrogová centrála   (NPDC)   se   zaměřuje   na  vysoce  organizované  trestné  činnosti  a mezinárodní nelegální aktivity, propracovává nové metody postihu trestné činnosti včetně pouliční distribuce. Postup odborných a specializovaných složek Policie ČR je upraven závazným pokynem Policejního prezidenta PČR.

Na všech úrovních  Policie ČR je kladen důraz na další odborný růst kompetentních policistů a na úzkou spolupráci s úřady vyšetřování.

 

 

Podílí se na odhalování nelegálního obchodu s OPL na základě oprávnění, plynoucích z ustanovení zákona č. 13/1993 Sb., (celní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Spolupracuje zejména s orgány Policie ČR a s IOPL MZ ČR.

 

 

Tento kontrolní orgán se zabývá analýzou a kontrolou toků finančních prostředků, tzv. „praní špinavých peněz” pocházejících z trestné činnosti související s drogami. Úzce spolupracuje s orgány Policie ČR, státními zastupitelstvími, ministerstvem spravedlnosti a Celní správou ČR.

 

 

 

 

¨       Snižovat dostupnost omamných a psychotropních látek.

V této oblasti pracují tzv. represivní orgány, které se zapojují i do mezinárodní spolupráce. Současně však je třeba klást důraz na odpovědnost orgánů místní samosprávy a celé společnosti.

¨       Zintenzívnit kontrolu přepravy legálních látek a prekursorů, snížit množství ilegálně přepravovaných OPL přes hranice.

Využít a dále rozvíjet již fungující spolupráci mezi kompetentními orgány, včetně mezinárodních.

¨       Zachovat vyvážený přístup k prevenci a represi v oblasti užívání drog.

 

Využívat vyváženého přístupu k financování jak preventivních, tak i represivních aktivit. Provádět   pravidelná   setkávání   a   školení   pracovníků   z  oblasti  represe  a  prevence  a spolupracovat při realizaci preventivních aktivit.

 

¨              Koordinovat činnost jednotlivých složek činných v trestním řízení.

Zhodnotit funkčnost stávající struktury a organizačního uspořádání. Vytvořit pracovní skupinu, která bude průběžně vyhodnocovat  účinnost  stávajících  opatření  a  meziresortní spolupráce. Iniciovat návrhy změn a resortních předpisů ke zvýšení účinnosti a účelnosti represivních činností.

¨       Zapojit policisty do prevence užívání návykových látek.

Zavést do praxe koncepci preventivního působení policistů při výkonu služby. Spolupracovat na realizaci preventivních programů s pracovníky prevence.

¨       Vytvořit jednotný informační systém v oblasti potlačování nabídky drog.

 

S ohledem na potřeby meziresortní a mezinárodní spolupráce vytvořit fungující systém sběru dat. K tomu využít projekt přípravy instituce National Focal Point v oblasti potlačování nabídky (program PHARE).

 

¨              Vytvořit koncepci preventivního působení příslušníků Policie ČR.

V této souvislosti se zaměřit především na preventivní působení policistů při výkonu služby a její provádění v praxi.

¨       Vytvořit manuál dobré praxe (osvědčených postupů) prevence v komunitě.

Vypracovat manuál společného preventivního působení pracovníků prevence a represe.

 

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨     pozitivní ukazatele snížení dostupnosti drog ve společnosti ¨     počet zadržených, stíhaných, odsouzených a uvězněných distributorů drog ¨     počet úspěšných zásahů proti organizovanému drogovému zločinu ¨     množství zadržených OPL ¨     počet zjištěných úniků OPL a prekursorů na černý trh včetně množství ¨     počet odhalených a uzavřených případů „praní špinavých peněz” ¨     zvýšení počtu odborně a jazykově vybavených pracovníků ¨     odpovídající technické vybavení pracovišť ¨     vyvážený přístup k prevenci a represi je zachován ¨     přijaté zákony a opatření v oblasti potírání organizovaného zločinu	¨     místní průzkumy a statistiky ¨     studie o dostupnosti drog ve školách ¨     výroční a průběžné zprávy o činnosti včetně statistických ukazatelů ¨     hodnocení ze strany kompetentních zahraničních orgánů ¨     analýzy toků finančních prostředků z veřejných zdrojů
Střednědobé cíle	¨     je zvýšena kvalita koordinace a spolupráce mezi složkami činnými v trestním řízení ¨     vytvořené návrhy legislativních změn ¨     pružnost při harmonizaci legislativy ČR s EU ¨     ČR je aktivně zapojena do mezinárodní spolupráce ¨     je vytvořen jednotný systém sběru dat, obsah je sjednocen s EU ¨     ve zvýšené míře jsou užívány odklony od trestního postihu a alternativní tresty pro uživatele drog ¨     snížení počtu vězňů ¨     vytvořena síť technicky a personálně zabezpečených pracovišť mediační a probační služby	¨     výroční zprávy o činnosti programů ¨     přijetí návrhů legislativních změn ¨     hodnocení ze strany kompetentních zahraničních orgánů ¨     počet uskutečněných akcí mezinárodního charakteru ¨     mezinárodní srovnávací průzkumy ¨     dostupnost statistických dat a údajů ¨     výroční zprávy a statistické přehledy
Krátkodobé cíle	¨     vytvořené návrhy legislativních změn/ podzákonných norem ve vztahu k rozlišení drog ¨     definovány konkrétní nedostatky stávajícího systému trestní praxe a navržena opatření k jejich řešení ¨     ve zvýšené míře jsou užívány odklony od trestního postihu a alternativní tresty pro uživatele drog ¨     vytvořené návrhy legislativních změn ve vztahu k evidenci cizinců, harmonizované s EU	¨     přijetí návrhů novelizace zákonů/změn podzákonných norem ¨     analýzy ¨     výroční zprávy a statistické přehledy ¨     hodnocení ze strany kompetentních zahraničních orgánů ¨     srovnávací studie zaměřené na nezbytné změny ve stávající legislativě s cílem harmonizace s EU

 

 

 

 

 

 

      Financování protidrogové politiky je v současné době zajišťováno zejména z centrální úrovně. Věcně příslušné resorty zohledňují ve svých rozpočtech oblast standardního protidrogového působení (např. činnost Policie ČR v oblasti drog, preventivní působení pedagogů ve školských zařízeních, činnost zdravotnických zařízení). Vedle toho resorty ve svých rozpočtech vyčleňují finanční prostředky na svoje dotační programy v oblasti protidrogové politiky (MZ, MPSV) respektive pro prevenci sociálně-patologických jevů (MŠMT, MV), do níž částečně spadá i prevence užívání OPL. Resortní rozpočty schvaluje vláda a Parlament ČR.

                                                                                          V rozpočtové kapitole státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa je vytvořena samostatná položka „výdaje na protidrogovou politiku“ (tato částka nezahrnuje finanční prostředky na represivní opatření). Rozdělení vyčleněných finančních prostředků schvaluje  –  na  základě  návrhů příslušných resortů - Meziresortní protidrogová komise a uvolňuje je ministerstvo financí. Finanční prostředky vyčleněné ve státním rozpočtu na protidrogovou politiku nejsou pro každý rok stabilní, není na ně právní nárok a pohybují se podle vládou a Parlamentem ČR schválené výše. Relativní finanční nejistota a kvartální způsob uvolňování finančních prostředků ohrožuje stabilitu stávající sítě a rozvoj nových (chybějících) typů programů v oblasti prevence, léčby a resocializace, stejně jako zvyšování kvality poskytovaných služeb. Proto je nezbytné vytvořit stabilní a udržitelné prostředí pro financování protidrogové politiky a změnit dosavadní systém  přidělování  dotací na její realizaci. Toho lze dosáhnout zásadním systémovým řešením, k jehož realizaci je třeba politické vůle. 

Na základě analýzy současného systému financování protidrogové politiky v ČR a obecných trendů financování veřejných potřeb v zemích EU[6], je proto třeba vytvořit systém financování protidrogové politiky, který vycházejí z následujících zásad:

 

financování protidrogové politiky je založeno na prosazování a zvyšování kvality služeb. Služby protidrogové politiky jsou z veřejných zdrojů financovány pouze po důkladném posouzení jejich kvality.

 

 

spočívá v maximalizaci společenského užitku za vynaložené veřejné prostředky. Cílem je dosáhnout nejlepší hodnotu na základě kombinace kvality, ceny a potřebnosti služeb. Systém musí zabraňovat duplicitnímu financování stejného programu.

systém financování služeb protidrogové politiky musí obsahovat vazby na ostatní systémy financování z veřejných a jiných zdrojů.

 

systém financování má možnost se vyvíjet a umožňuje různé způsoby financování služeb na územní a místní úrovni. Zároveň umožňuje vstup nových subjektů, čímž vytváří prostor pro konkurenci a pro inovace.

systém financování by měl vytvářet prostor pro stabilitu služeb protidrogové politiky. Ta mj. zahrnuje vytvoření sítě služeb a jejich odpovídající, např. víceleté financování.

 

 

veškeré vynaložené zdroje by měly být kontrolovatelné, a to jak z hlediska hospodárnosti vynaložených prostředků, tak z hlediska účinnosti služeb. Při dosahování stanovených cílů ve  financování služeb protidrogové politiky uplatňovat základní principy:

·         Princip koncentrace - využívá veřejné prostředky pouze k realizaci předem jasně stanovených cílů. Prostředky by měly být použity co nejúčelněji na aktivity přinášející maximální užitek, zejména v regionech s největšími problémy. Finanční pomoc by neměla být rozdrobena do mnoha méně významných akcí.

·         Princip partnerství - zahrnuje úzkou spolupráci mezi MPK, příslušnými ministerstvy, odpovídajícími orgány na regionální a místní úrovni, státními a nestátními poskytovateli služeb, klienty, vzdělávacími institucemi, odbory a ostatními zainteresovanými subjekty ve všech etapách naplňování stanovených cílů.

·         Princip programování - podstatou je komplexní přístup k řešení situace v problémových regionech, např. na základě víceletých a víceoborových programů. Veřejné prostředky jsou vyčleňovány na schválené programy, které se následně realizují prostřednictvím konkrétních projektů nebo prostřednictvím přímých plateb, resp. transferů obecně.

·         Princip doplňkovosti – finanční prostředky přidělené ze státního rozpočtu by neměly být využity jako náhrada ostatních zdrojů (nadační zdroje, zahraniční zdroje, platby zdravotních pojišťoven, příjmy od klientů, územní rozpočet a jiné), s nimiž se mají v příslušných oblastech vhodně   doplňovat.   Poskytovatelé   služeb  by  měli  aktivně  vyhledávat  odpovídající  a dostupné nestátní zdroje.

·                   Princip monitorování a vyhodnocování - průběžně sledovat realizaci projektu, resp. využití přímých plateb nebo transferů. Patří sem především předběžné hodnocení dopadů projektu, resp. přímých plateb nebo transferů, monitorování zaváděcí fáze a následné hodnocení přínosů projektu, resp. přímých plateb nebo transferů.

·         Princip subsidiarity - jednotlivé cíle by měly být plněny na co nejnižší úrovni řízení, pokud je možné toto plnění na dané úrovni uspokojivě zajistit. To znamená, že příslušné regionální a místní orgány mohou samy vybírat projekty k financování, rozhodnout o využití institutu přímých plateb a transferů a následně kontrolovat účinnost vynaložených nákladů a samotných služeb protidrogové politiky.

·         Princip rovných příležitostí - systém financování by měl být jednotný bez ohledu na právní  formu   poskytovatele   služeb   protidrogové  politiky.  Jednotliví  poskytovatelé,  státní  a nestátní subjekty mají rovný přístup k veřejným zdrojům.

·         Princip odpovědnosti (resp. kompetence) - spočívá ve zřetelném definování rolí jednotlivých subjektů, včetně vymezení jejich odpovědností a kompetencí v oblasti financování protidrogové politiky.

·         Princip transparentnosti - rozdělování veřejných prostředků musí probíhat pod veřejnou kontrolou. Systém financování musí obsahovat definované záruky zamezující subjektivnímu rozhodování a koruptivně motivovanému jednání. Systém neustálého (i zpětného) zveřejňování informací omezuje lobbistické tlaky a vytváří pozitivní klima ve společnosti.

¨       Vytvořit udržitelné a odpovídající finanční zdroje a zavést do praxe transparentní a efektivní systém nákupu služeb v oblasti protidrogové politiky.

 

 

Na základě dlouhodobého plánování zabezpečit udržitelné veřejné finanční prostředky na programy sítě služeb.

 

 

 

¨       Vytvořit prostředí finanční stability a jistoty v oblasti protidrogové politiky.

Vytvořit nástroje a mechanismy k zabezpečení odpovídající a udržitelné výše finančních prostředků vyčleňovaných na protidrogovou politiku.

¨       Vytvořit systém vícezdrojového financování protidrogové politiky na principu subsidiarity tak, aby se příslušné regionální a místní orgány mohly podílet na výběru projektů k financování a kontrolovat účinnost vynaložených nákladů.

Zabezpečit účast zdravotních pojišťoven na hrazení zdravotní péče poskytované jednotlivými programy.

¨              Vytvořit systém nákupu služeb prevence, léčby a resocializace závislostí, vč. harm reduction, na místní úrovni z místních zdrojů.

Místní, okresní a krajské orgány veřejné správy nesou odpovědnost za kvalitu života občanů žijících na jimi spravovaném území. Nesou proto odpovědnost  za  vytvoření  spektra služeb prevence a léčby závislostí odpovídajícího územním a místním potřebám. Proto tyto služby zřizují nebo nakupují ze svých rozpočtových prostředků, stát se na jejich spolufinancování podílí v případě celospolečenské potřeby.

¨       Vytvořit a zavést systém víceletého nákupu služeb za státem garantovaných podmínek.

Na základě průběžného mapování potřeb a vyhodnocování realizovaných opatření vytvořit program dlouhodobého plánování v oblasti financování protidrogové politiky.

¨       Vytvořit a zavést do praxe jednotné nástroje hodnocení účinnosti programů prevence, léčby a resocializace i represe.

Služby v oblasti protidrogové politiky budou z veřejných zdrojů financovány na základě posouzení jejich kvality.

¨       Zabezpečit rovné příležitosti pro státní a nestátní organizace.

Vytvořit jednotný systém financování na základě kritéria kvality, bez ohledu na právní formu poskytovatele služeb protidrogové politiky.

 

 

¨              Zpracovat manuál pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na realizaci programů protidrogové politiky.

Vytvořit manuál pro přidělování dotací ze státního rozpočtu, včetně definování zdrojů finančních prostředků a odpovědnosti jednotlivých institucí.

¨       Zavést systém akreditací a mapovat síť akreditovaných pracovišť.

Podporovat vytvoření sítě akreditovaných pracovišť na základě naplňování definovaných standardů, s cílem zvyšovat kvalitu a efektivitu léčebné péče.

 

 

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨     financování protidrogové politiky je postaveno na dlouhodobém plánování ¨     je vytvořen systém financování prevence, léčby a resocializace (vč. harm reduction) závislostí vycházející z kvality služeb	¨     analýzy finančních toků z veřejných zdrojů ¨     studie zaměřené na uspokojování potřeb uživatelů drog a jejich rodin
Střednědobé cíle	¨     jsou vytvořeny legislativní nástroje, které zabezpečují odpovídající a udržitelné zdroje financování protidrogové politiky ¨     je vytvořen systém financování veřejné správy na principu subsidiarity ¨     jsou vytvářeny krajské plány péče včetně specifikace nezbytných finančních prostředků k jejich zabezpečení ¨     do nákupu služeb prevence, léčby a resocializace (vč. harm reduction) jsou zapojeny úřady na místní, okresní a krajské úrovni ¨     jsou vytvořeny jednotné nástroje hodnocení kvality a efektivity služeb	¨     přijetí návrhů zákonů (konfiskace majetku pocházejícího z organizované trestné činnosti, zvýhodnění sponzorů, apod.) ¨     systém financování veřejné správy ¨     analýzy finančních toků z veřejných zdrojů ¨     srovnávací studie kvality a efektivity služeb
Krátkodobé cíle	¨     je vytvořena síť potřebných služeb ¨     systém akreditací je zaveden do praxe ¨     počet akreditovaných pracovišť	¨     analýzy dostupnosti služeb ¨     seznam akreditovaných pracovišť ¨     počet pracovišť přihlášených do akreditačního řízení ¨     statistické přehledy

 

            Do vytvoření nového přístupu k financování protidrogové politiky, založeného na principu  nákupu  služeb  za státem stanovené ceny, zachovat v rámci možností stávající přístup k financování programů protidrogové politiky.

 

Meziresortní    protidrogová  komise,   ministerstvo   školství,   mládeže a tělovýchovy, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí stanovují jednotný termín pro příjem žádostí o dotace na realizaci programů primární, sekundární a terciární prevence na další kalendářní rok. Programy jsou podporovány formou vícezdrojového financování:

MŠMT	MZ	MPSV	MPK
Dotace na realizaci programů primární prevence státním     i nestátním subjektům. Evaluace a kontrolní činnost.	Dotace na zabezpečení specifických služeb zdravotní péče (součástí programů sekundární    a terciární prevence). Evaluace a kontrolní činnost.	Dotace na zabezpečení specifických sociálních služeb (součástí programů sekundární  a terciární prevence). Evaluace a kontrolní činnost.	Dotace na zabezpečení multidisciplinárně poskytovaných služeb nezdravotnického a nesociálního charakteru. Evaluace a kontrolní činnost.

 

 

 

 

 

Nejvyšší prioritou v oblasti financování protidrogové politiky je udržení stávající sítě kvalitních, efektivních a potřebných služeb. Pro zabezpečení stabilního prostředí a systémového přístupu v této oblasti je zapotřebí v resortních kapitolách státního rozpočtu a ve výdajích na protidrogovou politiku (kapitola Všeobecné pokladní správy) vycházet z následujícího členění finančních prostředků se zohledněním priorit daného poskytovatele dotací:  

¨       stávající, existující služby odpovídající potřebám       -  75 % z celkového objemu

¨       nové, rozvojové, chybějící typy služeb          -  15  – 20 %

¨       výzkum                                           -    2 –   4 %

¨       vzdělávání                                        -    2 –   5 %

¨      kontrolní činnost, měření efektivity                   -    2 –   5 %     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

            Základem pro vybudování účinného systému protidrogové politiky, který bude uspokojovat aktuální potřeby společnosti, je vytvoření dlouhodobě stabilního finančního prostředí. K tomu je nutné identifikovat a využívat odpovídající zdroje finančních prostředků a vytvořit nový systém financování služeb protidrogové politiky. Možné zdroje které zajistí stabilní a udržitelný objem těchto prostředků pro realizaci protidrogových aktivit jsou:

1.    Odvod 1% ze spotřební daně z prodeje alkoholu a tabákových výrobků.

2.    Příspěvky podnikatelské sféry.

3.    Výtěžek ze zabaveného a prodaného majetku, který pochází z trestné činnosti spojené s výrobou a distribucí drog.

O rozdělování finančních prostředků v takto vzniklém finančním prostředí (např. podúčtu ve státním rozpočtu) na programy protidrogové politiky (jak prevence, tak i represe) bude na základě vyhodnocených potřeb a stanovených priorit rozhodovat MPK. Způsob a formu přidělování dotací ze státního rozpočtu bude upravovat nový systém přidělování dotací na protidrogovou politiku, který bude navazovat na  model financování veřejné správy, jejíž transformace v současnosti probíhá. V případě vytvoření finančního prostředí pro financování protidrogové politiky  ve  státním  rozpočtu  vyčleněním  1%  ze spotřební daně z prodeje alkoholu a tabákových výrobků rozšířit záběr protidrogové politiky o prevenci a léčbu alkoholových a tabákových závislostí.

 

 

 

 

 

 

            Zastavit a zvrátit dosavadní nepříznivé vývojové trendy v oblasti užívání drog lze pouze tehdy, budou-li se jí  věnovat teoreticky i prakticky dostatečně připravení a kvalifikovaní pracovníci. Nabídka vzdělávání v oblasti protidrogové politiky, ať už jako součást běžné profesní přípravy nebo dalšího vzdělávání pracovníků různých profesí,  je  základním   předpokladem  zvyšování  jejich odborné  připravenosti, a tím i zvyšování kvality a efektivity jejich práce při potlačování nabídky i snižování poptávky. Odborná připravenost a odpovídající znalosti a dovednosti jsou rovněž nezbytným předpokladem zapojení jednotlivých složek činných v oblasti protidrogové politiky do rovnocenné spolupráce s partnerskými institucemi a organizacemi zemí Evropské unie.

Dosažení tohoto cíle je podmíněno vytvořením uceleného, variabilního systému vzdělávání. Cestou k trvalému vzdělávání je modulový systém. Ten by měl obsahovat povinné vzdělávací minimum jako základní modul a na něj navazující nástavbové specializační moduly, jež budou zohledňovat potřeby různých profesních skupin.

Navržené vzdělávací moduly je třeba zakomponovat do programů běžné profesní přípravy a do dalšího vzdělávání pracovníků v určité oblasti protidrogové politiky. Přitom je nezbytné, aby tyto programy byly vhodně institucionalizovány, tj. uznávány jako kvalifikační, případně doplňkové specializační studium, jehož dosažení bude u pracovníků jednotlivých profesních skupin mít dopady na jejich pracovní zařazení a tomu odpovídající odměnu za vykonávanou práci. Odborné vzdělání musí být ze strany státu vyžadováno, uznáváno a podporováno. Splnění tohoto požadavku je důležitým předpokladem motivace pracovníků pro absolvování specializačního studia.

Negativní dopady užívání drog se promítají do celé řady profesí. Základy drogové problematiky musí proto být adekvátně zakomponovány do standardních studijních programů a curriculí, bez ohledu na to, zda se jí absolventi tohoto vzdělávání budou profesionálně věnovat.

 

 

 

 

 

 

¨      

 

Zvyšovat teoretickou a praktickou připravenost pracovníků činných ve všech oblastech protidrogové politiky a tím zlepšovat kvalitu a efektivitu realizovaných opatření v oblasti potlačování nabídky i snižování poptávky po drogách.

 

¨              Zavést do praxe mezioborové minimum drogové problematiky jako standardní součást profesního vzdělávání.

¨       Začlenit systém profesního vzdělávání (včetně jeho financování) do institucionálního rámce.

¨       Vytvořit  model uceleného systému vzdělávání pracovníků z oblasti  protidrogové  politiky  odpovídající  potřebám  a zohledňující reformu veřejné správy a vznik krajů.

¨      

 

Vytvořit podmínky pro výraznější podíl vysokých škol na profesním vzdělávání.

 

¨       Zpracovat analýzu potřeb profesního vzdělávání v oblasti protidrogové politiky.

¨       Definovat a zpracovat mezioborové drogové minimum jako standardní součást profesního vzdělávání.

¨       Vytvořit základní učební materiály pro potřeby mezioborového drogového minima.

¨              Zohlednit požadavky na profesní vzdělávání do kariérních řádů, začlenit je do zákona o státní službě.

¨       Standardizovat náplň a počet hodin jednotlivých typů vzdělávání pro výkon profesí v oboru návykových nemocí.

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨        počet kvalifikovaných vzdělavatelů a jejich dostatek (výběr) ¨        počet akreditovaných programů, pracovníků   s licencí ¨        počet kvalifikovaných a odborně připravených pracovníků ¨        hodnocení kvality a efektivity realizovaných opatření, programů ¨        postoje společnosti, dětí a mládeže ¨        incidence a prevalence uživatelů drog	¨        evidence pracovníků podle kvalifikace ¨        akreditační a licenční řízení ¨        výzkumné hodnotící programy, srovnávací studie, katamnestické studie, statistická data ¨        průzkumy veřejného mínění ¨        průzkumy postojů dětí a mládeže ve školách ¨        epidemiologický sběr a vyhodnocení dat
Střednědobé cíle	¨        vytvořená vzdělávací curricula (moduly) ¨        vytvořené studijní materiály ¨        začlenění drogového minima do profesní přípravy pracovníků v dané oblasti ¨        požadavek absolvování drogového minima/ specializačního studia pro výkon specifických profesí ¨        institucionalizace profesního vzdělávání v oblasti drogové problematiky ¨        zavedený systém financování profesního vzdělávání ¨        počet VŠ zapojených do vzdělávacích programů	¨        oponentské posudky ¨        odborné recenze ¨        hodnocení vzdělávacích osnov ¨        analýza kvalifikačních požadavků/předpisů ¨        výroční a hodnotící zprávy ¨        analýzy, výzkumy zaměřené na vyhodnocení znalostí absolventů profesního vzdělávání ¨        analýza finančních toků do oblasti profesního vzdělávání ¨        registr sítě vzdělávacích institucí
Krátkodobé cíle	¨                definice potřeb v oblasti profesního vzdělávání ¨        začlenění požadavku odborné způsobilosti do katalogu prací (kariérních řádů) ¨        odpovídající a kvalitní nabídka odborných textů ¨        postoje odborné i laické veřejnosti, motivace k získání „drogového minima” v příslušných profesích ¨        existence standardizované náplně vč. počtu hodin pro výkon profesí v oboru návykových nemocí	¨        dotazníková šetření, analýzy ¨        zprávy a hodnocení situace v jednotlivých profesích/ resortech ¨        oponentské posudky ¨        odborné recenze ¨        výzkumné studie postojů pracovníků různých profesí k drogovému minimu

 

 

 

 

 

 

Užívání OPL je jedním z vážných celosvětových problémů. Zasahuje do sociální, zdravotní, bezpečnostní, ekonomické i politické sféry života společností, a to prakticky ve všech zemích světa. Svým nadnárodním charakterem (překračováním hranic států, regionů či geopolitických uskupení) představuje drogová problematika typickou oblast, kterou nelze řešit bez široké mezinárodní spolupráce vycházející z mezinárodních úmluv a konvencí, bez realizace programů regionální spolupráce a bilaterálních dohod mezi jednotlivými státy.

            Dosavadní spolupráce s mezinárodními institucemi (UNDCP), zeměmi EU, stejně jako dalšími sousedními zeměmi musí pokračovat na stejném principu. Je třeba provést srovnání  „acquis  communitaire  EU“  s  opatřeními,  která  byla v ČR dosud provedena a která bude v rámci přibližování našeho právního řádu třeba ještě realizovat, tedy jakousi „studii dopadů vstupu ČR do EU v oblasti drog”.

 

 

 

 

 

 

¨       Podporovat účast zástupců ČR v mezinárodních organizacích/strukturách, včetně spolupráce státních a nestátních institucí a organizací.

¨       Zabezpečit naplňování mezinárodních úmluv včetně pružnosti při doplňování dodatků.

 

 

¨       Harmonizovat protidrogovou politiku ČR s EU, včetně zapojení NNO.

¨       Vytvářet podmínky pro dosažení dobré jazykové vybavenosti u pracovníků v oblasti .

 

 

¨       Úspěšně realizovat projekt Phare 2000 zaměřený na zkvalitnění systému sběru a distribuce dat z oblasti prevence a represe užívání drog (National Focal Point).

¨       Provést studii dopadů vstupu ČR do EU v protidrogové politice.

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨     počet kvalifikovaných a odborně připravených pracovníků z různých profesí ¨     dopady realizovaných opatření, ¨     situace v oblasti užívání, pašování, distribuce drog ¨     hodnocení implementace mezinárodních úmluv v ČR ¨     aktivita ČR v mezinárodních strukturách	¨        atesty, certifikáty, osvědčení ¨        zastoupení ČR v mezinárodních institucích a organizacích ¨        výroční zprávy a hodnocení ČR ze strany mezinárodních institucí ¨        výstupy a závěry z mezinárodních projektů a setkání ¨        statistická data ¨        cílené výzkumy a průzkumy
Střednědobé cíle	¨        kompatibilní legislativa ¨        hodnocení dodržování smluv, memorand, ¨        hodnocení výsledků a efektivity bilaterální spolupráce ¨        hodnocení ukončených projektů a případů mezinárodní spolupráce	¨        srovnání platných legislativních úprav ¨        uzavřené bilaterální smlouvy ¨        přijatá memoranda ¨        hodnotící, výroční zprávy o bilaterální spolupráci ¨        analýza mediálního působení
Krátkodobé cíle	¨     sjednocení systému sběru, analýzy a distribuce dat a informací ¨     hodnocení zapojení ČR do programů mezinárodní spolupráce v oblasti sběru dat a srovnávacích výzkumů	¨        výroční zprávy a hodnocení ČR ze strany mezinárodních institucí ¨        průběžné a závěrečné zprávy o realizaci projektů ¨        průzkumy informovanosti veřejnosti

 

 

 

 

 

 

 

            Problematika užívání OPL, včetně alkoholu a tabáku svým charakterem přesahuje hranice jednotlivých oborů lidské činnosti. Její řešení vyžaduje širokou meziresortní, multidisciplinární a mezisektorovou spolupráci na horizontální i na vertikální úrovni. Klade nároky na společný a koordinovaný postup nejrůznějších článků společnosti - nejvyšších státních představitelů, místní politické reprezentace, institucí a organizací veřejné správy, vzdělávacích a výchovných institucí, zdravotnických zařízení, branně-bezpečnostních složek, sdělovacích   prostředků,   nestátních  neziskových  organizací,  dobrovolných,  zájmových  a svépomocných sdružení a hnutí.

Odpovědnost za tvorbu a naplňování státní protidrogové politiky nese vláda ČR. Proto zpracovává národní strategii protidrogové politiky, ve které definuje hlavní cíle, zásady a principy boje proti užívání drog a ukládá příslušným institucím veřejné správy na všech úrovních úkoly, směřující k zastavení a zvrácení dosavadního nepříznivého vývoje v oblasti užívání drog.

Vláda ustavila jako svůj poradní orgán pro otázky protidrogové politiky Meziresortní protidrogovou komisi, která je pověřena koordinací protidrogové politiky na centrální a místní úrovni. Důslednějšímu uplatňování této politiky na centrální úrovni slouží pracovní skupina – Rada zástupců resortů (viz výše – oddíl 2.2.).

Systém koordinace a realizace protidrogové politiky, založený na úzké spolupráci centrální a místní, resp. okresní úrovně, se osvědčil. Praktické naplňování Národní strategie protidrogové politiky, plnění úkolů, které stanovila (tj. budování propojeného systému pomoci a péče, místní mezioborové spolupráce a vytváření místních strategií, vycházejících ze strategie národní a zohledňujících místní podmínky a potřeby), je bez existence tohoto systému koordinace neuskutečnitelné. Je proto nezbytné, aby tento systém zůstal zachován i v podmínkách reformy veřejné správy a přenosu výkonu státní správy na jiné úrovně, než tomu bylo dosud. Reforma přináší transformaci agend, nikoliv změny aktivit. Nezbytným předpokladem udržení stávajícího systému koordinace protidrogové politiky je začlenění činnosti protidrogových koordinátorů do katalogu prací, vytvoření tabulkových míst protidrogových koordinátorů ve struktuře nově vznikajících nebo transformovaných úřadů veřejné správy a sjednocení Statutu protidrogových komisí příslušných úřadů veřejné správy (viz přílohy V, VI, VII a VIII).

Na centrální úrovni odpovídá stávající způsob koordinace a realizace protidrogové politiky prostřednictvím MPK a jejího sekretariátu stávajícím potřebám. Pro zvýšení své efektivity a funkčnosti by měla být MPK rozšířena o zástupce Ministerstva financí, které sehrává nezastupitelnou roli ve financování protidrogové politiky.

 

¨      

 

 

Zachovat  stávající způsob koordinace na horizontální i vertikální úrovni.

¨       Prohlubovat a zkvalitňovat meziresortní, mezisektorovou a mezioborovou spolupráci.

¨       Posilovat účast široké občanské veřejnosti na programech protidrogové politiky.

¨       Provádět pravidelně výzkumy.

¨       Zabezpečit dostatek lidských zdrojů.

¨       Posilovat kritický postoj veřejnosti k návykovým látkám a jejich užívání a rozvíjet schopnost bránit se jejich propagaci.

¨       Zapojit místní společenství do protidrogové politiky.

 

 

¨       Působit na uplatňování vyváženého rozdělení kompetencí státní správy, orgánů kraje a obce.

¨       Jednotně upravit systém koordinace protidrogové politiky.

¨       Zavést systém akreditací a licencí.

¨       Sjednotit dotační politiku.

¨       Zajistit dlouhodobé (víceleté) financování programů protidrogové politiky.

¨       Refundovat náklady na služby mezi regiony.

¨       Propojit horizontálně i vertikálně informační toky.

¨       Alokovat zdroje na principu subsidiarity.

¨       Zajistit potřebné programy prevence a léčby drogově závislých.

¨       Zdokonalit technické vybavení, odbornou a jazykovou vybavenost pracovníků institucí pro potlačování nabídky drog  a  snižování  poptávky  po  nich.  Zvýšit znalosti a dovednosti pracovníků všech resortů, pracujících v oblasti protidrogové politiky vzhledem ke vstupu do EU za účelem možnosti zlepšení a rozšíření mezinárodní spolupráce.

 

 

¨       Začlenit protidrogovou politiku do struktur Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR.

¨       Na základě analýzy poradních a pracovních orgánů vlády ČR a návrhu systémového řešení provést úpravy statutu a činnosti MPK, jejích pracovních orgánů a jejího sekretariátu.

¨       Efektivně rozvíjet mezinárodní spolupráci.

¨       Trvale zajišťovat koordinovaný přístup věcně příslušných resortů.

¨       Zavést funkce krajských protidrogových koordinátorů (vymezení působnosti, pravidla).

¨       Jasně definovat odpovědnost a kompetence resortů.

¨       Podporovat osvědčené programy, vycházející z kritérií kvality.

¨       Zdokonalit systém kontroly.

¨       Vytvořit dlouhodobý plán mediální politiky a zabezpečit jeho realizaci. Pro zvyšování informovanosti široké veřejnosti o realizaci protidrogové politiky vlády v oblasti potlačování nabídky  i v oblasti snižování poptávky po drogách, koordinovat a sjednocovat postup při prezentaci realizovaných aktivit a dosažených výsledků.

¨       Vybudovat a institucionalizovat National Focal Point, jako  středisko  pro  sběr,  analýzu  a  distribuci dat z oblasti drog a drogových závislostí, kompatibilní s EU. V rámci projektu Phare 2000 zabezpečit odpovídající technické vybavení, vytvořit systém sběru a sjednotit obsah sledovaných dat dle požadavků Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti.

 

	indikátory úspěšnosti	nástroje hodnocení
Dlouhodobé cíle	¨                hodnocení kvality a efektivity horizontální (mezioborové, mezisektorové) i vertikální komunikace ¨        adekvátní informační síť - informace jsou k dispozici všude, kde jich je zapotřebí ¨        hodnocení protidrogové politiky ze strany veřejnosti ¨        existující síť služeb prevence a léčby odpovídá aktuálním potřebám ¨        hodnocení účasti občanské veřejnosti v protidrogových aktivitách ¨        hodnocení míry personálního zabezpečení programů protidrogové politiky ¨        postoj společnosti/politické reprezentace k legální a ilegálním drogám ¨        účast nestátního sektoru v protidrogové politice	¨        zprávy o činnosti, výroční zprávy ¨        analýzy ¨        průzkumy uspokojování potřeb v oblasti informací ¨        průzkumy veřejného mínění ¨        výzkumné studie na uspokojování potřeb dětí a mládeže v oblasti prevence ve školách ¨        výzkumné studie uspokojování potřeb uživatelů drog a jejich blízkých v oblasti léčby závislostí ¨        seznam/ katalog poskytovatelů služeb v oblasti prevence a léčby závislostí ¨                seznam akreditovaných pracovišť a programů ¨        průzkumy postojů specifických cílových skupin k drogám
Střednědobé cíle	¨        existence místních koordinačních struktur ¨        symetrie struktury na všech úrovních veřejné správy ¨        existence místních, regionálních, krajských strategií protidrogové politiky vycházejících z vládní strategie ¨        existence místních, regionálních, krajských plánů péče ¨        vyčlenění finančních prostředků na realizaci programů protidrogové politiky z rozpočtů místních, okresních a krajských úřadů veřejné správy ¨        existence dlouhodobého finančního plánu pro oblast protidrogové politiky ¨        změna postojů dětí a mládeže ve vztahu k užívání legálních a ilegálních drog ¨        kvalita a kvantita mezinárodních projektů jak na státní, tak i nestátní úrovni ¨                změna nepříznivých trendů ve vztahu ke užívání drog	¨        zprávy o činnosti, výroční zprávy, analýzy ¨        hodnocení místních protidrogových strategií ¨        hodnocení místních plánů péče ¨        výzkumné studie ve vztahu k zabezpečení potřeb společnosti ¨        analýza finančních toků do oblasti protidrogové politiky ¨        epidemiologické studie incidence a prevalence užívání drog ¨        statistické přehledy, sběr dat ¨        průzkumy informovanosti na patřičných úrovních ¨        školní studie postojů dětí a mladých lidí k drogám ¨        zprávy a hodnocení realizovaných projektů, aktivit
Krátkodobé cíle	¨        informovanost zákonodárců ¨        postoj veřejnosti k problematice užívání drog a realizované protidrogové politice ¨        jednotná a plánovaná mediální politika, spolupráce s médii ¨        hodnocení metodického vedení z centrální úrovně ¨        zabezpečení aktuálních potřeb v oblasti prevence a léčby ¨        plnění úkolů Národní protidrogové strategie ¨        vytvořené a jednotné nástroje hodnocení kvality a efektivity programů ¨        vytvořen National Focal Point	¨        průzkumy informovanosti ¨        průzkumy veřejného mínění ¨        analýza médií ¨        zprávy o činnosti, hodnotící a výroční zprávy ¨        průzkumy uspokojování potřeb ¨        kontrola plnění úkolů Národní strategie, hodnocení ¨        analýzy kvality a efektivity programů ¨        statistická data