Devadesátá léta, charakterizovaná otevřením naší společnosti a jejím postupným návratem k (západo)evropské kultuře, s sebou přinesla i některé nežádoucí jevy. Na poli drogové problematiky je to zejména postupné přibližování všech důležitých ukazatelů (rozšíření nelegálních drog a jejich užívání, související zdravotní poškození, primární a sekundární drogová kriminalita atd.) k typickému obrazu středo/severoevropské země (typu Belgie, Rakouska, Německa či Dánska).

S jistou mírou zjednodušení tak lze český vývoj v posledních dvanácti letech prohlásit za akcelerovaný obraz toho, co západní Evropa prožila a prožívá od konce let šedesátých.

Rok 2001 – podobně jako dva předešlé roky – charakterizuje především:

- další vzestup experimentální a rekreační konzumace konopných látek mezi mládeží a mladými dospělými, analogický vývoji v EU;

- vzestup v pravidelném užívání konopných látek v populaci (a to především mezi mládeží a mladými dospělými, kteří ve stále vzrůstající míře považují konopné psychotropní látky za jakousi „generační obdobu alkoholu“), analogický vývoji v EU;

- další šíření heroinu mimo primárně zasažené oblasti (Praha, Severní Čechy) do větších měst napříč republikou a také do „venkovských oblastí,“ jež je v zásadě v protikladu k vývoji v EU; „heroinová situace“ je nicméně v ČR oproti EU ještě stále výrazně příznivější, jedná se tedy spíše o „přibližování“ k okolní situaci;

- zmenšování relativně uzavřené pervitinové scény, skládající se z malých skupinek, seskupených kolem „vařiče/ky,“ a

- nahrazování této nespojité pervitinové scény klasickou sítí organizovaného (především ruskojazyčného) zločinu, který ve vzrůstající míře získává kontrolu nad výrobní a prodejní částí tržní pyramidy a úspěšně hledá pro tuto drogu trhy v zahraničí; to představuje – stejně jako celý český fenomén pervitinu – unikátní vývoj, paradoxně „podporovaný“ narůstajícím policejním tlakem na samozásobitelské skupiny, jejichž uprázdněné místo zabírají dealeři vysoce organizovaných skupin; místo řady vzájemně nepropojených „minitrhů“ tedy v ČR stále rychleji vzniká velký, organizovaný pervitinový trh, který strukturou i zákonitostmi plně přebírá mechanismy trhu heroinového a ve vzrůstající míře se s ním propojuje;

- narůstající komercionalizace a „standardizace“ původně subkulturní taneční scény, od počátku spjaté s rekreačním užíváním tzv. „tanečních drog“ (ecstasy, halucinogeny); nárůst popularity a komercionalizace[1] těchto volnočasových aktivit představuje celosvětový fenomén.

²^{Konopí a jeho deriváty}

2.1 Rozšíření v populaci

Tak jako jinde ve světě, i v ČR je nejoblíbenější a v populaci nejčastěji (zne)užívanou drogou konopí seté (Cannabis sativa) a jeho deriváty[2].

Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z února 2002 má alespoň jednorázovou zkušenost s užitím konopné drogy 16 % obyvatel České republiky ve věkovém rozpětí 15-64, tedy cca 1 150 000 osob. Alespoň jedno užití v posledním roce uvádí 8 % dotázaných, což představuje cca 570 000 osob (Glasová a Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002).

Tento způsob užívání nelegálních drog mívá standardní průběh: minimální procento osob se zkušenostmi s nelegální drogou se objevuje v populaci kolem 12 let, aby narostlo až na hodnoty mezi 40 – 50 % kolem osmnáctého roku. Podíl osob, které rekreačně či experimentálně užívají nelegální psychotropní látky, pak dále vzrůstá až po věkové kohorty kolem 25 let, aby se vzápětí začal zvolna snižovat (Hartnoll, 2002).

Nejtypičtější nelegální rekreační drogou v ČR i jinde ve světě je konopí. Školní průzkumy poskytují cenný vhled do vzorců užívání drog ve (věkem) vysoce rizikové skupině. Pro srovnání dlouhodobějšího časového trendu v užívání konopí je možno použít šestnáctileté, kteří byli jako jediná věková skupina sledováni ve všech dostupných celostátních i regionálních školních studiích.

Takto pojatá analýza, podniknutá v rámci studie PAD (Mravčík and Zábranský, 2001), prokazuje setrvale vzestupný trend (alespoň jednorázové) zkušenosti s konopím mezi šestnáctiletými, který vzdoruje dosavadním preventivním i represivním opatřením včetně zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu. Ještě výraznější je tento trend co do opakované zkušenosti s konopím - tedy co do počtu šestnáctiletých, kteří nezůstávají u jednorázového experimentu, ale přecházejí k rekreačnímu užívání konopných drog (viz obrázek 1).

Příští školní studie[3] je plánována na rok 2003.

obrázek 1: Procentuální zastoupení 16tiletých žáků a studentů s opakovanou zkušeností s konopím – nejméně 5x za život (zdroj dat: Mravčík a Zábranský, 2001)

2.2 Léčba a služby v souvislosti s konopím

Specifickou a složitou otázku představuje sledování osob, které v souvislosti s konopím požádaly o první léčbu nebo jinou pomoc. Vzrůstající trend počtu takových klientů vedl v roce 2001 spolupracovníky sekretariátu Meziresortní protidrogové komise k jednoduchému telefonickému a korespondenčnímu průzkumu u zařízení, která vykazovala těchto klientů v ČR nejvíce. Výsledky nasvědčují tomu, že jako „prvožadatelé o léčbu“ bylo spíše vykazováno sociální poradenství rodinným příslušníkům mladistvých, u nichž byla marihuana objevena – většinou ve škole – a jimž byla tato intervence doporučena (Slavík a Počarovský, 2002). Tento fakt přispívá k závěru, že většina osob, vykazovaná jako „prvožadatelé o léčbu v souvislosti s marihuanou“ (viz obrázek 3) nesplňuje definici případu podle mezinárodních kritérií – nedochází vždy ke kontaktu terapeuta resp. poradce s osobou, zneužívající drogu, a tato osoba vesměs subjektivně své užívání nechápe jako problém per se.

Předchozí odstavec by v žádném případě neměl vést k podcenění možných rizik marihuany, a to zejména u nedospělých osob; tak například v posledním roce Psychiatrická léčebna (PL) Bohnice hospitalizovala nejméně tři mladistvé pacientky v psychotickém stavu, u nichž podle všech dostupných informací bylo spouštěcím mechanismem právě užívání marihuany (Csémy 2002: osobní rozhovor). Současná nejednotnost v definici případu nicméně neumožňuje odlišit tyto vzácné zdravotně závažné případy[4] od častého jednorázového sociálního poradenství, které souvisí s trestně-právním statutem „zakázané látky.“

2.3 Výroba a dovoz

V České republice existují tři zdroje konopných látek:

- dovoz z pěstitelských zemí (Indie, Pákistán, Maroko, Afghánistán, Nigérie, Nizozemí, Libanon atd.)

- venkovní pěstování v ČR (zahrady, pole, maskovaná pěstitelská místa v lánech jiných plodin, typicky v kukuřici) – tzv. outdoor

- pěstování ve sklenících, ale i v běžných bytech atd. v ČR – tzv. indoor

Vzhledem k faktu, že trh s touto plodinou je nelegální a represivním složkám se daří zadržovat jen zcela zanedbatelnou část předpokládané konzumace (viz dále), jsme v informacích o trhu s marihuanou odkázáni na sdělení jeho „zákazníků.“ Podle výsledků poslední studie na toto téma (Miovský a Zábranský, 2001b) došlo ke znatelnému odklonu od tuzemského „samozásobitelského“ venkovního pěstování a nahrazování tohoto zdroje ze strany rekreačních i habituálních uživatelů buď pěstováním v poměrně sofistikovaných zařízeních, umístěných v domácnostech (indoor) nebo – častěji – zakupováním marihuany či hašiše na černém trhu.

Ten se v důsledku popsaného procesu významně zvětšil a ve stále vyšší míře se propojuje s trhem s jinými, nebezpečnějšími druhy drog.

2.4 Prosazování práva v souvislosti s psychoaktivním konopím

Současný systém vykazování v působnosti represivních složek – Ministerstva vnitra a jeho Policejního presidia, Ministerstva spravedlnosti resp. státních zastupitelství, soudů a vězeňské správy – nedokáže určit typ drog(y), v souvislosti s níž/nimiž došlo ke zjištění, stíhání trestného činu resp. uložení trestu. Jakákoliv podrobnější analýza trestné činnosti podle jednotlivých drog je tedy vyloučena.

V roce 2001 existovaly dva na sobě nezávislé systémy monitorování zadržených drog – celní (vedený Protidrogovým oddělením Odboru boje proti podloudnictví Generálního ředitelství cel – dále jen PDO GŘC) a policejní (vedený Národní protidrogovou centrálou služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR – dále jen NPDC).

Přestože nebyly ošetřeny překryvy obou systémů[5], při sečtení hodnot z obou systémů docházíme k výsledku 12,4 kg zabaveného konopí a hašiše[6]. V roce 2001 tedy represivní orgány zabavily zhruba 0,05% (pět desetitisícin) minimální předpokládané spotřeby konopných drog v ČR (25 000 kg ročně - viz Vopravil, 2001).

2.5 Úmrtnost

V roce 2001 ani jindy v historii nebyl zaznamenán ani jeden případ fatálního předávkování konopnou látkou. Smrtná dávka této drogy pro člověka není známa.

³^{Syntetické drogy}

Pervitin (metamfetamin) představuje v dlouhodobém měřítku „tradiční“ českou drogu. Marginální evidence existuje o zneužívání „čistých“ amfetaminů na Severní Moravě (pravděpodobně zahraniční provenience), amfetaminy též obsahují některé zachycené tablety, prodávané jako ecstasy (obvykle v kombinaci s halucinogenem). Právě halucinogeny[7] a z nich především LSD představují další skupinu syntetických drog. Sama taneční droga „ecstasy[8]“ a její napodobeniny[9] představují velmi specifickou a heterogenní skupinu, systematicky rovněž řazenou mezi syntetické drogy.

3.1 Pervitin a jiné látky amfetaminového typu

Zatímco „čisté“ amfetaminy (benzedrin, dexedrin a jejich směsi[10]) se v ČR objevují jen velmi vzácně[11], pervitin[12] byl pravděpodobně první nelegální látkou, jež byla v ČR[13] masověji zneužívána. K tomu došlo nejpozději ve druhé polovině konce sedmdesátých let, kdy byl na pražské drogové scéně objeven velmi jednoduchý postup jeho přípravy za použití tehdy volně dostupných léčiv, obsahujících efedrin.

3.1.1 Rozšíření v populaci

Celopopulační průzkumy nedokáží podat spolehlivá data o osobní zkušenosti obyvatel s touto drogou, protože prevalence je extrémně nízká a výsledky jsou tudíž pod hranicí přesnosti použitých metod (Hartnoll, 2002).

Jsme tedy odkázáni na sofistikovanější metody statistických výpočtů. První takový výpočet v historii ČR byl proveden v roce 2000[14] a dospěl k hodnotě cca 22 500 (18-27 tisíc) problémových uživatelů[15] pervitinu (Mravčík and Zábranský, 2002). V každém případě se jedná o nejvíce rozšířenou vysoce rizikovou drogu; její uživatelé představují cca 2/3 všech problémových uživatelů drog na našem území.

Školní studie ve svých analýzách striktně neoddělovaly pervitin a jiné amfetaminy od skupiny „halucinogenních aminů“ (tanečních drog) a tak je mírný vzestup ve skupině „všech amfetaminů a příbuzných látek“ (viz obrázek 7) nehodnotitelný. Vzhledem ke snižováni celoživotní prevalence užití opiátů v těchto průzkumech a vzhledem k výsledkům několika dlouhodobých a každoročně opakovaných lokálních školních studií lze ale usuzovat, že se míra celoživotních zkušeností s pervitinem a jinými (nehalucinogenními) amfetaminy zhruba od roku 1997-8 snižuje.

3.1.2 Léčba a služby v souvislosti s (met)amfetaminy

Pervitin představuje od počátku systému monitorování první poptávky po léčbě/službě[16] (1996) nejdůležitější drogu, pro niž uživatelé vyhledávají odbornou pomoc; sám o sobě se každoročně „zasluhuje“ o téměř polovinu nové klientely (viz obrázek 4). Jeho dominantní úloha ale zhruba od roku 1999 postupně slábne (do této doby stálý nárůst se vyhlazuje a dokonce dochází k poklesu); naopak heroin je od roku 1997 na stabilním vzestupu (viz obrázek 5 a obrázek 12).

3.1.3 Výroba a dovoz

Podle všech dostupných informací je kompletní konzumace pervitinu zajišťována tuzemskou výrobou; nemáme žádné zprávy o dovozech metamfetaminu z Asie (ice, crystall) ani Spojených států (meth, bathtube crank). Výrobu lze rozdělit na dva velké okruhy:

- „kuchyňská výroba“ v malých improvizovaných domácích laboratořích, kdy jednoduché laboratorní vybavení[17], vstupní suroviny a katalyzátory dodává nevelká skupina, soustředěná kolem výrobce; ta také vyrobený pervitin z valné části spotřebovává a „přebytky“ prodává na černém trhu,

- organizovaná výroba, kdy „patronát“ nad domácími laboratořemi a laboratořemi o velké kapacitě přebírá organizovaný zločin; jeho zástupci dodávají suroviny i vybavení a odebírají kompletní produkci, kterou pak dále distribuují.

Podle dostupných zpráv (NPDC, 2002a) zapojení organizovaných (především ruskojazyčných) zločineckých skupin do pervitinového trhu stále vzrůstá. Tyto skupiny také hledají nové trhy v zahraničí; kromě policejních a celních vyšetřování tomuto trendu nasvědčují i zprávy ze sousedních zemí: největší slovenské terapeutické zařízení zažívá v posledním roce příliv pervitinových pacientů, pro nějž nelze nalézt obdobu ani z let existence česko-slovenské federace (Okruhlica 2002: osobní rozhovor); terapeutická zařízení a terénní pracovníci v Německu (zvl. Bavorsku, ale i jinde – např. Frankfurtu n./M.) a Horním Rakousku se začínají setkávat s klienty/problémovými uživateli, užívajícími „Fliegersalz[18]“ – podle všech známek opět pervitin (Haas 2002: osobní rozhovor).

Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (dále jen NPDC) i její velitel (Komorous a Šimsová, 2002) poukazují také na případy, kdy jsou čeští výrobci drogy najímáni pro výrobu drogy v zahraničí – především v Německu.

Hlavní surovinou pro výrobu pervitinu je efedrin a řidčeji též pseudoefedrin. Menší část výroby v „kuchyňských laboratořích“ používá efedrinu a pseudoefedrinu, extrahovaných z preskripčních nebo volně prodejných léků. Navzdory medializaci „lékárenských“ případů je hlavní surovinou i pro tuto skupinu výrobců stále především průmyslový efedrin, pocházející z továrny v Roztokách u Prahy (NPDC, 2002a).

Tentýž zdroj poukazuje na fakt, že v roce 2001 se na českém trhu v dosud nevídané míře objevil efedrin z jiných zemí[19]; tato skutečnost významně podporuje zprávy o vzrůstajícím zapojení mezinárodního organizovaného zločinu do tuzemské pervitinové scény.

3.1.4 Prosazování práva v souvislosti s pervitinem a jinými amfetaminy

Současný systém statistik represivních složek (v resortech vnitra a spravedlnosti) neumožňuje zjistit, ke které droze nebo drogám se váže zjištěný, stíhaný, souzený či trestaný trestný čin nebo přestupek.

V roce 2001 existovaly dva na sobě nezávislé systémy monitorování zadržených drog – celní a policejní. Přestože nebyly ošetřeny překryvy obou systémů[20], při sečtení hodnot z obou systémů docházíme k výsledku 11,317 kg zabaveného pervitinu[21]. V roce 2001 tedy represivní orgány zabavily zhruba 0,3% (tři tisíciny) minimální předpokládané spotřeby pervitinu v ČR (4 500 kg - viz Vopravil, 2001). Při zohlednění množství zabaveného amfetaminu, efedrinu a Modafenu a jejich převedení na ekvivalent pervitinu lze dospět k téměř dvojnásobné hodnotě – nejvýše se tedy represivním složkám podařilo zabavit pět tisícin z minimálního odhadu množství pervitinu, jenž byl v roce 2001 zkonzumován problémovými uživateli.

3.1.5 Úmrtnost

Pervitin od počátku celorepublikového systému sledování „drogové mortality“ (1998) až do loňského roku představoval v pořadí druhou nejčastější nelegální drogu, identifikovanou coby hlavní příčina úmrtí (předstiženou jen zneužívanými „legálními“ léčivy a opiáty). Trend pozvolného snižování zastoupení této drogy ve fatálních předávkováních doznal prudkého zlomu v roce 2001, kdy se snížil na pouhých pět případů (viz obr. 6).

obrázek 6: Předávkování pervitinem 1998-2001

Tak prudký zlom lze jen těžko interpretovat s jistotou. Možná vysvětlení zahrnují:

a) snížení dostupnosti pervitinu díky úspěšným policejním akcím

b) homogenní kvalitu drogy díky homogenizaci trhu – vymizení malých laboratoří a převzetí pervitinového trhu velkovýrobci, ovládanými organizovaným zločinem;

c) změnu v zatížení (testování podezřelých případů) jednotlivých pracovišť s rozdílnou vyšetřovací taktikou

d) přecenění této položky v minulých letech resp. její dvojité vykazování v případech, kdy se na úmrtí podílely také opioidy/opiáty (zejm. heroin).

V současné situaci není možno rozhodnout, která z příčin či jejich kombinace se na prudkém zlomu v trendu podílely; více napoví vývoj v příštích letech.

3.2 Taneční drogy - ecstasy (MDMA) a její napodobeniny

České republice se nijak nevyhnula vlna, která v souvislosti s novými tanečními směry (techno, rave, drum´n´bass, hiphop, triphop atd.) vytvořila v první fázi silnou a poměrně uzavřenou subkulturu, jež v posledních několika letech zmasověla, „otevřela se“ a stala se v zásadě majoritním proudem („mainstreamem“) zábavy mladistvých a mladých dospělých. Do České republiky dospěla s poměrně malým zpožděním a zhruba od roku 1998 lze tento stav prohlásit za analogický situaci v zemích EU, a to jak co do masovosti této zábavy, tak co do základních charakteristik jejich příznivců včetně užívání legálních a nelegálních drog; přesvědčivý obrázek tohoto stavu poskytuje česká část mezinárodního výzkumu „Rave a drogy“ (Csémy et al. 2000b; Tossmann et al. 2001).

Při odhlédnutí od skutečnosti, že nakládání (výroba, dovoz, distribuce držení pro vlastní potřebu) s těmito drogami představují trestný čin, je z ryze veřejnozdravotního hlediska největším nebezpečím výskyt řady látek s výrazně vyšším potenciálem poškodit uživatelovo zdraví – až po fatální předávkování – než jaké v sobě obsahuje „ecstasy“ (tedy MDMA[22]). České terapeutické a pomáhající organizace poměrně rychle převzaly strategie harm reduction, úspěšně používané od počátku devadesátých let v zemích EU (Kriener et al. 2001).

Testování ecstasy přímo na tanečních akcích je však především policejními složkami vnímáno jako „nevhodné“ či „nemorální“ (viz např. Kovalík, 2002); poskytovatelé léčby a služeb nicméně v provádění testů pokračují za podpory svých odborných společností – mj. s poukazem na stanovisko brněnského státního zastupitelství, podle něhož testování tablet nenaplňuje znaky nezákonného jednání.

3.2.1 Rozšíření v populaci

Typičtí uživatelé „technodrog“ se významně liší od problémových uživatelů drog podle definice EMCDDA.[23] Vesměs jsou sociálně plně funkční,[24] nevnímají své užívání psychotropních drog jako problém (sami sebe nepovažují za „narkomany“) a psychotropní látky typicky užívají v periodách – vesměs „o víkendech,“ tedy v rámci relaxačních, volnočasových aktivit. Nejčastější frekvencí rekreačního užívání ecstasy je 1x za dva měsíce až dvakrát za měsíc (Kubů et al. 2000).

Do jisté míry překvapivý je údaj z letošního průzkumu CVVM, podle nějž mají alespoň jednorázovou zkušenost s užitím ecstasy 4 % respondentů. To by při vztažení na celou populaci ve věku 15-64 let znamenalo cca 285 000 obyvatel. Tento údaj je neočekávaně vysoký; vzhledem k faktu, že předmětná otázka byla do citovaného průzkumu zařazena poprvé, není možné ji konfrontovat s časovým trendem.

Výsledek v každém případě přesahuje hranici statistické chyby použité metodiky a není v rozporu se známou návštěvností podobně zaměřených festivalů (Creamfields 2001: kolem 20 000 platících účastníků) ani s výsledky školských průzkumů.

Ty naznačují vzrůst zkušeností s „amfetaminy“ – mezi něž byla ve většině školských průzkumů vřazena i ecstasy. Posouzení školních studií v rámci menších geografických celků však naznačuje, že zatímco zkušenost s pervitinem se snižuje, za vzrůst křivky z obrázku dole je zodpovědná zvyšující se dostupnost a popularita „tanečních drog.“

obrázek 7: Celoživotní prevalence (alespoň jednorázového užití) „amfetaminové drogy“ mezi šestnáctiletými žáky a studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík a Zábranský, 2001)

3.2.2 Léčba a služby v souvislosti s „tanečními drogami“

Jak již bylo řečeno výše, uživatelé subjektivně nevidí v „tanečních drogách“ problém a pomoc vyhledávají jen velmi výjimečně – v roce 2001 jich poprvé odbornou pomoc vyhledalo 48, což lze považovat za mimořádně nízké číslo jak vzhledem k celkové poptávce o první léčbu/službu (4 233), tak vzhledem k předpokládanému rozšíření užívání této skupiny drog (viz výše).

Uživatelé těchto drog nevykazují žádné znaky přítomné např. u uživatelů pervitinu nebo heroinu: nedopouštějí se tzv. sekundární kriminality[25], nedochází u nich k závažným zdravotním poškozením a sociálně jsou spíše příslušníky středních a vyšších středních vrstev.

Druhou stranou mince je postupné pronikání dealerů „tvrdých drog“ do tohoto prostředí; podobně jako obchodníci s legálními drogami (alkohol a tabák) i narkodealeři rychle pochopili sílící ekonomický potenciál dané skupiny mladých lidí (viz tabulka 2). Spojování trhů „tanečních“ a „tradičních“ (legálních i nelegálních) drog tak představuje významný potenciální problém.

Všeobecně zaměřené „osvětové“ kampaně u cílové skupiny osob z technoscény a taneční scény nemají dopad a cílená kampaň je vzhledem k jejich sociální různorodosti nemožná – s jedinou výjimkou. Tou jsou místa a společenské akce, kde se mladí lidé – potenciální uživatelé „nových syntetických drog“ – scházejí, tedy „raves,“ „parties,“ „dance events,“ „taneční kluby“ atd.

tabulka 1: Zkušenosti s drogami mezi návštěvníky parties a diskoték podle pohlaví (Kubů et al. 2000)

Zkusil drogu / pohlaví	Muži (%)	Ženy (%)
Alkohol	77,8	74,9
THC	73,6	71,4
Ecstasy	47,0	48,6
LSD	44,3	43,6
Lysohlávky	34,7	33,2
Pervitin	30,9	29,8
Amfetaminy	17,7	16,8
Kokain	16,5	16,5
Poppers	10,8	7,8
GHB	9,0	7,5
Heroin	8,9	7,2
Barbituráty	4,9	4,3
Rozpouštědla	4,1	3,5
Crack	2,4	1,2

tabulka 2: Zkušenosti s drogami mezi návštěvníky parties a diskoték podle množství peněz „k útratě“ (Kubů et al. 2000)

Zkusil drogu / utratí na party	Do 300 Kč (%)	Do 500 Kč (%)	Nad 500 Kč (%)
Alkohol	82,6	87,3	86,5
THC	77,1	82,3	87,8
LSD	40,9	48,9	62,4
Ecstasy	39,6	54,9	75,5
Lysohlávky	32,8	35,5	48,5
Pervitin	21,2	36,5	50,2
Amfetaminy	11,7	18,5	34,2
Kokain	8,7	17,5	39,7
GHB	7,0	6,2	21,1
Poppers	7,0	8,9	21,1
Heroin	5,3	8,6	16,9
Rozpouštědla	3,6	2,9	7,2
Barbituráty	3,6	5,5	7,2
Crack	1,3	1,2	5,5

Indoktrinační metody prevence u této populace selhávají; prokazatelně nejúčinnější jsou služby typu harm-reduction, které jsou spojeny s nenásilnou distribucí preventivních informací a vzdělávacích materiálů; v tomto případě se jako základní harm-reduction modalita celoevropsky nejlépe osvědčují projekty testování tablet na přítomnost MDMA (pro přehled viz Kriener et al. 2001) pro jejich konzumenty a ustavení institutu tzv. „bezpečných klubů,“ podle pravidel, garantovaných veřejnými orgány (jako je např. britský systém Safer Clubbing podle Webster et al. 2002).

Aktivity „testování tablet na místě“ spojené s předáním preventivních informací se v ČR objevily již na konci devadesátých let (Drop-In, Podané ruce) a úspěšně se dále rozvíjejí za extenzivního využití internetu, jenž je v cílové populaci vnímán jako primární informační médium.[26] Naproti tomu v ČR dosud neexistují závazné a dokonce ani neformální směrnice, které by v zájmu zachování zdraví upravovaly podmínky pro provoz příslušných klubů a pro organizátory těchto akcí „pod širým nebem.“

3.2.3 Výroba a dovoz

Textové pole: Podle policejních analýz (viz např. NPDC, 2002a) od roku 1995, kdy byla v Jesenici-Horních Jirčanech (Střední Čechy) těsně před uvedením do provozu odhalena továrna na výrobu a tabletování MDMA, neexistuje na území ČR významnější zdroj domácí výroby „tanečních drog“ včetně ecstasy. Tato droga je tedy na český trh pašována ze zahraničí – policejní zdroje (NPDC, 2002b) uvádějí jako země původu zejména SRN, Nizozemí a Belgii.

Prozatím nebyla na území České republiky zachycena stopa po (pančovaných) tabletách „fake-ecstasy“ s výjimkou plzeňského smrtelného případu jednorázového dovozu z Německa (viz níže). U těchto tablet, výrazně zdravotně nebezpečnějších než je „pravá“ ecstasy, se nicméně předpokládá polský původ a tak je jejich budoucí výskyt na českém trhu poměrně pravděpodobný.

obrázek 8: Kapsle ketaminu, prodávaná v lednu 2001 na českém trhu jako „ecstasy“ (přejato z www.lf3.cuni.cz/drogy/)

Ojediněle bývá systémem testování drog (poskytnutých uživateli na parties) zachycena tableta se směsí jiných látek než je „ecstasy“ a než jsou vysoce nebezpečné „fake-ecstasies.“ Nejčastěji se jedná o směsi (met)amfetaminu a halucinogenu, na přelomu let 2000 a 2001 se podle kvalitativních informací ze scény jako „ecstasy“ objevovalo i veterinární anestetikum ketamin (viz obrázek 8).

3.2.4 Prosazování práva v souvislosti s ecstasy a „fake-ecstasy“

Dosavadní systém statistik represivních složek (v resortech vnitra a spravedlnosti) neumožňuje zjistit, ke které droze nebo drogám se váže zjištěný, stíhaný, souzený či trestaný trestný čin nebo přestupek.

Pro akce NPDC[27] a PDO GŘC[28] lze prostým součtem, který velmi pravděpodobně přeceňuje skutečný stav,[29] dospět k hodnotě 47 580 tablet (aniž by bylo rozlišeno, zda šlo o pravou nebo pančovanou ecstasy). To by po konfrontaci s odhadem cca 300 000 tablet roční spotřeby v ČR (Vopravil, 2001) znamenalo zadržení cca 17% minimální spotřeby těchto drog na našem území.

Citovaný odhad ČSÚ však lze považovat za hrubě podhodnocený (vznikal v době, kdy nebyly známy údaje CVVM). I s přihlédnutím k faktu, že většina tablet nebyla určena pro tuzemský trh a reálný počet skutečně zadržených tablet oběma agenturami byl cca 30 000 kusů, by bylo lze ecstasy považovat za jednu z drog, kde se míra zabavení alespoň řádově přibližuje hypotézám Institutu pro prevenci kriminality a sociálně patologických jevů a NPDC o hodnotách kolem 30% (viz např. NPDC, 2002a; Cejp, 2001), které se jinak ukazují jako zcela mylné.

Naproti tomu trvale se snižující cena ecstasy na černém trhu (400 Kč za tabletu v roce 1996, 150-200 Kč v roce 2001) nasvědčuje spíše významné převaze nabídky nad poptávkou a tedy dlouhodobé neúspěšnosti ve snižování nabídky.

3.2.5 Úmrtnost

Zatímco možná neurotoxicita běžných dávek MDMA při jeho dlouhodobém užívání je stále předmětem vědeckých diskusí (viz souhrnné články v Ainsworth, 2002; Olszewski, 2002), škodlivé následky tzv. „fake-ecstasy“ jsou nepochybné. Všechny smrtelné případy, popsané v západní Evropě, vznikly buď díky záměně se škodlivější drogou nebo díky nevhodným podmínkám na „parties“ – nedostatku tekutin a přehřátí (Griffiths et al. 1997).

V České republice není znám případ úmrtí po požití ecstasy na taneční party. V loňském roce se však v lednu objevilo fatální předávkování osmadvacetiletého Asiata v Plzni, který se během soukromé oslavy v úzkém kruhu předávkoval v Německu zakoupenou drogou, obsahující látku PMA a prodávanou jako ecstasy (Petrová 2001: osobní rozhovor).

Druhým případem fatálního následku v souvislosti s ecstasy byla brněnská sebevražda, při níž si v roce 2000 pětadvacetiletý sebevrah vpravil injekčně do oběhu smrtelnou směs pervitinu a roztoku MDMA (Samková et al. 2001).

Třetí případ byl zaregistrován v roce 1998 v Praze, kdy sedmnáctiletá dívka požila kombinaci ecstasy, pervitinu, antidepresiva/inhibitoru MAO, kávy a alkoholu; tato neuvěřitelná směs způsobila maligní hypertermii a syndrom multiorgánového selhávání, jemuž dívka přes veškerou péči zdravotníků podlehla (Anděl, 2000: osobní rozhovor).

3.3 LSD (a rostlinné halucinogeny)

Dietylamid kyseliny 25-lysergové je poměrně silný halucinogen. Dávky, které jsou v současnosti v České republice prodávány především ve formě papírků, nasáklých účinnou látkou, jsou výrazně menší než „psycholytické.“[30] Namísto mohutných halucinačních stavů dochází spíše k jakési excitaci a „zjitřenému vnímání.“ Lze se domnívat, že dávky jsou výrobci této drogy úmyslně sníženy na úroveň, která účinky přibližuje populární ecstasy; spolu s ní také bývá LSD často distribuováno a někdy jsou prodávány jako tablety ecstasy i směsi LSD, amfetaminu a celulózy (nebo jiného pojidla).

V lesích České republiky je rozšířeno několik druhů halucinogenních hub (lysohlávek); na přelomu léta a podzimu jsou sbírány a požívány nesourodou skupinou lidí. I tento halucinogen je poměrně populární na taneční scéně, jeho užívání má ale jen sezónní charakter.

3.3.1 Rozšíření v populaci

Určení nebo jen prostý odhad rozšíření užívání LSD a dalších „silných“ halucinogenů v populaci je v zásadě nemožné. Je natolik nízké, že uniká celopopulačním průzkumům.

Ve školních průzkumech je sdruženo s dalšími halucinogeny – především halucinogenními houbami (viz obrázek 9). Stejně s LSD nakládá ČSÚ, které je ve svém odhadu řadí co do počtu osob s jednorázovou zkušeností s LSD na roveň ecstasy, co do frekvence užívání asi na úroveň jedné šestiny frekvence u ecstasy.

obrázek 9: Celoživotní zkušenost s halucinogeny mezi šestnáctiletými žáky a studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík and Zábranský, 2001)

Lze tvrdit, že užívání LSD je jako jev marginální s nízkou společenskou nebezpečností a nedosahuje zřejmě ani míry užívání problémových drog, natož míry užívání drog konopných. V rizikové populaci návštěvníků tanečních parties se podle obou dostupných výzkumů (Csémy et al. 2000a; Kubů et al. 2000) míra celoživotní zkušenosti s LSD přibližuje ecstasy (viz tabulka 1); frekvence užívání LSD i pravidelné užívání LSD jsou ale opět výrazně nižší než u ecstasy.

3.3.2 Léčba a služby v souvislosti s LSD a jinými halucinogeny

V ČR je každoročně díky nezvládnuté intoxikaci halucinogenními látkami hospitalizováno několik osob (v roce 2001 jich bylo 18).

Počet osob, které v souvislosti s halucinogeny žádají o první pomoc nebo léčbu, je extrémně nízký (kolem procenta z celkového počtu prvožadatelů) a má tendenci dále klesat (viz obrázek 10 a obrázek 11).

Tento trend zvyšování první poptávky po léčbě či službě v souvislosti s užíváním heroinu „na úkor“ pervitinu může být v budoucnu vyrovnán nebo zvrácen – podle všech dostupných informací i obchod s pervitinem postupně přebírá organizovaný zločin s podobným modem operandi jako mají organizované skupiny obchodníků s heroinem (viz výše).

4.3 Výroba a dovoz

Heroin je droga, pro níž se výrobní část tržní pyramidy bez výjimky nachází mimo území republiky. Drtivá většina heroinu na českém trhu pochází z Afghánistánu, Pákistánu a Iránu, zatímco význam producentů z oblasti tzv. „Zlatého trojúhelníku“ (Myanmar, Thajsko, Laos) a Jižní Ameriky (Kolumbie, Bolívie, Peru) je pro Českou republiku spíše marginální.

Česká republika leží na tzv. balkánské trase pašování heroinu z Turecka přes Bulharsko dále do zemí Západní Evropy a Skandinávie; již řadu let se spekuluje o existenci velkých překladišť heroinu na našem území (Nožina, 1997b), zatím ale nebylo žádné odhaleno.

Zajímavým jevem konce roku 2001 bylo přechodné snížení dostupnosti a následné zvýšení cen heroinu v listopadu a prosinci, provázené znovuobjevením tzv. braunu (viz výše) na českém černém trhu. Drogoví dealeři i Policie ČR (viz např. MF Dnes, 2001) tento jev spojovali se spojeneckou protiteroristickou operací v Afghánistánu. Policie navíc předpovídala velkou dodávku heroinu do Čech, vypravenou z Afghánistánu ještě před započetím války proti Talibánu (Právo, 2001). Tato prognóza se nevyplnila.

Spekulace o snížení dostupnosti heroinu v důsledku afghánských operací nebraly v úvahu prostý fakt, že mezi surovým afghánským opiem a heroinem na evropském trhu zeje časová prodleva dvanácti až osmnácti měsíců; neexistoval tedy racionální důvod pro snížení dostupnosti heroinu v ČR nebo jinde v Evropě v době započetí vojenské operace. Na drogové scéně panuje mezi uživateli od samého počátku tohoto vývoje názor, že se jednalo o pokus dealerů využít situace ke zvýšení cen jejich zboží (Korčišová 2002: osobní rozhovor); tomu nasvědčuje i návrat k normálu ještě během probíhající vojenské intervence v Afghánistánu.

Jinak byl rok 2001 charakterizován dalším nárůstem dostupnosti heroinu napříč republikou. Pokračoval trend z let 1999 a 2000 (Miovský et al. 2001; Miovský a Zábranský, 2001a), kdy je prostor, uvolněný úspěšným zatýkáním malovýrobců pervitinu, vyplňován organizovanými zločineckými skupinami obchodujícími především s heroinem (ale i pervitinem, ovšem na kvalitativně vyšší úrovni organizace celého výrobně-obchodního řetězce).

4.4 Prosazování práva v souvislosti s opiáty

V roce 2001 existovaly dva na sobě nezávislé systémy monitorování zadržených drog – celní a policejní. Přestože nebyly ošetřeny překryvy obou systémů[36], při sečtení hodnot z obou systémů docházíme k výsledku 96,012 kg zabaveného heroinu[37]. V roce 2001 tedy represivní orgány zabavily cca 2% (dvě setiny) předpokládané minimální spotřeby heroinu na našem území (5 400 kg - viz Vopravil, 2001).

4.5 Úmrtnost

Heroin a další opiáty jsou (s výjimkou léčiv) nejčastější příčinou předávkování uživatelů nelegálních drog v ČR. I u nás tak potvrzují pověst nejnebezpečnější, zdravotně nejvíce devastující drogy. Rozpětí v čistotě heroinu, prodávaného na černém trhu (od 5 do 80 % - uživatel si tedy může vpravit do organismu mnohonásobně silnější dávku, než předpokládá), pravděpodobnost předávkování dále zvyšuje. Počet předávkování opiáty – ať už samostatně nebo v kombinaci s jinými drogami, léky či alkoholem – má od roku 1998 vzestupnou tendenci (viz obrázek 16), která potvrzuje informace o zvyšující se dostupnosti této drogy na území celé republiky.

obrázek 16: Úmrtí na předávkování opiáty v ČR 1998-2001

⁵^{Kokain a crack}

5.1 Rozšíření v populaci

Kokain je v České republice stále vnímán jako „exkluzivní“ droga, kterou její cena predisponuje – v konkurenci mnohem levnějšího, podobně a přitom déle účinkujícího pervitinu – spíše k výjimečnému a nárazovému zneužívání v uzavřených skupinách osob. Některé náznaky – především mírné snižování jeho ceny – ale nasvědčují vzrůstajícímu etablování této drogy v prostředí tanečních parties (NPDC, 2002a). Takovému vývoji nasvědčují také výsledky průzkumu, zaměřeného výhradně na tuto scénu (viz tabulka 1).

Zatím neexistují žádné známky podstatnějšího výskytu cracku[38] na území ČR.

5.2 Léčba a služby v souvislosti s kokainem a/nebo crackem

V roce 2001 o první léčbu nebo o službu v souvislosti s kokainem požádali dva muži a tři ženy, v souvislosti s crackem 1 muž (vše z celkového počtu 4 233 prvožadatelů). Bližší charakteristiky těchto klientů nejsou známy.

5.3 Prosazování práva v souvislosti s kokainem a crackem

Vzhledem k tomu, že v České republice v podstatě neexistuje významnější trh s kokainem (i v prostředí tanečních parties, kde se podle některých zdrojů nárazově objevuje, je vnímán jako něco „výjimečného“), má pro Českou republiku kokain největší význam jako pro tranzitní zemi. Mezinárodní spolupráce Generálního ředitelství cel (konkrétně PDO GŘC) a Policie ČR (resp. její NPDC) se v tomto ohledu úspěšně rozvíjí od počátku 90. let – oběma represivním složkám se periodicky daří zajišťovat velké zásilky v řádu desítek a někdy i stovek kg kokainu nebo se podílet na jejich zadržení v zahraničí. V devadesátých letech celní orgány rovněž zachytily – především na ruzyňském letišti – řadu polykačů, tj. osob především jihoamerického původu, kteří za úplatu a úhradu cestovného pašují zabalené drogy ve svých útrobách.

V roce 2001, který byl na uzavření větších mezinárodní akcí v porovnání s předchozími lety „chudší“ bylo NPDC zabaveno při společných i samostatných akcích 2,017 kg kokainu, PDO-GŘC zabavilo ve společných i samostatných akcích 2,987 kg kokainu.

Minimální odhad roční spotřeby kokainu v ČR činí podle ČSÚ 56 kg (Vopravil, 2001) – represivní orgány tedy zabavily v roce 2001 téměř 10% minimální odhadované spotřeby.

Obě české specializované represivní agentury se nicméně v roce 2001 podílely na několika mezinárodních akcích, při nichž bylo zadrženo v různých částech Evropy (Itálie, Bulharsko) dalších cca 20 kg kokainu.

Nádavkem je třeba znovu připomenout, že dosavadní systém sběru dat neumožňoval určit, kolik z kokainu vykázaly obě represivní složky zároveň a tedy kolik kokainu bylo na území ČR v roce 2001 zabaveno celkem; tento neuspokojivý stav, kdy prostý součet obou údajů přeceňuje realitu, nicméně platí pro všechny údaje o zadržených drogách v ČR.

5.4 Úmrtnost

Na území ČR nebylo dosud zaznamenáno úmrtí v souvislosti s kokainem a/nebo crackem. Úmrtí „polykačů,“ kterým během transportu praskl obal drogy, pašované v útrobách, nejsou podle definice EMCDDA do „drogových úmrtí“ zahrnována.

⁶^{Polyvalentní užívání, těkavé látky, legální
návykové látky}

Polyvalentní užívání je v prostředí českých problémových uživatelů drog tradičně spíše pravidlem nežli výjimkou. Čeští problémoví uživatelé plynule přecházejí z drogy na drogu podle dostupnosti a poměrně často mezi sebou drogy kombinují, aby upravili jejich působení.

Z 4 233 uživatelů drog, resp. z 3 242 problémových uživatelů drog[39], kteří požádali o první léčbu, sekundární (nelegální) drogu užívá 2 172 osob, z nichž 756 užívá ještě třetí drogu.

Často se tak mezi sebou kombinují opiáty a pervitin – pervitinista si pomocí heroinu přivozuje spánek po několikadenním užívání pervitinu nebo si jím dokonce „léčí stíhu.“ Naopak heroinista při přílišném utlumení sahá po pervitinu, aby „fungoval.“ Mimořádně nebezpečný fenomén „českého speedballu,“[40] který se okrajově objevoval ve větších městech v polovině devadesátých let, se naštěstí nerozšířil.

Kvalitativní substudie PAD (Miovský and Zábranský, 2001a) popisuje nahrazování užívání pervitinu užíváním průmyslových rozpouštědel (zejména toluenem), které se rozšířilo v roce 1999 mezi problémovými uživateli zejména na Střední Moravě v reakci na krátkodobé výpadky v zásobování pervitinem a zostření policejního postupu.

Mezi uživateli všech nelegálních drog se stále vzrůstající popularitě těší (zne)užívání preskripčních léků a z nich zejména anxiolytik benzodiazepinové řady. Vzorce jejich užívání jsou různé – od málo častého užívání běžných terapeutických dávek „při dojezdu“ nebo „špatném tripu“ přes kombinování s opiáty po zneužívání desítek tablet benzodiazepinů denně. V takovém případě již jde o primární závislost na benzodiazepinech, projevující se agresivními stavy, hypoxií, při déletrvajícím užívání epileptickými záchvaty a ztrátami vědomí.

Velké „popularity“ v tomto směru dosahuje zejména Rohypnol® (flunitrazepam). Represivní složky registrují každoročně nelegální dodávky Rohypnolu na domácí i zahraniční černý trh, obvykle za účasti českého zdravotnického a/nebo farmaceutického personálu. Takto odhalená trestná činnost v roce 2001 se týkala téměř dvou miliónů tablet Rohypnolu.

Standardní užívání alkoholu a tabáku a kombinování těchto legálních drog s nelegálními platí odhadem pro více než 90 % problémových uživatelů drog. Tabák a především alkohol jsou pro tyto uživatele také naprosto pravidelně „vstupními drogami“ – tedy prvními psychoaktivními látkami, jež užívají.

6.1 Těkavé látky

Zneužívání těkavých látek jako primární drogy zasahuje především extrémně mladé příslušníky marginalizovaných skupin – v ČR tedy v první řadě mladou romskou populaci. Užívá se „tradiční“ toluen (1/2 litru se neomezeně prodává v maloobchodní síti za 30 Kč), trichloretylén, technický benzín, náplně do zapalovačů, vzácněji éter a součásti některých sprejů a barviv.

Populační průzkumy a školní průzkumy 16tiletých studentů v identifikaci tohoto jevu selhávají; klesající zastoupení rozpouštědel v celoživotní prevalenci[41] šestnáctiletých není důkazem zlepšující se situace v tomto ohledu, nýbrž druhotným projevem přetrvávající sociální segregace ve školství; početná populace, užívající rozpouštědla, není žádným z těchto průzkumů zastižena.

V majoritní populaci přetrvává náhled na rozpouštědla jako na drogu „blbejch a chudejch.“ Ani jí se však zneužívání těkavých látek nevyhýbá – častěji však jde o jednorázový experiment ze zvědavosti, který nebývá opakován. V marginalizovaných populacích je „foukání“ rozšířeno více a přetrvává po delší periody.

V posuzování této otázky tak zůstáváme odkázáni na kvalitativní data. Je smutnou skutečností, že žádný výzkum tohoto typu nebyl dosud v ČR podniknut a tak jediným kvalitním zdrojem informací je mezinárodní výzkumný projekt, který se zabýval mj. i naší zemí (Grund et al. 2000).

obrázek 17: Celoživotní zkušenost s těkavými látkami mezi šestnáctiletými žáky a studenty v procentech (zdroj dat: Mravčík and Zábranský, 2001)

Zařízení léčby a služeb nejsou pro poskytování pomoci uživatelům těkavých látek vybavena ani materiálně, ani personálně. Situaci dále komplikuje fakt, že Romové nemají důvěru k „bílým službám“ a nevyžívají je; v důsledku faktu, že potenciální klientela je většinou mladší patnácti let, by navíc vyvstaly i problémy s dodržením platné legislativy. Proto ani údaje o prvních žádostech o léčbu/službu neodrážejí reálný stav co do zneužívání rozpouštědel.

Speciální kategorii představuje zneužívání tzv. „poppers“ na tanečních parties; jde o kapsle, obsahující těkavý roztok[42] s periferně vasodilatačním účinkem; tento lék se v zahraničí užívá pro léčení hypertenze, na parties se používá spíše pro své afrodiziakální účinky.

V roce 2001 bylo po doplnění metodiky pro zjišťování drogových úmrtí zachyceno 14 předávkování těkavými látkami, ke kterým došlo v důsledku abusu. Otravy technickými rozpouštědly v průmyslu a zemědělství nejsou zahrnuta.

6.2 Alkohol a tabák

Česká republika tradičně zaujímá nejvyšší místa ve světovém žebříčku konzumace čistého alkoholu na osobu, absolutního prvenství dosahujeme v konzumaci piva.[43] Podobně se řadíme mezi země s nejvíce rozšířeným kuřáctvím tabáku v Evropě – u obou legálních návykových látek nás tak naše postavení jednoznačně zařazuje mezi postkomunistické, „východní“ země.

Vysoká tolerance, které se obě zmíněné legální návykové látky v naší zemi těší – a to bez ohledu na to, že řada zdravotních i sociálních účinků obou z nich má závažnější dopady než je tomu u kterékoliv nelegální látky – má navíc vzestupný trend. Ten je nejlépe sledovatelný u již několikrát citovaných populačních a školních průzkumů.

Výzkum CVVM (Glasová a Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002) uvádí na otázku: „Jak často pijete alkoholické nápoje?“, toto spektrum odpovědí v nabízených variantách:

tabulka 3: Frekvence užívání alkoholu v populaci mezi 15-64 lety (Glasová a Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002)

4 krát týdně nebo častěji	8%
2-3 krát týdně	17%
2-4 krát za měsíc	31%
1 krát měsíčně nebo méně často	40%
NEVÍ	4%

Výzkum ESPAD zjistil znepokojivý nárůst téměř všech ukazatelů „problémového užívání alkoholu“ mezi šestnáctiletými:[44]

tabulka 4: Vybrané ukazatele návykového chování podle pohlaví v procentech (Csémy et al. 2000c)

Alkohol za posledních 30 dnů	Chlapci		Dívky		Studenti celkem
	1995	1999	1995	1999	1995	1999
Pivo 6xa více	26,7	37,4	6,9	12,1	17,8	24,1
Víno 6xa více	5,8	6,3	3,7	7,5	4,8	7,0
Destiláty 6x a více	13,0	15,5	9,7	10,1	11,5	12,7
Nadměrné pití 3xa více	19,9	24,0	6,6	10,4	13,9	16,8
Opilost 3xa více	14,3	18,5	5,5	8,2	10,3	13,1

Jinými slovy: čtvrtina českých, moravských a slezských žáků a studentů ve věku 16 let vypila během posledního měsíce 6 a více piv; více než osmina šestnáctiletých žáků a studentů se v posledním měsíci více než 3x opila. To je obzvláště alarmující při pohledu na obrázek 19, který hodnotí souběh zneužívání nelegálních a legálních látek mezi šestnáctiletým žáky a studenty.

⁷^Odkazy

Ainsworth, C.New Scientist (2002) Ecstasy on the Brain (Editorial). New Scientist 174 (1329):3

Cejp, M. (2001) Pravděpodobný vývoj vybraných druhů kriminality. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Csémy, L., Sovinová, H. and Komárek, J. (2000a) Drogy a taneční scéna (Drugs and the Dance Scene). Praha: Státní zdravotní ústav. 80-7071-167-1.
Notes: Reviewer: Miovsky, M.

Csémy, L., Sovinová, H. and Komárek, J. (2000b) Drogy a taneční scéna (Drugs and the dance scene). Praha: Státní zdravotní ústav. 80-7071-167-1.

Csémy, L., Sovinová, H. and Sadílek, P. (2000c) Pití alkoholu a užívání drog u dospívajících v České republice - Srovnání změn během druhé poloviny 90. let. In: Csémy, L., Sovinová, H. and Sadílek, P., (Eds.) ESPAD 99: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika, 1999 - Přehled hlavních výsledků, 1 edn. pp. 1-13. Praha: MPK]

EMCDDA and Institute for Therapy Research: (1998) Study to Obtain Comparable National Estimates of Problem Drug Use Prevalence for all EU Member States. EMCDDA Project (CT.97.EP.04), Lisboa/Munchen: EMCDDA.
Notes: http://www.emcdda.org/multimedia/project_reports/situation/study_national_pdu_report.pdf

Glasová, A. and Centrum pro výzkum veřejného mínění (2002) Problematika drog očima veřejnosti (Drugs in View of Public). Praha: CVVM.

Griffiths, P., Vingoe, L., Jansen, K., Sherval, J., Lewis, R., Hartnoll, R. and Nilson, M. (1997) New Trends in Synthetic Drugs in the European Union: Epidemiology and Demand Reduction Responses. EMCDDA Insight Series edn, 1. Lisbon: EMCDDA. 92-9168-030-3.

Grund, J.-P.C., Öfner, P.J. and Verbraeck, H.T. (2000) Marel o Del, kas kamel, le Romes duvar. (God hits whom he chooses; the Rom gets hit twice.): An Exploration of Drug Use and HIV Risks among the Roma of Central and Eastern Europe. Final Research Report to the International Harm Reduction Development Program, Open Society Institute, New York. Amsterdam-Rotterdam-Frankfurt/M: DV8 Research, Training and Development.

Hall, W. and Solowij, N. (1998) Adverse Effects of Cannabis. The Lancet 352, 1611-1616.

Hartnoll, R. (2002) Measuring Prevalence and Incidence of Drug Use. Drugs in Focus - Briefing 3 (1): 1681-5157.
Notes: http://www.emcdda.org/multimedia/publications/Policy_briefings/pb1_3/pb_03_EN.pdf

Komorous, J. and Šimsová, E. (2002) Protidrogová brigáda (Drug Squad). Liberec: Závislosti a my & Mostecká uhelná.

Kovalík, J. (Mar 4, 2002) Tanec s extází. Respekt 10 (XIII):5 Praha: R-PRESSE, spol. sr.o.

Kriener, H., Billeth, R., Gollner, C., Lachout, S., Neubauer, P. and Schmid, R. (2001) An Inventory of On-Site Pill-Testing Interventions in The EU. Wienna, Lisbon: EMCDDA, Verein Wiener Socialprojekte, CheckIt!
Notes: www.checkyourdrugs.at

Kubů, P., Křížová, E. and Csémy, L. (2000) Anketa Semtex Dance 2000. Tripmag (4):24-30. Praha: imédia s.r.o.
Notes: http://www.drogmem.cz/html/projekty/anketa.htm

MF Dnes (Oct 23, 2001) Komorous: Afghánské drogy míří do Evropy. Mladá fronta DNES 2

Miovský, M., Gajdošíková, H., Skutilová, K. and Zábranský, T. (2001) Přehled výsledků substudie provedené s policisty, vyšetřovateli, kriminalisty a soudci ve vztahu ktrestné činnosti uživatelů nelegálních psychoaktivních látek: kvalitativní analýza (Overview of the Qualitative Substudy with Policemen, Investigators, Criminalists and Judges). Adiktologie Supplementum: Substudie Analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR (Substudies of the Impact Analysis Project of New Drug Legislation) 1 (1):

Miovský, M. and Zábranský, T. (2001a) Přehled výsledků substudie provedené s uživateli nelegálních psychoaktivních látek a s pracovníky zdravotnických zařízení a poskytovateli služeb uživatelům nelegálních drog (Overview of PAD Qualitaive Substudy Results - Drug Users and Care & Treatment Providers). Adiktologie - Supplementum 1 (1):

Miovský, M. and Zábranský, T. (2001b) Přehled výsledků substudie provedené s uživateli nelegálních psychoaktivních látek a pracovníky zdravotnických zařízení a významnými poskytovateli služeb uživatelům nelegálních drog (Summary of Results of a Substudy Carried Out with Users of Illicit Psychoactive Drugs and Workers at Medical Facilities and Significant Providers of Services for Illicit Drug Users). Adiktologie Suplementum (Vybrané substudie analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR / Selected Substudies of the Impact Analysis Project of New Drugs Legislation in The Czech Republic) 1, 41-75.

Mravčík, V. and Zábranský, T. (2001) Sekundární analýza školních studií 1994-2000 (Secondary Analysis of School Surveys 1994-2000 in Czech Republic). Adiktologie Supplementum 1,
Notes: Assistence and data provided by: Csemy, Ladislav; Studničková, Běla, Miovský, Michal

Mravčík, V. and Zábranský, T. (2002) Prevalenční odhad problémových uživatelů drog v ČR - syntéza dostupných dat (The prevalence estimate of problem drug use in Czech Republic - synthesis of avilable data). Adiktologie Supplementum 1 (1):

Nožina, M. (1997a) Česká drogová scéna 90. let (Czech Drug Scene in 90s). Nožina, M., (Ed.) 1 edn, 223-302. Praha, & Orlík nad Vltavou: KLP - Koniasch Latin Press & Livingstone. 80-85917-36-X.

Nožina, M. (1997b) Svět drog v Čechách. 1 edn, Praha, & Orlík nad Vltavou: KLP - Koniasch Latin Press & Livingstone. 80-85917-36-X.

NPDC (2002a) Výroční zpráva - Situace v oblasti drog v roce 2001 v České republice (Annual Report 2001 - Illicit drugs situation in Czech Republic 2001). Praha: Policie ČR.

NPDC (2002b) Drogová současnost (Drugs up-to-date). Policista 5/2002, Příloha (Addendum)
Notes: http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/2002/05/npdc.html

Olszewski, D. (2002) Feature E is for Evidence. Drugnet Europe 36, 4

PDO - GŘC (2002) Roční zpráva 2001 (Annual Report 2001). Praha: Generální ředitelství cel - Odbor Boje proti podloudnictví - protidrogové oddělení.

Polanecký, V., Šejda, J., Studničková, B., Klaka, J., Šeblová, J. and Hančlová, H. (2002) Epidemiologie drog a uživatelů drog - Česká republika 2001, 2000, 1999, 1998, 1997, 1996, 1995. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy.

Právo (Oct 23, 2001) Komorous: Tálibán se chystá otevřít drogovou trasu do ČR. Právo 6

Samková, H., Brzobohatá, A., Pivnička, J., Špačková, M. and Hirt, M. (2001) Fatal Poisoning with Methyledioxymethamphetamine (MDMA). TIAFT 2001 Prague - Programme and Abstracts 39, 115 (Abstract)

Slavík, I. and Počarovský, O. Zábranský, T., Apr 15, 2002. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
Notes: Problematika sociálních intervencí, vykazovaných jako FTD

Tossmann, P., Boldt, S. and Tensil, M.D. (2001) The use of drugs within the techno party scene in European metropolitan cities. European Addiction Research 7, 2-23.

Vopravil, J. Český statistický úřad, (Ed.) (2001) Nelegální ekonomika v ČR v roce 2000 (drogy, prostituce). Praha: Český statistický úřad.

Webster, R., The Drugs Prevention Advisory Service and London Drug Policy Forum (2002) Safer Clubbing - Guidance for Licensing Authorities, Ckub Managers and Promoters. The Drugs Prevention Advisory Service, (Ed.) London: Drug Prevention Advisory Service. 1840827807.

[1] sledovatelná v reklamních sloganech a grafických prvcích reklam na nejrůznější zboží a služby, jež masivně používají identifikační prvky taneční subkultury; jiným výrazným jevem je jasné soustředění marketingových aktivit výrobců legálních drog (cigaret a alkoholových nápojů) do tohoto prostředí

[2] nejčastěji herbální konopí (marihuana), následované konopnou pryskyřicí (hašiš); vzácně se objevuje konopný olej, máslo, další kuchyňské úpravy, lihové extrakty atd.

[3] mezinárodní výzkumný projekt ESPAD

[4] současná věda usuzuje, že marihuana sice není příčinou psychotických atak, může však odbrzdit psychotickou poruchu u predisponovaných jedinců (viz např. Hall and Solowij, 1998); ti by se obecně měli vystříhat konzumace jakýchkoliv psychoaktivních látek bez ohledu na jejich legalitu či ilegalitu

[5] a tak zabavené drogy ze společných akcí vykazuje jak specializovaný odbor generálního ředitelství cel, tak Národní protidrogová centrála; součet obou hodnot tedy přeceňuje skutečnost

[6] zdroje dat:

- (NPDC, 2002a) – zabavila v samostatných i společných akcích 3,512 kg hašiše a 0,171 kg marihuany;

- ( PDO - GŘC, 2002) – celní orgány v samostatných i společných akcích zabavily 2,823 kg hašiše a 5,855 kg marihuany

[7] z nichž se v České republice zneužívají ještě halucinogenní houby (lysohlávky, obsahující psilocybin a psilocin, některé muchomůrky, obsahující řadu psychoaktivních látek) a další halucinogenní rostliny; psychotropní účinky mají v ČR podle střízlivých odhadů desítky rostlin a hub

[8] MDMA (methylendioxymetamfetamin), MDA, MBDB a MDEA; toto dělení, rozšiřující pojem „ecstasy“ z MDMA na další tři příbuzné látky bez možnosti fatálního předávkování, je přejato z (Griffiths et al. 1997)

[9] 4-MT, 2-CB, PMA, PMMA, a desítky dalších látek – vesměs s možností smrtelného předávkování uživatele

[10] jak benzedrin (l-amfetamin), tak dexedrin (d-amfetamin) se nejčastěji vyrábějí z benzylmethylketonu; reakce ústí ve směs obou podobných amfetaminů

[11] za zmínku stojí občasné pašování amfetaminů z Polska, spotřebovávané v ČR především kuplíři, prostitutkami a jejich osobními strážci (NPDC, 2002a)

[12] pervitin = metamfetamin = metylamfetamin

[13] resp. české části ČSSR

[14] NMS v současnosti pracuje na dalším zpřesnění tohoto odhadu

[15] podle definice EMCDDA je problémové užívání drog definováno jako intravenózní užívání drog a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu (EMCDDA and Institute for Therapy Research: 1998)

[16] za jehož koordinaci zodpovídá na národní úrovni Hygienická stanice h. m. Prahy (dále jen HS HMP)

[17] i když zkušený „vařič“ dokáže poměrně kvalitní pervitin vyrobit z dostupných surovin pouze s pomocí teploměru, kuchyňského nádobí a několika dalších volně prodejných pomůcek

[18] německy „letecká sůl“

[19] aniž by se Policii ČR podařilo zjistit přesný původ; v úvahu přicházejí Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko

[20] a tak zabavené drogy ze společných akcí vykazuje jak specializovaný odbor Generálního ředitelství cel, tak Národní protidrogová centrála; součet obou hodnot tedy přeceňuje skutečnost

[21] zdroje dat:

- (NPDC, 2002a) – zabavila v samostatných i společných akcích 9 kg pervitinu, 0,5 kg amfetaminu, 1,5 l roztoku antitusika Solutan® a 1 kg tablet registrovaného léku Modafen®

- (PDO - GŘC, 2002) – celní orgány v samostatných i společných akcích zabavily 2,317 kg pervitinu a 6,929 kg efedrinu

[22] Úmrtí, která byla v souvislosti s MDMA v zemích EU dosud registrována, byla způsobena nevhodným chováním pod vlivem této látky – nulový příjem tekutin, vyčerpání z excesivního tance – jež vyústilo v dehydrataci a přehřátí organismu. Další nebezpečí představuje kombinace s jinými drogami a především některými léky, inhibujícími enzym MAO.

[23] Proto jsou ostatně uživatelé konopných drog a ecstasy z této definice explicitně vyloučeni

[24] 58% návštěvníků (techno, rave, drum´n´bass atd. parties) jsou studenti VŠ a SŠ, 24% zaměstnání, 11% nezaměstnaní, 3% žáků, 4% civilní služba a další (Csémy et al. 2000a)

[25] majetková, příp. násilná trestná činnost za účelem obstarání prostředků na drogy

[26] pro bližší informace viz http://www.extc.cz resp. http://www.lf3.cuni.cz/drogy/ příp. http://www.drogmem.cz

[27] 20 247 vykázaných tablet

[28] 27 333 vykázaných tablet

[29] protože zabavení z největší akce vykázaly obě agentury, které ale prozatím neumějí vyřadit duplicity

[30] tj. maximálně 50 mikrogramů (m) oproti dávkám v rozmezí 100-500 m, jež byly běžné v „psychedelických“ šedesátých letech

[31] Datura stramnonium L. – plevelná a okrasná rostlina

[32] a jiné - blín, rulík atd.

[33] resp. ČSSR a později ČSFR

[34] orálně i injekčně

[35] ideálně hydrokodonu, obvykle ale hydrokodonu a kodeinu, někdy dokonce s příměsí hydromorfinu a morfia

[36] a tak zabavené drogy ze společných akcí vykazuje jak specializovaný odbor Generálního ředitelství cel, tak Národní protidrogová centrála; součet obou hodnot tedy přeceňuje skutečnost

[37] zdroje dat:

- (NPDC, 2002a) – zabavila v samostatných i společných akcích 4 kg heroinu

- ( PDO - GŘC, 2002) – celní orgány v samostatných i společných akcích zabavily 92,012 kg heroinu a 4,2 g opia

[38] obě látky jsou chemicky v podstatě totožné; zatímco „kokain“ je rozpustný ve vodě a užívá se především šňupáním a někdy injekčně, crack („volná báze kokainu“) ve vodě rozpustný není a užívá se výhradně kouřením; crack je v Západní Evropě i obou Amerikách považován – mj. pro svou láci a popularitu v marginalizovaných skupinách obyvatel – za výrazně nebezpečnější drogu než sám kokain

[39] podle platné definice EMCDDA

[40] tj. směs pervitinu a heroinu v jedné injekční dávce

[41] alespoň jednorázovém užití

[42] butylnitrát a isobutylnitrát

[43] 156 l piva na jednoho obyvatele ČR včetně nemluvňat v roce 2001

[44] je nutno připomenout, že jde o ty šestnáctileté, kteří pravidelně navštěvují některou ze středních škol nebo učilišť různých typů; důvodně se lze domnívat, že v populaci s horším sociálním statutem bychom zjistili horší stav