ROZHOVOR

S MINISTREM ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR –JUDr. CYRILEM SVOBODOU

Před dvěma měsíci učinila Česká republika na Kodaňském summitu rozhodující krok směrem ke svému začlenění do Evropské unie. Přesto se nyní nacházíme kdesi na půli naší cesty do Evropy. Teprve ratifikací přístupové smlouvy všemi členskými státy Unie a schválením vstupu našimi občany v referendu budou všechny překážky překonány. V roce 2004 bychom se tak měli stát již plnoprávnými členy Evropské unie. Zeptali jsme se proto místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR JUDr. Cyrila Svobody, jak vidí současnou situaci po ukončení přístupových jednání, a jaké případné problémy je ještě možno očekávat.

Jak s odstupem času hodnotíte výsledky jednání v Kodani?

Domnívám se, že jsme vyjednali dobré podmínky. Získali jsme od Evropské unie příslib velmi vysokých přímých dotací po vstupu, stejně jako celou řadu vyjímek na výrobu a vývoz nejrůznějších komodit, ale i na další oblasti-např. nákup nemovitostí ze strany cizinců a pod. Všechna tato ujednání výrazně usnadní náš vstup do Unie. Je třeba také vědět, že přístupová jednání nebyla žádnou bitvou, kde by šlo o to, zda ona porazí nás. Cílem bylo vytvořit takové podmínky, které by vedly ke spokojenosti jak občanů Unie, tak občanů České republiky. Myslím, že v konečném výsledku se to podařilo a že počet výhod jasně převyšuje nad všemi nevýhodami v rámci vyjednaných podmínek. Máme ostatně také velmi dobrou výchozí pozici mezi ostatními státy.

Co nás tedy nyní v nejbližší době čeká?

Zde je třeba rozlišovat mezi domácí a zahraniční scénou. V rámci dokončení vstupního procesu nás čeká zejména podpis přístupové smlouvy, k němuž by mělo dojít na dubnovém summitu Evropské rady v Athénách. Poté bude následovat ratifikace Smlouvy v jednotlivých státech a v Evropském parlamentu. Důležité přitom je, že se bude podepisovat pouze jedna smlouva společná pro všechny kandidátské země. Každý tedy bude hlasovat o přistoupení o přistoupení všech států najednou Nehrozí proto žádné obstrukce kvůli problémům v bilaterálních vztazích některých států. Doma se pak v současnosti budeme soustředit především na to, abychom zajistili dostatek informací pro ty občany, kteří půjdou hlasovat v červnovém referendu.

Jak vlastně bude vypadat ona informační kampaň?

Základním krédem je pro vládu zajistit dostatek kvalitních informací. Nejde proto o žádnou přesvědčovací kampaň, nýbrž. Musíme podnítit zájem o jednotlivé problémy týkající se našeho vstupu do EU, poukázat na případné výhody i nevýhody. Vždyť v současnosti většina malých zemědělců ani podnikatelů není například vůbec informována o tom, jak se kvalitativně změní možnosti jejich podnikání, nemluvě o lidech z jiných profesí, studentech a všech ostatních.

Co se stane v případě, že Češi v referendu vstup do Unie přesto nepodpoří?

V takové chvíli by se proces integrace pro Českou republiku na delší dobu pozdržel. Pochopitelně je takový vývoj reálně možný a není spojen s nějakým politickým či hospodářským rozvratem či katastrofou. Znamenalo by to však, že bychom se stali enklávou uprostřed jednotného evropského prostoru. To by výrazně ohrozilo konkurenceschopnost naší ekonomiky, stejně jako příliv nových investic. Podle mého názoru by to nebyl správná volba , nicméně bych ji respektoval jako vůli občanů. Doufám však, že se v referendu vyslovíme jasně pro náš vstup a pro pokračování integračního procesu.

Existuje v případě negativní odpovědi národa v referendu nějaká alternativa?

Neexistuje. Odpověď občanů v referendu je pro vládu závazná a není možné jinak zvrátit. Představa, že bychom v takovém případě podnikali nějaká retroaktivní opatření, není reálná. Je třeba se proto na hlasování v červnu skutečně plně soustředit, neboť se jedná o krok nepoměrně důležitý, než jakými bývají volby, např. do Poslanecké sněmovny.

Co získají naši občané členstvím v Evropské unii?

Evropská unie má jednotný vnitřní trh, jehož základem je volný pohyb zboží, služeb kapitálu ,služeb, kapitálu a osob. V rámci těchto čtyřech základních svobod mají občané Unie právo pohybu a pobytu na území všech členských států a právo ucházet se o zaměstnáni v kterémkoli z nich. Svoboda pohybu dále znamená možnost zakládat podnikatelské subjekty, poskytovat služby, studovat v z hraničí atd. Kromě toho zde existují i politické dimenze evropské integrace, budování společné hranice, budování společné obrany s koordinování zahraniční politiky.

Odvraťme se nyní od těchto úvah k poněkud jiné problematice. V současnosti probíhá v bruselském konventu i v jiných státech Evropy debata o budoucnosti UNIE. Jaký postoj zaujímáte k tomuto tématu?

Jsem rád, že mi tuto záležitost připomínáte. Jedná se totiž o problém., který stál trochu v pozadu zájmu nejen veřejnosti, ale také politiků.. Přitom je reforma Evropské unie nesmírně důležitým krokem na cestě integračního procesu. Společenství, které bude mít 25 členů, musí radikálně změnit svou tvář. A vzhledem k tomu, že Česká republika bude (respektive již byla) přizvána jako plnoprávní partner k diskusi a o podobě této reformy, je třeba se s tím podrobně zabývat Na jedné straně bychom měli dbát na dodržení rovnováhy mezi malými a velkými zeměmi v EU, na druhé pak prosazovat jasné a průhledné vymezení kompetencí mezi Evropskou unií a jednotlivými státy. V otázce reformy institucí, je třeba klást důraz na komunitární princip rozhodování, doplněný formou mezivládního přístupu v některých citlivých otázkách. V zájmu posílení demokratické kontroly rozhodování a dodržování, rozdělení kompetencí je třeba věnovat zvýšenou pozornost i roli národních parlamentů v rámci institucionální struktury Evropské unie.

 JUDr. Cyril Svoboda
    Ministr zahraničních věcí ČR
    ZÁVISLOSTI a my
    ODBORNÝ ČASOPIS PRO SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY
    ÚNOR 2003


Zpět na problematiku