Vídeň, Linz 23. 10 – 27. 10. 2002

 Zpracovala: Bc. Pavla Doležalová protidrog. koord. SK 7. 11.2002

Země: Rakousko

Termín cesty: odjezd 22. 9. 2002                   příjezd 27. 9. 2002

Účel cesty:

Studijní cesta – Protidrogová politika v Rakousku /Vídeň, Linz/ v rámci dlouhodobého projektu: TWINNING PROJECT „Drug Policy“ – Česká republika / Rakousko

Organizátor: PHARE

Rada vlády – Komise pro koordinaci protidrogové politiky

ÖBIG – Austrian Health Institute

Účastníci cesty:         

SK

Krajští protidrogoví koordinátoři ČR

Zástupci RVKPP,NMS

Cíl cesty:

Seznámení s protidrogovou politikou Rakouska.

Program, poznatky:

23. 9. 2002

Sociální vídeňský fond

Petr Hacker – protidrogový koordinátor města Vídeň – jednatel sociálního fondu

Dr. Karin Schulze – vedoucí dokumentace, aj. odborníci.

Program: Léčebná a pečovatelská a preventivní zařízení

Sociální vídeňský fond- tým odborníků: Koordinace protidrogové politiky je mezirezortní a mezisektorová.

 Vydefinování dobré protidrogové politiky je zodpovědností protidrogového koordinátora, odborníků, městských radních a primátora. Kompetence protidrogových koordinátorů se v jednotlivých regionech mírně liší. Oblast vzdělávání fond koordinuje částečně. Některé aktivity jsou v gesci jednotlivých regionů, některé v zemské kompetenci. Policie je plně v gesci ministerstva vnitra. Hlavní úkol je prevence a pomoc. Na uživatele drog je pohlíženo jako na nemocné závislostí.

 Šest oddělení magistrátu města Vídně financuje síť poskytovatelů služeb, která se stále rozrůstá. Ročně jsou z rozpočtu města Vídně vyčleněny finanční prostředky více než 8 mil. EURO na podporu aktivit nestátních neziskových organizací. Celková suma prostředků určených na protidrogovou politiku města Vídeň je vyšší než 11 mil. EURO. Jedná se pouze o prostředky Magistrátu města Vídně.

Ve fondu pracuje asi 50 lidí. Vedení fondu, operativní oddělení, Institut pro diagnostiku závislých. Institut vypracovává posudky na jednotlivé závislé uživatele drog, například pro potřeby soudu při zvažování uložení trestu. Dále Fond provozuje stacionární terapii /rozpočet 2 mil. EURO/, zajišťuje službu v nemocnicích. Denně pomáhají v nemocnicích např. při případech předávkování apod.. Fond zajišťuje centrální koordinaci protidrogové politiky v rámci EU.

 Fond financuje organizace, které dělají přímou práci s klienty.

Projekty podpory zdraví. Zkoumá se vyúčtování přidělených prostředků, správnost užití, evaluace programu, dodržení stanovených standard. Na toto se váže další přidělení či nepřidělení finančních prostředků. Odborný tým města vstupuje aktivně do výběru.

Vídeň /1,8 mil. obyvatel/ je na prvním místě v problémech souvisejících s užívání drog. Další oblastí j Horní Rakousko – Linz, Štýrský Hradec – blízkost Zürichu .

Protidrogová politika Vídně:

Čtyři pilíře pragmatické protidrog. politiky:

-         zdravotní- sociální- bezpečnostní- prevence

Chybou je vstup ideologie do protidrogové politiky- pomůže pragmatický přístup.

Hlavní body protidrog. koncepce:

-         závislost a drogové onemocnění je chronická těžká choroba

-         krátkodobé zásahy krachují

-         důležité jsou dlouhodobé strategie péče (realita- 4% léčených osob dosahují abstinence)

Dokumentace je sjednocená- podílí se všechna zařízení- pochopili, že to má : smysl, je to zakotveno ve směrních dotačních pravidlech a je to pro org. povinnost.

Dokumentace je:

Základní:

• Kdo jsou klienti ? Sociální, demografické údaje o klientech, kartotéka.

Výkonů:

• Co pro klienty děláme, jaké výkony? Kvantitativní činnost zařízení, činnost s klienty.

Průbežná:

• Co vše se klientem dělalo? Shrnutí obsahu, průběhu péče, data z terapií.

Kontrola:

-         kvality a efektivity, řízení vydávání financí.

Institut prevence závislostí ve Vídni (ISP)

Zajišťuje multidisciplinární tým, jsou součástí Magistrátu, patří do sociálního fondu. Vytvořeno forum odborníků, schází se 1x za měsíc- zástupci 14 organizací. ISP ze sociálního fondu podporuje menší projekty 50% nákladů na projekt- ročně 70 000 Euro.

Cíle:

- podpora boje s příčinami závislostí a podpora a pomoc ohrož. Lidem drogami, senzibilizace prevence jako celospolečenského úkolu, rozvoj pilotních projektů, převádění vědeckých poznatků do praxe, spolupráce.

Činnosti- síťování služeb, zajišťování kvality, vzdělávání multiplikátorů,

projekty primární a sek.prevence, prevence ve školách, MŠ, rodině,poradenství, speciální poradenství, evaluace.

24. 9. 2002

 Psychosociální centrum – spolek Vídeňských sociálních projektů:

1)      poradenství a péče

2)      práce a zaměstnanost

3)      bydlení a chráněné bydlení

Drogová scéna:

-         Ve Vídni zneužívání drogy vážný problém – většinou osoby nejsou z Vídně

-         6000 osob je závislých na opiátech (stagnují, málo mladých lidí)

-         6000 osob jsou náhodní, příležitostní uživatelé

-         20000-30000 osob jsou na kokainu-jedná se o střední tř. a bohatí lidé užívají kokain ve volném čase

-         500-1000 osob užívá pravidelně kokain intravenózně s heroinem (rostou zdravotní problémy)

-         80 000-100 000 osob jsou občasní konzumenti canabisu (z toho mají 3% problémy s trávou)

-         15000-20000 osob opakovaně konzumují extasy.

Projekty:

 „Fix und ferting „ („na dně“)

Zaměření na poskytování práce, závislost není tak v centru zájmu.

Cílová skupina- aktuální konzumenti nealko drog i alkoholu- poskytování 1-denní práce, spolupráce s ÚP. Pracuje se na udržení kontaktu a zvýšení motivace k léčbě.

Cíle:

-         stabilizace a vytváření struktur

-         vstup do chráněné práce

-          tranzitová prac. síla- 1 rok práce (30h i 40h/týden), vytvoření návyků na zprostředkování pracovních poměrů

-         odstranění zábran

V centru je možnost 41 prac. míst, 24 klientů mají práci na dobu určitou-1rok, ostatní na 1den. Pracovníkům je poskytováno zaškolení, sociálně pracovní péče po celý rok, skup. terapie –reflexe sebe ve skupině, reflexe skupiny.

Činnosti klientů- zásilková služba, renovace na stavbách, sítotisk.

Statistické údaje činností:

26% drogových terapeutických opatření (doporučení, reflexe, doporučení do služeb),21% bydlení, 28% zlepšení zdrav. stavu, 35% psychosoc. pomoc a stabilizace, 79% klientů získalo pracovní a kulturní dovednosti, 40% posílení schopnosti uzavírat smlouvy, 12% právní intervence (95% klientů má něco v rejstříku).

Centrum si musí 20 % vydělat samo, aby získalo podporu 300 000 Euro od úřadu.

K-centrum

Cíl:

-         minimalizace negativních důsledkům užívání drog aj.

 provoz 24h- dosažitelnost osobně i telefonicky. Denní centrum od 14 h- poradenství, soc. péče, ambulance, od 20h krizové centrum (možnost krizového přenocování).

„Streetwork“

Cíle:

-         minimalizace negativních důsledkům užívání drog aj.

-         vytváření vztahů a navázání kontaktu

Mobilní autobus je klientům k dispozici na stabilních místech. Ve Vídni se výměna jehel a stříkaček provádí na 4 místech. Statistika: 350-400 kontaktů/den, 3000 jehel a stříkaček vyměněných /den, zpět klienti vrací 90%. Pokud nic nevrátí poprvé, musí si kl. jehly koupit. Lékárny volně prodávají 100ks balení jehel a stříkaček (nevybírají použité).

„Chráněné bydlení“

Cíle:

-         naučit se bydlet, osamostatnit se, stabilizovat se, integrovat se do společnosti, zprostředkovat vlastní bydlení.

18 klientů je v různých bytech, v menší míře to jsou aktuální konzumenti drog nebo na substituci. Organizace najme na 2 roky smluvně byt a ten zprostředkuje klientům. 1/týden se schází prac. centra s klienty nebo se navštěvují dle potřeby vzájemně.

„Check it“ (Testování substancí)

Zaměřuje se na oblast syntetických substancí a vyhledávání klientů na raves scéně, jedná se o vědecký projekt. Kooperační projekt mezi Vídeňským spolkem soc. projektů a všeobecnou nemocnicí a sociálním fondem.

Cíle:

-         zaměření na problémovou konzumaci substancí na raves

-         redukce a předcházení poškození zdraví

-         zjištění chem. složení drog a poskytnutí informací

-         získat těžko oslovitelnou skup. nějakou nabídkou (nenavštěvují tradiční poradny)

-         informace o substancích, varování o zvláště nebezpečných substancích (info tabule, varuje i DJ, info i na webu org.)

Další činnost- poradenství, laboratoř, testování substancí ve stanu na raves scéně.

Projekt financuje z 2/3 město Vídeň, z 1/3 MPSV a ÚP. Projekt je kontroverzní, ale výsledky jsou dobré v kontaktu s cílovou skupinou.

Analýza substancí- anonymně, vždy jeden klient je ve stanu, pracovníci nikdy neberou substanci do ruky. Klient si substanci položí na váhu, s. je změřena, vyfotografována, na drsný papír se trochu odškrábne (vzorek pod 5mg.) . analýza HPLC (High Performance Liquid Chromatography)- na vývěsce si pak přečtou výsledek. Pokud se tam najde něco dalšího, než amfetamin, vloží se vzorek do přístroje „Remidi“, který analyzuje víc jak 1000 jiných substancí.

Výsledky za jeden večer na raves – 300 info poradenství na místě, 80 analýz na místě, na akci je 10-12 sociálních pracovníků, 8 psychologů, chemici. Klienti jsou: 70%M, 30%Ž, průměrný věk je 19 let, všichni jsou sociálně integrovaní, 73% zaměstnaní nebo částečně zaměstnaní, 50% studentů. Analýzy substance jsou: 78% tablet (počet vzrůstá), kapsle a prášky (počet klesá.

Pravidla:

-         policie akceptuje, vědí, co dělají

-         vědecká spolupráce (jen zde jsou povoleny činnosti s omamnými jedy)

-         chem. analýza rychle a spolehlivě

-         zásadní politický souhlas, souhlasí i regiony

-         dostatečná informovanost o poznatcích.

Psychiatrická léčebna ve Vídni

Ambulantní oddělení, detox, střednědobá a dlouhodobá léčba pro drogově závislé.

Podobný systém jak v ČR, podobný areál jak v PL Bohnice.

Zajímavosti : individuální terapie již na detoxu, který je 2 týdny, na detoxu si klienti sami vaří, nejsou bodováni „černými puntíky“- hodnocení provádí skupina nebo komunita a terapeuté. Používají komun. fázový systém jako v TK. Není to klasické nemocniční prostředí jako v ČR, spíše jak v TK.

25. 9. 2002

„Dialog v policejní věznici ve Vídni“ – historie projektu a zkušenosti (překlad)

Vězeňští lékaři musejí prohlédnout mnoho pacientů denně - mají málo času

-         nemají kvalifikaci na drogovou závislost

Komplikovanější a kritické případy byly proto odesílány na ambulanci, což znamenalo vysoké náklady na čas i pracovní sílu. Trvalo to až 6 hodin tam a zpět. Kvůli byrokratické struktuře zdravotní péče ve vězení prakticky neexistovala komunikace mezi vězeňskými a ambulantními lékaři.

Příčiny nedostatečné lékařské péče konzumentů ilegálních drog:

1.                  Drogová závislost je veřejností a často i lékaři kvalifikována jako slabost /neřest/ a ne jako nemoc. To způsobuje problémy v léčení, které není stále založeno na medicínsko – vědeckém základě, ale na veřejném mínění, politice a morálce.

2.                  Situaci komplikuje fakt, že předepsání narkotika se zdá být v rozporu s důvodem uvěznění – potrestání

3.                  Většina zdravotnického personálu, lékařů a psychiatrů pracujících ve vězení nemá zkušenosti s léčením drogových závislostí ani nezná aktuální standardy léčby

4.                  Vězení má tendenci izolovat nejen vězně, ale i samo sebe. Lékařská péče zde není tlačena do komunikace s tou „venkovní“, což je pro léčbu důležité.

Důsledkem toho je nedostatečná léčba, která zpětně způsobuje stres, napětí a agresi mezi závislými a strážemi i lékaři.

Když jsme začali s tímto projektem stres i agresivita polevily. Lékaři pochopili, že předepsání narkotik závislým nevede automaticky k anarchii, je-li pod lékařským dohledem a součástí terapie. Práce lékařů se zjednodušila, vztah mezi závislými a zaměstnanci se zlepšil a pacienti uvítali předepisování látek.

Projekt Dialog byl pozitivně hodnocen nejen drogově závislými vězni, ale i policií a lékaři. Projekt si našel i cestu ke skupině drogově závislých, kteří nejsou často vidět v ambulantních centrech, např. ilegálním prostitutkám.

Vídeňská policejní věznice- projekt „Dialog“

Pro max. počet vězňů je 330, z nichž 1/3 je odsouzena za nezaplacené pokuty za menší přečiny. 2/3 jsou vězni čekající na vyhoštění.

První skupina se skládá hlavně z těch, kteří porušili dopravní předpisy, špatně používali veřejnou dopravu a provozovali ilegální prostituci.

Nejtěžší trest v této skupině, kde je mnoho drogově závislých, je 6 týdnů.

Druhou skupinu tvoří hlavně cizinci, kteří byli zadrženi bez povolení k pobytu. Nejdelší trest u této skupiny je 6 měsíců.

Zdravotní péči mají na starosti praktičtí lékaři sloužící ve 24 hod. směnách. Tito lékaři nejsou psychiatry. Je-li třeba jsou pacienti postoupeni specialistovi do nemocnice.

Náš projekt uspěl ve sloučení expertízy specialistou a léčením závislosti. Vzhledem k tomu, že již nemusí být drogově závislý posíláni na vyšetření do nemocnic, ušetří se velké finanční prostředky.

Zpočátku jsme byli konfrontováni s předsudky a znepokojením ze strany policistů i lékařů věznice. Když se ale projekt přehoupl do denní rutiny, tyto obavy opadly. V současné chvíli je projekt vítán všemi.

Hlavní úkoly „Dialogu“

V pracovní dny dopoledne pracuje lékař – člen Dialogu ve vězení. Asistuje mu pracovník první pomoci, kterého dodá policie. O víkendech poskytujeme pohotovostní servis.

Úkoly:

-          pokračování v náhradní léčbě po dobu vazby

-          náhradní léčba závislých na ilegálních látkách

-          drogová rehabilitace/detoxikace

-          rehabilitace/detoxikace alkoholiků

-          expertní inspekce a léčba psychických poruch

Co definujeme jako cíl našeho léčení:

-          vysoká úroveň léčby těch, kteří již jsou v léčení

-          redukce „vedlejší konzumace“

-          redukce léčiv ze strany administrativy

-          jednoduchý přístup k rehabilitaci

-          nabídka lékařské péče osobám bez příslušné léčby /prostitutky/

-          expertní názor „na místě“ ke zjištění, je-li je pacient z psychiatrického hlediska schopen výkonu trestu

-          speciální léčba osob s psychickou poruchou

Projekt byl po zaběhnutí všemi přijat, spolupráce expertů byla nadmíru dobrá. I tak je co vylepšovat:

jako lékaři si uvědomujeme nutnost spolupráce se sociálními pracovníky, neboť samotná léčba nepokryje všechny potřeby závislých.

Vzhledem k počtu psychických poruch a nutnosti jejich psychiatrické léčby musíme tomu přizpůsobit naší přítomnost ve věznici.

Velmi problematickou shledáváme otázku další péče po propuštění. Pro tyto případy má „Dialog“ několik míst pro „následnou péči“.

Závěrem se dá říci, že náš projekt může být nazýván „průkopnickým“ a doufáme, že vám můžeme poskytnou „vhled“, který by mohl být použitelný pro další vězení.

26. 9. - 27.9 2002

Horní Rakousko-Linz

Protidrogová politika :

Ministerstvo zdravotnictví je zodpovědné za dostupnost služeb, efektivitu.

V. H. Rakousku je 1,3 mil. obyvatel z toho je 5000-6000 osob závislých na drogách (Středočeský kraj má 1,1 mil. obyvatel). Linz má asi 200 tis. obyv. (jako Brno). H.R. má 18 okresů a na každém je zdravotní úřad- 450 obcí- řídí obecní rada (nejvyšší úroveň zdravotnictví). 9 spolkových zemí- v každé je zdravotní ředitelství.

Kompetence zemského zdravotního ředitelství:

-         dozor nad nemocnicemi- kontrola

-         ochrana spotřebitelů, kontrola nad potravinami

-         regulace, řízení a financování systému očkování

-         z části financuje záchrannou službu (záchranka u pacienta je do 8 min. – v ČR do 15min.)

-         předcházení katastrof, ochrana život. prostředí

-         posudky na sociální záležitosti

-         prevence závislostí- zemský výbor

 V H. Rakousku je 30 000 alkoholiků, systém péče má mezery a je nedostatečný. Při zemské vládě je 10 poradců, kteří jezdí po celé zemi a provádí poradenství na různých úrovních. Léčebna pro alkoholiky je pro 8-týdenní pobyt s detoxem, následuje doléčování, společné bydlení, svépomocné skupiny se schází 1/týdně, 1/měs. schůzky s vedením AA.

 Do roku 2005 bude péče o závislé osoby stát 9 mil. Euro.

Koordinace Rakousko – info ze 4 spolkových zemí a 3 PK. Spolkové země si dělají své strategie, neexistuje strategie celého Rakouska jako v ČR. Prevence dostává 1/3 financí určených na protidrog. politiku.

V H. Rakousku je 1 protidrogový koordinátor na přímou koordinaci protidrog. politiky (M. Ruschak), 2 pracovníci na substituci z toho je 1 prac. zástupce PK, 1 prac. na problematiku tabákových výrobků. PK m řídí dalších 9 osob, kteří mají různé úkoly (např.: problematika alkoholu, tabáku, poradenství, metodiky a jiné úkoly).

Skupina „Best“ 1x/měs. se setkávají zástupci poradenských center pro drogy aj. závislosti. Obsah schůzek- postupy řešení problematiky, sjednocování společných kroků, síťování, aktuality, prezentace. PK je přítomen pro předávání info nahoru.

Skupina „Pab“- platforma pro poradenství v alkoholové problematice.

Některá další zařízení v H. Rakousku :

-         1 TK- 24-26 míst pro 3 skup. (1 sk. Ž, 2 sk. M). Filozofie vychází z Daytopu. Obsah- chráněné prac. programy, bydlení-pobyt je 12 měs. Klienti v chráněném bydlení v urč. časové fázi chodí do práce a jsou placeni.

-         5 poraden (obdobné jak PPP v ČR)

-         několik NGO.

Linz -Systém substituce

Koordinuje zástupce PK v H. Rakousku.

Na celém světě je půl milionu závislých, kteří jsou na substituci. 300 000 osob je na substituci v Evropě, 110 000 jich je v USA- nejčastěji užívají metadon. Např. v Německu se více používá Dihydrocodein, v Rakousku Morphin, Buprenorphin, heroin ve V. Británii, Švýcarsku i Německu.

 Substituce v EU je součástí protidrogové terapie = redukce HIV, hepatitidy C, omezení předávkování a snížení rizika úmrtí, omezení kriminality.

V EU je odlišný přístup u závislosti na opiátech -vysokoprahový a nízkoprahový (Německo, Špaňelsko, Itálie).

Substituci provádí praktický lékař nebo odborné středisko, kde je lékař. V zemích, kde je vysokoprahový přístup k substituci, je malé procento podchycených závislých osob.

V Rakousku je 15 000-18 000 závislých, podchycených na substituci je 20-25%. Úmrtnost osob na substituci je nízká, jen 1%. Substance pro 1 osobu/den stojí 70-200ATS (500Kč)+náklady na lékárnu a lékaře (v ČR je cena podstatě nižší, ale dostupnost substituce je nedostatečná).

Cíl substituce:

-         zajistit přežití

-         omezení, snížení a poškození utrpení

-         stabilizovat životní situaci

-         zlepšení schopností a dovedností

-         abstinence???

-         spokojenost a zvládání života (hlavní cíl)

Nástin základních kriterií substituce v Rakousku:

-         více něž 1rok na opiátech

- za sebou neúspěšné odvykání (není stanoven pevný počet neúspěchů- individuální

 posouzení)

-         souvislosti s psychosociální situací pacienta

-         detox doma (špatně se podchycuje)

-         HIV pozitivní a závislý na opiátech

-         kombinace opiátů+ těhotenství (abstinenční syndrom je u novorozenců matek na substituci lépe zvládnutelný)

-         substituci provádí lékaři (např. specializovaný psychiatr)

-         kontrola se provádí úředním lékařem okresního úřadu

-         ambulantní terapie je integrovaná součást zdravotního systému

-         psychosociální terapie je možná nebo závazná.

-         možnost substituce ve vězení

-         použití substancí v %: methadon 40%, retardovaný morphin 45%, buprenorphin 11%

 Vídeň má 3000 pacientů na substituci, tj. více, než ost. spolkové země.

Institut pro prevenci závislostí - Linz

 Zaměstnává 25 odborných pracovníků (odhad je, že na 45 000 obyv. je potřebný 1 odborník na prevenci závislostí). Pracoviště je centralizované se zaměřením na školu- rodinu- media- výzkum a vyhodnocování. Institut má 4 oddělení se zaměřením na:

1. Rodina, škola, děti
2. Mládež, práce, zaměstnanost, integrace, prevence závislostí
3. Management, vzdělávání a věda
4. Komunikace, spolupráce s médii.

Institut vychází z 2 cílů zdravotní politiky:

1. cíl je zaměřen na prevenci, léčbu aj. v oblasti legálních drog- alkoholu a nikotinu
2. cíl je zaměřen na nelegální drogy- prevence, léčba aj., získat finance a do r.2005 se s prevencí zaměřit na 50% dospělých a 80% mládeže.

Cíle institutu prev. závislostí:

-         zaměřuje se na všechny drogy i jiné závislosti, především na – minimalizaci užívání drog, know how, zlepšení zdravého způsobu života a zlepšení života.

75% škol má preventisty na závislosti, kteří s nimi spolupracují.

Činnosti v Institutu je třeba přizpůsobovat vyvíjejícím se trendům a novým poznatkům v oblasti závislostí. Finanční zdroje jsou omezené- analýza nákladů a užitku.

V programech prevence se jedná např. o trénink life-skills:

-         zvyšovat sebevědomí, uvědomovat si pocity

-         Kolpingova strategie

-         komunikačně-sociální dovednosti

-         naučit se odmítat

-         kompetence- vědomosti o OPL

-         schopnost zážitku a příjemných pocitů

-         podpora pozitivního vnímání budoucnosti

Představení projektů:

„Pragend“ – prevence s policií

Policista, který chodí dělat prevenci do škol, si musí s institutem dohodnout obsah besedy a činnosti. V rámci svého vzdělávání v prev. závislostí, absolvuje výcvik (200h) společně s jinými frekventanty kurzu, který zabezpečuje Institut. Následují 2-denní semináře/rok a workshopy (pozvaní jsou zahr. experti, místní školitelé). Vyškolení policisté provádějí prevenci i ve firmách, pro veřejnost a mají velké uznání. Tato činnost vychází z manifestu MV, kde tento model byl uznán.

Prevence závislostí ve školách, je zaměřena na:

1. Podporu osobnosti

-         podpora životních kompetencí

-         posílení vlastních hodnot

-         aktivní utváření života

-         smysl života a důvěřovat něčemu

-         vybudovat si strategii zvládání stresu, krizí a zacházení s nimi

-         alternativy a zážitky

-         věcné informace přiměřené věku

-         podmínky vzniku závislosti

2. Strukturu

-         prostředí- podmínky, atmosféra ve škole

3. Substance

-         informace pro učitele, možnosti služeb

-         zdravé alternativy

-         učitelé jsou vzorem

„Step by step“

-         projekt je zaměřen na zvládání krizí, org. zabezpečuje odborný slovník, odkazy na organizace. aj. a doškolování.

„ Stát se samostatným“- 3- denní doškolování pro uč. ZŠ- přes pedagog. Institut.

„Peer“- klasický vrstevnický program- výběr 2 žáků z jedné tř., od 13 let. – 2 týdenní seminář -účastní se žáci i pedagogové společně- učitelé jsou uvolněni na 1 den ze školy. Na škole je gremium, kde jsou žáci (vyškolení vrstevníci), učitelé a zástupce institutu a školní lékař. Řeší se problematika, co se děje v prevenci na škole, reflexe, problémy- vyhodnocení 1/rok.

„Peer with parents“

- seminář pro rodiče- zaměřeno na ochranu dětí před závislostmi, příručky pro rodiče.„Prevence ve volném čase “

 Cílová skupina: 12-25-letí děti a mladí dospělí. Mimoškolní práce s mládeží v obci. V každé obci je jedna osoba, která má na starost děti a mládež. Zaměřuje se na věcné informace o drogách. Mládež si zakládají nealko bary (již v 7 místech H. Rakouska nealko bary). 100 mladých lidí šíří tuto myšlenku. Za podávání alkoholu jsou trestaní dospělí- né mládež!

„Prevence ve firmách“

-         zaměřeno především na problematiku alkoholu. Institut nabízí doporučení, na základě zájmu firmy, tento zájem iniciuje podnikový rada.

 „Práce s veřejností a médii“- cíle

-         senzibilizace pro problematiku závislostí

-         zbavení se předsudků

-         legitimizace vůči policii

-         zajistit financování

Corporate design (logo, písemnosti, aj.)

-         internet

-         public relations, fundrasing, interní PR

-         publikace

-         kampaně

-         chat prostor na internetu pro závislé, rodiče závislé na alkoholu

-         vyhledávání sponzorů

-         veletrhy, konference aj.

Institut se zaměřuje především na:

-         profesionalizaci problematiky- ovlivňování politických a emočních rozhodnutí proti profesionálním přístupům, odborná podpora politického rozhodování.

-         mapování situace

-         výzkum prevence ve spolupráci s universitou a externími nezávislými odb.

-         efektivnost metod a podmínky pro metody, aby byly efektivní

-          provázání teorie a praxe

„Substance“- Linz -Spolek pro pomoc při závislosti (jako K-centrum)

-         celý projekt financuje zemská vláda H. Rakouska

-         nízkoprahové zařízení, zaměstanci: 5 sociálních prac. (3 M, 2 Ž), lékař (2 hod/ týden v pátek), zprostředkování právníka, 1 psychoterapeutka pro krizovou intervenci, šéf, sekretářka, uklízečka.

 Hlavní činnosti:

-         provoz nízkoprahové „kavárny“, provoz od út – pá od 15 h do 18h.- dodržují pravidla, možnost domluvení individuálního pohovoru.

-         Streetwork- harm reduction

Zásady- přísná anonymita, pracovníci mají povinnost mlčenlivost, dohoda s polici, že nesmí vstupovat do objektu.

Servis- sociální, hygienický (vysprchování, vyprání), potravinový (strava obohacená vitamíny se platí – 80centů). Klienti si sami vaří, dostanou peníze a nakoupí potraviny a uvaří pro další klienty. Klienti za tuto práci dostávají finanční odměnu. Klienti spolupracují na tvorbě materiálů „ Jak si správně píchat“, „Bezpečný sex“ aj. Průměrný věk klientů je 25-30 let, hl. drogy- opiáty, kombinovaná závislost, někteří začínají až ve 30 letech- velký problém je osamocení.

2 byty pro klienty- Substance je členem bytové platformy a ta nabízí byty pro soc. slabé- ztrácí se anonymita, problém někoho umístit na 1 noc. Mladiství mohou být rychle umístěni do spec. zařízení pro mladistvé.

Volný čas- klienti mohou využívat na pobytové akce autobus, který je Substance- výlety, turistika, pikniky i s alkoholem. Problém klienty zaměstnat – prodávají na bleším trhu. Pracovníci org. Navštěvují klienty v nemocnici, doma , ve vězení. Ve vězení dostávají ze společné pokladničky malé kapesné, které si spoří dobrovolně všichni klienti.

Přílohy:

ÖBIG (2002): Zpráva o drogové situaci 2002 Rakousko

Výdaje na redukci drogové poptávky- analýza. (překlad)

››› koncept a definice

Tato kapitola zachycuje objem financí použitých v r. 1999 a 2001 v Rakousku na protidrogové aktivity – najedná se tudíž o vyčíslení přímých nebo nepřímých dopadů konzumace drog na sociální sféru. Jedná se o první sumarizaci těchto hodnot.

Při zjišťování údajů byly osloveny jednak nejdůležitější finanční orgány – odpovědné resorty na úrovni státu, spolkových zemí, pojišťovny, úřady práce a služby trhu práce, Fond Zdravé Rakousko a obce – na straně druhé vybrané organizace zabývající se problematikou drog.

Pod pojmem redukce drogové poptávky rozumíme různá opatření (prevence, minimalizace škod, poradenství, péče, ošetření, reintegrace atd.), jejichž cílem je omezení konzumace drog a redukce zdravotních a sociálních následků, včetně např. terapie během výkonu trestu, práce s konkrétní cílovou skupinou, nákladů na plánování, koordinaci, školení, evaluace, personál atd.

››› mechanismy financování

Na financování oblasti péče a poradenství se nejvíc podílí spolkové země, stát, obce a sociální pojišťovny, přičemž centrální roli v zdravotních sociálních otázkách hrají jednotlivé země. Ošetření v stacionárních protidrogových zařízeních účtují jednotlivé země z prostředků kapitoly určené na pomoc sociální, postiženým a mládeži. Ambulantní jakož i stacionární zařízení protidrogové péče dostávají roční subvence z resortu zdravotnictví a minimálně stejný objem prostředků od dalších orgánů územní správy.

Na financování oblasti ošetření v zdravotnických zařízeních se podílí víc stran. V rámci smlouvy mezi státem a zeměmi byly za účelem financování všech zařízení s nárokem na příspěvky vytvořeny Zemské fondy, kam proudí finance ze státu, ze zemí, obcí a sociálních pojišťoven (pojištěnců).

Zvláštním případem je oblast alternativních trestů, které nekryje sociální pojištění. Zde je nadále potřeba ujasnit si vztahy mezi státem a zeměmi.

Výdaje na programy prevence hradí výhradně spolkové země, resp. částečně obce. Celostátní programy v rámci školských i mimoškolských aktivit financuje příslušný státní resort. Na financování reintergrace do pracovního procesu se podílí služby trhu práce.

Lze tedy konstatovat, že převážnou část projektů a zařízení působících v protidrogové oblasti financují veřejné orgány. Některé projekty, jde především o oblast neintegrace, jsou schopny samy získat omezené prostředky. Podniky orientované na zisk nemají v Rakousku v tomto sektoru tradici. Neexistuje ale žádný celorakouský koncept financování protidrogové politiky, což vede ke konfliktům mezi státem a zeměmi.

››› výdaje různých institucí

Stát :

Jelikož nebylo možné získat informace od všech resortů, bude skutečný objem nákladů vyšší než 10,4 resp. 8,6 mil. €.

Spolkové země:

Požadované informace jsme získali jen od 4 (z 9) spolkových zemí: Niederösterreich, Oberösterreich, Salzburg, Voralberg . Souhrn nákladů všech zemí tak byl určen odhadem.

Z nákladů byla odečteny určité příjmy ve výši 133 900 € (1999), resp. 183 300€ (2001). Skutečný objem nákladů bude i tady pravděpodobně přesahovat 17,9 resp. 28,7 mil. €.

Obce:

Obce se rovněž podílí na financování protidrogové politiky. Ze celkového počtu 2 359 obcí bylo osloveno 189, u nichž je vzhledem k počtu obyvatel protidrogová tematika relevantní. Na výzvu reagovalo 50 oslovených obcí, 31 z nich nemělo žádné specifické výdaje.

Zdravotní pojištění:

Relevantní část výdajů v oblasti zdravotnictví kryjí sociální pojišťovny. Týká se to především ošetření náhradní drogou a stacionární ošetření v zdravotnických zařízeních. Tabulka zachycuje výdaje 21 z 22 zdravotních pojišťoven. Kvůli nepřené specifikaci mnoha dat však nebyly mnohé pojišťovny schopny uvést přesná údaje. (Např. objem morfinů použitých jako náhradní droga se těžko odděluje od objemu morfinů nasazených při mírnění bolesti.)

Dodatečně byl proveden průzkum stacionárního ošetření v zdravotnických zařízeních: V roce 1999 bylo hlavní diagnostice protidrogového ošetření věnováno 76 148 dní, což odpovídá 16,6 mil. €. Lze odhadnout, že se v roce 2001 jednalo o cca. 80 000 dní s nákladem asi 18,5 mil. €. 40 % veškerých nákladů finančně kryjí pojišťovny, přesná specifikace ostatních subjektů není možná.

V oblasti reintegrace drogově závislých do pracovního procesu jsou nositelem nákladů úřady práce. Na základě informací ze 6 spolkových zemí se jedná především o výdaje na různé projekty: 1999 - 3,1 mil. €, 2001 - 3,6 mil. €.

Fond Zdravé Rakousko podporuje opatření ve výši: 1999 - 0,3 mil. €, 2001 - 3,6 mil. €.

››› výdaje specializovaných zařízení

Následující údaje odráží výdaje 45 zařízení (z celkového počtu 160, kam nespadají místa zabývajících se prevencí), které představují průřez celým spektrem od prevence, závislosti až k ošetření v nemocnicích a ambulancích.

10 % celkových nákladů plyne na prevenci závislostí, 25 % na poradny ambulantního typu a poradenství, 45 % na stacionární zařízení a zbylých 20 % na zařízení zabývající se vyhledáváním, neintegrací apod. Z tabulky jednoznačně vyplývá, že nejvíce výdajů směřuje na personál pracující bezprostředně s cílovou skupinou (klienty).

››› shrnutí

Tento výzkum - první svého druhu (v r. 2000 vypracovali studii financích protidrogových aktivit Bruckner a Zederbauer. Jejich šetření ukázalo, že v této oblasti v r. 1997 investovalo asi 53,1 mil. EUR) - ukázal, že nositelem největšího podílu na financování protidrogovývh aktivit jsou v současnosti spolkové země.

Koordinace drog a závislostí Oö

Prezentace koncepce drog. závislostí - Spolkové země Oberösterreich (Oö) (překlad)

11. cíl v mat. ministerstva zdravotnictví

n    Vyzíváme vládu Oö, aby rozšířila cíle zdravotnictví o drogovou problematiku a uvolnila k tomu potřebné finance.

n    Cílem je: Do roku 2005 by mělo být minimálně 50 % obyvatel a minimálně 80 % mladistvých velmi dobře informováno o následcích požívání drog.

Informování o drogách nemůže být jednorázovou akcí, musí probíhat s vědomím, že

n    tok informací musí být kontinuální

n    redukce nebezpečí vzniku závislosti a zneužívání drog může být dosažena pouze dlouhodobými projekty

n    legalizované i nelegalizované látky budou zmiňovány ve stejné míře

n    navzdory všem opatřením se lidi stávají závislí a společnost bez drog je iluzí

Vedle bez pochyb důležitého rozšíření prevence závislostí byl navržen i celkový koncepce drog. závislostí.

Koncept drog. závislostí vypracovala z pověření radní dr. Stöger skupina expertů:

 Sabine Haas, sociložka, Rakouský spolkový institut zdravotnictví

 Rheinhard Lehner, psychiatr a neurolog, pověřený Oö drogovou otázkou

 Manfred Ruschak, drogový koordinátor Oö

 Thomas Schwarzenbrunner, spolupracovník drogové koordinace Oö

 Seifried Seyer, sociolog

Účastníci diskuzí:

 spolupracovníci poradního sboru pro otázky závislostí

 kluby spolkového sněmu

 pomocná zařízení

Usnesení:

 Spolkový sněm

Premise:

 - Koncept drog a závislostí Spolkové země Oö se potýká se společenským problémem

 „Závislost a drogy“ ve všech jeho podobách a stanovuje potřebné rámcové podmínky

 jednotlivých opatření.

 - Veškeré snažení povede k drogové abstinenci a schopnosti kvalitního života.

- Cílem je zabránit resp. omezit zdravotní a sociální újmy vlivem

 psychoaktivních látek.

- Závislost se nevztahuje jen na závislost na látkách (alkohol, nikotin, nelegalizované

 drogy).Závislosti, které nejsou spojené s užíváním látek (hráčská závislost, poruchy v jedení, atd.) jsou rovněž společensky relevantní.

Zásady:

n    Nahlížet na závislost jako na celek:

 brát v úvahu celkový kontext (tělo, duše, psychika, sociální či právní sféra)

n    Nahlížet na závislost jako na nemoc:

 přednostní nahlížení na drogově závislé jako na nemocné, ne jako na zločince

n    Integrující protidrogová a protizávislostní politika:

 je nutné působit proti politice, která diskriminuje a stigmatizuje drogově závislé

Zásady pro nelegalizované drogy na základě jejich zákonného statusu:

n    vyvážený přístup:

 - účinná drogová politika na základě opatření politiky zdraví vede k redukci poptávky

 po drogách - minimalizaci škodlivých dopadů

 - právní opatření k redukci drogové nabídky

n    - opatření drogové politiky sleduje cíl společnosti co nejvíce prosté drog

 - cíle drogové politiky berou ohled na možnost selhání preventivních opatření

Čtyři sloupy konceptu drog a závislostí Spolkové země Oö:

n    prevence

n    opatření v oblasti zdravotnictví

n    opatření v sociální oblasti

n    bezpečnost

Prevence:

n    Protidrogová prevence je součástí široké podpory zdravotnictví

otázky závislostí spojených i nespojených s užíváním látek mají stejnou důležitost

n    Zlepšení vědomostí o problematice závislostí a drog,

veřejná „senzibilizace“,

životní kompetence založené na prevenci závislostí,

dlouhodobé a strukturální působení

n    Založení institutu pro práci v oblasti managementu vědomostí a práce s veřejností. Přímé aktivity zamířené na prevenci musí být posíleny.

Sekundární prevence znamená včasné rozeznání a včasné ošetření krizových situací.

- důraz na jednotlivé oblasti života (škola, mimoškolní činnost, spolky, podniky, atd.)

- zvláštní důraz na mimoškolní aktivity mládeže, mládežnická centra, atd.)

- zapojení zdravotního a sociálního systému (místa lékařské pomoci, psychologické a

 sociální poradny) za podpory systému pomoci závislým

- cílené nabídky zaměřené na rizikové skupiny

 přístup k mladistvým uživatelům drog prostřednictvím adekvátních opatření

 v prostředí, v němž se pohybují

Opatření v oblasti zdravotnictví

n    široké spektrum opatření na poli ošetření a poradenství

ambulantní a stacionární zařízení

n    nasazení před nadměrným konzumem a

pokusit se vyřešit a minimalizovat, alespoň zabránit zhoršení situace

n    v této oblasti existuje jasná diferenciace nabídek podle různých skupin látek

® přípravní fáze

n    možnosti vyhledávání (streetwork)- sociální práce

® možnosti míst a zařízení

n    od r. 2000 existuje v Linzi Spolek Substance

- kontaktní a azylová místa pro drogově závislé,

 medicínské ošetření, praktické rady k přežití, nabídky orientované na běžný život,

 poradenská a pečovatelská činnost

® ambulantní poradenství a péče

n    v oblasti nelegalizovaných drog – lepší informovanost

 v oblasti alkoholu - posílení personálu a kvalitativních standard

® ambulantní ošetření závislých na opiátech

n    rozlišení ošetření náhradní látkou od abstinenčního ošetření- substituce

® stacionární ošetření / péče

n    ošetření v nemedicínském prostředí

 odvykací ošetření nejčastěji v terapeutickém ošetření

 krátkodobé a dlouhodobé možnosti ošetření podle potřeb klientů

® následná péče

n    opatření k reintegraci- resocializaci (práce, bydlení ...)

 ambulantně za pomoci poradenství sociálních pracovníků, psychoterapie, pomoc v krizi

- platí jak pro léčení závislých na drogách i alkoholu

- pomoc ze strany domů na půl cesty resp. poradenských center

- svépomocné skupiny, v nichž si klienti navzájem pomáhají, především v léčení alkoholové závislosti

Sociální opatření

n    příčinné vztahy mezi konzumací látek, zneužíváním, onemocněním závislostí a sociální situací

n    sociální péče jako integrovaná součást konceptu ošetření a poradenství

n    sociální ošetření za účelem stabilizace, sociální integrace resp. reintegrace konsumentů návykových látek resp. závislých

n    v oblasti alkoholu a nelegalizovaných drog: možnosti speciálních zařízení sociálního zaměření

Bezpečnost

n    „Pomoc místo trestu“ pro drogově závislé

n    oblast exekutivy a justice

k zvýšení subjektivní i objektivní bezpečnosti

opatření na úrovni zemí

n    sladění fungování úřadů bezpečnosti a zařízení pomoci protidrogové a pomoci závislosti

n    strategie protidrogové politiky sladit s potřebami skutečného stavu konzumu a zneužívání

n    zajistit finanční význam pomoci pro resp. opatření proti jednotlivci

n    zabránění trhu pro organizovaný obchod s drogami

Realizace

n    konkrétní realizace koncepce potřebuje celkovou strategii založenou na studiích (anketa mezi obyvateli, analýza poptávky ...)

Důležité cíle celkové strategie

n    plošné krytí přístupnosti k prevenci závislostí a

 dostatečná přístupnost k regionálním ambulantním zařízením a jejich kvalitní

 vybavení

n    podle analýzy určit kde a v jaké míře jsou zařízení potřebná

Koordinace plánování a realizace:

1. koordinace závislostí a drog  

2. multidiscipl.poradní sbor pro otázku závislostí 

3. nosné organizace (NNO…)

4. sociální, zdrav. aj. oddělení

5. spec. zařízení pomoci          

6. kluby zemského sněmu

Zpět na problematiku