Člověk se od ostatních živočišných druhů liší křivkou přežívání. U ostatních živočišných druhů je toexponenciela. Nejrychlejší je umírání bezprostředně po narození a pak rychlost umírání postupně klesá k maximálně dosažitelnému věku.
Takováto křivka kdy k rodičovství dospěje jen část populace složené z jedinců, kteří přežili dětství a dospívání je formována Darwinovským přirozeným výběrem, který posunuje průměrnou hodnotu přežití k vyšším hodnotám. Křivka přežívání člověka v nejvyspělejších zemích, ke kterým Česká republika také patří, se stále více podobá obdélníku. Velmi nízká úmrtnost po narození je následována zanedbatelnou úmrtností do věku kolem šedesáti let a pak esovitě přibližuje k hodnotě 115 let , což je prakticky dosažitelné maximum.
Protože věk rodičivství končí hluboko před začátkem rychlého umíráníformování této křivky se vymklo kontrole přirozeného výběru. Přirozený výběr nás tak nevybavil geny, které nám umožňují obranu proti noxám, které působí smrtelně až po několika letech působení. K takovým noxám patří vdechované zplodiny spalování tabáku. V důsledku tohoto biologického vývoje neexistují biologické ochranné mechanismy a tím naděje na léčení obranných mechanismů, což je například očkování proti infekčním nemocím.
Škodlivost vdechování zplodin spalování tabáku byla prokázána několika způsoby ve dvou oblastech. Statistické metody prokázaly korelaci mezi kouřením cigaret a zhoubnými nádory plic a průdušek. Tyto zhoubné nádory byly vyvolány stejným mechanismem u pokusných zvířat. V Obou těchto případech byla nalezena pozitivní závislost mezi dávkou a účinkem. Křivka vztahu mezi dávkou a úmrtností je neustále rostoucí.
Úmrtnost na karcinom plic je ve všech věkových kategoriích je 90%, choroba není prakticky léčitelná a ani nebude v příštích letech, protože účinná metoda léčení není ani ve stadiu experimentálních studií. Na zhoubné nádory umírá 28% mužů a 23% žen ze všech případů úmrtí. Ze zhoubných onemocnění nádory plic odpovídají za smrt 22% mužů a 5% žen. Rozdíl je způsoben tím, že ženy kouří méně. Kouření tak zabije 6% mužů a 1%žen. Žádný jiný faktor zevního prostředí není tak nebezpečný z hlediska nádorových onemocnění.
Kouření je dále jedním ze tří nejvýznamnějších rizikových faktorů (další jsou vysoká koncentrace cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak) pro vznik nemocí srdce a krevního oběhu, na které umírá 50% mužů a 60 % žen. Tyto choroby se v poslední době úspěšně léčí a pokles celkové úmrtnosti v posledních letech lze do jisté míry vysvětlit právě úspěchy v jejich léčbě. Zde odhadnout příspěvek vlivu kouření je mnohem obtížnější, ale pokud budeme odhadovat odpovědnost kouření za úmrtnost na tyto choroby jednou třetinou nebudeme daleko od pravdy.
Některé studie prokázaly, že škodí pasivní kouření. Nekouřící spolubydlící nebo spolupracovnící kuřáků jsou také postihovány výše uvedenými chorobami více než ti, kteří žijí v rodinách nebo na pracovištích nekuřáků.
Argumenty stoupenců koření, že ve srovnání s jinými nebezpečnými látkami v ovzduší je kouření méně významné jsou nepravdivé. Ve velkých amerických městech přes rozsáhlou industrializaci na začátku 20.století a s tím spojenými exhalacemi průmyslových závodů nedošlo ke zvýšení výskytu rakoviny plic, to pozorujeme až s několikaletým zpožděním za zavedením průmyslové výroby cigaret. Také exhalace automobilů jsou vzhledem k nádorovým onemocněním nevýznamná. Kuřáci umírají na rakovinu plic na venkově stejně jako ve městech.
Zánětlivá a alergická onemocnění dýchacích cest jsou jedinou skupinou onemocnění, kde se uplatňují i ostatní škodlivé látky ve vdechovaném vzduchu. Nemoci dýchacích cest jsou však až na výjimky mnohem lépe léčitelné a představují poměrně mnohem menší nebezpečí.
Kouření cigaret vyvolává závislost a odnaučení je obtížné. Základem prevence je proto snížit přístup k cigaretám v průběhu dospívání. Tabákové koncerny proto soustřeďují reklamu na dospívající. Spojují kouření cigaret s činnostmi , které mají vysokou společenskou prestiž. Rychlá auta, dobrodružství, veselá společnost mladých lidí. Represivní opatření nesníží touhu mladých lidí si kouření vyzkoušet, ale odeberou kouřícím klid.Kouření je pak spojeno se stresem spojeným s potřebou být ve střehu. Přestane evokovat pocit pohody. To je důležité, protože cigarety nejsou drgy, které mění psychické funkce. Strategií tedy je dospívajícím přístup k cigaretám ztížit tak, aby frekvence vykouřených cigaret byla tak nízká, že to neumožňuje vznik závislosti na cigaretách. Zákaz reklamy je obtížně dosáhnout, protožeje spojen s příjmy do veřejných rozpočtů. Cena cigaret musí být vysoká, ale jen tak, aby nebyl konkurence schopným černý trh.
Vycházet ze studií úspěšnost ze studií sledujících různých kouření omezujících přístupů ze zahraničí je obtížné, protože výsledek příliš závisí na společenském vývoji té které země. Uplatňuje se vliv rodiny, školy, společnosti. Pokud dosáhneme i nepatrného úspěchu, znamená to nejen zachráněné roky života, ale zachráněné i za cenu, která je nesrovnatelně nižší, než u jiných léčebných nebo preventivních postupů. I ekonomická hlediska napovídají, že jít cestou boje proti kouření se vyplatí.
Prof. Bohumil Fišer
Ministr zdravotnictví
Závislosti a my