Hokejový rošťák vyzkoušel efedrin, v Kanadě zažil šikanu. Chce být svůj. Co probírá s tenistkou Strýcovou?
KAREL KNAP
MILAN EISENHAMMER
Rozpoutal skandál, zatím svůj největší. Hokejista Radek
DUDA po přestupu z Plzně do Slavie otevřeně odpovídal lidem na Internetu, a
naštval tak pár bývalých kolegů. Jeden mu hrozí žalobou.
Naposledy před sobotním derby se Spartou trénoval, po
obědě chvíli spala pak Radek Duda vyrazil do Plzně. Cože? Do Plzně?
„Jdu se podívat na hokej,“ řekl třiadvacetiletý svéráz. „Z
některých věcí mi tam bylo na zvracení, ale většině klukům fandím dál. Jen do
kabiny nepůjdu. Sednu si mezi lidi.“
Tím člověkem pořád vibruje energie. Na ledě vyniká hokejovým
uměním, nicméně mnohokrát už taky udělal ostudu. Dovede se rozvášnit, jakmile
narazí na žhavé téma. Vyjadřuje se přímo, z lekcí diplomacie by asi propadal:
„Snažím se být svůj, nemám rád lži!“
V rozhovoru pro iDNES jste se docela opřel do bývalých
spoluhráčů Řezníčka a Straky, trenéra Fardy a manažéra Setikovského. Proč?
Lidi chtěli vědět, proč jsem odešel z Plzně, tak jsem
jim to trochu přiblížil. Kdybych řekl celou pravdu, asi by se v Plzni zbláznili.
Schůze a tiskovky by pořádali doteď……
Řezníček na vás zvažuje podat žalobu…….
Musím se tomu smát, když vidím, co na mne v Plzni
vytáhli. Potrefená husa se ozvala. Spíš bych měl žalovat Řezníčka. Nařkl mě, že
beru drogy a anabolika. To mi hodně ublížilo.
A nezkusil jste to? Vždyť se vaše
prchlivé chování na ledě dá spojovat se stimulačními látkami……
Jenom jednou. V Kanadě jsem zkusil efedrin a trenér mě
nemohl sundat z ledu. Tak mě to rozpumpovalo! Jenže pak v autobuse všichni spali
a já dvanáct hodin koukal oknem do lesů, do tmy.
V zámoří nejsou dopingové kontroly. Na povzbuzení se i v NHL
bere sudafed. Ten jste ne vzal ?
Ne. V juniorech jsem hrál se rváčem Todem Fedorukem a
ten s sebou vozil celou drogerii, lékárnu! Když to do sebe napral, měl rudo v
očích a bylo mu jedno, co dělá.
V Evropě jste doping zavrhl?
Absolutně. Po tom efedrinu jsem třeba lítal všude,
jenže nedržel jsem si svoji pozici, nešly mi přihrávky, práce s hokejkou. Hrál
jsem zbkrle.
A anabolické steroidy na podporu růstu svalstva?
Nikdy. Ani kreatin. Polykám vitamín C a sacharidy, aby
mi nešla váha dolů. To není nic zakázaného.
Prodávání zápasů? To se těžko dokazuje!
Čtenářům iDNES jste naznačil něco o prodávání
zápasů v Plzni. Byl byste ochoten svědčit, kdyby nějaký případ liga vyšetřovala?
Je to choulostivá věc. Klidně řeknu, co vím. Ale těžko
někoho usvědčíte.
V poslední době jste pod palbou. Dotkla se vás aféra v
novinách?
Určitě. Dost lidí si o mne teď může myslet, že jsem
magor. Udělali si obrázek podle novin. Ale lidi, co mě znají, vědí, co jsem zač.
Mrzelo vás to, nebo štvalo?
Smál jsem se. Připadal jsem si jako ve škole, kde je
pár práskačů.
Prý jste v Železné Rudě při fotbálku napadl padesátiletého
muže.
Profese: hokejový reprezentant, útočník
Slavie
Narozen: 28.ledna 1979 v Sokolově
Kariéra: V 16 letech přestoupil ze Sokolova do Sparty, do
NHL byl draftován Calgary Flames. V 19 šel do zámoří, kde dva roky působil v
juniorské WHL. Za Lethbridge v 69 zápasech sezóny 1999-2000 získal 106 bodů (46
+ 64) a připsal si 193 trestných minut. S Calgary se nedohodl na smlouvě, načež
se vrátil zpět do party a pak přešel do Plzně. Na jaře 2002 vkročil do národního
týmu, v 11 zápasech dal 17 branek.
Skandály: Rozporuplná postava, způsobil na ledě mnoho
průšvihů. Duda při jarním play off slovně napadl soupeře z Vítkovic. Nedávno při
podávání rukou praštil Kudrnu z Liberce do obličeje. Mnohokráte se nechal
vyprovokovat, fauloval a oslabil tým. Poté, co byl vyměněn doz Plzně do Slavie,
vyjádřil se otevřeně o zvláštních vztazích v plzeňské kabině. Klub kvůli jeho
výrokům svolal tiskovou konferenci a obránce Řezníček zvažuje, že ho zažaluje u
soudu.
Umění: Coby hokejista dokáže všechno. Perfektně
přihrát, zakončit i porvat se. Příkladně bojuje, musí se však soustředit na hru.
Soukromí: Svobodný, kamarádí s tenistkou Barborou
Strýcovou.
Hráli jsme fotbal. Jeden člověk vůbec nebral ohled, že jsme hokejisti, co se živí nohama. Pořád mě okopával. Pak k nějaké potyčce došlo. Ale v kabině jsme si to v pohodě vyříkali. V Plzni to teď přefoukli.
Těší vás popularita v médiích?
Proč? Nemusel bych v novinách být vůbec. Ale chápu, že
i vy musíte dělat svou práci. Sportovci a novináři jsou na sobě navzájem
závislí. Pomáhají si k živobytí.
Kanada? Škola!
Dva roky jste působil v zámořské juniorské soutěži. Co vám
dala?
Byla to neskutečná škola. Kolikrát jsem to chtěl
zabalit
Proč?
Co já tam zažil! Kanaďané brali Evropanům peníze z
kapes. Trestali je, když třeba neuklidili puky.
Jak?
Museli si na tři minuty lehnout do kádě s ledovou
vodou, pak na tři do horké.
To je ale šikana na vojně…….
No, trenér přitom seděl v kamrlíku hned za dveřmi a
nic neudělal.
To byla pro devatenáctiletého kluka opravdu zkouška. ….
Když jsme hráli venku, nechali nás spát na rozkládacím
lehátku. Člověk nemohl ani usnout. Jednou jsem zůstal celý den v hotelu, abych
si pohlídal normální postel. Kanaďané byli v autobuse roztažení a my s Karlem
Mošovským pětadvacet hodin z Portlandu tlačili na dvousedadle. Smáli se nám.
Tak se zkouší charakter přistěhovalců z Evropy?
Přesně! Odehrál jsem super zápas, a druhý den se
nenašel v sestavě. Říkal trenérovi, že na mne zapomněl. A on povídá:“Nezapomněl,
nehraješ!“
Ovšem zdá se, že Kanada na vás udělala dojem.
Dodržujete hodně tamních zvyků. Inspirovala vás?
Neřekl bych, že mne Kanada inspirovala. Chci být svůj.
Jsem rád, když se k sobě lidi chovají hezky.
Počkejte, to zní zvláštně od člověka, který na ledě dovede
nadávat, plivat a praštit pěstí do obličeje…..
Je pravda, že jakmile si obuji brusle, jsem jiný
člověk. Neumím prohrávat, což způsobuje ty průšvihy. Porážky mě žerou. Chci
vyhrávat, něčeho dosáhnout, pak neznám bráchu. Neberu ohledy.
Když jste udeřil libereckého Kudrnu nebo nadával
slávistickému trenérovi Růžičkovi, měl jste před očima tmu? Nebo to děláte
schválně?
To vyplyne ze situace. Neumím snést, že prohrávám. A
je hrozně těžké vydržet, jestliže na vás postaví člověka, co celou dobu
provokuje. Nashromáždí se to a pak to bouchne.
Vaší hře tyhle nepochopitelné excesy škodí. To musíte vědě,
ne?
Jakmile jsem psychicky v pohodě, zvládnu všechno. Teď
se Slavii ve Zlíně po mně šli, zkoušeli mě vyprovokovat k faulům.. Ale já se
držel. V Plzni mě zahnali do kouta a já se neznal….. Byl jsem jako neřízená
střela. Nevěděl jsem, co dělám.
Dovedete se trvale kontrolovat?
To ukáže čas. Věřím, že je to v mých silách. Ale když
někdo například fauluje mého spoluhráče, může se něco stát…..
Stydíte se za činy, jež jste na ledě předvedl? Litujete jich?
Samozřejmě. Třeba ty poslední dva zápasy za Plzeň mám
v hlavě pořád. Udělal jsem fauly, nad kterými se člověku zastavuje rozum.
Rozebíráte svoje jednání s někým?
Konzultovat to mohu jedině s jiným vrcholovým
sportovcem. Mluvil jsem o tom třeba s tenistkou Bárou Strýcovou. Má povahu a
problémy. Všechno je to psychikou. Když se mi to rozbourá v hlavě a nesoustředím
se, je zle.
V Plzni vám dali jasné ultimátum. Jakmile provedete hloupost,
budete potrestán. Jakou řeč si ve Slavii připravil trenér Vladimír Růžička?
Žádnou.Nechal mě, ať se srovnám sám. Mile mě to
překvapilo.
Sparťanský asistent Pavel Hynek si všiml toho, že po příchodu
ze Sparty do Plzně i po výměně z Plzně do Slavie jste udělal stejnou věc:
stěžoval jste si na starý klub a velebil ten nový. Pavel Hynek dokonce odhadl,
že při dalším přestupu se zachováte stejně. Co vy na to?
Sparta je kapitola sama pro sebe. Mladý hráč se tam
přinejlepším dostane do čtvrtého útoku. Sparta kupuje hotové hokejisty.
Jenže stěžoval jste si, až když jste ze Sparty a z Plzně
odešel. Už podruhé jste nadšený. Není to zvláštní?
Opouštěl jsem mančafty, co měly problémy. Špatná
komunikace, závist. Teď jsem v týmu, který je v klidu.
V Plzni jste si také lebedil…….
No jo, ale byli tam jiní hráči než teď. Odešli
Salfický, Pospíšil, Kořínek, Antoš, Michal Straka,Vostřák.Plzeň se jich zbavila,
sestava se změnila. A taky atmosféra.
Jste vznětlivý v civilu? Perete se?
Jen v Praze při těch kalamitách mě občas mě nějaký
řidič naštve. Ale to asi každého. (smích). Nepamatuji si, že bych se mimo led
rval. Odložím hokejku a jsem někdo jiný.
To je klasický přístup zámořských hokejistů. Kanada vás
naučila?
Nevím, připadá mi to správné. Na ledě udělat vše pro
vítězství a v soukromí žít normálně.
V Česku však platíte za exota……
Asi jo. V minulé sezóně jsem se třeba porval s
Brabencem, který před tím narazil Vlčka ze zadu na mantinel. Bránil jsem našeho
klíčového hráče a trenér mě za to odsoudil, že jsem udělal bláznovinu.
Česká liga je jiný svět. Asi se musíte změnit……
Musím. Jinak by si lidi mysleli, že jsem totální
blázen. Ale něco si ponechám. Chci zůstat svůj.
Byl jste odmalička tak výbojný?
Už v žácích mi táta spoluhráče na tréninku jednu
vrazil. Když jsem jeho kluka naremploval na manťák.
To raubířství ve vás musí být, ne?
(smích) Jako kluci jsme pořád válčili, jedna proti
druhému. Házeli jsme po sobě bahno, řezali jsme se Chtěl jsem vyhrávat ve všem.
I když váš Josef Řezníček zkusí vyprovokovat, udržíte se?
Myslím, že jo. Ať si zkouší co chce. Mě spíš láká ten
pocit porazit ho !
MF DNES
2. listopadu 2002
Sport