Už 4 roky nekompromisně a tvrdošíjně, trochu jako Don Quijote proti větrným mlýnům, bojuje sdružení Rodiče proti drogám s odborníky z krizových center Drop-in a Sananin, kteří prosazují program HARM REDUCTION. Rodiče proti drogám jako ušlechtilý rytíř Don Quijote bojují za spravedlnost a ideály-život bez drog. Jejich práce není pošetilá, ale zato mravenčí a důrazná a přináší ovoce mezi dětmi a pedagogy.
Už čtyři roky vyhlašuje sdružení literární soutěž pro děti a studenty, na téma drogy a jak proti nim bojovat. Už čtyři roky pořádá sdružení bez dotace státu, Den proti drogám, na kterém jsou ti nejlepší a nejzajímavější práce oceňovány. Toto setkání se uskutečňuje nejen v Praze, ale pro moravské kraje střídavě v Brně a Olomouci.
Letošního ročníku se zúčastnilo na 5.000 dětí a studentů v rozmezí od 12 –18 let a věřte, že ocenění by si zasloužili všichni. Příběhy ze života v těch nejrozličnějších formách nás doslova a do písmene oslovily. Zajímavé jsou ale i fikce, ve kterých děti odsuzují drogu jako zlo lidstva.
Droga je prokletím lidstva od samého počátku, ale teprve poslední desetiletí zasáhla i do života, především dětí. Narkomafie mají moc, mají peníze a jejich kontakty až do nejvyšších míst. Smutná a varující čísla o zvyšování procent závislých dětí volají po řešení. Bohužel současný protidrogový přístup „Koncepce a program protidrogové politiky,“ který se u nás praktikoval v 90. letech nemá dobré výsledky. Naopak počet mladých lidí závislých na drogách stoupl a tak nechceme protidrogovou politiku stavět na takovýchto základech.
Jsme zásadně proti. Prevence pro nás znamená život bez drog, život se sportem a kulturním vyžitím. Nestavme tady dva základní a zcela nesourodé pohledy na věc jako MUDr. Petra Exnerová.
Víme, že máme před sebou velký úkol, ale věříme, že společně s Národní protidrogovou centrálou Policie ČR a jejím šéfem JUDr. Jiřím Komorousem a s dalšími lidmi, kteří stojí na naší straně, se nám to podaří. Víme, jak na to, stačí, jak napsal náměstek ministra kultury Ilja Racek: Zaplnit prázdné místo v duši mladého člověka a také naplnit jeho volný čas.
To je úkol nelehký a vyžaduje mnoho peněz. Ty prozatím plynuly především do protidrogových center, na léčení narkomanů a na jejich stříkačky. Ne přímo do škol, na kulturní a sportovní programy, při kterých si děti na drogu ani nevzpomenou. Vybudujme nová hřiště, sportovní haly, či výtvarná centra, ve kterých budou děti své vzdělání a záliby rozšiřovat a zdokonalovat.
Z prací, které děti napsaly a v některých případech domalovaly výtvarnou prací vyplývá, že chtějí sportovat, tančit, recitovat, či výtvarně tvořit a to za podpory pedagogů. Bez státních příspěvků se ale tento projekt uskutečnit nedá.
Samozřejmě, že je nutné starat se o nemocné a to narkomani jsou, ale práce s nimi se nedá nazývat prevencí.
Jaroslava Cermanová
Redaktorka Českého rozhlasu