"Čistý sport? Utopie!," tvrdí trojnásobný vítěz tenisového Wimbledonu Boris Becker.
"Ze sportu se stal obrovský byznys a k tomu, abyste chtěl zvítězil za každou cenu, je pak už jen krůček. Nejméně 90 procent atletů, které znám, bere anabolika. A já je chápu! Když se stanete olympijským vítězem, máte navždy vystaráno. Zdraví je v tomto případě vedlejší. Lidé jsou pro peníze schopni udělat mnohem horší věci než si vzít pár tablet", říká bez obalu. "Vždyť co by se se sportem stalo, kdyby nebyly překonávány rekordy? Pak by se firmy, které dávají do sportu tolik peněz, na nějakou olympiádu nebo mistrovství světa vykašlaly! Říkám upřímně pokud bych se kdysi dozvěděl, že třeba Edberg nebo Lendl dopují, vzal bych si něco také. Jen proto, aby šance na vítězství byly vyrovnané."
Někdejší německý kladivář Klein, který na téma dopinku napsal několik knih, se před pár lety obrátil na 180 špičkových světových sportovců s anonymní anketou, zda užívají dopink. Odpovědi ho šokovaly. Plných 63 procent přiznalo, že »něco bere«! Klein proto tvrdí: "Boj proti dopinku je jen pokrytectví, hra ve stylu: Vlk se nažere a koza zůstane celá. Téměř čtyřicet procent sportovců mi řeklo, že užívá nedovolené látky dokonce i během kontrol! Těmi dokáží proklouznout, neboť užívají těžko zjistitelné růstové hormony. Pro všechny je to dobrý byznys. Pro sportovce, lékaře, i ty, kteří se je na oko snaží usvědčit. Všichni mají práci a vydělávají velké peníze. A vlastně - proč ne? Vadí snad někomu, že podpůrné prostředky berou vědci, umělci, lékaři, či politici?
Podobný anonymní průzkum mezi sportovci se dělal před pár lety i v Americe. Na otázku »kdybyste věděli, že se pomocí dopinku stanete olympijskými vítězi, ale deset let nato zemřete vzali byste ho?« plných 75 procent dotázaných odpovědělo ano!
Také Michael Lohberg, německý trenér plavání, má v této otázce jasno: "Sportovci mají jednoduchou volbu. Buď sport jen milují, nebo chtějí sbírat medaile. A to už dnes bez dopinku nejde."
zš (22. 6. 2001)