Zneužívání léků ve sportovní přípravě se na celém světě rozvinulo především v sedmdesátých a osmdesátých letech a prokazatelně přispělo k prudkému zvyšování výkonnosti ve většině sportů a sportovních disciplín. Léky používané sportovci za účelem ovlivnění výkonnosti se však u jednotlivých sportů lišily v souladu s konkrétními požadavky dané činnosti. V atletice (především v běžeckých disciplínách), cyklistice, běhu na lyžích a v dalších vytrvalostních sportech se rozšířil klasický dopink, tedy používání látek oddalujících signalizaci nástupu únavy. Ve sportech, v nichž se na výsledném výkonu výrazně podílí rozvoj silových schopností, jako jsou vzpírání, veslování, technické atletické disciplíny, kulturistika a jejím prostřednictvím i posilování, se nejvíce rozšířily následující léky:
Anabolické steroidy jsou látky jejichž struktura je velmi blízká mužskému pohlavnímu hormonu testosteronu. Tyto chemické sloučeniny byly syntetizovány s cílem zvýšit anabolický účinek testosteronu při současném omezení jeho virilizačního účinku. Poměr mezi androgenními (pohlavními, mužské charakteristiky zdůrazňujícími) a anabolickými (růst tkání podporujícími) kvalitami jednotlivých steroidních přípravků je označován termínem terapeutický index. Čím je terapeutický index vyšší, tím vyšší anabolický efekt má daná látka. Anabolický efekt je znatelnější u prepubescentů a u žen než u dospělých mužů, protože mladí lidé a ženy mají velmi nízkou endogenní tvorbu testosteronu. Je nutné zdůraznit, že endogenní produkce testosteronu je součástí dokonale koordinované komplexní hormonální regulace organismu. Pokud tento systém pracuje bez poruch, je vliv nadbytečné dodávky testosteronu a jemu příbuzných látek na organismus velmi nízký nebo žádný.
Anabolické steroidy jsou v lékařské praxi nejčastěji aplikovány v následujících situacích:
a./ po operacích - steroidy napomáhají uzdravování především tím, že zlepšují chuť k jídlu, zvyšují syntézu
bílkovin, slouží jako ochranný prostředek činnosti kostní dřeně (produkující červené krvinky) a to především u těch
pacientů, kteří podstoupili léčení ozařováním
b./ při poruchách tvorby kostí - anabolické steroidy podněcují tvorbu trámčiny kostí. Zpomalují postup osteoporozy,
která se objevuje u starých lidí (ztráta kostní tkáně je způsobená mimo jiné i nedostatkem tělesné aktivity)
c./ po stavech hladovění a nedostatku živin - především u osob, které měly dlouhodobě nedostatečný přívod
bílkovin ve stravě, speciálně u starých lidí. Zlepšují chuť k jídlu, stimulují buněčný růst, odstraňují negativní
dusíkovou bilanci. U pacientů současně dochází ke zlepšení psychického stavu, prožívají pocit dobré pohody
d./ balanční terapie - u pacientů, kteří mají nízkou produkci vlastních hormonů.
Anabolické steroidy mají mnoho vedlejších nežádoucích účinků a to jak pro muže, tak i pro ženy. Negativně se
podávání anabolických steroidů projevuje především v následujících oblastech:
a./
Mužské
gonádní funkce
Brzy po zahájení používání anabolik se objevuje redukovaná produkce spermií a souběžná atrofie varlat. Rozsah
těchto změn je závislý na dávkování léků a na délce jejich podávání. Dosud nebyly přísně vědecky prokázány důsledky
dlouhodobého užívání anabolických steroidů, ale dosavadní klinické zkušenosti ukazují na výrazné riziko vzniku
trvalé sterility. Je-li po krátkodobém podávání steroidů lék vysazen, zvyšuje se opět tvorba spermií, ale velmi
pomalu. Zatím není jisté, zda se ještě někdy vrátí produkce spermií a úroveň plodnosti k normálu. Obvykle se vytvoří
nová, nižší "normální úroveň" hormonální produkce a postupně dochází k impotenci.
b./
Předstojná žláza
Předstojná žláza (prostata) váží při narození pouze několik gramů, ale vlivem androgenů dosáhne svoji plnou
hmotnost přibližně 20 gramů ve věku 20 let. Tuto velikost si udržuje až do páté dekády života, kdy dochází k
druhému růstovému zrychlení. Rakovina prostaty je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů nad 55
let a nejčastěji se vyskytující příčina smrti vinou nádoru po rakovině plic a tlustého střeva. Ačkoliv je tento typ
rakoviny vzácný u mužů ve věku pod 50 let, mohou anabolické steroidy brzy tuto situaci změnit, protože způsobují
výrazné zvětšení prostaty a to i u mladých mužů. Častými symptomy jsou zpomalený odtok moči, zvýšené nutkání
k močení, úplná blokáda vylučování moči, bolesti v zádech a bocích a hematurie (přítomnost krve v moči).
c./ Nemoci ledvin
Dalším orgánem citlivým na anabolika jsou ledviny, které zodpovídají za vylučování zbytků metabolismu
prostřednictvím moči. Při aplikaci anabolických steroidů zadržuje tělo velké množství vápníku. Po jejich vysazení
následuje masivní odplavení vápníku a to může vést k tvorbě ledvinových kamenů. Varovnými signály jsou bolesti v
boku a hematurie.
d./
Kardiovaskulární nemoci
Nemoci srdce patří k nejčastěji uváděným vedlejším účinkům zneužívání anabolik. Zvyšuje se krevní tlak a to
především vinou zadržování vody v těle. Hladina HDL- cholesterolu (high density lipoproteinů), které napomáhají
tělu odstraňovat cholesterol a jsou důležité z hlediska zdraví srdce, je při užívání anabolických steroidů drasticky
snížena. Výzkumy zaznamenaly u těch sportovců, kteří používají steroidy, pokles hladiny této cholesterolové frakce
ze 45mg až na 5mg. Naopak hladina LDL-C (low density lipoproteinů) a celková hladina cholesterolu se vinou
užívání steroidů zvyšuje a vytváří se tak situace příznivá pro rozvoj nemocí srdce. Pokud k tomu sportovec
kombinuje ještě některý ze stimulujících léků, vzniká predispozice k náhlé srdeční či mozkové příhodě. Dalším
faktorem přispívajícím k rozvoji aterosklerozy je zvýšená hladina kortizolu, zapřičiněná pravděpodobně jeho
sníženým odbouráváním v játrech. Navíc je zde mechanismus přeměny nadbytečného testosteronu na estrogeny,
přičemž zvýšená hladina estrogenů je vztahována k nepříznivému lipoproteinovému profilu v krvi. Kulturisté často zadržují během
cvičení se zátěžemi dech, což může vést ke krátkodobému výraznému zvýšení systolockého krevního tlaku a
nitrohrudního tlaku (Valsalvům manévr). Zatížení anaboliky oslabeného kardiovaskulárního systému zvýšeným
krevním tlakem vede k riziku mozkové mrtvice, protržení případných výdutí a k dalším život ohrožujícím
poškozením.
e./
Poškození jater
Játra jsou životně důležitým detoxikačním orgánem těla, v němž jsou anabolické steroidy odbourávány, konjugovány
a metabolizovány. Játra jsou zodpovědná za regulaci hladiny glukozy v krvi; ukládají glykogen, provádějí desaminaci,
transaminaci, přeměnu dusíkových zbytků na močovinu , která může být vyloučena ledvinami, podílejí se na
syntetizování žluči, ukládájí vitaniny A,D,E,K, vylučují žlučové pigmenty, všestranně ovlivňují metabolismus,
produkují složky zodpovědné za srážlivost krve a zajišťují ohromné množství dalších důležitých tělesných funkcí.
Mezi změny, upozorňující na pravděpodobnost poškození jater, patří:
• Atrofie nebo naopak zvětšení jaterních laloků
• Změna v struktuře jaterní tkáně
• Citlivost na dotek
• Žloutenka
• Odlišné zbarvení moče (změny barvy moči však mohou způsobit i vysoké dávky vitaminu B)
• Bolesti břicha útrobního typu; bolest se zvyšuje při kašli či pohybu a je obvykle lokalizována v horním pravém
kvadrantu
• Zarudnutí kůže na dlaních (palmar erythema) a angiomy pavoučího tvaru (růžové kožní skvrny připomínající tvar
pavouka), které mohou ukazovat na akutní nebo chronické onemocnění jater
• Paličkovité prsty (otoky tkáně v oblasti nehtového lůžka)
• Změny v duševním rozpoložení nebo neurotické reakce
f./
Gynekomastie
Organismus není schopen plně odbourat nadměrné množství testosteronu, dodaného exogenně prostřednictvím
anabolických steroidů, a tak je jeho část přeměňována na ženský pohlavní hormon estrogen. U mužů vede zvýšená
hladina estrogenu k tvorbě prsní tkáně ženského typu, která je označována termínem gynekomastie (v anglosaské
literatuře se často používá termín "bitch tits"). Tento zárodek ňadra může být po přerušení příjmu anabolik
vstřebán, v některých případech jej však lze odstranit pouze operativně.
g./
Růst kostí
U mladých lidí v růstovém období mohou steroidy způsobit vážné poškození kostního aparátu. Je nutné zdůraznit,
že mnozí lidé rostou až do svých 25 let. V době růstu jsou na kostech chrupavčité růstové ploténky, které jsou
postupně působením konkrétních enzymů přeměňovány na vlastní kostní tkáň (osifikace kostí, ukládání minerálů do
chrupavčité tkáně). Pokud dojde k předčasné osifikaci epyfýz dlouhých kostí, zastavuje se růst. Anabolické steroidy
napomáhají urychlení osifikace kostí a proto jsou u mladých lidí aplikovány jen v případě velmi vážných onemocnění.
h./
Akné
Vlivem zvýšené sekrece tukových žláz kůže se může brzy po podání anabolik objevit akné. Nejčastěji se vyskytuje
na obličeji, zádech, ramenou a hrudníku., ale ve vážnějších případech se může rozšířit i na oblast břicha a
dokonce i na paže a nohy. Pokud není nasazena odborná léčba, může nemoc zanechat nepěkné jizvy na celý život.
Lineární keloidy (zbytnělé jizvy nádorovitého vzhledu), vyvolané tlakem rychle se pod kůží zvětšující svaloviny v
oblasti ramen
i./
Abnormální vývoj pojivové tkáně
U řady sportovců, kteří užívali velké dávky anabolických steroidů, došlo k rupturám úponů svalů. Vědci zjistili na
základě řady výzkumů, že zneužívání anabolických steroidů zvyšuje pravděpodobnost jak výskytu nepravidelností
ve struktuře úponů, tak i přímé perforace pojivové tkáně. Dysplasie (porucha vývoje nebo růstu, projevující se
utlumeným nebo odchýleným vytvářením skladby těla nebo tkáně) kolagenních fibril je tedy dalším z vedlejších
účinků zneužívání anabolických steroidů. Tento proces narušuje křehkou morfologii úponů, mění jejich pevnost a
následně i biomechaniku pohybu končetin. Léčení ruptur úponů je zdlouhavé a vyřadí sportovce z pravidelného
tréninku na velmi dlouhou dobu.
j./
Změny chování
Vliv používání anabolik na psychiku je velmi výrazný, v mnoha případech - především u žen - až extrémní.
Jedinec se může stát mimořádně agresivním a nepřátelským vůči svému okolí, může dojít až k bezdůvodnému
násilí (steroid rage). Při soudním vyšetřování byly obhajobou vysvětlovány provedené násilné trestné činy jako
důsledek steroidní psychozy. Často jsou u sportovců, kteří zneužívají anabolika zaznamenávány prudké výkyvy
nálady . Někteří jedinci trpí bigarexiíí. Tento termín se používá pro případy, kdy sportovec, bez ohledu na to jakého
svalového rozvoje dosáhl, vnímá sám sebe neustále jako slabého, malého a nedostatečně svalnatého. Ještě
negativněji působí na sportovce prudké deprese, které se projevují po vysazení anabolik. Steroidy navozená
psychotická deprese může vést i k sebevražednému jednání.
k./
Vedlejší účinky na organismus žen
• Zvýšený růst vousů nad horním rtem u sportovkyně
• Virilizační působení anabolických steroidů může být u žen pozorováno již ve velmi krátkém časovém odstupu po
podání. Vedlejší účinky jsou manifestovány následujícími příznaky: - snížení hlasu, způsobené zesílením hlasivek
(je ireversibilní) - zvýšený růst vousů na tváři a na těle vznik ochlupení mužského typu - ubývání vlasů mužského
typu - menstruační poruchy - poruchy plodnosti - zmenšení velikosti ňader vinou změn rozložení tuku na těle -
hypertrofie clitorisu, která je ireversibilní - nepřiměřená agresivita (u žen výraznější než u mužů)
• Permanentní ztráta vlasů ve frontální části skalpu u sportovkyně
1. Charakteristika
Lidský růstový hormon (HGH, somatotropin, somatotropní hormon, STH) je polypeptidový hormon vylučovaný
adenohypofýzou s molekulární hmotností 21000, skládající se z 191 aminokyselin.
2. Působení
Rústový hormon má primární dopad na růst v adolescenci, ovlivňuje však též množství dalších tělesných funkcí ,
mezi jinými i přeměnu tuků a cukrů. V období před dospělostí HGH stimuluje lineární růst a dozrávání kostí. Dále
ovlivňuje intracelulární transport aminokyselin, způsobuje zadržování dusíku, což je považováno za znak
bílkovinného anabolismu. Je jím ovlivněna aktivita messenger RNA, která zvyšuje bílkovinnou syntézu u některých
typů buněk a stimuluje intracelulární rozpad tělesného tuku, takže je více tuku využíváno ke krytí energetických
potřeb těla a tím je dosaženo efektu šetření tělesných bílkovin. HGH také stimuluje játra k tvorbě somatomedinů,
messengerových molekul považovaných za růstové faktory. Lékaři aplikují HGH jako převenci zakrnělosti u těch dětí,
u nichž je prokázána deficience tohoto hormonu. Předtím než se podařilo vyrobit syntetický HGH, byla jeho výroba
závislá na dostatku podvěsků mozkových (hypofýz) z mrtvol. Navzdory nedostatku tohoto léku byly již před léty zaznamenány případy jeho zneužívání jako dopinku.
3. Vedlejší účinky
Přílišné množství růstového hormonu před pubertu vede k nadměrnému růstu (může být dosaženo výšky až 2,10
m), zatímco přílišná endogenní produkce či nadměrné exogenní podávání po pubertě způsobuje agromegalii
(nadměrný růst koncových částí těla, vytváří se příliš veliké ruce, chodidla, uši, nos a vyčnívající brada)
Akromegalie se ve svých počátcích projevuje u sportovců zhrubnutím rysů obličeje, zvětšením nosu, jazyku a
měkkých tkání tváře. Objevuje se podkus spolu se zvětšením dolní čelisti. Zvětšení frontálních dutin a
nadočnicových oblouků vede k dojmu vyčnívajícího čela, prsty na rukou a nohou se rozšiřují a získávají tvar
podobný lopatkám. Zvyšuje se pocení a aktivita tukových žláz, dále se objevují malá políčka zvýšené kožní
pigmentace. Růst chrupavek a měkkých tkání vede k rozšiřování kloubních prostorů, a to se projevuje výraznými
kloubními bolestmi. Deformace struktury těla vede k ztrátě proporcí. Organomegalie a visceromegalie (zvětšení
rozměrů vnitřností a vnitřních orgánů) může vést k městnavému srdečnímu selhání (congestive heart failure). Navíc je značná pravděpodobnost rozvoje cukrovky a
metabolických potíží. Vedlejší negativní účinky podávání anabolických steroidů a růstového hormonu se neprojeví
náhle, jako v případě inzulínu či diuretik. Pokud se však vedlejší účinky projeví, jsou výsledkem dlouhodobých
pozvolných, většinou ireverzibilních změn a poznamenávají člověka na zbytek života.
1. Charakteristika
Diuretika jsou chemické látky, které nejen u zdravých jedinců, ale především u nemocných s edémy zvyšují objem
moči vylučované ledvinami. Podstatou účinku některých diruetik (mnohé z nich jsou používány kulturisty) je zásah
do zpětné rezorpce sodíku a vody v ledvinových tubulech.
2. Působení
Diuretika tedy patří mezi látky, které ovlivňují množství a složení tělesných tekutin. Stálé složení tekutin je
udržováno regulací příjmu a výdeje vody a jednotlivých solí. Regulace je řízena CNS a četnými působky a je
realizována různými orgány, především trávícím ústrojím, ledvinami, kůží, plícemi a játry. V lékařské praxi jsou
diuretika aplikována především u pacientů, jejichž tělo zadržuje nadměrné množství vody (otoky, edemy) nebo u
nichž došlo k poruchám poměrů elektrolytů (Na+, K+, Cl-)
3. Vedlejší účinky
Nejčastějšími nežádoucími účinky aplikace některých diuretik jsou poruchy vzájemného poměru elektrolytů,
především hypokalemie (pokles hladiny draslíku). Při deficitu draslíku dochází k poruchám nervosvalové činnosti,
objevují se pocity slabosti a mnohdy velmi intenzivní křeče svalstva. Negativně jsou též ovlivněny vnitřní orgány a
jejich funkce. Dochází ke snížení žaludeční sekrece, hypotonii až paralýze střev, k poruchám funkce ledvin a
metabolickým poruchám (alkaloza, poruchy tolerance sacharidů). Nejnebezpečnější, a to až život ohrožující
důsledky hypokalemie jsou však změny srdeční činnosti, především srdeční arytmie.
1. Charakteristika
Inzulín je polypeptyd, který je tvořen v ? buňkách Langerhansových ostrůvků pankreatu (slinivky břišní). Obsahuje
dva řetězce aminokyselin propojených vzájemně disulfidovými můstky.
2. Působení
Hormon inzulín především výrazně ovlivňuje využití sacharidů a to tak, že usnadňuje pronikání glukózy do buněk
jednotlivých tkání a tím aktivuje i další metabolické reakce. Inzulín zvyšuje využití glukózy v buňkách a tak vlastně
zvyšuje její podíl na metabolických dějích na úkor tuků a bílkovin - v podstatě tedy šetří tělesné bílkoviny. Zvyšuje
navíc ukládání sacharidů do zásob a to nejen v játrech, ale i ve svalech. Inzulín dále podporuje syntézu bílkovin z
jednotlivých dostupných aminokyselin a zmenšuje glukoneogenezu (tvorbu cukru z bílkovin). Usnadňuje však
současně přeměnu glukózy na tuk. Nadbytek inzulínu vyvolá v organismu stav, označovaný jako hypoglykemie.
Inzulín stimuluje využití glukózy v tkáních a zpomaluje uvolňování glukózy z jater do krve. Glykemie přitom klesá
na hladiny pod 60 mg%. To vyvolává stavy únavy, nezájmu, svalové slabosti, narušení přesnosti jemných pohybů,
dvojité vidění, poruchy barevného vidění, silný pocit hladu, závratě a zvýšené pocení. Pokud klesne hladin a glykemie pod 50 mg% objevují se nekoordinované svalové stahy a křeče, těžké pocity únavy, apatie a ztráta
vědomí. Jedná se o hypoglykemický šok, který může končit až smrtí vinou poškození centrálního nervového
systému. Příznaky hypoglykemického šoku mohou být odstraněny včasným podáním glukozy. Nedostatek inzulínu
vede především k poruchám metabolismu sacharidů. Je narušeno pronikání glukózy buněčnou membránou do buněk
a je ztíženo její využívání. Vytváří se vyšší koncentrace glukózy v krvi - hyperglykemie. Játra nedokáží udržovat
větší zásoby glykogenu a neustále uvolňují do krevního oběhu glukózu a to i přesto, že je ji v krvi vysoký nadbytek.
Navíc játra v procesu glukoneogenéze přeměňují glykoplastické aminokyseliny na glukózu. Tyto aminokyseliny
získávají játra pomocí zvýšeného rozpadu tkáňových bílkovin i jejich zvýšeným vychytáváním z přijaté potravy. To
vážně narušuje syntézu tělesných bílkovin a výsledkem je negativní dusíková bilance. Jednotlivé tkáně nedostávají
přes nadbytek cukru v krvi dostatek energetických látek a proto nastupují mechanismy mobilizace rezervního tuku. Vzniká
hyperlipémie (zvýšené množství tuku v krvi na lačno), hromadí se tuky v játrech. Zvýšený metabolismus mastných
kyselin vyvolává nadbytek ketonových látek, které nemohou být využity jako zdroj energie a vylučují se do moči
(ketonurie). Pokud glykemie přesáhne hladiny 180 mg% (ledvinový práh pro glukózu), dochází k vylučování cukru
močí (glykosurie). To způsobuje vážné narušení stálosti vnitřního prostředí, protože ketokyseliny se váží na
nárazníkové systémy krve, další kyselé metabolity nemohou být neutralizovány a vzniká acidóza (posun pH na
stranu kyselou). Vylučovaná glukóza na sebe váže jisté množství vody a elektrolytů a vznikají tak větší ztráty vody
(diabetická polyurie) při současném ochuzování vnitřního prostředí o minerální látky. Dehydratace organismu a
acidóza poškozují výrazně nervový systém.
3. Vedlejší účinky
Hlavní riziko aplikace inzulínu spočívá v možnosti vzniku hypoglykemie, která může vést až k smrti sportovce.
Případy takových reakcí na podání inzulínu popsal v časopisu Muscle and Fitness sám president IFBB pan Ben
Weider a to u velmi zkušených závodníků na profesionální úrovni. Opakované injekce inzulínu u diabetiků i
nediabetiků mohou vést po dvou až třech měsících k tvorbě nízkých hladin protilátek proti inzulínu. Výzkumy
prokázaly, že protilátky vzniklé proti exogenně podávanému inzulínu jsou schopny vázat a tedy inaktivovat i inzulín
endogenní. Vzniklé protilátky mohou vyvolat léze pankreatu (ničí ? buňky Langerhansových ostrůvků) a případně i
těžký diabetes. Navíc inzulín vázaný na protilátky nemůže být využíván buňkami a odbourává se jen velmi zvolna.
Někdy se inzulín z dané vazby uvolňuje a může při současném podávání dalších dávek vyvolat záchvat
hypoglykemie (Harper 1977). Na rozdíl od pozvolné reakce na anabolické steroidy a růstový hormon může být reakce
těla na podání diuretik a inzulinu velmi rychlá a může vést ke smrti sportovce během několika minut či hodin.
E. Ostatní léky
Kromě výše uvedených léků se v souvislosti se zneužíváním ve sportu můžeme setkat i s řadou dalších látek.
Jsou to:
> Hormony štítné žlázy - jsou lékaři aplikovány v případech hypothyroidních stavů. Kulturisté je nejčastěji
používají ve snaze o urychlení metabolismu v předsoutěžní přípravě. Zneužívání thyroidních hormonů způsobuje
nadměrnmou stimulaci srdce (zrychlení srdeční činnosti) a jeho pozvolné poškozování, dále se během aplikace
mohou projevit různé potíže jako jsou zvýšená nervozita, únavnost, třes, zvýšená tělesná teplota, nadměrné
pocení, nespavost, průjmy a pokles hmotnosti způsobený ztrátou svalové tkáně. Může se objevit i protruze očních
bulbů (exoftalmus).
> Psychomotorická
stimulancia
- jsou léky, které u člověka zvyšují resp. urychlují duševní výkon, působí proti
spánku a únavě a snižují chuť k jídlu. Lékaři jsou aplikovány v případech útlumových stavů CNS (narkolepsie,
narkosomnie, otrava barbituráty a jinými látkami tlumícími CNS, otrava kysličníkem uhelnatým, potlačení
nežádoucího účinku při podávání některých jiných medikamentů atd.) Kulturisté je používají s cílem snížit chiť k
jídlu, urychlit výdej energie, zvýšit hladinu energie pro intenzivní trénink. Při předávkování vyvolávají tyto látky
tachikardii či srdeční arytmie, zvyšují krevní tlak, působí sucho v ústech, rozšiřují zornice a vedou k pocitům
nevolnosti až zvracení, případně k zácpě nebo naopak průjmu. Centrální účinky se projevují neklidem,
předrážděností, provokací úzkosti, neschopností se koncentrovat, nespavostí, vzácněji halucinacemi, deliriem a
jinými psychotickými příznaky spolu se sebevražednými sklony (Lenfeld 1973). Dalším závažným problémem je
možnost vzniku závislosti na těchto látkách až toxikomanie.
>
Anorektika
- jsou často zařazována do předchozí skupiny léků. Jsou to látky, snižující velmi výrazně chuť k jídlu,
používají se v lékařské praxi při léčbě těžce otylých k usnadnění redukčních diet. Kulturisté je zařazují jako
prostředek překonání nepříjemných stavů doprovázejících snížení množství stravy v závěrečné fázi přípravy k
soutěži.
> Protizánětlivé léky - tyto látky omezují možnost rozvoje zánětlivých onemocnění, snižují bolest. Ze stejných
důvodů jsou používány i sportovci.
> Kortikosteroidy - jsou lékaři nejčastěji aplikovány v případech revmatických potíží, některých kožních onemocnění
a elergických stavech. Kulturisté je používají ve snaze potlačit zánětlivá onemocnění, při léčbě kloubních potíží či
poruchách úponů svalů. Zvýšená hladina kortikosteroidů může vést k zadržování vody a sodíku, ztrátám draslíku a
vápníku, zvýšenému rozpadu svalových bílkovin, žaludečním vředům, snížení činnosti hypofýzy a poruchám
imunity
> Lidský
choriový
gonádotropin - používá se v lékařské praxi při léčení kriptorchismu (zadržení varlat),
nedostatečné funkce pohlavních žláz (stimuluje sekreci testosteronu) a u žen při léčení neplodnosti. Kulturisté se
pokoušeli o aplikaci této látky pro její údajnou schopnost stimulovat ztrátu podkožního tuku a připívat k vyšší
endogenní produkci testosteronu. Mezi nejčastěji popisované vedlejší účinky této látky patří bolesti hlavy,
podrážděnost, únava, neklid deprese, otoky a gynekomastie.
>
Blokátory estrogenů - slouží nejčastěji jako anti-estrogenní činitele při léčbě nádoru ňader. Kulturisté používají
tento lék jako preventivní prostředek proti vzniku a rozvoji gynekomastie, některé ženy pak aplikují lék ve snaze
urychlit vyrýsování před soutěží. Z vedlejších účinků jsou nejvýznamnější: rozvoj onemocnění zraku, vysoký krevní
tlak, otoky, pocity nevolnosti. U žen může tento lék vyvolat "chemickou menopauzu" s následnými návaly horka a
dalšími průvodními jevy.