Mgr. Jitka Gjuričová
Ředitelka odboru prevence kriminality MV ČR
BĚHEM MINULÝCH DESETILETÍ-se kriminalita stala masovým sociálním jevem, koncentruje se zejména do velkých měst a průmyslových aglomerací s vysokým počtem navzájem anonymních a migrujících osob. Městské obyvatelstvo je ohrožováno zejména pouliční kriminalitou, krádežemi, vloupáním, krádežemi aut a předmětů z aut a loupežemi.
Při trestné činnosti se zvyšuje samoúčelná brutalita a bezohlednost. Na významu nabývá trestná činnost spojená s drogami a jinými závislostmi a násilná kriminalita páchaná z rasistických a xenofóbních pohnutek. Zvyšuje se podíl prvopachatelů a pachatelů , jejichž trestná činnost, byť někdy závažná, bývá epizodického charakteru. Roste i počet osob, pro které se zisk z kriminality stal pravidelným zdrojem příjmu.
Kriminalita roste zejména mezi vrstvami obyvatelstva žijící na hranici chudoby a v rámci sociálně vyloučených etnických menšin. Mezi pachateli téměř všech druhů trestných činů je dlouhodobě registrován zvyšující se podíl dětských, mladistvých a mladých dospělých pachatelů
Kriminalita je chápána jako nejextrémnější článek sociální patologie. Lze s ní bojovat jednak represivními prostředky- prostřednictvím trestní politiky a jednak preventivními prostředky, které zahrnují širokou škálu opatření sociálního a situačního charakteru. Přitom jde o snižování motivů k páchání trestné činnosti, o omezování sociálních a situačního charakteru. Přitom jde o snižování motivů k páchání trestné činnosti, o omezování sociálních i situačních kriminogenních podmínek a posilování povědomí veřejnosti o legálních metodách ochrany před trestnou činností. Charakter těchto opatření je převážně nerepresivní.
Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejrizikovějším patří závislost na drogách.
K sociálním příčinám, které ve svých důsledcích vedou k trestné činnosti, se váže tzv. sociální prevence . K situačním podmínkám kriminality se váže tzv. situační prevence.
Okruh subjektů prevence je široký. Kromě orgánů činných v trestním řízení(systém trestní justice –policie, státní zastupitelství, soudy a vězeňství), které hraje hlavní roli, v ní působí i další instituce, např. orgány státní správy , samosprávy, podnikatelské subjekty, zájmová sdružení občanů, církve a zejména občané samotní. Preventivní aktivity se uskutečňují v rámci celostátním , regionálním i místním. V každém tomto případě pak na úrovni primární , sekundární a terciární.
Systém prevence kriminality v České republice je budován od počátku roku 1996. Během následujících čtyř let se podařilo vytvořit celou řadu navzájem propojených programů, které, jak se jeví z kriminálních statistik, vedou ke stabilizaci a zejména u některých typů majetkové trestné činnosti i k poklesu vývoje trestné činnosti. Vrcholnou institucí odpovědnou za vytváření preventivní politiky vlády České republiky je Republikový výbor pro prevenci kriminality, jehož činnost jehož činnost zabezpečuje Ministerstvo vnitra , respektive Odbor prevence kriminality.
Základem systému prevence kriminality jsou preventivní programy organizované na místní úrovni. V těchto programech se prolínají aktivity všech subjektů prevence. V centru jejich zájmů jsou bezpečnostní potřeby občanů a lokálních komunit Preventivní programy měst zahrnují sociální i situační aspekt, na praktické úrovni se zabývají rizikovými jedinci, sociálními skupinami včetně rodin, lokálními komunitami, oběťmi trestných činů, kriminogenními situacemi a opatřeními proti jednotlivým druhům trestné činnosti.
Na podporu programů měst zatížených vysokou mírou trestné činnosti a dalších sociálně rizikových jevů ( např. nezaměstnanost, vysoký počet osob dlouhodobě závislých na dávkách sociálního zabezpečení, přítomnost sociálně deprimovaných komunit, rozšířenost drog, prostituce) je vytvořen zvláštní státní dotační systém, který v gesci Republikového výboru pro prevenci kriminality spravuje Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Podmínkou pro přidělení dotace je zpracování kvalitního preventivního programu.
Podmínkou pro zpracování preventivního programu, schválení programu zastupitelstvem obce, manažérské zajištění programu a finanční participace města na realizaci programu.
Východiskem pro zpracování preventivního programu města je analýza bezpečnostní situace. Tato analýza zahrnuje rozbor policejních kriminálních statistik, sociologické šetření vnímání pocitu bezpečnosti občanů, sociální a demografickou analýzu obce (zejména ve vztahu ke kriminálně rizikovým skupinám), zmapování aktivit orgánů státní správy , samosprávy, policie a nevládních organizací a dalších institucí působících v oblasti sociální a situační prevence.
Na základě tohoto rozboru a metodických doporučení Republikového výboru pro prevenci kriminality je možné zpracovat Komplexní program prevence kriminality ve městě. Konečná verze programu musí být schválena zastupitelstvem obce.
Tím se mu dostane politické závaznosti-může být financován z rozpočtu města, vyhodnocován, a kontrolován. Program se stane součástí sociální politiky města. Pro potřeby měst zpracoval odbor prevence kriminality Metodiku přípravy Komplexního součinnostního prevence kriminality na místní úrovni, Model zabezpečení a organizace preventivní práce na místní úrovni a Metodické doporučení ke zpracování rozboru bezpečnostní situace ve městě, Pravidla pro poskytování účelových dotací obcím na výdaje realizované v rámci Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni. Městům je také poskytována soustavná metodická a konzultační pomoc. Měst realizujících Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni je v současné době 68. Je v nich registrováno téměř 60% z celkového počtu všech registrovaných trestných činů v České republice, 87,5% kapesních krádeží, 76,9% krádeží věcí z motorových vozidel, 65,7% krádeží motorových vozidel a 64,5% krádeží a vloupáním do bytů. Obyvatelům těchto měst jsou minimálně dvakrát častěji než na zbytku území vykrádány byty, kradena auta a motocykly a třikrát častěji vykrádána motorová vozidla. Průměrný index nápadu trestné činnosti v roce 1997 činil v těchto městech 509 registrovaných trestných činů na 10 tisíc obyvatel. (Průměrný index České republiky je 413, nejvyšší je registrován v centru PRAHY, kde v roce 1999 dosáhl hodnoty 4118, v Praze jako celku pak 993).
Na preventivní programy měst bylo v roce 1996 ze státního rozpočtu vynaloženo 26,5 mil.Kč, v roce 1997 –115 mil. Kč, v roce 1998-105 mil.Kč a v roce 1999 –110 mil.Kč. dokonce roku 1999 bylo podpořeno více než 1510 dílčích projektů realizovaných charitativními organizacemi (33), Domovy dětí a mládeže (64), Městskou policií (191), občanskými sdruženími (257), sportovními kluby (25), státní správou (104), samosprávou (572) a Policií ČR (95). Informace o přidělených finančních prostředcích jsou zveřejněny na Internetu(www.mvcr.cz) .
Vytvářený systém prevence kriminality v české republice podněcuje úzkou spolupráci mezi orgány veřejné správy a jejich institucemi a nevládními subjekty. Toto „partnerství“ s sebou přináší do společenského života měst zcela nové prvky. Některé instituce se začínají profilovat -specializovat na určité činnosti, na práce s úžeji vymezovanými sociálními skupinami, na šíření informací, či poskytování poradenských služeb. V některých městech vznikají instituce nové. To může v budoucnu do značné míry ovlivnit vymezování působnosti státní správy, samosprávy, nestátního sektoru včetně podnikatelských subjektů v oblasti prevence a kriminality. Zároveň povede k podněcování vzniku lokálních občanských iniciativ, které se budou aktivně podílet na vytváření pozorných sousedských vztahů přispívajících ke vzniku bezpečného prostředí.
Konstituování systému prevence kriminality není velké politické téma. Politici a vrcholní představitelé resortů se o ní příliš nezajímají. Naproti tomu má prevence výraznou odezvu na komunální a praktické úrovni a mezi odborníky, kteří se zabývají delikventními a predelikventivními jedinci a mezi občany, kteří se stále častěji stávají obětmi trestných činů.
To je také důvod, proč Odbor prevence a kriminality Ministerstva vnitra věnuje mimořádnou pozornost komunikaci s představiteli měst i s odborníky z praxe, poskytuje konzultace, i těm zástupcům těch měst, která na dotace ze státního rozpočtu nedosáhnou. S tím souvisí i vytvořený informační systém a mediální politika odboru v oblasti prevence kriminality. (Pozn: Veškeré informace jsou dostupné na Internetové stránce Ministerstva vnitra –http://www.mvcr.cz).
Komunikace s partnery a pravidelné analýzy situace v republice i v jednotlivých regionech ovlivňují i tvorbu koncepce a zaměření připravovaných preventivních projektů. Jedním z těchto projektů pro rok 2000 a léta následující je projekt prevence kriminality související s drogami.
Drogy a kriminalita s nimi související se stávají závažným ohrožením nejen pro městské, ale i pro venkovské obyvatelstvo. Ohrožují zejména tu část populace, která žije na pokraji chudoby, osoby neschopné obstát v náročném konkurenčním prostředí na trhu práce a mladé lidi s problematickým zázemím a nevyjasněnými životními hodnotami a cíli.
Mgr. Jitka Gjuričová
Ředitelka odboru prevence kriminality MV ČR
ZÁVISLOST a my