Podvody a doping provázely olympijské hry už od kolébky. Nejnovější způsoby dopingu jsou tak dokonalé, že je zatím nelze odhalit žádnými testy.
Antické olympijské hry, se pořádaly od roku 776 př. n. l. každé čtyři roky na počest boha Dia. Na programu byly zpočátku závody v běhu (dromos - jedna délka stadionu, což bylo 192,27 m), později byl zaveden takzvaný dvojitý běh (diaulos - dvě délky s obrátkou). Pětiboj (pentatlon) zahrnoval běh na délku stadionu, zápas (palé), hod diskem, hod oštěpem a skok daleký. Soutěžilo se také v pěstním zápase (pygmé, box), pořádaly se závody vozů a dostihy, pankration (spojení pěstního a prostého zápasu) a běh vojínů ve zbroji. Vítězové byli odměňováni olivovou ratolestí a stužkou a měli právo postavit si sochu. Podle expertů už tehdy šlo velmi často o vítězství za každou cenu. Používalo se násilí, hrozby iúplatky. Doping však byl tehdy ještě věcí neznámou.
Dnes je situace poněkud jiná. Ve snaze zvítězit se používají subtilnější a modernější prostředky než úplatky či hrozby, především doping. Nejnovější, velmi efektivní způsoby dopingu jsou velmi dobře známy, ale nelze je dokázat, anebo jen velmi obtížně. Na Olympijských hrách v roce 1988 v jihokorejském Soulu z 8465 závodníků bylo kvůli dopingu vyřazeno deset. Většinou se jim prokázalo užívání steroidů. Je stoprocentně jisté, že nadopováno jich bylo mnohem více, ale testy to neprokázaly. Téměř shodná je situace i při letošních olympijských hrách. Na nejmodernější a nejefektivnější způsoby dopování zatím testy neexistují.
Možnosti pro podvody a doping jsou dnes velmi rozmanité a výsledky zaručené. I při klasickém testování jsou hranice povolené koncentrace hormonů nebo přípravků značně vysoké. Dobře informovaní trenéři a lékaři týmů dokáží přesně odhadnout, kdy je třeba s podáváním dopingu před závodem přestat. Východoněmečtí atleti užívali velké dávky anabolických steroidů, a přesto ani jediný východoněmecký závodník nebyl kvůli dopingu diskvalifikován. Na XXI.olympijských hrách v Montrealu v roce 1976 a poté v Moskvě roku 1980 získala tehdejší Německá demokratická republika 216 medailí, z toho 87 zlatých. V roce 1966 vybojovala v Atlantě irská plavkyně Michelle Smithová čtyři medaile, z toho tři zlaté. Podezření na doping bylo velmi silné, protože její forma šla prudce nahoru po sňatku s nizozemským závodníkem ve vrhu diskem, jemuž byl doping prokázán. Smithová úspěšně prošla všemi antidopingovými testy. Později na domácích závodech se zjistilo, že přidala do moči vysokou dávku alkoholu, který drogy zamaskoval. V Sydney se užívají nově vyvinuté, dokonalejší testy na drogy a steroidy. Sám Samaranch však přiznal, že proti nově používaným a velice účinným způsobům, jako je například doping vlastními krvinkami, je Olympijský výbor bezmocný.
* Anabolické steroidy
Zvyšují sílu a výdrž atleta. V současné době jsou k dispozici steroidy na vodní bázi, které vyprchají z organismu během několika hodin. Nejpopulárnější jsou syntetické deriváty testosteronu, hormonu, který si tělo běžně vytváří samo. Tyto syntetické deriváty jsou velmi obtížně zjistitelné. Testy v Sydney budou zkoumat poměr t/e (testosteronu a epitestosteronu). Obvyklý poměr těchto hormonů v moči je jedna ku jedné. Jen velmi málo lidí má přirozeně zvýšený poměr na čtyři až pět ku jedné. Pro Sydney byla určena hranice dokonce na šest ku jedné. Protože byl poměr stanoven benevolentně značně vysoko, umožňuje to závodníkům užívat přesně vypočítané dávky steroidů.
* EPO (erytropoetin)
EPO reguluje tvorbu červených krvinek, které jsou nositeli kyslíku v organismu. Původně byl tento lék vyvinut pro pacienty s anémií a ledvinovými chorobami. Syntetické EPO se stalo součástí diety většiny běžců na dlouhé tratě, plavců a cyklistů, kteří musí mít výdrž. Díky EPO, a tím i zvýšenému přísunu kyslíku se zlepší výkon běžce při dvacetiminutovém běhu až o třicet vteřin. V maratonu to znamená o čtyři minuty lepší výkon.
Užívání syntetického EPO je velmi nebezpečné, může dokonce ohrozit život. Krev zhoustne a enormně zatěžuje srdce. Zavedení EPO v roce 1987 provázela série srdečních infarktů v řadách holandských cyklistů. Podle expertů zavinilo EPO v uplynulých třiadvaceti letech smrt nejméně pětadvaceti olympijských cyklistů. Podle názoru odborníků stačí přestat používat EPO zhruba týden před závodem, pak jej testy po závodě nezjistí.
* Krevní doping
V roce 1972 doktor Bjorn Ekblöm ze stockholmského Institutu gymnastiky a sportů odebral čtyřem atletům dávku krve, odstranil z ní červené krvinky a uložil je do chladu. Tyto červené krvinky o měsíc později vrátil sportovcům do krevního oběhu. Nárůst množství krvinek zvýšil okysličování organismu a prudce zvýšil výkonnost běžců. Zrodil se krevní doping. V roce 1984 trenér amerického olympijského týmu cyklistů Eddie Boprysewitz dokonce vytvořil jakousi kliniku v motelovém pokoji v Los Angeles. Čtyři ze sedmi závodníků, kteří dostali krevní doping, získali medaile. Předtím neměly Spojené státy medaile v cyklistice od roku 1912. Doping fungoval a byl neprokazatelný. Není prokazatelný ani v Sydney. Žádné testy, které by ho zjistily, se nedělají. Člověk má jenom krev bohatší na červené krvinky.
* Lidský růstový hormon
Lidský růstový hormon je aminokyselina, která řídí uvolňování inzulinového růstového faktoru. Ten napomáhá růstu těla od dětství až do dospělosti. Uměle vytvořený lidský růstový hormon, dosažitelný od roku 1985, byl původně určen lidem s vadami růstu. Atleti ho používají ze stejných důvodů jako steroidy. Kombinace lidského růstového hormonu, která vytváří větší svaly, a testosteronu, který svaly posiluje, je velmi účinná. Přitom lidský růstový hormon je velmi těžko zjistitelný. Po aplikaci injekcí se dá zjistit v těle pouhých 17, maximálně 45 minut, ale působí dlouhodobě. Inzulinový růstový faktor, jehož produkci podporuje, zabraňuje rozpadu proteinů a stimuluje vytváření buněk. Zvyšuje sílu svalů až o 27 procent, a tak navzdory vysoké ceně (dávky přijdou zhruba na tři tisíce dolarů měsíčně) je velmi žádaný. Neexistuje zatím způsob, jak ho zjistit.
* Krevní náhražky
Je to nová generace dopingu. Krevní náhražky, nebo také umělý hemoglobin, byly vyvinuty pro speciální transfuze při určitých operacích. Hemopur, jak se tento přípravek nazývá, neobsahuje červené krvinky, ale vysoce čistý modifikovaný hemoglobin v solném roztoku. Ve Spojených státech se klinicky zkouší, v Jižní Africe je schválen a na černém trhu je žádaný. Podle mínění expertů už řada atletů, kteří původně užívali EPO, přešla na Hemopur, patrně proto, že ho zatím nelze zjistit.
* * *
Účinek: EPO je hormon vytvářený ledvinami. Ovlivňuje morek kostí, aby zvýšil produkci červených krvinek. Čím více jich je, tím lépe jsou schopny okysličit svaly, zvýšit odolnost proti zátěži a výkonnost závodníka.
Test: Je součástí komplexního rozboru krve a moči. Měří procento červených krvinek. Je-li jich víc než 46 procent, naznačuje to možnost užívání EPO.
Účinek: Zvyšují hladinu testosteronu, který působí na svalovou hmotu a posiluje svaly.
Uživatelé: Anabolické steroidy užívají především sprinteři, plavci, veslaři, gymnasté a vzpěrači.
Zjišťování: Vysoká úroveň testosteronu je zjistitelná v moči. Povolená úroveň je však značně vysoká.
Do krve se přidávají červené krvinky, které jsou nositelkami kyslíku. Zvyšuje odolnost proti zátěži a výkonnost.
Uživatelé: Podobní jako u EPO, často dříve užívali EPO, nyní z obavy před testy přešli na krevní doping.
Testy: Na olympiádě v Sydney se zatím nedělají, je otázka, kdy bude krevní doping zjistitelný.
Účinek: Zvětšuje svaly a svalovou hmotu, snižuje zásoby tuků a zkracuje dobu potřebnou pro regeneraci svalů.
Uživatelé: Jako u anabolických steroidů - sprinteři, plavci, veslaři, gymnasté, vzpěrači a podobní.
Testy: Zatím neexistují.
Účinek: Podobně jako EPO nebo krevní doping zvyšuje schopnost okysličování buněk.
Uživatelé: Lidé ochotní cokoliv riskovat, protože o dopadu tohoto dopingu na organismus ani atleti, ani trenéři příliš mnoho nevědí.
Testy: Zatím nejsou a v nejbližší době ani nebudou.