Obecně je uznáváno, že drogový boom ve světě začal v šedesátých létech dvacátého století. Tato skutečnosti k tzv. „socialistickému táboru“. Dopravit do tehdejšího ČSSR nebylo jednoduché. To ovšem neznamená, že se drogy u nás nezneužívaly.
Stejně jako v okolním světě naše „drogová scéna“ procházela určitým, byť specifickým vývojem. Počátky zneužívajících drog sahají nepochybně k drogám rostlinného původu. To v podstatě znamená konopí, houby, rostliny z čeledi lilkovitých , např. DURMAN, BLÍN, A RULÍK. Tyto obsahují atropin a skopolamin. V současné době se někteří toxikomané k jejich zneužití vracejí.
Specifickým druhem toxikomanie byl a do současné doby je sniffing-čichání těkavých látek.
Později nastoupily dostupné léky jako FENMETRAZIN, DEXFENMETRYZIN, IPECARIN, PLEUMOLYSIN, ALNAGON, BENEPHORIN, DIOLAN, YASTYL apod. V sedmdesátých letech jsou u nás už určitě skupiny lidí, které se toxikomanii intenzivně věnují. Dostupné léky se přepracovávaly k toxikomanské potřebě (např. tehdy volný dostupný lék ALNAGON). Z Alnagonu se také vyrábí silný OPIÁT BRAUN). Naši toxikomané začali v sedmdesátých letech vyrábět METAMFETAMIN PERVITIN.
Po roce 1989, kdy došlo k otevření hranic, k nám začaly proudit všechny druhy drog. Náš pervitin se stával stále známějším. Naši toxikomané začali v sedmdesátých letech se stával čím dál tím známějším. Nejprve byl vyvážen pervitin, později do zahraničí toxikomané , kteří jej uměli „vařit“. Do České republiky se začali sjíždět toxikomané a obchodníci s drogami z jiných států. Naše benevolentní legislativa jim k tomu vytvářela ideální podmínky.
Držení drogy pro vlastní potřebu nebylo trestné. Nikde nebylo stanovené množství, které by mohlo být považováno za „množství pro osobní potřebu“. To umožnilo rozvoj obchodu s drogami do jinak ve světě netušených možností. Každý, kdo byl zadržen např. s kilogramem heroinu, každý kdykoliv mohl prohlásit, že to je pro jeho osobní potřebu. Dealeři drog byli v podstatě nepostižitelní. Z původně pouze tranzitní země jsme se stále více stávali zemí cílovou.
Začala se rozvíjet tzv. drogová turistika. Benevolentní zákony, lehká dostupnost v podstatě všech drog a dumpingové ceny k nám přilákaly řadu mladých toxikomanů ze všech koutů světa. Hodně z nich doplatilo na to, že zkoušeli náš pervitin. Z domova byli zvyklí na drogy „ředěné“ a intravenosní injekční aplikaci čistého pervitinu nepřežili.
Další výhodou, která ostatně trvá do současné doby, je to, že drogovým dealerům ani náhodou nehrozí zabavení majetku, který získali prodejem drog. Bohužel naše legislativa je, oproti jiný státům , poněkud „bezzubá“, jedná-li se o zabavení finančních prostředků a věcí získané prodejem drog, ale i např. organizováním prostituce apod. To, že si někdo postaví dům za peníze takto získané prodejem drog, ale i např. organizováním prostituce apod., se ve většině případů nedá prokázat.
Při zjišťování majetku u obviněného se policisté setkávají s tím, že je to vlastně chudák, který kromě několika kusů oblečení nic nemá. Je sice pravda, že jeho blízcí vlastní ten majetek, domy, luxusní auta a pod., ale prokázat, kde na to vzali, nemusí. Možná to někdy někoho, ale napadne a přijde s návrhem zákona, který bude požadovat, tak jako je to v jiných státech, prokázání způsobu nabytí majetku. Organizovaný zločin je páchán především za účelem získání majetku. Přijetí takové legislativy, která by zabránila legalizaci takto získaného majetku, je více než žádoucí. Možná by to byl velmi účinný způsob boje proti organizované zločinnosti.
ZÁVISLOTI a my
ODBORNÝ ČASOPIS PRO SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY
Únor 2002