„ZAVAZUJEME SE, ŽE NEBUDEME UŽÍVAT DOPINK ANI JINÉ NEPOVOLENÉ LÁTKY A ŽE BUDEME BOJOVAT V DUCHU FAIR- PLAY.“ výňatek z Olympijského slibu sportovců
Držím v rukou žlutou pilulku nurofenu. Lék vyrábí švýcarská firma Boots Healthcare international. V Čechách je volně prodejný. Používá se při nachlazení, bolestech v krku a pro zmírnění příznaků chřipky, jako jsou bolesti hlavy, celková únava, či zvýšená teplota. Nežádoucí účinky? Mohou se vyskytnout zažívací potíže, jako je pocit nevolnosti a zvracení, případně poruchy spánku. Nic, po čem byste toužili před gymnastickým závodem. Nurofen obsahuje především látku ibuprofen, ale také pseudoefedrin. V jedné tabletě je 0,03 gramu. Zvyšuje přívod okysličené krve ke svalům. Pilulka nurofenu chutná hořce. Rumunce ANDREE RADUCANOVÉ, pětidenní královně olympijského gymnastického pětiboje, však v ústech zhořkla stokrát, tisíckrát víc. Stanula na lavici obžalovaných v dopingové cause, v níž se byla podle práva zločincem, ale podle nepsaných zákonů lidských obětí. Ač byla vymazána z listiny vítězů, stala se jedním ze symbolů XXVII.olympijských her v Sydney. Smutným symbolem. Dekorovaná a obraná. Jásající a plačící. Sražená na dno a oslavovaná davem. Byl její případ honem na čarodějnice ukázkou schizofrenie sportu na přelomu dvou století? Nebo šlo o spravedlivé potrestání závodnice, která porušila pravidla.
TOMÁŠ MACEK
Gymnastická bomba vybuchuje v pondělí, 25 září ve 13.05. Rumunská výprava je informována o pozitivním výsledku dopingového testu závodnice Raducanové po víceboji jednotlivkyň. Koncentrace pseudoefedrinu v A vzorku moči činila 90 mikrogramů na milimetr, téměř čtyřikrát více, než je povolená mez. Rumunští funkcionáři okamžitě zpraví o pozitivním nálezu, Raducanovou, připravující se na finále, připravující se na finále prostných. Požadují, aby odstoupila ze závodů nepožadují. Buď měli gymnastku ze závodu okamžitě stáhnout, nebo měli zpravit o výsledku testu až po cvičení. Duchem nepřítomna nastupuje Raducanová ne pódium. Při druhé akrobatické řadě upadne a ve své parádní disciplíně obsadí až sedmé místo. „Zpráva o dopingu Andreu zlomila. Nerozumím tomu. Neví, jak má reagovat.“ Říká ION TIRIAC, prezident olympijského výboru. Ve 23.05 se rumunská delegace,včetně Raducanové, dostaví do hotelu Reneissance, ke slyšení před lékařskou komisi MOV. Šestašedesátiletý Ioachim Oana, který od roku 1977 lékař rumunského týmu, bere veškerou odpovědnost na sebe. Ano, podal jsem gymnastce před soutěží dvě tabletky léků nurofenu, aby zmírnila příznaky nachlazení. Neuvědomil jsem si, že lék obsahuje zakázanou substanci pseudoefedrin. Princ ALEXANDER DE MERODE, předseda lékařské komise MOV, namítá: Nechápu, jak doktor mohl být tak hloupý, aby nevěděl, že v nurofenu je pseudoefedrin. Proč si alespoň nepřečetl složení léku na krabičce, kde je pseudoefedrin uveden velmi výrazně.“ Jinými slovy: Oana se choval jako amatér. Tiriac při obhajobě Raducanové zdůrazňuje: „Tabletky měly minividla. Byla porušena. „Je to tvrdé, ale nemáme jiné volby,“ říká de Mérode a jménem komise doporučuje exekutivě MOV diskvalifikaci Raducanové a odebrání zlaté olympijské zlaté medaile. Tiriac opouští sál s rukou okolo ramen otřesené svěřenky. Ortel je zpečetěn. Raducanovou diskvalifikují z víceboje jednotlivkyň. Olympijskou vítězkou se stává Amanarová, na další medailové posty postupují Olaruová a Číňanka Lion Süan. Lékaře Oanu vylučují z Her v Sydney a ze dvou následujících her v Salt Lake City 2002 a Aténách 2004. Raducanová vyslechne verdikt, klesne na kolena a rozpláče se. Slabou útěchou pro ni je, že si smí ponechat zlatou medaili ze soutěže družstev a stříbrnou z nedělního finále přeskoku, kdy byl její dopingový test negativní. S trenérkou Marií Bitangovou se stěhuje z Olympijské vesnice do hotelu v centru města. Nechce vidět jiné, šťastnější sportovce. „Celou noc jsem nemohla spát,“ říká reportérovi rumunské televizní společnosti Antena 1.“Stále však doufám, že se ještě něco stane.“ Snad zázrak.
Středa, 27. Září. Rumunský tisk označuje incident bez dalších důkazů za „komplot Rusů“. V Craiově probíhá demonstrace čtyř stovek studentů, kteří nesou transparenty s hesly VRAŤTE ANDREE ZLATO A SESAZENA Z TRŮNU KVŮLI CHŘIPCE. Počet sportovců, usvědčených v Sydney z aplikace nepovolených prostředků, již dosahuje čísla devatenáct. Deník USA TODAY píše: „Dopink poskvrnil Hry.“ Raducanová je však zvláštní případ. ALEX EBURAN, tiskový mluvčí rumunské výpravy, sděluje: „do olympijské vesnice docházejí Andree stovky dopisů, faxů a e-mailů z celého světa. Lidé ji píší, že je nevinná a že stojí na její straně.“ Rumunky bojkotují náhradní ceremoniál, při kterém má Amanarová převzít zlatou a Olaruová stříbrnou medaili. Dvacetiletá Amanarová prohlašuje: „Diskvalifikace Andrey je nespravedlnost až za hrob.“ Raducanová se odvolává k mezinárodní arbitráži a před tříčlenným tribunálem absolvuje čtyři a půl hodiny trvající jednání, již není oblečena ve sportovním, ale v modrém svetříku a džínech. Po odchodu ze sálu neřekne ani slovo. Opět v doprovodu Tiriaka prochází uličkou fotoreportérů . Tiriak jen zlostně sykne:“Nedotýkejte se jí.“ V hotelu Regent se večer Raducanová schází se svým idolem Naďou Comaneciovou. Gymnastická legenda ji políbí a pozve na večeři. „Andrea je obětí událostí, nad nimiž nemohla mít kontrolu,“ říká médiím NAĎA COMENECIOVÁ.
Ve čtvrtek sportovní arbitrážní komise poslední naději Raducanové. Její žádost o očištění a revizí trestu nepodpoří. Musíme trvat na striktním dodržení pravidel ,“ praví soudci v závěrečném prohlášení. Přítomnost zakázané látky v těle sportovkyně byla neoddiskutovatelná. Faktory jako věk sportovkyně, její váha a potřeba léčby jsou irelevantní. Stejně tak jsou irelevantní námitky, že váha neovlivnila výkon a že jí požila na doporučení lékaře bez vědomí o jejím složení.“ Raducanová uspořádá tiskovou konferenci . „Jsem frustrovaná a zklamaná, říká. „Neudělala jsem nic špatného. Vzala jsem si pilulku proti rýmě. Nepomohla mi, naopak se mi po ní udělalo nevolno.“ Hovoří pomalu a přerývaně. „Můj celoživotní sen byl startovat na olympiádě a získat medaili…. . Ale život jde dál…… Ve svém srdci vím, že jsem vyhrála.“ Myšlenky na rozchod s gymnastikou zahnala. „Předvedu každému, kdo mne v Sydney pošpinil, že bez jakéhokoliv prášku mohu cvičit ještě lépe, než tady,“tvrdí odhodlaně. Simona Amanarová po konzultaci s trenéry a Tiriakem přece jen přebírá zlatou medaili, nicméně s dovětkem, že pro ni osobně nic neznamená. „Akceptuji ji jen proto, že patří Rumunsku. Především však patří Andree a bude jí navěky patřit. Andrea je pravá olympijská vítězka,“ říká . Zároveň Amanarová šokuje přiznáním, že sama také léčila nachlazení před vícebojem za pomocí DVOU tabletek nurofenu. I ona byla testována. Hladina pseudoefedrinu v její moči však nepřekročila kritickou mez. Tělo Amanarové, která je o hlavu větší než Raducanová, viditelně lék lépe zpracovalo. Dochází tak ke vskutku bizarní situaci: „dvě gymnastky braly stejný lék. Jedna z nich je proto ztratila vítězství, které vzápětí připadlo té druhé. Ion Tiriak uvažuje o rezignaci z funkce prezidenta národního olympijského výboru. Před zahájením Her slíbil, že se přičiní o doživotní diskvalifikací každého rumunského sportovce, v jehož těle bude zjištěn DOPINK. „Ale jak se teď mohu podívat té dívky do očí a říct jí, že nemůže dál závodit, protože si vzala nějaký aspirin,“ zoufá si.
V Tiriakově vlasti však není nikdo, kdo by na něj naléhal, aby v případě Raducanové svůj slib splnil. Sám prezident země Emil Contastantinescu vítá na bukurešťském letišti Raducanovou a doprovází ji cestou z letadla, zatímco kapela hraje státní hymnu. „To je opravdu milé překvapení,“ říká gymnastka, když davy fanoušků, které ji vítají. Vrhne se do objetí svých rodičů a po mnoha dnech smutku zazáří na její tváři opět úsměv. „Andrea je moje zlatá holčička,“ povídá její maminka.Simona. „Andrea je dítě, promine a zapomene, tvrdí Octavian Belu, „Ale my dospělí, nikdy nezapomeneme a nepromineme. Sydney zůstane naší noční můrou. Neodpustíme Mezinárodnímu olympijskému výboru, že pošlapal jeden z nejkrásnějších momentů Her.“ Rumunská společnost Mediapro Picturs kupuje za 10 tisíc dolarů od Raducanové práva na její příběh a chystá celovečerní film. Autoři scénáře okamžitě vypisují konkurs na herečku, která ztvární roli potrestané gymnastky. Rodí se paradox: slečna Raducanová je doma slavnější, než kdyby ji zlatá medaile zůstala.
„Diskvalifikací Raducanové byla nejtěžším rozhodnutím, které jsem během své kariéry v olympijském hnutí musel učinit. Bylo to velmi bolestivé. Ta dívka je dle mého vědomí v celé záležitosti nevinně. Ale nebylo jiné cesty, než jí odebrat vítězství.“
Jistě, šlo o nemilosrdný trest za malicherné provinění, ale byl nutný. Funkcionáři MOV museli ukázat v boji proti dopingu tvrdou ruku a dát najevo, že sportovci ponesou zodpovědnost za KAŽDOU zakázanou látku, nalezenou v jejím těle. Činovníci Mezinárodního olympijského výboru nemohli připustit, aby lékaři či trenéři zachraňovali sportovce tím, že strhnou veškerou vinu na sebe. To by uvrhlo sport do dalšího chaosu. Aby olympijské hnutí překonalo léta slabosti, kdy jej doping zahltil a málem pohltil, nezbývá mu nic jiného, než být nelítostné a drsné. Bezděky mě napadá české přísloví: Když se kácí les, lítají třísky. Les dopingu je nutné vykácet. I s vědomím, že třísky mohou ublížit i nevinným. Jedna z nich zasáhla v Sydney Andreu Raducanovou.
Magazín volno Sport