Nezbytnost začlenění znalostí o antidopingu do vzdělávání učitelů tělesné výchovy

MUDr. Ladislav Pyšný, CSc.
PhDr. Irena Slepičková, CSc.

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha

J. Martího 31, 162 52 Praha 6 Vokovice
Klíčová slova: doping, zdravotní rizika, výchova
Key words: doping, health risks, education

Resumé

V posledních letech dochází k prokázanému nárůstu abusu některých drog souvisejících s pohybovou aktivitou i v České republice. Nejzávažnější skupinou jsou anabolické steroidy užívané mládeží k formování stavby těla. Současná prevalence, možná rozsáhlá zdravotní rizika a chybějící represe jsou důvody pro nezbytné koncipování preventivních, zejména edukačních postupů. Zde musí důležitou roli hrát učitel tělesné výchovy, rozhodující článek k získání znalostí mládeže o dané problematice.

In the recent years rises demonstrable abusus of some drugs connected with exercise activity in Czech Republic. The momentous group are anabolic steroids using of youth for their body building. The present prevalence, health risks and absent suppression are reasons for inevitable rare of preventative especially educational courses. The important part represents the teacher of physical education, the pronounced element for benefit of knowledge.

 


Úvod

K negativním jevům soudobé společnosti patří i konzumace drog. K základním preventivním vlivům patří zapojení do pravidelné tělesné výchovy a sportu, které umožňuje optimální využití volného času a modeluje povahové vlastnosti a příznivé návyky a chování jedince (SLEPIČKOVÁ, 1995). S pohybovou aktivitou je bohužel spojeno riziko zneužívání specifické skupiny drog, dopingových látek.

Ty jsou ve vrcholovém sportu využívány ke zlepšení podávaného výkonu. Doby, kdy vítězily myšlenky čestnosti, fair play jsou asi nenávratně pryč. Závodník touží nejen vítězit, být slavný, ale zejména komerčně úspěšný a pro tento cíl je schopen, jistě ovlivněn i svým prostředím, často přijímat prostředky, které mohou silně poškodit jeho zdraví (PYŠNÝ, SLEPIČKOVÁ, 1998, SLEPIČKA, 1994). Zde rozhodující, nejúčinnější formou částečně zabraňující dalšímu rozšíření dopingu je represivní provádění odběrů vzorků moči s následným postihem zákazu činnosti.

Oblast dopingu vrcholového sportu má a bude mít svá specifika, která nelze pravděpodobně zahrnout do systému školské výchovy, ale v posledních letech se v České republice objevuje nový, poměrně závažný abusus anabolických steroidů rekreačně sportujícími jedinci. Pokud například marihuana vede k dosažení předpokládané euforie, LSD k prožitkům odosobnění a ponoření se do vnitřního prožitkového světa (PRESL, 1995), anabolické steroidy mohou podpořit snahu některých jedinců pro vytvoření svalnatého těla.

Řada zahraničních studií ukazuje na narůstající rozšíření neléčebného užívání anabolik zejména skupinou dospívající mládeže, kdy zjištěné údaje představují i více než 10 % ze všech dotázaných adolescentních chlapců (KORKIA, STIMSON, 1997, MELIA et al., 1996, SCHWELLNUS et al., 1992) a tyto počty významně narůstají u respondentů, pravidelných návštěvníků posiloven a fitcenter (PERRY et al., 1992). Cílem uživačů je posilováním, podpořeným často zneužitím anabolik, vytvoření a následné vystavení “vylepšeného, sexuálně atraktivního” svalnatého vzhledu svému okolí. K jejich motivacím náleží zejména současné vzory mládeže, prezentované řadou herců úspěšných akčních filmů a televizních seriálů, známými sportovci, některými zpěváky oblíbených videoklipů, ale i působení reklam podpořených atletickými těly modelů (PYŠNÝ, SLEPIČKOVÁ, 1998, SLEPIČKA a kol., 1997).

Bohužel je jisté, že anabolické steroidy hrozí, podobně jako jiné drogy, rozsáhlým rizikem poškození zdraví uživače od mírných spíše kosmeticky nepříznivých projevů až k závažným stavům s fatálním průběhem (PYŠNÝ, 1997, 1998).

Situace v České republice

Sledování prevalence abusu anabolických steroidů v České republice jsou poměrně sporá, objevující se až po roce 1989. Cílená šetření provedená u skupin kulturistů a vzpěračů udávají počty dotázaných, kteří přiznali experimentování s anaboliky v hodnotách od 6,7 do 23,3 % dotázaných sportovců (PYŠNÝ, HOLÁ, 1993, PYŠNÝ a kol., 1994). Údaje o zneužívání u středoškolských a vysokoškolských studentů, ač jsou nižší než v zahraničních studiích, potvrzují narůstající závažnost rozšíření těchto drog i u nás. Závěry, že téměř každý padesátý chlapec na střední škole a dokonce každý desátý, který navštěvuje posilovnu, přišel do kontaktu s neléčebným užitím anabolik jsou zarážející a překvapující je i potvrzená špatná informovanost adolescentů o zdravotních rizicích steroidů. Nositelem znalostí jsou převážně časopisy, televize a sportovní přátelé. Tam, kde preventivní edukační postupy mají být nejúčinnější /učitel, rodiče, trenér/ jsou zjištěné údaje nepříznivé. Jako zdroj informací o dopingu svého učitele udala pouze 4 % středoškoláků a 6 % studentů tělesné výchovy vysokých škol (PYŠNÝ a kol., 1998).

S narůstáním drogové problematiky se postupně vypracovávají a uplatňují, s úsilím směřujícím především k mladé populaci, preventivní postupy, snažící se ji předejít nebo omezit její následky. Primární prevence se zaměřuje na tvorbu správného životního stylu s řadou preventivních programů nabízených na půdě škol (BENNETT, CAVAZOS, 1990), prevence sekundární se snaží ukončit nebo zmírnit následky narůstajících drogových problémů a terciální prevence spočívá v činnosti specializovaných pracovišť (NOVÁKOVÁ, 1995, 1997, SLEPIČKOVÁ, ČTRNÁCTOVÁ, 1997). Vždy se ale jedná o postupy, které neinformují a neřeší rizika naší úzké, částečně odtažené skupiny drog - dopingových látek. V současnosti pouze vzácně jsou v systému výuky seznamování studenti tělesné výchovy některých vysokých škol s problematikou drog souvisejících s pohybovou aktivitou a sportem. Na pedagogických fakultách jsou obecně informováni o dopingu v předmětu fyziologie tělesné výchovy a sportu, na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK při výuce tělovýchovného lékařství.

Doporučení

Prokázaná narůstající prevalence neléčebného užívání některých dopingových látek /zejména anabolických steroidů/ vyžaduje nezbytné vytvoření jednotného systému preventivního působení na skupinu dospívající části populace. Represivní postupy dopingových kontrol zde nelze uplatnit, neboť tito uživači nejsou většinou členy žádných oddílů a nehrozí jim případný zákaz sportovní činnosti. Vhodný by byl pravděpodobně například model užitý ve Spojených státech, který spojuje a řeší legislativní, zdravotní a výchovné postupy. Zde, po epidemiologickém šetření zaměřeném na drogové závislosti, bylo zjištěno, že více než 1 milion Američanů a z tohoto počtu přes polovina mladistvých do 18 let užívá či užívalo anabolické steroidy (NIDA, 1991). V roce 1993 byl tedy koncipován výchovný projekt, který využívá skupinové edukační postupy na školách, v posilovnách i pozitivní aktivní přístup lékařů, řešících případné následky poškození zdraví spojené s příjmem anabolik (NUTTER, 1993).

Úloha základní a střední školy spočívá v přípravě v současnosti často chybějících preventivních programů znalostí a informací, programů zaměřených na chování, postoje a návyky žáků a studentů, programů využívajících vliv vrstevníků i nabízejících pozitivní alternativy bránící užívání drog, kdy pro dopingové látky neexistují vůbec. Základní roli zde jednoznačně tvoří pedagogický pracovník, jako zdroj informací a iniciátor preventivních aktivit. Je nezbytné apelovat na jeho zájem zlepšit své znalosti o informace vztahující se k rizikovým látkám, které souvisejí s pohybovou aktivitou a sportem a o které může následně rozšířit obsah uskutečňovaných preventivních protidrogových programů. Pro budoucí učitele, absolventy vysokých škol, je důležité, aby jejich příprava byla rozšířena o výuku připravující na protidrogově orientovanou preventivní práci a která současně umožní získat odborné znalosti i v problematice dopingových látek.

Podle našeho názoru zde samostatnou, významnou úlohu hraje učitel tělesné výchovy. On zná prostředí sportovišť, modeluje dospívajícího jedince ve vztahu k pohybové aktivitě a sportu a může skutečně odborně informovat své žáky. Na PF UJEP v Ústí n.L. se od roku 1997, kdy byl vytvořen volitelný předmět, seznamují studenti vedle problematiky výživy i s drogami souvisejícími s pohybovou aktivitou a sportem. Současně vznikající návrh studijního plánu protidrogové prevence, který bude zkušebně uskutečněn ve školním roce 1998/1999 na FTVS a PřF UK by měl být též zárukou odpovídajících znalostí budoucích absolventů těchto fakult. Ač se jedná pouze o volitelný či výběrový předmět, bylo by vhodné, aby i pro další vysoké školy, vychovávající budoucí učitele tělesné výchovy, vznikly takto tématicky pojaté předměty.

Literatura