Celý domácí sportovní svět žije skandálem nebývalého rozsahu. Ve vzorku moči Tomáše Engeho, prvního Čecha v historii, jenž v rukou svíral volant formule, objevila dopingová kontrola metabolity tetrahydrocannabinolu, účinné látky marihuany a hašiše. Přestože je nález označován za dopingový, postrádá všechny rysy dopingových případů, jejichž stěžejním motivem je použití zakázané látky za účelem zvýšení fyzické a psychické výkonnosti.
Použití mariuhany, jež může vést k prodloužení reakční doby, vyvolat změny vnímání barev a zvuků, ztížit prostorovou orientaci a odhad vzdálenosti,tak pro účely motoristického sportu ztrácí jakékoliv opodstatnění. Člověk, který má zkušenosti s tímto typem drogy, by ji před automobilovým závodem jistě nepoužil neboť by se stal nebezpečným nejen svému okolí, ale především sám sobě.
Případ Tomáše Engeho, ač s nálepkou dopingový, má mnohem širší společenské souvislosti. Současnou dobu provází jako výrazný jev relativizace hodnot a morálky, ocitáme se z aspektů tohoto stavu je spotřební orientace člověka, výstižně pojmenovaná volbou „být či mít“. Tato orientace se stává svým způsobem řešením lidské úzkosti, jež mravní chaos nutně provází.
Od spotřební morálky sloužící k uspokojování nižších lidských potřeb však vede další cesta k ukájení potřeby nejnižší, tj. primitivní tělesné a duševní slasti, jejíž ryzí podobou je užívání drog. Fatálním celospolečenským důsledkem této situace je drogová závislost, vedoucí paradoxně k dalšímu vystupňování příčinných okolností, tedy nárůstu egoismu, protisociálního jednání a kriminality. To je bludný kruh,specifický pro tuto dobu, jehož zásadní řešení není v dohlednu.
Marihuana jistě není problémem vrcholového sportu, je však drogou mladé generace, široce ji užívající při různých příležitostech, například na diskotékách a technoparty. Příležitostně užívaná nevede k závislosti, její potenciální nebezpečí určitě nepřevyšuje rizika zneužívání alkoholu. Svou roli zde hraje vliv sociálního prostředí, výchozího osobnostního zaměření a její dosažitelnost.
Mnozí odborníci na drogovou problematiku se zasazují o to, aby byla marihuana legalizována, při čemž sama droga je již dávno považována za legitimní, tedy přípustnou a akceptovanou. Tento rozpor sám o sobě potvrzuje bezradnost společnosti zabývající se sice důsledky užívání drog, avšak zatím bezúspěšně hledající příčiny tohoto jevu.
Dopingový případ Tomáše Engeho je tedy příznačný pro tuto dobu, tak jako je pro ni příznačná marihuana a oficiální podpora uspokojování nízkých lidských potřeb. Jde o náhodnou shodu okolností, plnou paradoxů a chaosu. Jde o skandalizující výkřik společnosti, usilující ve jménu morálky o exemplární potrestání jedince, což je samo o sobě v souvislostech evropského právního vědomí amorální.
MUDr. Jan Hnízdil
Autor je lékař
MF DNES
21.září 2002