CYKLISTÉ zřejmě prodávají DOPINK

      Světová cyklistika zabředává do dalšího skandálu: někteří jezdci si přivydělávají prodáváním zakázaných prostředků. Erythropoietin, anabolické steroidy, kortikoidy či růstové hormony mohou potom nabízet amatérským závodníkům, takzvaným hobikům, u nichž se žádné testy neprovádějí.

 PETR TŘEŠŇÁK   

      Vyšetřování aféry litevského cyklisty Raimondase Rumšase, jehož manželku Editu zatkla policie kvůli velkému množství dopingových látek v autě, směřuje k podezření, že třetí muž z letošní Tour de France může společně s ženou obchodovat s dopinkem.
    „Osobně mě tato myšlenka už napadla. Na Tour jezdil vpředu, a tudíž věděl, že bude chodit na dopingové kontroly. Nalezené látky v autě jeho ženy  mu byly k ničemu, nemohl je použít, myslí si Jan Hruška, jezdec Španělské stáje Once.

 I   MOVITÝ CHCE VÍC

      PODEZŘENÍ, ŽE JEZDCI ZAKÁZANÉ PROSTŘEDKY  PRODÁVAJÍ AMATÉRŮM, POSÍLILA NEDÁVNÁ RAZIE V ITÁLII.

     Tamní policie přepadla v noci hotel, ve které byli ubytovaní účastníci největšího amatérského bikového závodu, obdoba českého Krále Šumavy. Výsledek zarazil i samotné komando: v pokojích vyšetřovatelé nalezli špičkové dopingové látky . „Vůbec se policejnímu nálezu nedivím, zahraniční amatéři i veteráni s oblibou prostředky užívají. Pro vítězství  jsou schopni udělat cokoli, „tvrdí Jaroslav Bílek, vítěz Závodu míru, který už s aktivní činností skončil.

     V Rumšasově případě vyvstává otázka, proč by si dopinkem přivydělával, když má v italské stáji Lampre podepsanou lukrativní smlouvu? „Když má někdo peníze, chce ještě víc a o lidech z bývalého Sovětského svazu to platí dvojnásob. Navíc kšeftování s dopinkem je obrovsky výhodné. Zakázané prostředky se těžko shánějí, a kdo je žadatelům může nabídnout, stanoví si za ně vysoké ceny,“ vysvětluje Jan Hruška.

 AMATÉRŮM CHYBĚJÍ PENÍZE

      Je tedy možné, aby i v Čechách takovýto obchod kvetl? Domácí jezdci i funkcionáři kroutí hlavou. Nikomu se prý  nestalo, aby ho oslovil amatér s přáním sehnat dopingové prostředky. „Naši lidé ještě nejsou tak ekonomicky silní jako západní veřejnost. Takový dopink stojí i statisíce“,poznamenává šéf největší domácí stáje Wüstenrot-ZVVZ Jiří Ženíšek.

 DOLEŽEL: ZMĚŇME ZÁKONY

      Místopředseda Českého svazu cyklistiky Pavel Doležel je ale jiného názoru. „Ti lidé mocdobře vědí, na koho se mají obrátit, když si chtějí něco sehnat.“Podle Doležela by tento problém částečně vyřešily jednotné evropské zákony.“Pokud bude u nás držení dopinku hodnoceno jako trestný čin, stejně jako v Itálii či Francii, tak si to prodejce i klient pořádně rozmyslí.“

     Po zavedení přísnějších zákonů volá i vedoucí exekutivy Antidopingového výboru ČR Jan Chlumský. Nezastírá, že část amatérů se dopinkem cpe. „Chybějí nám ale peníze, abychom mohli podniknout výjezdy na tyto závody a jezdce zkontrolovat. Nedělám si ale iluze , že tato problematika se týká jen zahraničních hobiků, i naši lidé si umějí dopink obstarat. Nedovedu ale říci, jestli si ho kupují od špičkových sportovců, „ konstatuje Chlumský.  

HNÍZDIL VIDÍ DŮSLEDKY V ORDINACI  

     Právě absenci těchto kontrol nejvíce kritizuje Jan Hnízdil, bývalý dopingový komisař. „Dopink u amatérů jenom kvete, stačí  zajít do fitness center. Tam seženete cokoli a nejhorší je, že se tím svinstvem ládují i patnáctileté děti. Důsledky potom vidím v ordinacích mládež po požití těchto léků neroste nebo někteří jedinci trpí třesem, kterým je typický pro staré lidi.“

     Hnízdil, rehabilitační primář, se domnívá, že by veškeré orgány zabývající se touto problematikou měly vyvinout maximální úsilí k vytvoření jasných právních norem „Pokud tady nebudou fungovat zákony jako ve Francii nebo Itálii, nebude mít boj proti dopinku žádný smysl. Ať i tady je dopink klasifikován  jako držení drog a bude jasno.  Ale v současnosti to je velký zmatek.“  Jasně to prý ukazuje případ koulaře Mence. Atletický svaz ho odsoudil k doživotnímu zákazu startu. „Jenže koulař se obrátil na civilní soud  a ten případ vrátil zpět atletickému svazu jako neopodstatněný. Stejně reagovala i arbitrážní komise Mezinárodní atletické federace. Kdyby existoval jasný zákon, žádné tahanice a administrativní průtahy by nevznikaly,“ tvrdí známý obhájce proviněných sportovců. Hnízdil zároveň upozorňuje , že že případný zákon by se netýkal jen sportovců. „Zakázané prostředky totiž užívají i manažeři, herci a politici.“

     To částečně potvrzuje i Chlumský, který tvrdí, že do fitness center jen tak vtrhnout a preparáty zabavit. „K tomu nemám žádné právní pravomoci. Pokud je podezření, v jakémkoli sportovním prostředí se obchoduje s dopinkem, musí tam vniknout policie.  Chlumský se přesto snaží při amatérských závodech nebo soutěžích nižší garnitury dopink vymýtit. „ V minulosti jsme provedli několik testů, např. se k odběru museli dostavit veteráni.   

ITALA NAPÁLILI PODVODNÍCI  

     Padl na něj stín podezření, že i on prodává dopink. Italský cyklista Dario Frigo si ale místo výdělku vysloužil trest i neskutečnou ostudu. Při loňské razii na Giro d´ Italia našli policisté v jeho pokoji podezřelé prostředky. I když pozdější vyšetřování prokázalo, že žádný dopink nepřechovával, dostal osmiměsíční trest  za pokus o podvod. Vítěz letošní etapy na Tour de France zřejmě chtěl prášky skoupit  a potom ho výhodněji prodat.

     Frigo se ovšem stal obětí podvodu. Když specialisté prozkoumali zadržené látky, zjistili, v plechovkách a tubách je ukryt obyčejný roztok solný. Cyklista se přiznal, že si tyto „balíčky“ objednal prostřednictvím Internetu. Na něm byla nabídka ke koupi povzbuzujících podpůrných prostředků. Frigo okamžitě zareagoval a hned zaplatil.Kvalitního zboží se však nedočkal.

     Až od policistů se dozvěděl, že na Internetu dává falešné inzeráty skupina podvodníků. Ta vytáhne ze špičkových sportovců jen velké peníze a vzápětí pošle zmetek. Neoficiální zdroje dokonce tvrdí, že na síti tyto inzeráty šíří policisté jako návnadu.

 

(tře)

Mladá Fronta Dnes

20.srpna 2002